Netopýr

Standa Kahuda

Nikdo neví jak a nikdo neví proč,
dneska přijel na náměstí kolotoč.
Nikdo na něj ale ani nevkročí,
jinak rychle pozná, jak s ním zatočí.

Osamělá růže je jak na trní,
čeká jen až se čas noci naplní.
Bojí se tmy a tak čeká na ráno,
nikdy neměla na růžích ustláno.

Ref.:
Jenom netopýr zase má noční můru.
Visí hlavou dolů, a nemůže spát.
Myslí na to, proč je svět nohama vzhůru,
proč se musí každou noc něčeho bát.

Klobouk prosil přede dveřmi ústavu:
jen mě pusťte dovnitř, já jsem na hlavu.
Nevěsta se těšila na zásnuby,
dostala však od milého do huby.

Pak se ozval zub: račte mě poslouchat,
může se tu samou nudou ukousat.
Mám už plné zuby vašich sladkých vět,
nenechám se zviklat, na to vemte jed.

Ref.:
Had se svlík' a odplazil se pod kámen,
nebyl ve své kůži, byl dnes otráven.
Oběšenec měl už všechno na háku
tak řek' co vám visím pane Nováku

Slunečník už zase křičel z plných plic,
že se nechce v noci dívat na měsíc.
Kat nadával smrti, že se ulejvá:
no tak pohni kostrou, ať to ubejvá.

Ref.: