#fun

Brouk

Někdy jenom o tom přemítám, proč je svět tak zlý a pustý. V údivu pak často chodívám s pootevřenými ústy. Života chuť hořkou okusí, kdo se takto na svět kouká. Brouk mi totiž vletěl do pusy, no a teď mám hlavě brouka. Ref.: Do mozku mi buší v hlavě se mi [: prochází :] Ve spánku mě ruší, všechny sny mi [: překazí :] Jen ať se brouk těší – já mu dám!

Báječná léta s Klausem

Pokus o navázání na úspěch Báječných let pod psa

Cínoví vojáčci

Vystřelil jsem na pouti dva cínové vojáčky oba je dal do kalhot, kalhoty pak do pračky. Úplně jsem zapomněl, co se teďka může stát: kvůli mojí hlouposti vojáčci se budou prát.

Debilní kecy na vandru

Parodie na populární mem. Sepsáno na vandru v Bolívii.

Dny už se krátí

Dny už se krátí a světla ubývá, kamenná žába divně se usmívá. [: A někde v dálce odbíjí klekání. :] Někdo tu byl a bůhví, co tady chtěl. I já jsem jeden z těch, kdo ho zabíjel. [: A kdo mu říkal, že slunce zaclání. :] Ref.: Snad už vím, co se skrývá v šedivých oblacích. Slunce zář, voda živá, nebo jen chladný sníh. Za slovy v poušti slyšel jsem trávu růst.

Hospodské povídky

Jednu knížku z Koubkových povídek jsem četl později než ty dvě další…

Houpy hou

Tomu kdo si kapra zasadí, houpy hou. Nevyroste nic než kapradí, houpy hou. Těžko na tom někdo změní, že to pravda je i není. Nevyroste nic než kapradí, houpy hou. Když mám jen jednu korunu, houpy hou. Můžu aspoň sedět na trůnu, houpy hou. Těžko na tom někdo změní, že to pravda je i není. Můžu aspoň sedět na trůnu, houpy hou. Ref.: Ráno večeřím, večer snídám, snad se tím dlouhé chvíle zbavím.

How To

Another funny book from the author of XKCD comics.

Hvězda

Když se venku stmívá a na město padá dřímota. Jako plamen svíčky se po nebi světlo mihotá. Tolik malých světel: každé z nich je hvězdou života. Kdoví kterou na obloze jen já pro sebe mám. Je to hvězda co mi říká poď’ blíž, už jsem na dosah, jsem tvůj život, co na nebi bliká v nočních temnotách. Nikdy bys to sám a potmě tak vysoko nedotáh’. Stačí se jen podívat a potom uvidíš sám.

Jehla a nit

Byla jednou jedna jehla a pak jedna bílá nit. Jehla se však ani nehla, když někdy nit chtěla šít. Co se s ní nit nahádala, co kvůli ní zažila. Jehla se s ní nepárala, vždy se někam zašila. Jednou se zas jehle stalo, že nit pěkně namíchla. Když se k šití schylovalo, tak to prostě zapíchla. Proto ani nepostřehla, že jí řekla bílá nit: že je zlá a tupá jehla a že hodlá odejít.

Kat

Katovi jednou kdosi řek’: neumíš nic, než chlastat rum. Přijdeš si k pěkným penězům, však z práce žádný užitek. Kdyby si trochu méně pil, poznal bys kate konečně, že jsi na světě zbytečně. Leč kat se na něj osopil: nech hloupých řečí o rumu, vím, že jsem tady pro lidi. Cožpak to nikdo nevidí? Více hlav, více rozumu.

Kdyby byl John Lennon od nás

Kdyby byl John Lennon od nás Kdyby byl z Moravy Navzdory britskému mýtu byla by kolébka beatu u Starej Breclavi Kdyby byl John Lennon od nás Byl by náš Janíček Byl by naše velká sláva co k Breclavi prošlapává ze světa chodníček Kdyby byl John Lennon od nás Sjede sa k Breclavi šohajů jak včelek v úlu zvláštním vlakem z Liverpoolu na naše oslavy Kdyby byl John Lennon od nás Kdyby byl z Moravy Angličany bysme zvali na beatové festivaly u Starej Breclavi

Kterak paní Růža vařila nudlovou polívku

Paní Růža uvařila polívku v kastrolu, pak se do ní vysmrkala – nese ji ke stolu. Tam už sedí její Pepa, hned říká má milá: no tak ukaž, co jsi pro mne dneska uvařila. Růža na to moje zlato, můj drahej Jozífku: tu máš svoji milovanou nudlovou polívku.

Listopad

Studenej vítr přines’ tmu a chlad, večerní slunce zdrhlo na západ a na obloze vyšel listopad, měsíc listopad. Tiše se vplížil do nejzazších míst a ve všech knížkách, co jsem začal číst, za chvíli nezbyl [: ani jeden list :] Déšť začal ťukat do okenních skel, klepal a prosil, abych otevřel. Takovou dálku [: dneska za mnou šel :] Když se ten déšť najednou v očích skryl, tak vešel podzim, tiše pozdravil a pak se [: v mojí hlavě usadil :] [ 1a (o oktávu výš), mezihra 2a, 2b, 1a ]

Literární poklesky

Fakt nechápu, jak to mohl překladatel zvládnout přeložit.

Liška Bystrouška

Vtipný příběh o trampotách jedné příliš chytré lišky

Musíme si pomáhat

[intro: Em Em/D# Em/D Em/C# Am Hm Am Hm Em] Em Em/D# Em/D Em/C# Sedím a koukám jak oheň usíná, Am Hm dým už jde spát. Poslední hlt vína Am Hm na rtu mě pálí jak pusa od ženy, Em co měls rád. Em Em/D# Em/D Em/C# Roky se valí, už je to spousta let Am Hm co nemám s kým se aspoň pomazlet. Am Hm Jsem sám jak kůl v plotě vraženy Em Hm Jsem pusty hrad… ááááá Em Em/D# Em/D Em/C# Snad jednou přijde starší či mladičká, Am Hm zkušená či ještě se sny na víčkách.

Na žhavých kamnech

Na žhavých kamnech leží sníh, déšť padá z louží do oblak. Prsty mi kloužou po pražcích, snad mi je neujede vlak. Z okna jsem pustil gramofon, den za dnem zvolna pomíjí. A kdo má srdce jako zvon, tak tomu půlnoc odbíjí. [: Tak mám zase divnou předtuchu, možná, že se mi to zdá, Něco asi visí ve vzduchu, jen abych to nebyl já. :] Když rudé slunce zapadá do bílé barvy z bledých střech.

O jednom kocourovi a dvou myších

[intro] Pápápá pářili se v pozdní hodině myši na mýtině u bodláků. nánáná náhle je vyčmuchal kocour Fred, hned obě myši sněd’ bez rozpaků. Carárá rázem zjistil to, co nečekal: myši se páří dál bez nesnází. Tralálá láska ať chcem anebo nechcem nakonec žaludkem vždy prochází.

Sirka

[intro] Sirka se postavila k mikrofónu: právě se rozhodla, že zazpívá pár vřelých nápěvů a vroucích tónů, [: plamenné písně, slova ohnivá :] Když se pak ze všech sil do zpěvu dala, strhla se nad tou sirkou vichřice, jenomže sirka zpívat nepřestala [: to svoje SOLO Sušice :] Tak sirkou nedej se a nezhasínej: lepší jsou blesky než klid před bouří. Času máš málo, tak zpívej zpívej, [: než se ti z hlavy všechno vykouří :] Že budeš černá, to bude malá cena za to že nemáš černý svědomí, za to, že jsi tak strašně zapálená a za to, že tě nikdo nezlomí.

Slunce

Tma se v dálce objevila – stíny běží na pomoc. Jsi mým sluncem moje milá: zahřej mě než přijde noc. Dřív než začne měsíc bledý smutně zářit do dáli. Poprvé a naposledy vlastní žár tě popálí. Tma se v dálce objevila – stíny běží na pomoc. Jsi mým sluncem moje milá: a ve vzduchu visí noc. Slunce už se v krvi topí, krev ti buší ve spáncích. Nikdo asi nepochopí, proč máš hlavu v oblacích.

Strach

S nocí se přihnal netopýr, černými křídly zhasil den. Za obzor zmizel klid a mír, světla se stáhla do oken. Z děsivých snů se probudil, sám sebou vylekaný strach. Když do tmy tloukl ze všech sil čas uzavřený v hodinách. Stíny co stály na špičkách toužily slunce uvidět. Však jenom rozvířily prach a do tmy pochovaly svět. Sám sebe po tmě nevidím, noci stín ve mně život zhas’. Čas ho pak zavřel do hodin, já jsem ten stín, já jsem ten čas.

Venku už se připozdívá

Venku už se připozdívá, nad městem se soumrak skrývá. V noci ani za svítání nikdo z lidí neuvidí tmu co padá na domy. Venku už se připozdívá, noční soumrak něco skrývá můru co už od večera až do rána tíží pána co má černé svědomí. Chladná tma mě v dlaních studí tma nikoho neprobudí jenom stíny v nočním šeru budí ve mně nedůvěru. Chladná tma mě v dlaních zebe tma obléká modré z nebe stíny tuší co jim zpívá když se venku rozednívá.

Venuše

[intro] Ve studeným podkroví visí obraz Venuše život ji moc nebaví je jak tělo bez duše. Není totiž legrace viset jen tak na skobě, celej den být bez práce a nemít co na sebe. A bez šatů je v podkroví zima jako v lednici. Ale kde vzít na nový, když má holou zadnici. Šaty nejsou maličkost – to se ale načeká. Peněz není nikdy dost i když kazí člověka. [intermezzo] Zatím dole v zahrádce všechno vůkol začlo kvést, v trávě voní kosatce a mouchy bzučí o sto šest.

Vesnické povídky

Útlá knížečka od českého písničkáře. Vtipné povídky.

Vysavač

Vysál jsem vysavačem seno z kravína, stodvacetosm stračen, vola Ervína, bejka po padoucnici, co šel na jatka, dvě krávy, jalovici, a tři telátka. Vysál jsem vysavačem vodu z rybníka, hejno divokých kačen, pana vodníka vodního šneka Rudlu, kapra Řehoře, pak ňákou malou čudlu a dva úhoře. [: Všechno jsem to vysavačem vysál ebleblelb:] 3x Vysál jsem vysavačem jídlo z lednice, pixlu se zavináčem, půlku slepice, máslo a jitrnici, vejce na špeku, banán a čtyři pizzy, stroužek česneku.

Výhodná partie

Tralalalalalalalalála, zbalil jsem dnes homosexuála. Mám s tím pánem velmi vážné plány: svlíknu ho a posadím do vany. Tralalalalalalalalála, zbalil jsem dnes homosexuála. Kam se hrabe moje nová karma: teď budu mít teplou vodu zdarma.

What If?

What If is an instant favourite for me. Funny, full of interesting stuff.

Zlatý prase

e Za zlatý prase bych tě nevyměnil, A v můj drahej platinovej vepříku. A kdyby na mě žralok zuby cenil, dal bych mu kousnout radši rohlíku. Nádherné květy jsem jí k nohám skládal: řekla mi táhni, tak jsem pěšcem táh’, řekla mi padej, tak jsem na zem padal, řekla mi vystřel – no a teď jsem vrah. Ref.: A e Máte-li zájem, za čtyři bůry, A e vyřežu loďku z mozkové kůry.

Štěňátko

Shořelo nám štěňátko na uhel, byla ho velká škoda, bylo totiž milé a přítulné. Všelijak jsme se s ním škádlili a občas ho i potrápili, ale vždy jen tak aby ho to nebolelo. Jak už jsem již řekl: uhořelo, uhořelo, uááááá. Nejdřív mu vzplál kožíšek, kožíšek, kožíšek od žhavé jiskry, ale to ještě moc nevadilo, protože jsme hořící štěňátko udusili dekou, uchuchhkcuh. Ale potom mu kožíšek vzplál znovu, tentokrát od špatně sfouknuté zápalky, áááááááá.