#folk

Andělská

Lyrická a uklidňující píseň od Zuzany Navarové

Až to se mnu sekne

Pesimistická píseň o vlastní smrti od Jarka Nohavicy

Bláznivá

C Blízko neděli vrabci mlčeli a a bylo to fajn. C Mraky na poli někam letěly a a bylo to fajn. Dmi A tam na poli blízko neděli G sel jsem obilí na černé posteli. Emi Srnci se divili tomu co viděli F a tvé oči mluvily. C Ami Dmi G C Bláznivá, bláznivá Dmi G C F C G Ami láska, láska začíná. Dmi G C F C G C Láska, láska začíná.

Cesta dom

A E F#mi Hmi7 Zbalím si sedlo stan a pětistruný banjo A F#mi C#mi7 Hmi7 a radši dvoje boty na tu cestu dom A E F#mi Hmi7 Bude tam Billy, Starej vlk indián Banjou A E A stoletá voda z mlžnejch hor a dutej strom A E F#mi Hmi7 A každej kilometr zapijeme lákem A F#mi C#mi7 Hmi7 za každou vokurkou si poškrábeme nos A E F#mi Hmi7 a nebo ucho to když pojedeme vlakem A E A smradlavým jako stádo koz.

Dík pane Foglar

"Lampu zhasni, už je pozdě, musíš spát," říkala máma o půlnoci tolikrát, zhasnul jsem naoko, než klaply dveře, louskal stránku další. Běžel jsem s Petrem první místo vyhrávat a s Ludvou do kotliny chajdu poskládat, tábor na Bobří hrázi, Rikitan - kámoš, i když starší. Ref.: Tak dík, dík, pane Foglar, to se má, ty knížky daly víc než sbor občanských nauk, co nám život natlouká, Tak dík, možná se sejdem u tří skal, tam šumí větve stromů a do měsíce hromů bych se hnal.

Díky za každé nové ráno

G e D Díky, za každé nové ráno, G e C D díky za naděj´ nových dnů, G e D díky za to že v dálce mizí G D G tíseň špatných snů G e D Díky, za každou novou píseň, G e C D díky za tón co nadějí zní, G e D díky za to co dávno ví se, G D G že je krásné žít. G C G Dík za všechno to dobré D co nás potkalo, D C G dík za všechno to zlé D7 co se nám nestalo.

Heidi děvčátko z hor

Toulal jsem se v létě po kopcích bez kompasů a map, Spával u ohňů jak vandráci - v noci koukal po hvězdách, Na ten můj život plnej náplastí a stehů, sbíral jsem sílu, abych došel ještě dál. Ref.: Ráno mě jak víla probudila, kytku v náručí, v očích žár a vzdor, Heidi děvčátko z hor. Potom šeptem říká "Pomoz mi!" živou vodu najít mám, takže počítej do osmi, tolik dnů pak budeš sám.

Kaťuša

e H7 e Razcvětaly jabloni i gruši, poplyli tumany nad rekoj, e G a e a e H7 e vychadila na běreg Kaťuša, na vysokij, na běreg krutoj. e H7 e Vychadila, pěsňu zavadila pro stěpnovo - sizovo orla. e G a e a e H7 e Pro tavo, katorovo ljubila, pro tavo, či pisma běregla. e H7 e Oj, ty pěsňa, pěseňka děvična,ty leti za jasnym solncem vsled. e G a e a e H7 e I bajcu na dalněm pograničje, ot katjuši peredaj privět.

Kino Svět

Emi Ami Emi Ami Emi H7 Film už začíná a jak se zdá jsem v kině sám Emi Ami Emi Ami Emi H7 Bůh ví proč film je zrychlený a odkud ho znám Ref.: C Emi Kino Svět už zase hraje C Emi v Kině Svět se promítá C Emi Kinem Svět pomalu běží F# H7 zrychlený film života Emi Ami Chci odejít z kina, Emi Ami Emi H7 hlavní hrdina už umírá.

Loráns

e D Prsty své zarýváš do země, e D tvůj dech vyvrací stromy. e D A já koukám jen z povzdálí, C h e jak na zem padaj domy. e D Loráns – ty největší vychřice, e D Loráns – ty největší z větrů, e D Loráns – ty tváří máš tisíce, C h e Loráns, má Loráns. e G D e Loráns, Loráns, Loráns e D Za tebou zůstává pustina, e D v sutinách umíraj lidi.

Losing My Religion

Life is bigger It’s bigger than you And you are not me The lengths that I will go to The distance in your eyes Oh no I’ve said too much I set it up That’s me in the corner That’s me in the spotlight Losing my religion Trying to keep up with you And I don’t know if I can do it Oh no I’ve said too much I haven’t said enough I thought that I heard you laughing I thought that I heard you sing I think I thought I saw you try Every whisper Of every waking hour I’m Choosing my confessions Trying to keep an eye on you Like a hurt lost and blinded fool Oh no I’ve said too much I set it up Consider this The hint of the century Consider this The slip that brought me To my knees failed What if all these fantasies Come flailing around Now I’ve said too much I thought that I heard you laughing I thought that I heard you sing I think I thought I saw you try But that was just a dream That was just a dream

Musíme si pomáhat

[intro: Em Em/D# Em/D Em/C# Am Hm Am Hm Em] Em Em/D# Em/D Em/C# Sedím a koukám jak oheň usíná, Am Hm dým už jde spát. Poslední hlt vína Am Hm na rtu mě pálí jak pusa od ženy, Em co měls rád. Em Em/D# Em/D Em/C# Roky se valí, už je to spousta let Am Hm co nemám s kým se aspoň pomazlet. Am Hm Jsem sám jak kůl v plotě vraženy Em Hm Jsem pusty hrad… ááááá Em Em/D# Em/D Em/C# Snad jednou přijde starší či mladičká, Am Hm zkušená či ještě se sny na víčkách.

Napiš mi brzy

D D/C# Napiš mi brzy D/H D/A dopis čtyřstránkový, Emi/ Emi/F# jak se ti stýská a Emi/G A7 jak moc ti scházím, D D/C# napiš dopis dlouhý, D/H D/A nešetři na mě slovy, Emi i kdyby měl být třeba A7 ze samých frází, la la la … Napiš mi brzy aspoň pohlednici: obsluha mírná, ceny rychlé, a počasí nám přeje, ať jsou na ní podepsaní všichni výletníci, ať můžu doma vzteky puknout, kdo ví, co všechno se tam děje, la la la .

Never more

G Seděl jsem za stolem a C G C G C G básně čet’, rádio hrálo, C G vtom slyším ťukání na parapet, Emi D G C G tak tiché, že se mi možná jen zdálo, Cdim Cmaj7 zastřený mužský hlas z chodníku tiše se ptal: Hmi C "Nerad vás ruším, pane básníku, G ale mohli bychom na chvíli dál?" V předsíni podal mi deštník a plášť a láhev vína, jako bych někde už viděl tu tvář, byla to tvář, na kterou se nezapomíná, v průvanu zhasla mi svíčka, zvenku studený vítr vál, na chodbě na dlaždičkách za ním černý havran stál.

Perníkový srdce

Am G Am Namísto lásky jen perníkový srdce, Am G Am hluboký vrásky a roztřesený ruce. Am G Am Nohy tě nebolí, přesto nikam nedojdeš, Am G Am jen občas do polí s větrem proklouzneš. Ref.: Am G F Proč zvedat hlavu, když hlavy padají? G Em Am Proč se smát, nebo brečet potají? Am G Am Za padoš noviny, přece tam nic není. Am G Am Jen ňáky koniny, že někde něco změní.

Raněnka

E G#/E Městečko Palermo probouzí se A/E H/E kohoutek kokrhá, sluníčko svítí. E G#/E A/E Ti, kdo dnes žijí, tak radují se, C/E H/E E c# Cmaj7 H7 E H/E jen oběti* noste na hrob kvítí. * Každé ráno se doplňuje jméno právě zavražděné oběti. G#/E – 4 6 6 5 0 0 A/E – 5 7 7 6 0 0 H/E – 7 9 9 8 0 0 C/E – 8 10 10 9 0 0

Rád

D G Rád vedle tebe spím G/fis E C rád vedle tebe usínám C/h Ami svým svetrem zahřívám C Dsus4 C D dál už jenom sním. Mám rád tvou sladkou vůni tvé vlasy na polštáři když měsíc ozáří tvé bílé tělo v tůni. [intermezzo] Rád vyndávám ti třísku pěkně se mi s tebou směje když jsem ti nablízku srdce se mi chvěje. Mám moc rád ty chvíle kdy jsi ke mně milá i když kdys’ byla jiná to já se cítím provinile.

Ten vítr nechytíš

Až se jednou zastavíš nedívej se mi do očí uvidíš v nich déšť uvidíš v nich déšť Ať ti fotky zabaví ať se třeba zády otočíš jsou chvíle na které nezapomeneš. Korsivkému slunci podobná od rána jsi svítila a já se vyhříval já se vyhříval Jako bílý jestřáb svobodná střemhlav si se řítila nesmyslů zbavená z Col de bavella A neznali jsme strach a poslouchali vítr a vyrývali srdce ve skalách Tehdy nemyslel jsem na sebe a už vůbec na svou budoucnost a přitom jsi byl blíž přitom jsi byl blíž Pak jsme to obrátili na sever přejeli jsme prašný most v tom prachu stálo víš, ten vítr nechytíš.

To máme dneska pěkný den

D A Hmi To máme dneska pěkný den, D A Hmi byla by škoda nejít ven. D A Hmi Náměstí pod hradem se zaplnilo G D až po kraj lidma. D A Hmi To je pěkné počasí a halenka G D už je trochu zima. D A Pod zvonkohrou stojí G D auta z marcipánu. D A Kožichy jsou nové a G D perly z porcelánu. D A Hmi Než na město se rozhlédnem D A Hmi už jsou tu zvony s polednem.

Velmi nesmělá

Ami G Ami Potkali se v pondělí, v pondělí G E byli velmi nesmělí, nesmělí C G E a tak oba dělali dělali Ami G Ami jakoby se neznali neznali. Ami G Ami V úterý sebral odvahu, odvahu G E odhodlal se k pozdravu, k pozdravu C G E a pak v citové panice, panice Ami G Ami prchali oba k mamince, mamince. Ref.: C C/B Ami Semafór popásá chodce F C G C motorky auta tramvaje C C/B Ami a všechny cesty dneska vedou F C G Ami do pekla i do ráje.

Vyznavači ohňů

Ujel jim vlak a bylo jim míň snad o deset nežli mně. Hlavu pro muziku, ale nebylo to tím, že spala mu na klíně Půjčenej battldress a prachy od táty, co ji už tak dávno neviděl. Za tratí, kde je ves hrál vítr sonáty a já jim tajně záviděl Ref.: Vagabundům upsaní jak řádu mnich a nadosmrti rozpůlený konce prstů Vyznavači ohňů na všech nádražích čekají zelenou, než pojedou než je dálky seberou Tichá noc se vetřela k nim stejně jako tehdy k nám.

Země antilop

Letící proudy neónů padají na mou tvář, nebe zatáhlo oponu, den dopsal kronikář. Samoten ve městě šamanů, do ulic padá déšť a ženy v botách z klokanů v hotelu Budapešť. Ref.: Žádný prachy nemám, jen co přelezu zeď, tak možná, že chytím dobrej stop, někdo zastaví, já řeknu "jeď do Země Antilop. Muži hledají zlatej prach a stotisíc mobilů, vyzvání světu na poplach na uších emilů. Podivná doba uhání za okny limuzín, a jako na drátech havrani tady trčet nemusím.

Zůstali jsme doma

Jedna z nejznámějších písní tria Redl-Samson-Janoušek

Čtení

Dmi Gmi A7 Teprve oči se mi klíží Dmi Gmi A7 a ráno tryská z nočních mříží Gmi C F noci probdělá s límcem doběla Gmi A7 už jsi shořela Dmi C Bb docela, docela, docela Dmi Gmi A7 Zmuchlané tváře křehká víčka Dmi Gmi A7 do pasu ohořelá svíčka C F kniho dočtená nejsi na prodej Gmi A7 zůstaň zavřená Dmi C Bb nevolej, nevolej, nevolej Ref.: Dmi C Bb Černá na bílé může Gmi A7 dobrou náladu či radu ti dát Dmi C Bb kabát z papíru z kůže Dmi ale uvidíš příteli Bb se mnou se podělíš Gmi D# jak častokrát Dmi Gmi A7 Kolikrát si se sama bála Dmi Gmi A7 když tma nad horizontem stála C z písmen zavolal, F Gmi A7 že tě dohoní, že tě odveze Dmi C Bb na koních na koních na koních Dmi Gmi A7 A kolikrát ti bylo líto Dmi Gmi A7 že doopravdy nebolí to C F že je spoutaný vazbou plátěnou Gmi A7 příběh napsaný Dmi C Bb ozvěnou, ozvěnou, ozvěnou Ref.