Mikymauzoleum

Jaromír Nohavica

Ráno mě probouzí tma,
sahám si na zápěstí,
zda-li to ještě tluče,
zda-li mám ještě štěstí,
nebo je po mně a
já mám voskované boty,
ráno co ráno stejné
probuzení do nicoty.

Není co, není jak,
není proč, není kam,
není s kým, není o čem,
každý je v době sám,
vyzáblý Don Quijote
sedlá svou Rosinantu
a Bůh je slepý řidič
sedící u volantu.

Ref.:

Zapínám telefon –
záznamník cizích citů,
špatné zprávy chodí jako
policie za úsvitu,
jsem napůl bdělý a
napůl ještě v noční pauze,
měl bych se smát,
ale mám úsměv Mikymauze,

rána bych zrušil...

Dobrý muž v rádiu
pouští Chick Coreu,
opravdu veselo je,
asi jako v mauzoleu,
ve frontě na mumii
mám kruhy pod očima,
růžový rozbřesk
fakt už mě nedojímá.

Povídáš něco o tom,
co bychom dělat měli,
pomalu vychládají
naše důlky na posteli,
všechno se halí v šeru,
čí to bylo vinou,
že dřevorubec máchl
mezi nás širočinou.

Ref.:

Postele rozdělené na
dva suverénní státy,
ozdoby na tapetách jsou jak
pohraniční dráty,
ve spánku nepřijde to,
spánek je sladká mdloba,
že byla ve mně láska,
je jenom pustá zloba,

dráty bych zrušil...

Prokletá hodina, ta
minuta, ta krátká chvíle,
kdy věci nejsou černé,
ale nejsou ani bílé,
kdy není tma, ale
ještě ani vidno není,
bdění je bolest
bez slastného umrtvení.

Zběsile mi to tepe a
tupě píchá v třísle,
usnout a nevzbudit se,
nemuset na nic myslet,
opřený o kolena
poslouchám tvoje slzy,
na život je už pozdě a
na smrt ještě brzy.

Ref.:

Co bylo kdysi včera,
je, jako nebylo by,
káva je vypita a
není žádná do zásoby,
věci, co nechceš, ať se stanou,
ty se stejně stanou,
a chleba s máslem padá
na zem vždycky blbou stranou,

máslo bych zrušil...

Povídáš o naději a
slova se ti pletou,
jak špionážní družice
letící nad planetou,
svlíknout se z pyžama,
to by šlo ještě lehce,
dvacet let mluvil jsem a
teď už se mi mluvit nechce.

Z plakátu na záchodě
prasátko vypasené
kyne mi, zatímco se
kolem voda dolů žene,
všechno je vyřčeno a
odnášeno do septiku,
jenom mně tady zbývá
prodýchat pár okamžiků.

Ref.:

Sahám si na zápěstí a
venku už je zítra,
hodiny odbíjejí
signály Dobrého jitra,
jsem napůl bdělý a
napůl ještě v noční pauze,
měl bych se smát,
ale mám úsměv Mikymauze,

lásku bych zrušil...

9. & 10. == 1