Seznam cizích slov
I turned this dictionary into an Anki deck. and started learning it in March 2024. I expect to finish it in 2027. Wish me luck. Or rather perserverance. :)
cizí slovo | výslovnost | význam |
---|---|---|
540 | akrobatický prvek, přetočený tornado kick | |
720 | přetočený křížený kop (přetočený hookspin) | |
a capella | a kapela | vokální skladba bez instrumentálního doprovodu |
a contrario | á kontrárió | v protikladu; protiva |
a dato | á dató | ode dne vystavení, ode dne vydání |
a porta inferi | před branami pekel | |
a posteriori | pozdější, později, ze zkušenosti | |
a priori | předem, před, pouze z rozumu | |
a tergo | odzadu, obráceně | |
a vista | na viděnou, tj. bez lhůty, netermínovaný (inkaso, vklad, směnka) | |
a-, an- | předpona záporu, ne-; neexistence něčeho | |
a. Chr. (n.) | ante Christum (natum) | |
a. m. | ante meridiem | |
aak | ák | rýnský člun pro dopravu vína |
aalen | stupeň jury | |
aam | ám | nizozemská a indonéská jednotka objemu (155,2 l); |
ab initio | ab inýció | od začátku |
ab ovo | od počátku (od vejce) | |
abak, abakus | 1. starověká početní tabulka, počitadlo; 2. arch. deska na hlavici sloupu; 3. stolek u oltáře na přípravu bohoslužebných předmětů | |
abaka | manilské konopí, vlákno dužnatých kmenů banánovníků | |
abandon | vzdání se nároků, vlastnického práva nebo (pojistné) náhrady | |
abaton | část chrámového okrsku nepřístupná nezasvěceným | |
abatyše | představená ženského kláštera některých řádů | |
abaxiální | odvrácený od osy, stonku | |
abázie, abasie | neschopnost chůze | |
abbé | abé | katolický duchovní bez církevního (kněžského) úřadu |
abdérita | zaostalý, omezený člověk | |
abdikace | vzdání se úřadu, trůnu; odstoupení z funkce | |
abdomen | břicho, podbřišek; zadeček členovců | |
abdominální | břišní | |
abdukce | odtažení, odchýlení, upažení | |
aberace | odchylka, úchylka;1. vada optické čočky; 2. chromozomová mutace;3. omyl pachatele v předmětu činu | |
aberantní | odchylný | |
abgébovat se | s někým si zadávat, špinit se; ztrácet čas zbytečným jednáním | |
abiogeneze, abiogenese | samoplození, teorie vzniku živého z neživého | |
abionóza, abionosa | vada rostlin způsobená ekologickými faktory fyzikálně-chemické povahy | |
abiotický | neživý; týkající se anorganické složky a činitelů přírody, prostředí | |
abiturient | absolvent školy nebo student v období krátce před závěrečnou zkouškou a po ní | |
abjudikace | zamítnutí žaloby soudem; soudní rozhodnutí | |
abjurace | veřejné zřeknutí se názorů (víry); právo křivá přísaha | |
ablace | snesení, odnětí, snětí, odchlípení;odtávání sněhu, ledovce, meteoritu | |
ablaktace | 1. odstavení mláděte; 2. způsob šlechtění, při němž se roub neoddělí od mateřské rostliny, dokud dokonalé nesroste, odkájení | |
ablativ | pád vyjadřující východisko,odluku | |
ablaut | střídání samohlásek v kmeni slova, alternace | |
ablegace | vypovězení,vyobcování | |
abnormalita | nenormalita; zvláštnost, nepravidelnost, odchylka, zrůdnost | |
abnormální | nenormální, odchýlený od řádu, neodpovídající předpisu | |
abolice | zastavení soudního řízení udělením milosti; zrušení zákona | |
abolicionista | člověk, který se zasazoval o zrušení otroctví v USA v první polovině 19. století - stoupenec abolicionizmu | |
abolicionizmus, abolicionismus | hnutí za zrušení nebo odstranění nějaké zvyklosti, např. otroctví; hnutí usilující o zrušení trestu smrti; abolicizmus | |
abolicionizmus, abolicionismus | hnutí za zrušení otroctví v USA v první polovině 19. století | |
abonent | předplatitel | |
abonmá, abonomá, abonnement | abonmá | předplatné, předplacení, subskripce |
abordáž | 1. uvázání lodi u břehu a vyloďování; 2. srážka, kolize lodí; 3. způsob vojenského střetnutí na moři při spojení dvou lodí s bojem muže proti muži | |
abort, abortus | potrat, vybavení plodu s obaly z dělohy před ukončením 28. týdne těhotenství | |
abortace | zakrnění | |
abortivní | 1. způsobující potrat; 2. nevyvinutý, zakrnělý | |
abrahámoviny | padesáté narozeniny | |
abraxas | gnostické označení božstva; magické slovo s číselnou hodnotou 365 | |
abraze, abrase | plošné broušení, obrušování; výškrab, kyretáž | |
abrazivní,abrazívní,abresivní | brusný | |
abreakce | odreagování, uvolnění akčního (afektivního) napětí; katarze | |
abreografie | rentgenologické snímkování ze štítu (hrudníku) | |
abreviace | částečné vypsání slova; tvoření slov zkracováním | |
abreviatura | zkratka | |
abri | převislá skála, převis | |
abrogace | zrušení právního předpisu nebo jeho části; derogace | |
abrupce | utržení, odtržení (svalu, šlachy); zlomení, ulomení (zubu); odloučení (placenty) | |
ABS | antiblok systém, systém zabraňující zablokování otáčejících se kol při brzdění automobilu | |
absces | hlíza, dutina vyplněná hnisem,hnisavé zkapalnění tkáně | |
abscise | odnětí, oddělení, opadávání | |
absence | nepřítomnost osoby, vlastnosti, jevu nebo entity; náhlá krátká ztráta vědomí nebo paměti | |
absentér | kdo je často bezdůvodně nepřítomen v práci | |
absint | hořký silný likér (ve většině zemí zakázaný) | |
absoluce | odpuštění hříchů; právo upuštění od potrestání | |
absolutizace, absolutisace | nadřazování nad podmínky, zevšeobecňování; neoprávněné zobecňování | |
absolutizmus, absolutismus | samovláda, neomezená vládní moc jedince | |
absolutní | úplný, naprostý, neomezený,nepodmíněný, zcela bezvýhradný | |
absolutno | co existuje samo sebou a zapříčiňuje vše ostatní; bezpodmínečné,nekonečné, neomezené, dokonalé a bezvztažné bytí | |
absolutorium | potvrzení, schválení účtů nebo činnosti; propuštění z odpovědnosti; doklad o dosažení (absolvování) stupně vzdělání | |
absolvent | kdo splnil podmínky dokončení školy, kurzu, vzdělání | |
absorbance | míra absorpce záření | |
absorbent | látka objemově pohlcující jiné látky | |
absorbovat | pohlcovat, vstřebávat, přijímat, nasávat | |
absorpce | objemové pohlcování, vstřebávání, zeslabení jedné látky v druhé; zeslabení elektromagnetického záření,zvuku nebo počtu částic při průchodu látkou | |
absorpční | Od slova absorpce. Pozor změna souhlásky: absorpce, ale absorbovat. | |
abstence | zdržování se možnosti, účasti, výkonu (volebního) práva | |
abstergencium | mírně projímavý lék | |
abstinence | zdrženlivost, zřeknutí se požitku (alkoholu, drogy, kouření, sexu) | |
abstinenčni syndrom | souhrn fyziologických reakcí organizmu a psychického stresu po přerušení užívání drogy, alkoholu, kouření | |
abstinovat | dodržovat abstinenci | |
abstrahovat | postup a výsledek myšlenkových operací od jednotlivého k obecnému, k modelům, zákonitostem, pojmům | |
abstrakce | postupovat k abstrakci; neabstrahovat, zahrnout, potlačit detaily, jednotlivosti | |
abstrakt | referát, souhrn, shrnutí, synopse | |
abstrakt norem | souhrn, shrnutí norem | |
abstraktní | odtažitý, odtržený od skutečnosti, obecný, pojmový | |
abstraktum | abstraktní pojem;abstraktní podstatné jméno | |
abstrúzní, abstrusní | nesrozumitelný,nejasný, nepochopitelný | |
absurdita | protismyslnost, nesmyslnost,vnitřní spornost, rozpornost lidské existence, absurdnost | |
absurdní | nesmyslný; nevhodný; hloupý | |
absurdnost | absurdita | |
absurdum | co je sporné, nelogické, nemůže platit současně | |
abštajg | vedlejší byt; hodinový hotel | |
abulie | abúlie | nerozhodnost, nedostatek vůle, např. ve vztahu k jídlu |
abundance | početnost, hojnost, nadbytek | |
abuzéř | člověk, který nadměrně užívá,návykově užívá některé látky, např.drogy, léčiva, nikotin, alkohol | |
abúzus, abusus | nadměrné užívání,nadužívání, zneužívání | |
abysál | část oceánského dna v hloubce 2-6 km | |
abysální | hlubinný | |
accelerando | ačelerando | postupně zrychlovat, stále rychleji |
accentato | ačentáto | důrazně |
acefalie | vrozená vada, kdy se nevyvine plodu hlava; bez hlavy; přeneseně: bez začátku; bezvládí | |
acetát | octan | |
aceton | nejjednodušší keton, dimetylketon, rozpouštědlo | |
acetonurie | vylučování ketonů močí, ketonurie | |
acetylen, acetylén | nejjednodušší uhlovodík s trojnou vazbou, hořlavý plyn | |
achillova pata | zranitelné místo, slabina | |
achilovka | šlacha upínající se na kost patní, Achillova šlacha | |
achromát | optická soustava odstraňující barevnou vadu | |
acht | klatba, zbavení právní ochrany a vyloučení z příslušného společenství | |
achylie | naprostý nedostatek žaludeční šťávy, zastavení jejího vylučování | |
acidifikace | okyselení | |
acidita | kyselost | |
acidní | kyselý | |
acidobazický | vztahující se na kyselé i zásadité látky | |
acidofilní | kyselomilný, žijící v kyselém prostředí; a. mléko mléko zkvašené bakteriemi mléčného kvašení | |
acidóza, acidosa | zvýšení kyselé reakce krve | |
acidum | kyselina | |
acikulární | protáhly; jehlovitý (tvar nerostu) | |
acompagnato | akompaňáto | recitativ za doprovodu orchestru |
acquis | právo, pravidla | |
acre | akr | |
acrolein | 2-propenal, karcinogénna látka. | |
acuto | akúto | ostře, pronikavě |
ACV | ACV (assist control ventilation) – regulovaná ventilace s asistencí; typ mechanické ventilace, při které je pacientovi umožněno dýchat spontánní frekvencí s předem nastaveným objemem. Ventilátor dodá synchronizovaný vdech při každém pacientově pokusu o nádech (srov. IMV), automaticky plně dýchá za pacienta, pokud je jeho spontánní frekvence nižší než frekvence nastavená na ventilátoru | |
acylpyrin | lék snižující teplotu, utišující bolest, působící proti revmatizmu, obdoba aspirinu; antirevmatikum, antipyretikum | |
ad | k, na | |
ad absurdum | k nesmyslnosti; postup důkazu spornosti, nekonzistentnosti,toho, co odporuje logice dovedením do důsledků | |
ad acta | ad akta | ke spisům; odložit jako vyřízené |
ad astra | ke hvězdám; vzhůru, kupředu | |
ad audiendum verbum | k vyslechnutí slova; k pokárání, na slovíčko, na kobereček | |
ad auditorem | ad audytórem | k naslouchajícímu, k posluchači; populisticky, podbízivě, oportunně, bez ohledu na pravdu |
ad baculum | ad bakulum | (argument) klacku; nátlak, vyhrožování silou |
ad hoc | ad hók | jen pro tento případ,k této věci, k tomuto účelu |
ad hominem | k člověku; populisticky zneužívající záporné lidské vlastnosti | |
ad ignorantiem | ad ignoranciam | k nevědomosti; využívající protivníkovu neznalost |
ad infinitum | donekonečna, stále, nekonečně | |
ad informandum | pro informaci, na vědomí | |
ad informandum medici | pro informaci lékaře | |
ad libitum | jak je libo, podle libosti | |
ad manus medici | do rukou lékaře | |
ad multos annos | na dlouhá léta, přání při přípitku | |
ad notam, ad notiam | ad nóciam | na vědomí |
ad oculos | ad okulós | k očím; názorně,zjevně, viditelně |
ad personam | k osobě; zesměšňování a urážení protivníka | |
ad populum | k lidu; demagogie, odvolávání se na předsudky, na egoizmus | |
ad rem | k věci | |
ad usum | ad úzum | pro potřebu někoho;něco záměrně upravené |
ad valorem | podle hodnoty | |
adagio | adádžo | pomalu, volně; hudební skladba nebo její část v tomto tempu |
adaptabilita | schopnost přizpůsobení, přizpůsobivost, adaptivita | |
adaptace | přizpůsobení, přetvoření; úprava, přestavba | |
adaptát | pozorovatelný výsledek adaptace organizmu | |
adaptátoři, adaptátor | pracovníci usilující o dílčí, parciální vylepšení nějakého produktu na rozdíl od inovátorů, kteří usilují o celkovou, globální a originální inovaci | |
adaptér, adaptor | zařízení rozšiřující původní použitelnost | |
adaptivita | přizpůsobivost, adaptabilita | |
adaptovatelný | upravitelný, přizpůsobitelný | |
adaxiální | přivrácený k ose, ke stonku | |
addendum | přídavek, dodatek | |
addolorato | adoloráto | hud. žalostně |
addukce | přitažení, připažení | |
adefagie | chorobná žravost | |
adekvátní | odpovídající, přiměřený | |
adekvátnost | přiměřenost, shoda | |
adenitida | zánět žlázy | |
adenom | nezhoubný nádor ze žlázového epitelu podobné stavby jako žláza | |
adenoviry | živočišné viry vyvolávající například infekční onemocnění dýchací soustavy | |
adept | uchazeč, začátečník v oboru | |
adespoton | drobné literární dílo od neznámého autora | |
adherence | přilnavost, adherentnost | |
adherentnost | přilnavost, adherence | |
adheze, adhese | přilnavost, ulpívání látek na sobě | |
adiabatický | děj probíhající za dokonalé tepelné izolace, bez výměny tepla s okolím | |
adice, addice | souhrn, součet, slučování | |
adié, adleu | adyjé | sbohem |
adiktologie | věda zabývající se etiologií, prevencí, léčbou a výzkumem závislostí | |
adipózní | tuková tkáň; přeneseně:tučný,tlustý,obézní člověk. | |
adipsie | chybění pocitu žízně | |
aditivní | přídavný; související se sčítáním,skládáním | |
aditivum | přísada, přídavná látka | |
adjektivum | přídavné jméno | |
adjudikace | soudní přiřčení práva nebo nároku | |
adjunkce | přimykání - týká se přívlastku neshodného, všech příslovečných určení a některých typů doplňků | |
adjunkt | úřednický pomocník, elév, koncipient | |
adjustace | vybavení vším potřebným,připravení k činnosti | |
adjutant | pobočník | |
adjutor | pomocník (knižně, řidčeji) | |
adjuvancia | součásti léků zesilující účin vlastního léčiva | |
adjuvatika | nauka o kompenzačních, doplňujících pomůckách; výsledky činnosti v adjuvatice, např. berle, chodítka,vozíky | |
adlatus | pomocník, zástupce | |
administrace | kancelář, ekonomicko-provozní útvar | |
administrativa | správa, správní složka,úřady; v USA označení úřadu prezidenta a vlády | |
administrativní | správní, úřední; byrokratický | |
administrátor | správce; zatímní správce farnosti | |
admiralita | námořní velitelství | |
admirál | velitel loďstva | |
admise | vpuštění, vstup | |
admitance | zdánlivá vodivost elektrického obvodu protékaného střídavým elektrickým proudem | |
admonice | pokárání, výtka, důtka | |
adolescence | dospívání | |
adolescent | jedinec ve věku mezi pubertou a dospělostí | |
adopce | osvojení, přijetí za vlastní | |
adoptant | osvojitel | |
adoptát | osvojenec | |
adoptivní | přijímající někoho cizího za vlastního; přijatý za vlastního | |
adoptovat | osvojit | |
adorace | zbožné uctívání, zbožňování | |
adrenalin | hormon dřeně nadledvinek;epinerfin | |
ADSL | asynchroní digitální účastnická přípojka, vyšší přenosové rychlosti | |
adsorbent | povrchově pohlcující látka | |
adsorpce | povrchové pohlcování; pohlcování kapalné nebo plynné látky povrchovou vrstvou jiné látky; hromadění plynné nebo rozpuštěné látky (adsorbátu) na povrchu jiné látky (adsorbentu) účinkem mezipovrchových přitažlivých sil. Výsledkem je vytvoření tekutého či plynného filmu na tuhém povrchu. Rozlišují se dva druhy adsorpce: 1.fyzikální adsorpce - vzniká na základě Van der Waalsových přitažlivých sil 2.chemisorpce - je pevnější než fyzikální adsorpce, je tvořena chemickými vazbami. | |
adstringens | Lék, který místně zužuje cévy a snižuje vyměšování. | |
adstringentní | stahující, svírací | |
adsumus | Jsme přítomni, pomáháme (latinsky) | |
adulterace | padělání, falšování mincí,rukopisů | |
adut | karetní trumf | |
advekce | přenos, přemístění dané veličiny prouděním v atmosféře | |
advent | příchod; doba duchovní přípravy na Vánoce v období čtyř týdnů před svátky; doba očekávání, naděje | |
adventista | člen křesťanského společenství zdůrazňujícího očekávání druhého příchodu Ježíše Krista na svět | |
adventivní | zanesený odjinud, vyskytující se na neobvyklém místě; náhodný, přídavný,náhradní | |
adventizmus, adventismus | křesťanské hnutí hlásající víru v nový příchod Ježíše Krista na svět | |
adventní | předvánoční | |
adverbální | závislý na slovese | |
adverbium | příslovce | |
advocatus diaboli | advokátus dyabolí | ďáblův advokát; obhájce špatné věci |
advokacie | instituce poskytující právní pomoc, provádějící právní zastoupení;obhajoba, zastávání se, prosazování něčeho | |
advokát | právník poskytující právní pomoc; zastánce, obhájce | |
Aeolus | řecký bůh větru; stroj na ochlazování a čištění vzduchu | |
aeon | eón | dlouhé období dějin, éra, věk |
aerace | větrání, provzdušňování | |
aerial | akrobatický prvek arab (hvězda bez rukou) | |
aero | aeroplán, letadlo | |
aero- | první část složených slov mající význam vzduch nebo letadlo | |
aerobie, Aerobie | sportovní náčiní, létající plastový kroužek | |
aerobik | komplex intenzivních tělesných cvičení zatěžující oběhovou, srdeční a dýchací soustavu | |
aerobní | vyžadující k životu kyslík | |
aerobus, airbus | érbas | velkokapacitní dopravní letadlo |
aerodrom | letiště | |
aerodyn | letadlo těžší než vzduch (letoun, vrtulník) | |
aerodynamický | 1. týkající se aerodynamiky; 2. upravený tak, aby snadno překonával odpor vzduchu | |
aerodynamika | nauka o pohybu plynů a pohybu pevných těles v plynech | |
aeroembolie | onemocnění z dekomprese | |
aerofon | vzduchový hudební nástroj | |
aerologie | nauka o fyzikálních dějích probíhajících ve vyšších vrstvách atmosféry, hlavně v troposféře | |
aeromechanika | nauka zabývající se zákony mechaniky plynů, tj. vlastnostmi a pohyby plynů | |
aeronautika | letectví, vzduchoplavba | |
aeronomie | nauka o horních vrstvách atmosféry, v nichž se projevuje silná ionizace a disociace | |
aeroplán | letadlo, aero | |
aerosol | disperzní soustava obsahující kapalné nebo pevné částice rozptýlené v plynu | |
aerostat | letadlo lehčí než vzduch (balon,vzducholoď) | |
aerostatika | součást aeromechaniky,studující podmínky rovnováhy hmotných těles pod vlivem vnějších sil | |
aerotriangulace | triangulace pomocí leteckých snímků | |
afagie | neschopnost polykat | |
afakie | chybění čočky v oku | |
afázie, afesie | ztráta schopnosti řeči,porucha řeči způsobená narušením řečových center v mozku | |
afebrilní | bez horečky, s normální teplotou. | |
afekce | 1. citové pohnutí, hnutí mysli,emotivní uchopení; 2. vliv, náklonnost;3. postižení chorobou | |
afekt | neodpovídající přehnaná reakce,vzrušení, citové rozrušení | |
afektovanost | přepjatá, strojená dokonalost v projevech, chování, precióznost,preciozita | |
afektovaný | strojený, přehnaný, nepřirozeně se chovající | |
afélium, afel | 1. odsluní; 2. nepříznivé okolnosti | |
afemie | neschopnost mluvit | |
aféra | případ, skandál; zveřejnění události vyvolávající pohoršení, vyšetřování,zájem masmédií | |
aferentace | přenos informací z periferie do centra | |
aferentní | přenášející, dopravující, dodávající do centra | |
aférista | osoba často zapletená do afér nebo působící aféry | |
affebile | afábile | přívětivé, mile, vlídně |
affettuoso | afetuózo | s citem, náruživě |
affidavit | afidavit | místopřísežné prohlášení |
afghání, afghani | měnová jednotka Afghánistánu | |
afilace | přičlenění, přidružení; pobočka nebo samostatný, ale podřízený (ovládaný) subjekt, podnik | |
afiliace | osvojení (přijetí za syna); přijetí do okruhu nebo organizace; navazování těsného osobního kontaktu, vztahu | |
afiliantní | přátelský, vstřícný, otevřený, kamarádský | |
afinace | čištění, zušlechťování, zjemňování | |
afinita | 1. příbuznost, vzájemný vztah, blízkost; 2. schopnost chemických látek slučovat se s jinou látkou nebo částicí | |
afirmace | přisvědčení, přitakání, ujištění,potvrzení | |
afirmativní | Afirmativní akce souvisí s pojmy rovné příležitosti a nediskriminace. Jejich cílem je překonat účinky předchozí diskriminace tím, že se umožní, aby diskriminovaný jednotlivec nebo skupina osob mohla soutěžit s favorizovanou skupinou za stejných podmínek nebo, což je spornější, aby byla rovnost zajištěna přímo (“rovný výsledek”). | |
afiš | reklamní nápis, plakát | |
afix | gramatický morfém připojující se ke kořeni slova, např. předpona, přípona | |
aflatoxin | toxická látka produkovaná některými mikroorganizmy, zejm. v krmivech a potravinách | |
afluenza | Jde o šílenou snahu shromažďovat majetek či jmění. Doprovázena je ovšem řadou příznaků - ztrátou motivace, ztrátou schopnosti vyrovnat se s frustrujícími momenty, znevažování sebe sama, strach se setkávání s cizími lidmi. Může vypadat jako epidemii stresu a přepracování projevující se v zmateném nakupování a vytváření zcela zbytečných dluhů. Postižený affluenzou může být chápáno i jako posedlost vlastním ekonomickým růstem, pokud možno neustálým. | |
afonie | ztráta hlasu | |
aforizmus, aforismus | stručná vtipná výpověď, průpovídka, výrok | |
afrázie, afrasie | neschopnost přirozeného mluvního projevu | |
afrikanistika | obor zabývající se jazyky,historií a kulturami afrických národů | |
afrikanizace, afrikanisace | šíření africké kultury; opětné nabytí africké specifičnosti | |
afro | afrického původu, v africkém stylu, podle africké inspirace | |
afrodiziakum, afrodisiakum | látka nebo prostředek zvyšující pohlavní touhu,apetenci, výkonnost | |
afrodizie, afrodisie | nadměrně silný pohlavní pud | |
afta | drobná bolestivá eroze nebo vřídek,vznikající prasknutím puchýřku na ústní sliznici | |
after | áftr | po |
afterpills | áftrpils | antikoncepční tablety užívané v krátkém čase po souloži,účinné i po případném oplodnění tím,že zabrání uhnízdění vajíčka v děloze;pilulka po"" |
aftongie, | porucha řeči nervového původu, která se projevuje křečemi jazykového svalstva | |
afunkce | úplný výpadek činnosti nějakého orgánu nebo dílčího systému | |
afunkční | nefunkční, neschopný činnosti | |
agalakcie | neschopnost mléčné žlázy vylučovat mateřské mléko | |
agama | pestře zbarvený plaz z řádu ještěrů | |
agapé, agapa | láska; v křesťanství Boží láska k lidem | |
agar, agar-agar | polysacharid, rosolovitá látka z mořských řas | |
agarofobie | strach, úzkost z vycházení ven | |
agaton | otočný závěsný kloub tělocvičných kruhů | |
agáve | okrasná bylina s přízemní růžicí tuhých, na okrajích ostnatých listů | |
ageismus | diskriminace z důvodu věku | |
agenda | 1. pracovní náplň, souhrn administrativních prací, program jednání; 2. příruční liturgická kniha | |
ageneze,agenese | vrozené chybění nebo nevyvinutí orgánu nebo jeho části,aplazie | |
agens | původce, činitel, účinná látka, příčina nemoci; chem. činidlo | |
agent | obchodní jednatel, zástupce, zplnomocněnec; špion, vyzvědač | |
agentura | jednatelství, zprostředkovatelna, zastupitelství, | |
ageuzie, ageusie | ztráta schopnosti vnímat chuťové podněty | |
aggiornamento | adžornamento | zdnešnění, program otevření katolické církve současné době |
agile | ádžile | živě, hybně, lehce |
agilní | čilý, aktivní, horlivý | |
agitace | (z lat. Agiture - pohánět) - přesvědčování, získávání pro určitou myšlenku, program nebo cíl | |
agitato | adžitáto | pohnutě, vzrušeně |
agitece | šíření, přesvědčování, získávání stoupenců; tělesný, pohybový neklid | |
agitovanost | je typ hyperaktivity s touto specifickou charakteristikou: stav bezúčelné psychomotorické excitace, neklidná aktivita, přecházení, uvolňování nervového napětí spojený s úzkostí, strachem či duševním stresem | |
aglobulie | výrazné snížení počtu červených krvinek | |
aglomerace | nahromadění, nakupení,shluk, seskupení | |
aglomerát | spečenec; hornina tvořená úlomky sopečných vyvrženin a tufem | |
aglomerovaný | nahromaděný; spečený | |
agloporit | umělé lehké pórovité plnivo do betonu | |
aglosie | vrozené chybění jazyka | |
aglutinace | shlukování krvinek a bakterií v plazmě; tvoření slov a jejich tvarů připojováním jasně odlišitelných přípon | |
aglutinin | obranná protilátka v krevním séru způsobující shlukování buněčných elementů | |
agnace | příslušenství k téže rodině; pokrevní příbuzenství v mužské linii | |
agnát | pokrevný příbuzný v mužské linii | |
agnoskace | zjišťování totožnosti, identifikace | |
agnosticismus | Přesvědčení, že nelze prokázat Boží existenci. Přenesně lze použít i na jiné základní předpoklady lidské společnosti. | |
agnosticizmus, agnosticismuso | názor nepoznatelnosti světa kromě smyslové zkušenosti | |
agnostik | Člověk, který zastává názor, že určitou věc nelze poznat, nebo nelze prokázat její existenci, nebo ji lze lehce zpochybnit. Nejčastěji uplatňováno na “nepoznatelnost” Boha. Toto označení na sebe vztáhl například T.H. Huxley, anglický biolog a náboženský skeptik v r. 1869 | |
agnózie, agnosie | 1. neurologická porucha poznávání, schopnosti chápání; 2. neschopnost, nemožnost jednoznačně určit diagnózu | |
Agnus Dei | Beránek boží, symbol vykupitelské smrti Kristovy | |
agogika | změny tempa při interpretaci hudebního díla | |
agonie, agónie | stav ochromení, nečinnosti; stav před smrtí | |
agora | starořecké městské shromaždiště;náměstí, volný prostor | |
agorafilia | chorobná túžba po voľnom priestranstve | |
agorafobie | chorobný strach z otevřeného prostoru, prostranství nebo z davu | |
agování | Odehrávání, přehrávání, od acting out, převedení potlačené komunikace do jiného aktu chování, do činu. | |
agóna | izočára s nulovou magnetickou deklinací | |
agraciace | prominutí nebo zmírnění trestu | |
agradace | zvyšování zemského povrchu nanášením transportovaného materiálu | |
agrafie | chorobná ztráta schopnosti psát | |
agravace | úmyslné zveličování zdravotních obtíží | |
agrární | zemědělský, rolnický | |
agregace | spojování, seskupování, shlukování | |
agregát | spojení, propojení, seskupení (krystalů, strojů, ukazatelů) | |
agrément | agreman], agreement [egríment | dohoda, smlouva; schválení,souhlas; schválení navrhovaného diplomatického zástupce přijímacím státem |
agrese | napadení, ozbrojený vpád | |
agresivita | útočnost, tendence napadat jiné, dominovat jim | |
agresivní, agresívní | útočný, dobyvačný, výbojný | |
agresor | útočník | |
agri-, agro- | první část složených slov mající význam zemědělství, zemědělský, pole, půda | |
agroekologie | nauka o vzájemných vztazích mezi zemědělskými rostlinami a jejich vnějším prostředím | |
agrologie | nauka o polním hospodářství | |
agronomie | nauka zabývající se zemědělskou výrobou | |
agrotechnika | souhrn pěstitelských opatření, která mají zajistit vysokou sklizeň i výživovou hodnotu hospodářských plodin | |
agrypnie | nespavost, potíže s usínáním | |
ahasver | nespokojený, věčně se toulající člověk nenacházející nikde uspokojení a uplatnění; věčný tulák nespokojenec | |
ahinsá | neubližování živým, princip východních náboženství | |
ahistorizmus, ahistorismus | podcenění vývojového (historického) hlediska, dějin vůbec | |
ahoj | pozdrav námořnického původu, existují dvě verze, jak slovo ahoj vzniklo; 1. verze: jedná se o zkratku latinského: “Ad HOnorem Jesu”, tedy “Ke cti Ježiše”; 2. verze: ahoj se vyvinulo ze zvolání “a hoy” - což znamená “loďka” | |
aide-memoire | éd memoár | stručný záznam jednání v diplomatickém styku;zápisník |
aids, AIDS | Acquired Immune Deficiency Syndrome, syndrom získaného selhání imunity; smrtelné onemocnění vyvolané retrovirem HIV | |
aikido | druh japonského bojového umění | |
air condition, air-Condition | érkondyšn | klimatizační zařízení, klimatizace |
air koncert | érkoncert | koncert pod širým nebemna otevřeném prostranství,v přírodě |
air mall | érmejl | letecká poštovní zásilka,letecky, par avion |
air | ér | nápěv, píseň, melodie; kratší instrumentální barokní skladba netanečního typu |
airbag | érbeg | automatický nafukovací bezpečnostní vak v přední části automobilu chránící cestující při nárazu |
ajanámša | prvek indické ashologie; měnící se úhlová rozteč počátků tropického a siderického zvěrokruhu | |
ajatin | dezinfekční prostředek,tinktura | |
ajatolláh | titul nejvyšších šíitských duchovních | |
ajnclík | malá místnost pro jednu osobu | |
ajntopf, eintopf | 1. jídlo připravované v jednom hrnci; 2. za nacizmu veřejná propagandistická akce | |
ajurvéde | klasické indické lékařství | |
ajznboňák, ajznpoňák | železničář | |
aka | jako, neboli, hrající v roli (koho) | |
akademický | vztahující se k vysokému školství, k akademii věd; střízlivý, odtažitý, chladný, teoretický | |
akademie | 1. starořecká filozofická škola;2. název vysoké školy; 3. vrcholná vědecká instituce; 4. typ vzdělávací instituce; 5. slavnost s programem uměleckého rázu | |
akademizmus, akademismus | strohý,chladný, střízlivý ráz, způsob a forma projevu; konzervativní umělecká metoda dodržující jisté normy | |
akant | paznehtník; plastický výzdobný prvek odvozený od listů paznehtníku,akantu | |
akantom | ohraničené bujení kůže | |
akarinóza, akarinosa | kožní nemoc působená roztoči (např. svrab); kadeřavost révy vinné | |
akatelektický | neúplný | |
akatizie | chorobná neposednost | |
akawi | druh sýra v slaném nálevu | |
akce | čin, zásah, jednání | |
akcelerace | zrychlení,zrychlování | |
akcelerátor | urychlovač, zrychlovač; zařízení, kterým se urychluje určitá činnost, děj; plynový pedál automobilu | |
akcent | důraz; přízvuk | |
akcentovat | zdůrazňovat, zvýrazňovat důležitost něčeho | |
akcept | přijetí, uznání, akceptace | |
akceptabilní | přijatelný, vyhovující | |
akceptace | přijetí, uznání, akcept | |
akceptant | osoba, která přijímá cizí směnku, směnečník | |
akceptor | 1. atom, molekula nebo ion přijímající elektron, elektronový pár nebo proton od jiné obdobné částice (donoru); 2. porucha krystalové mřížky polovodiče, způsobující děrovou vodivost | |
akceptovat | přijímat, souhlasit | |
akcese | přistoupení (ke členství), připojení (území) | |
akcesista | nižší úředník | |
akcesorický | Vztah akcesorické povahy přistupuje ke vztahu hlavnímu a na vztah hlavní je existenčně vázán. Předpokladem je tedy existence dvou právních vztahů: vztahu hlavního jako určujícího a vztahu akcesorického, který sleduje osudy vztahu hlavního. Příkladem je zajišťovací vztah ručení, u něhož zánikem hlavního závazku mezi věřitelem a dlužníkem zaniká i závazek mezi věřitelem a ručitelem jakožto akcesorický | |
akcesorie | nerost vyskytující se jen v nepatrném množství ve vyvřelé hornině,neovlivňující její klasifikaci | |
akcesorní | vedlejší, nepodstatný, přídavný, akcesorický | |
akcidence | příležitostná tiskovina | |
akcidens | nepodstatné, nepatřící k podstatě, nahodilé, měnlivé, dočasné | |
akcidentála | znaménko pro zvýšení nebo snížení tónu, znaménko rušící předznamenění | |
akcidentální | náhodný, vedlejší, nepodstatný | |
akcie | cenný papír představující určitý majetkový podíl a opravňující majitele k určitým právům | |
akcionář | majitel akcie, podílník akciové společnosti | |
akcíz | daň z dovozu některého zboží do města; spotřební daň; stanoviště daňové kontroly | |
akční | provádějící akci; výkonný, činný; založený na akci, dějovosti (scéna, film) | |
akční malba | je to výtvarné umění založené na pocitech a vkusu, vetšinou umělec ani netuší co stvoří, zjednoduší obyčejnou věc k nepoznání | |
akineta | nedělící se buňka | |
akinézie, ekinesie | nehybnost, ochrnutí;neschopnost pohybovat údy | |
aklamace | veřejné hlasování; veřejný projev souhlasu, hlasité pozdravování | |
aklimace | změna určitého faktoru prostředí podmiňující zlepšené přežívání organizmu | |
aklimatizace, aklimatisace | přivykání, přizpůsobení se novému prostředí | |
akline | izočára s nulovou magnetickou inklinací, shodná s geomagnetickým rovníkem | |
akmé | vyvrcholení nějakého děje, procesu | |
akméizmus, akméismus | ruský literární směr druhého desetiletí 20. století | |
akné | trudovina | |
akologie | věda o léčebných prostředcích | |
akomodace | přizpůsobení, adaptace | |
akomodace oka | akomodace – přizpůsobení oka pohledu na blízké či vzdálené předměty. Děje se různým oploštěním nebo vyklenutím čočky pomocí svalu (m. ciliaris) obsaženého v řasnatém tělese oka (corpus ciliare). Srov. presbyopie, blízký bod | |
akontace | zálohová úhrada, částečné placení předem | |
akord | 1. souzvuk nejméně tří tónů; 2.úkolová práce | |
akordeon | tahací harmonika s klávesnicí | |
akr | 1. stará plošná jednotka; 2. acre [ejkr]- britsko-americká plošná jednotka rovná 4 046,873 m2 | |
akrece | růst anorganických těles přirůstáním nových částic na vnější straně | |
akreditace | pověření, zplnomocnění; potvrzení, schválení | |
akreditiv | platební dokument, finanční částka složená v bance rezervovaná pro úhradu určitého zboží; pověřovací listina | |
akreditovaný kurz | kurz schválený příslušným úřadem nebo orgánem | |
akribie | přesnost, pečlivost, pozornost,svědomitost | |
akro- | první část složených slov mající význam 1. vrcholný, vrchní, nejvyšší; 2. okrajový | |
akrobacie | obratnostní cvičení vysoce náročné na koordinaci | |
akrodynie | bolestivost končetin | |
akrofobie | chorobný strach z výšek,z hloubky | |
akromegalie | chorobné zvětšení okrajových částí těla | |
akromelalgie | bolestivost koncových částí rukou a nohou | |
akromikrie | zkrácení končetin | |
akronym, akronymum | zkratkové slovo,složené z počátečních hlásek nebo slabik více slov | |
akropole, akropolis | opevněný posvátný okrsek umístěný na nejvyšším místě města | |
akrostich, akrostichon | báseň, v níž počáteční nebo koncové hlásky, slabiky nebo slova veršů tvoří další informaci | |
akrotomie | štěpení vrcholu listu | |
akrylát | umělá živice | |
aksamit, | hedvábný samet | |
akt | 1. čin, výkon; 2. dějství; 3. výtv. umění-dílo zobrazující nahý lidský model | |
akta | 1. úřední spisy; 2. sborník vědeckých prací, ediční řada | |
aktér | aktivní účastník | |
aktino- | první část složených slov mající význam paprsek, záření | |
aktinoid | jeden ze čtrnácti radioaktivních chemických prvků následujících v periodickém systému prvků za aktiniem | |
aktinometrie | nauka studující sluneční záření dopadající na horní hranici zemské atmosféry, jeho změny, záření Země a atmosféry, tepelnou bilanci Země | |
aktinomyceta | jednobuněčný organizmus rodu Actinomyces, příbuzný bakteriím | |
aktinomycin | antibiotikum s protinádorovým účinkem | |
aktinomykózy, aktinomykosy | infekční onemocnění rostlin, zvířat i člověka vyvolaná aktinomycetami | |
aktinoterepie | léčebné ozařování | |
aktivace | vybuzení, povzbuzení k činnosti, uvedení do činnosti | |
aktivita | 1. činnost, činorodost; 2. schopnost reagovat na vnější podněty; 3. počet radioaktivních přeměn za jednotku času | |
aktivní | činný, výkonný | |
aktivovat | uvádět v činnost; povzbuzovat | |
aktivum | 1. majetek, jmění firmy; 2. slovesný činný rod | |
aktologie | věda o motorice člověka, antropomotorika, antropokinetika | |
aktor | metodologie UML, činitele stojící mimo modelovaný systém | |
aktovka | 1. taška, zejm. na spisy; 2. divadelní hra o jednom dějství | |
aktualita | novinka, čerstvá zpráva | |
aktualizace, aktualisace | přiblížení současnému stavu, společenskému dění a novému chápání; doplnění o nejnovější údaje; zpřítomnění | |
aktuální | týkající se současnosti, živý;naléhavý | |
akulit | tvrdá dřevovláknitá deska s otvory o průměru 3-5 mm ve čtvercové síti | |
akulturace | vzájemné přejímání a splývání rozdílných kultur | |
akumulace | hromadění, nahromadění | |
akumulátor | zařízení, které umožňuje hromadění energie a její následné využití | |
akupresura | léčebná metoda využívající tlak na určité body povrchu lidského těla | |
akupunktura | stará čínská léčebná metoda spočívající ve vpichování jehel do určitých bodů lidského těla | |
akurátní | přesný, pečlivý, dodržující a vyžadující přesnost | |
akustický | zvukový; sluchový | |
akustika | obor zabývající se studiem zvuku, příp. i dalšího mechanického vlnění; zvukové vlastnosti prostoru | |
akustofobie | chorobný strach z hluku | |
akut | ostrý přízvuk | |
akutní | naléhavý, neodkladný; prudce probíhající | |
akutrauma | poškození sluchového ústrojí hlukem | |
akuzace, akusace | obvinění, obžaloba, žaloba | |
akuzativ, akusativ | při skloňování čtvrtý pád | |
akva-, aqua- | první část složených slov mající význam voda, vodní | |
akvabela | plavkyně provozující synchronizované plavání | |
akvacentrum, aquacentrum | akvapark | |
akvadukt, aquadukt | stavební objekt pro přívod vody do měst; nadzemní vodovod | |
akvakultura | pěstování rostlin v živných roztocích bez půdy, hydroponie | |
akvalung, aqualung | potápěčský dýchací přístroj na stlačený vzduch | |
akvamarín | 1. modrozelený až modrý drahokam; 2. modrozelená barva | |
akvapark, aquapark | zábavní park se systémem skluzavek koupališť a jiných vodních atrakcí, akvacentrum | |
akvaplanink,aquaplaning,aquaplaining | ekveplejnyng | ztráta řiditelnosti vozidla na mokré silnici, plavání vozidla, smyk |
akvaplán | dřevěná deska pro nácvik vodního lyžování | |
akvarel | malba vodovými barvami | |
akvaristika | chov (pěstování) vodních živočichů a rostlin v akváriích, jejich studium | |
akvaterárium | terárium pro chov obojživelníků a některých plazů | |
akvatinta | grafická technika tisku z hloubky, zrnkový lept | |
akvárium | umělá vodní, obv. skleněná nádrž k pěstování vodních živočichů a rostlin | |
akvizice, akvisice | získání, nábor, přírůstek | |
akvizitor, akvisitor | obchodní jednatel | |
akyn | lidový pěvec a básník středoasijských národů | |
al corso | al korzo | v běžném kurzu |
al pari | shoda nominální hodnoty cenného papíru s kurzem, au pair | |
al secco | al seko | nástěnná malba vytvářená na suché omítce |
alabastr | průsvitná forma sádrovce, úběl | |
alain | kyselina olejová, olein | |
alalie | vada řeči; a. mentální chorobná obava před mluvením | |
alarm | poplach | |
alba | 1. dlouhá bílá košile, součást liturgického úboru; 2. druh středověké milostné básně, svítáníčko | |
albano | vyznačení závodních veslařských drah bójemi | |
albedo | odrazivost difuzně odrážející matné plochy | |
albikace | 1. neschopnost zelených rostlin vytvářet chlorofyl, bělost listová; 2. zbělení tělní pokrývky živočichů v polárních oblastech | |
albín | jedinec s nedostatkem nebo nepřítomností pigmentu v kůži, vlasech a duhovce | |
albinizmus, albinismus | vrozený nedostatek pigmentu v kůži a dalších orgánech lidí nebo zvířat; nedostatek chlorofylu v rostlinných orgánech | |
album | 1. kniha se sbírkou známek, fotografií atd.; 2. výbor obrazů, básní, hudebních skladeb vydaný ve formě knihy nebo sešitu | |
albumen | vaječný bílek | |
albumin | bílkovinný typ živočišných i rostlinných tkání | |
albuminurie | vylučování bílkovin močí, protein urie | |
alchymie | středověká spekulativní forma chemie spojená i s experimenty a řemeslnou výrobou | |
aldehyd | organická sloučenina vzniklá z primárních alkoholů odnětím vodíku | |
aldosteron | hormon regulující metabolizmus minerálních látek | |
alea iacta est | alea jakta est | kostky jsou vrženy;je rozhodnuto |
aleatorika | kompoziční hudební technika využívající prvky náhodnosti a nejistoty | |
alef | 1. první písmeno hebrejské abecedy;2. označení kardinálních čísel v teorii množin | |
alegace, | citování z listin, ze zákona | |
alegát | doslovný citát z listiny, ze zákona | |
alegorie | obrazné, symbolické vyjádření; jinotaj | |
alela, | dědičný základ znaku, jedna z více alternativních forem genu | |
alelopatie | nepříznivý vliv jedné rostliny na druhou způsobený produkty látkové výměny | |
aleluja | chvalozpěv chvalte Jahveho v žalmech a bohoslužbě | |
Aleluja , Hallelujah, Haleluja | chvalte Hospodina, hebrejské zvolání; radostný církevní chvalozpěv; kniž. radostný zpěv vůbec, jásání | |
alergen | 1. antigen způsobující alergickou přecitlivělost s tvorbou imunoglobulinu E; 2. léčebný přípravek sloužící k diagnostice alergických onemocnění a jejich léčbě | |
alergie | přecitlivělost, porušený stav imunitní reaktivity | |
alergik | člověk trpící alergií | |
alergologie | obor zabývající se alergiemi | |
alertní | přirozeně aktivní, čilý | |
alexandrin, alexandrín | dvanácti- nebo třináctislabičný verš s přerývkou po třetí stopě | |
alexie | chorobná neschopnost čtení; neschopnost pochopit smysl čteného textu | |
alexytimie | porucha vyjadřování emocí | |
alfa, | v řecké abecedě znak pro hlásku a | |
alfabeta | řecká abeceda | |
alfabetizace, alfabetisace | odstranění negramotnosti | |
alfanumerický | abecedně-číslicový, např. kód | |
algebra | odvětví matematiky, které vzniklo z nauky o řešení rovnic, v současnosti zobecněné o další odvětví | |
algebraický | související s algebrou, obv. ve smyslu nahrazování čísel písmeny | |
algezie, algesie | vnímání bolesti | |
algo- | první část složených slov mající význam 1. bolest, bolestivý; 2. vodní řasa | |
algologie | odvětví botaniky zabývající se studiem řas a sinic, fykologie | |
algonkium | starohory, proterozoikum | |
algor | chlad; a. mortis chladnutí mrtvého těla | |
algoritmus | posloupnost konečného počtu elementárních kroků vedoucí k vyřešení úlohy | |
algospazmus, algospasmus | bolestivá křeč | |
Alhambra | hrad v Granadě ze 13. a 14. století, sídlo maurských vládců. Hlavní příklad maursko-islámského profánního umění v Evropě; prosté obytné prostory, skvostné sály, dvory s velkými vodními nádržemi a okrasnými zahradami (proslulý Lví dvůr) | |
alhidáda | část měřického přístroje s odečítacím a zaměřovacím zařízením, otočná kolem svislé osy | |
aliance | 1. spolek, spojenectví, spojenecká smlouva; 2. příležitostné a dočasné sdružování různých druhů živočichů | |
alias | neboli, přezdívkou | |
aliasing | elajzing | roztřepení (schodovitost, vroubkovatost) diagonálně vedených čar v počítačové grafice, ke kterému dochází v dúsledku omezené rozlišovací schopnosti |
alibi | důkaz obviněného, že v době spáchání trestného činu byl na jiném místě, než byl čin spáchán; důkaz neviny, výmluva | |
alibizmus, alibismus | snaha vyhnout se odpovědnosti, politika dvojí tváře | |
alienace | odcizení; duševní porucha, porušení identity, integrity osobnosti | |
alifatický | označující nasycené i nenasycené uhlovodíky s necyklickými řetězci | |
aligátor | druh amerického krokodýla | |
alikvotní | odpovídající části, podílový, úměrný podílu | |
alimentace | výživa, strava | |
alimentární | potravinový, mající vztah k výživě | |
alimenty | výživné | |
aliminace | odmítnutí návrhu nebo stížnosti bez jejich projednání | |
alinea | nový odstavec | |
alitace | pokrývání železa vrstvou hliníku, difuzní hliníkování, alitování | |
aliterace | opakování shodných hlásek na začátku po sobě následujících slov nebo veršů | |
aliud | jiné než dohodnuté plnění závazku vedoucí k zániku závazku | |
alkalický | zásaditý | |
alkaloid | látka ze skupiny dusíkatých zásaditých látek se silným, často jedovatým účinkem na lidský organizmus | |
alkan | nasycený uhlovodík, parafín | |
alkálie | silná zásada | |
alken | nenasycený uhlovodík s jednou dvojnou vazbou mezi atomy uhlíku v otevřeném řetězci, olefin | |
alkin, | nenasycený uhlovodík s jednou trojnou vazbou mezi atomy uhlíku v otevřeném řetězci | |
alkohol | 1. některý z hydroxyderivátů alifatických a dalších nearomatických uhlovodíků; 2. obecný název pro etanol; 3. opojný nápoj, lihovina | |
alkoholik | osoba chorobně oddaná nadměrnému pití alkoholických nápojů | |
alkoholizmus, alkoholismus | chorobný návyk, závislost na požívání alkoholu | |
alkoholometr | měřič obsahu alkoholu v tekutině, lihoměr | |
alkovna | výklenek,přístěnek místnosti | |
alkyl | jednovazný uhlíkový zbytek odvozený od molekuly nasyceného uhlovodíku odtržením atomu vodíku | |
all right | ól rajt | v pořádku, správně |
alla prima | přímý způsob malby na podklad bez podmaleb | |
allargando | volnějším pohybem, rozvláčně | |
Alláh’u’Abhá | (arabsky „Bůh je nejslavnější“) – Bahá’í pozdrav (jen při uvítání) | |
allegretto | o něco málo pomaleji než allegro; skladba v tomto tempu | |
allegro | rychle, živě; skladba v tomto tempu | |
allonym | autorem vypůjčené jméno jiného skutečného člověka (obv. z politických a cenzurních důvodů) | |
alma mater | matka živitelka; obrazné označení vysoké školy, zejm. univerzity | |
almanach | sborník, ročenka | |
almukantarát | myšlená kružnice rovnoběžná s obzorníkem | |
almužna, | nepatrný dar, obv. peněžní | |
alnico | alnyko | nekujná slitina zejm. železa, hliníku, niklu a kobaltu |
alo-, allo- | první část složených slov mající význam jiný, odlišný | |
alobal | obchodní název hliníkové fólie | |
alochorie | rozšiřování rozmnožovacích částic rostlin větrem, vodou, živočichy nebo člověkem | |
alochton, alochthon | pocházející z jiného místa (živá i neživá věc) | |
aloe | rostlina s tuhými špičatými listy, často pěstovaná v bytech | |
alogamie | opylení květu pylem z jiného květu téže nebo jiné rostliny téhož druhu, cizosprašnost | |
alogizmus, alogismus | nelogický soud, výrok odporující logice | |
alograf | rukou psaná závěť | |
aloha | indiánský pozdrav - užívaný především na Hawaii | |
aloi | aloa | obsah drahého kovu v minci,ryzost mince |
alokace | rozmístění, rozložení, umístění | |
alokuce | veřejná slavnostní promluva, oslovení | |
alometrie | nerovnoměrnost růstu, vývinu | |
alonym | krycí jméno autora díla, vypůjčené od jiného autora | |
alonž, allonge | alonž | 1. připojená část listiny; prodloužená část listu tiskoviny; 2. mužská barokní paruka s dlouhými loknami; 3. nástavec na konci destilační aparatury usnadňující odtok destilátu; 4. část mikrofilmového pásu bez mikrozáznamu |
alopatie | léčba pomocí léků vyvolávajících opačný účinek než jaký vyvolává nemoc | |
alopatrie | výskyt dvou nebo více druhů živočichů zcela odděleně | |
alopecie | vypadávání vlasů, holohlavost, pleš | |
aloplastika | nahrazení ztracené tkáně neživým umělým materiálem | |
alotrium | nezbednost | |
alotropie | vlastnost některých prvků vyskytovat se ve dvou i více strukturně odlišných modifikacích | |
alozom, alosom | nepárový pohlavní chromozom | |
alpaka | 1. bílá slitina mědi, niklu a zinku, pakfong; 2. jihoamerická lama | |
alpinizmus, alpinismus | forma vysokohorské turistiky, horolezectví | |
alpínka | skalnička | |
alpinum, alpínum | umělá zahradní skalka osázená nízkými vysokohorskými rostlinami | |
Alpy | nejvyšší evropské pohoří | |
alt | hluboký ženský nebo chlapecký hlas | |
altán | menší zastřešená, zčásti otevřená stavba, besídka | |
alter ego | druhé já, vnitřní přirozený rozpor osobnosti; blízká osoba, věrný, oddaný pomocník | |
alterace | změna, porucha, poškození nemocí nebo prostředím | |
alternace | střídání, obměna, např. hlásek, dvou herců v jedné roli | |
alternativa | možnost volby mezi dvěma i více možnostmi | |
alternativní | jiný, zástupný, náhradní | |
alternát | člen delegace určený k případnému střídání jiného účastníka; zásada ve střídání pořadí podpisů smluvních stran na mezinárodní smlouvě | |
alternátor | synchronní generátor na výrobu střídavého proudu | |
altis | zasvěcený prostor, místo poskytující azyl | |
altocumulus | altokumulus | vysoká kupa,skupina bílých nebo šedých kupovitých oblaků |
altostratus | vysoká sloha, souvislá šedivá nebo bílá vrstva oblaků | |
altruista | lidumil | |
altruistický | nezištný, lidumilný | |
altruizmus, altruismus | nesobeckost; nezištný zájem, vztah, láska k lidem | |
altun | zlatá mince osmanských sultánů | |
aluminiový | hliníkový | |
aluminium | hliník | |
aluvium | nejmladší oddělení čtvrtohor, období vzniku mladočtvrtohorních naplavenin,holocén | |
aluze | narážka | |
alveolus, alveol | dutinka, plicní sklípek; zubní lůžko, váček malá nádobka | |
alweg | sedlová jednokolejnicová rychlodráha pohybující se po nadzemní pevné konstrukci | |
amabile | líbezně, něžně | |
amalgám, amalgam | slitina rtuti s kovem, popř. kovy | |
amant | milenec | |
amara | léky hořké chuti povzbuzující chuť k jídlu | |
amarant | nepravá obilovina, která se pěstuje ve vysokohorských oblastech | |
amarum | lék obsahující hořké látky, určený ke stimulaci vylučování trávících šťáv a povzbuzení chuti k jídlu | |
amatér | neprofesionál; znalec oboru nebo činnosti bez profesionální přípravy; ochotník; sportovec, který neprovádí sportovní činnost jako své povolání | |
amatérizmus, amatérismus | provozování něčeho ze záliby, nikoliv z povolání, amatérství; profesionální nezpůsobilost k vykonávané činnosti, neschopnost | |
amatérský | ochotnický | |
amauróza, amaurosa | nezvratná ztráta zraku, slepota | |
amazonka | bojovná, statečná žena; mužatka | |
ambaláž, emballage | ambaláž | obal,balení; zaobalení |
ambasador | velvyslanec | |
ambasáda | velvyslanectví | |
ambažúra | 1. hud. nátisk; 2. chuť k pití, nátisk; dobrá nálada | |
ambice | ctižádost, životní plány | |
ambiciózní, ambiciosní | toužící, snažící se vyniknout; mající vysoké cle, ctižádostivý | |
ambidextrie, | nevyvinuté nebo chybějící přednostní užívání jednoho z párových orgánů těla | |
ambient | embjent | převážně syntezátorová hudba s využitím přírodních či technických zvuků, např. motoru, letadla, vody |
ambiguita | ambigvita | dvojsmyslnost,dvojznačnost, neurčitost |
ambiopie | dvojité vidění, diplopie | |
ambit | otevřená sloupová klenutá chodba na vnitřní shaně budovy, křížová chodba,ochoz | |
ambitus | rozsah hlasu nebo hudebního nástroje, tónový rozsah melodie | |
ambivalence | dvojakost, vnitřní rozpornost, rozpolcenost | |
ambivalentní | rozporný,rozpolcený,rozkolísaný, mající dvojí význam | |
amblyakuzie, amblyakusie | oslabené slyšení | |
amblyopie | snížení zrakové ostrosti oka, tupozrakost | |
ambo | dvojnost; výhra na dvě čísla, dvojí kontra v karetní hře | |
ambona | vyvýšené místo, řečnická tribuna ve starokřesťanských chrámech | |
ambra | výměšek vorvaně používaný pro svou vůni k přípravě voňavek | |
ambrozie, ambrosie | pokrm řeckých bohů dávající nesmrtelnost a věčné mládí | |
ambulance | zdravotnické zařízení pro docházející pacienty; místnost pro vyšetřování a přijímání pacientů do nemocnice; sanitka | |
ambulantní | chodící, docházející, pohyblivý; poskytovaný při docházce | |
améba | měňavka | |
amelie | vrozené nevyvinutí končetin | |
amen | vpravdě, jistě; zakončení modliteb; konec | |
amence | porucha vědomí projevující se neschopností orientovat se | |
amenorea | nedostavení se menstruace | |
amerikanizace, amerikanisace | poameričtění; přejímání a podřizování se hl. politickému, ekonomickému a kulturnímu vlivu USA | |
amfetamin | benzedrin | |
amfi-, amfo- | první část složených slov mající význam dvojaký, dvoustranný, zdvojený | |
amfibie | 1. obojživelník; 2. obojživelné letadlo | |
amfibolie | logická chyba, která vyplývá z dvojsmyslnosti | |
amfigonie | pohlavní rozmnožování (splýváním pohlavních buněk) | |
amfion | obojetný ion, elektroneutrální částice nesoucí kladný i záporný elektrický náboj | |
amfiteátr | elipsovitý nezastřešený prostor se stupňovitě se zvedajícími řadami pro diváky | |
amfolyt | amfoterní elektrolyt, obojaký elektrolyt - látka, která se chová podle pH okolí jako látka kyselé nebo zásadité povahy | |
amfora | antická nádoba vejčitého tvaru s dvěma svisle připojenými uchy | |
amfoterní | obojaký, dvojstranný, jevící se ve dvou podobách | |
amid | organická i anorganická sloučenina obsahující aminoskupinu -NH2 | |
amigo | kamarád (španělsky) | |
amimie | ztráta mimických pohybů | |
amin | derivát amoniaku | |
aminokyselina | karboxylová kyselina s jednou či dvěma aminoskupinami -NH2 stavební jednotka bílkovin | |
aminoplast | plast (termoset), jehož základní jednotkou jsou polykondenzační produkty formaldehydu s močovinou nebo jejími deriváty | |
aminotransferáza | Jaterní enzymy, které pokud jsou v krvi zvýšeny, značí poškození jater - především Aspartátaminotransferáza (AST), Alaninaminotransferáza (ALT). Hodnoty těchto enzymů jsou v mikrokatalech/litr. | |
amitóza, amitosa | přímé dělení buněčného jádra zaškrcením | |
amixie | nepohlavní množení organizmů (bez oplození) | |
amnestie | hromadné udělení milosti, prominutí trestu | |
amnézie | celková nebo částečná ztráta paměti způsobená úrazem nebo nemocí | |
amnézie, amnesie | celková nebo částečná ztráta paměti způsobená úrazem nebo nemocí | |
amnion | vnitřní plodový obal, obal zárodku, ovčí blána | |
amobarbitalové interview | Skupiny látek, které musí buď uměle dodávat nebo jsou tvořeny prekurzory tlumící NS. Při podání léku musí spolu komunikovat (inhibují a excitují). V minulosti byly častěji používány diagnostickým a terapeutickým účelům intravenózní aplikace krátkodobě působících barbiturátů, benzodiazepinů nebo thiopentalu. Cílem bylo pod vlivem hypnotik narušit disociativní bariéru a umožnit kontakt s disociovanými obsahy. V současnosti se tato metoda používá zřídkakdy. | |
amoeba | améba | měňavka, poměrně primitivní organismus měnící tvar, pohybující se vysouváním tzv. panožek - vychlípenin těla, pohlcuje potravu tak, že ji obalí vlastním tělem a stráví ji. |
amok | zuřivost, šílenství | |
amoniak | čpavek | |
amonit | druh vymřelých hlavonožců | |
amor | symbol lásky a jeho zobrazení v podobě jinocha s lukem a šípy | |
amoralizmus, amoralismus | odmítání mravních zásad, nerespektování mravních norem, zvyklostí, mravnosti | |
amorální | nemorální, morálně lhostejný | |
amoret | nahá okřídlená bytost dětského vzhledu | |
amorfní | beztvarý, bez vnitřní struktury | |
amoroso | amorózo | milostně, něžně; krátká milostná skladba |
amortizace, amortisace | úmor, umořování; prohlášení listiny za neplatnou; postupná likvidace dluhu, úbytek hodnoty | |
ampérmetr | přístroj na měření elektrického proudu | |
ampicilin | polosyntetické antibiotikum s širokým uplatněním | |
amplektace | první fáze seznamování a sbližování s objektem erotického zájmu | |
amplidyn | elektrický dvojstupňový rotační zesilovač | |
amplifikace | zvětšení, zesílení, rozšíření,rozmnožení | |
amplion, amplión | zařízení zesilující zvuk | |
amplituda | 1. rozkmit, výchylka, odchylka; 2. maximální hodnota periodicky proměnné fyzikální veličiny; 3. rozdíl mezi minimem a maximem | |
amputace | chirurgické snesení, operační odnětí některé části organizmu | |
amulet | drobný předmět nošený při sobě na ochranu nebo pro štěstí, talisman | |
amuzie, amúsie | chorobný nedostatek či ztráta smyslu pro hudbu, dysmuzie | |
amygdala | (z řečtiny: “amygdale” mandle) jedno z mozkových jader funkčně se řadící k limbickému systému. Má vztah k hypothalamu a k čichové oblasti mozku, podílí se na cítění, náladě, paměti apod. | |
amyláza, amylasa | enzym vyvolávající štěpení škrobu na jednodušší cukry | |
amyloidóza | amyloidóza – onemocnění charakterizované ukládáním zvláštních bílkovin (amyloidu) do prostoru mezi buňky a do okolí cév různých orgánů (srdce, ledviny, konečníku aj.). Projevuje se jejich různě těžkým poškozením. Někdy je příčina neznámá, jindy je nemoc důsledkem dlouhotrvajících zánětů nebo některých zhoubných onemocnění. Průkaz je možný histologicky po speciálním obarvení vyšetřované tkáně. V extracelulárním prostoru se ukládají fibrilární proteiny různého typu (např. lehké řetězce imunoglobulinů, beta2-mikroglobulin, SAA aj.) a tzv. P komponenta. A. může být primární (familiární a nefamiliární) nebo sekundární. Fibrilární strukturu AL a. tvoří lehké řetězce (light chain) imunoglobulinů; vyskytuje se jako primární a. nebo vzniká při myelomu. Depozita amyloidu mají při histologickém vyšetření kongofilní charakter. Léčba a. je obtížná a nepříliš efektivní | |
amylopektin | polysacharid, složka škrobu | |
amylóza, amylosa | polysacharid, složka škrobu ve vodě rozpustná | |
an sich | án zich | o sobě; věc sama, jako taková |
anabaptizmus, anabaptismus | novokřtěnectví | |
anabáze, anebase | strastiplný návrat řeckého vojska do vlasti; komplikované putování, vyjednávání | |
anabibza, anabiosa | skrytá forma života při přežívání nepříznivých podmínek | |
anabolické děje | viz anabolismus | |
anabolikum | látka blízká mužským pohlavním hormonům, zvyšující tvorbu svalstva | |
anabolizmus, anabolismus | vytváření nových látek a struktur v organizmu | |
anachronický | zastaralý, nemoderní, nehodící se do současnosti | |
anachronizmus, anachronismus | nerespektování souvislostí v čase co odporuje dané době; zařazení do jiné doby, než je správné; přežitek | |
anaerobní | nevyžadující ke svému životu kyslík | |
anafora | opakování stejných slov na počátku veršů nebo slok | |
anafrodizie, anafrodisie | výrazný nedostatek sexuality, pohlavního cítění; frigidita | |
anafylaktický | vztahující se k anafylaxi,podmíněný anafylaxí | |
anafylaxe | druh alergie, přecitlivělosti na cizorodou bílkovinu | |
anaglyf | stereoskopické zobrazení | |
anagogický | adjektivum - od řeckého “anagoge” = vzhůru (používáno hlavně ve významu nanebevzetí, spasení) | |
anagram | nové slovo vzniklé přeskupením písmen nebo slabik výchozího slova, přesmyčka | |
anagramonym | pseudonym na základě anagramu vytvořený z osobního jména přesmyčkou | |
anakolut | vybočení z větné vazby | |
anakonda | obrovský hroznýšovitý jihoamerický had | |
anakuzie, anakusie | nedostatek sluchu,hluchota | |
analeptikum | látka povzbuzující činnost životně důležitých orgánů, zejm. srdce a dýchání | |
analfabet | negramotný člověk; nevzdělanec, primitiv, zaostalec | |
analgetikum | látka snižující vnímání bolesti, ale neodstraňující její příčinu; nepotlačuje bdělost nemocného | |
analgezie | útlum bolesti | |
analogický | obdobný, podobný, odpovídající | |
analogie | obdoba, podobnost; úsudek opírající se o podobnost nebo stejné vlastnosti rozdílných objektů, entit | |
analogon | 1. analogický jev, předmět; obdoba; 2. ideální adekvátní pojem, popis, teorie | |
analogový | spojitý, plynule proměnný, např. a. signál | |
analsex | anální sex, erotické a sexuální praktiky používající konečníku, rekta | |
analytická sociometrie | metoda měření a identifikace sociálních vztahů založená na jejich podrobném rozboru | |
analytický | zakládající se na analýze; rozborový, rozebírající | |
analýza, analysa | rozbor, rozklad, postup od abstraktního ke konkrétnímu | |
analyzátor, analysátor | přístroj k stanovení složek, k rozložení, třídění sledované velićiny, k vyhodnocování naměřených veličin nebo závislostí | |
anamnésis | rozpomínání se duše na minulé prožitky | |
anamnéza, anamnesa | předchorobí; soubor údajů o prodělaných nemocech pacienta (a. osobní), rodičů a sourozenců (a. rodinná), o subjektivních potížích a sociálních a ekologických podmínkách nemocného | |
anamorfóza, anamorfosa | proces přeměny, změna | |
ananké | přírodní nutnost, řád, nevyhnutelnost | |
ananym | jméno psané obráceně anapest, trojslabičná vzestupná metrická stopa | |
anaptyxe | přidání krátké samohlásky pro usnadnění výslovnosti slova | |
anarchie | bezvládí; rozpad, rozklad řádu; společenský chaos | |
anarchista | stoupenec anarchizmu | |
anarchizmus, anarchismus | hnutí,ideologie prosazující volnější společenský (státní) řád, organizaci, pravidla | |
anastigmat | objektiv s odstraněnými optickými vadami | |
anastomóza | funkční spojení zejména cév (nervů atd.) | |
anastylóza, anastylosa | obnova stavební památky sestavením zachovaných částí do původní podoby | |
anatéma | v židovství a v katolické církvi klatba, prokletí spojené s exkomunikací | |
anatexe | natavení horniny v nitru Země a krystalizace vzniklého magmatu ve vyvřelinu | |
anatomický | týkající se anatomie; tvarem vyhovující stavbě lidského těla | |
anatomie | rozdělování, členění; nauka o tvaru a stavbě organizmu | |
anální | řitní | |
anály | letopisy; nadměrně dlouhý popis, vyprávění | |
ancienita | druh devizového omezení odrážející skutečnost, zda účastník obchodu byl již v minulosti činný v témž oboru | |
ancilla | (lat.) otrok, sluha | |
andante | volně, volným tempem; skladba nebo věta skladby v tomto tempu | |
andezit, andezitový | geol. výlevná hornina různé barvy odpovídající složením dioritu (nazv. podle pohoří Andy) | |
andragogika | vzdělávání a výchova dospělých | |
andro- | první část složených slov mající význam muž, mužský | |
androfilie | náklonnost či reaktivita (zpravidla erotická) vůči (dospělým) mužům, charakteristická pro heterosexuální ženy a homosexuální muže | |
androfobie | chorobný strach žen z mužů | |
androgen | mužský pohlavní hormon | |
androgyn | oboupohlavní bytost, hermafrodit | |
android | umělý člověk, robot jako napodobenina člověka | |
andrologie | nauka o mužském organizmu | |
andromanie | chorobná touha žen po mužích | |
Andromeda | jedno ze souhvězdí podzimní oblohy | |
andropauza | Andropauza je soubor příznaků spojených s vyšším věkem a tzv. „mužským přechodem“ (klimakteriem) související se sníženou hladinou (biologicky dostupného) mužského pohlavního hormonu - testosteronu. | |
anechogenní | Místo s velmi malou odezvou při ultra-zvukovém vyšetření (anechogenně se zobrazují tekutiny v těle - např. ascites v dutině břišní). Viz hyperechogenní (silně odrazivé), hypoechogenní (slabě odrazivé) a anechogenní (bez odrazových. struktur). | |
anekdota | vtip; krátké vtipné vyprávění s překvapivou pointou | |
anektovat | uskutečnit anexi, násilně připojit cizí státní území k jinému státu, zabírat, zabrat | |
anekumena | trvale neobydlené, nevyužívané území | |
anémie | chudokrevnost | |
anemo- | první část složených slov mající význam vítr | |
anemochorie | rozšiřování rostlin větrem | |
anemometr | přístroj k měření rychlosti, nebo rychlosti i směru větru | |
anencefelie | narození dítěte s nevyvinutou mozkovou částí hlavy | |
aneroid | kovový, deformační tlakoměr | |
anestetikum | znecitlivující látka | |
anestezie, anestézie, anestesie | znecitlivění pomocí anestetik | |
anesteziologie, anestesiologie | obor zabývající se anestezií | |
anetický | necitlivý | |
anexe | obsazení, zabrání; násilné ovládnutí, připojení cizího území, anšlus | |
angažmá | pracovní úvazek v uměleckém souboru; přijetí do takového úvazku | |
angažovanost | účastnost, zájem prosadit, motivace účasti; zaujetí stanoviska | |
angažovat | najmout, zaměstnat, zainteresovat | |
angfom | cévní nádor | |
angina pectoris | angína pektoris | svíravá bolest za hrudní kostí spojená s úzkostí a pocením, projev ischemické choroby srdeční; angína srdeční |
angína, angina | 1. zánět přední části hrtanu, krčních mandlí, bolest v krku; 2. svíravá bolest | |
angio-, angi- | první část složených slov mající význam céva, cévní systém | |
angiografie | rentgenologické znázornění cév po předchozím vstříknutí kontrastní látky | |
angiologie | obor vnitřního lékařství zabývající se cévami | |
angioplastika | rekonstruskce, znovu vytvoření poškozených cév | |
angiorexe | natržení, roztržení cévy | |
angiostenóza, angiostenosa | chorobné zúžení cév | |
anglikanizovat, anglikanisovat | poangličťovat, poangličtit | |
anglistika | obor zabývající se anglickým jazykem, historií a kulturou | |
angloarab | angloarabský kůň | |
anglofobie | nepřátelský postoj, zaujatost vůči všemu anglickému | |
anglofonní | vyjadřující se angličtinou | |
angora | angorská vlna; vlna z angorských králíků a koz | |
angulitida | zánětlivé onemocnění ústních koutků | |
anhidróza, anhidrosa | snížené vylučování potu | |
anihilace | zmizení, zničení; zánik částice nebo kvazičástice, obv. její přeměnou na jiné částice, při srážce částice s antičásticí přeměna ve dva fotony | |
anikterický | bez přítomnosti žloutenky (ikteru) | |
anilin | aromatický amin, bezbarvá olejovitá jedovatá kapalina | |
anima | duše, ve scholastice první životní princip, který oživuje tělo | |
animace | oživování, oživení; vyvolání iluze pohybu postupným zachycením statických obrázků jdoucích za sebou, animování | |
animal rationale | anymal racionále | tvor rozumný, nadaný vědomím |
animato | oživeně, živě | |
animálně | živočišně | |
animální | živočišný, zvířecí, pudový | |
animálnost | zvířeckost | |
animírka | zaměstnankyně nočních podniků placená za bavení hostů | |
animizace, animisace | oduševnění | |
animizmus, animismus | víra v nadpřirozené bytosti, duchy, duše, přízraky | |
animo | dobrá nálada; chuť na něco, zájem o něco | |
animovaný | 1. živý, veselý, čilý; 2. oživený (např. film) | |
animování | animace | |
animozita, animosita | předrážděnost; zaujatost (předpojatost, nenávistnost) vůči něčemu, někomu | |
anion, aniont | záporný ion | |
anizo-, aniso- | první část složených slov mající význam nestejný, nestejnost | |
anizotropie, anisotropie | závislost fyzikálních vlastností látek na směru, ve kterém se měří | |
anketa | průzkum veřejného nebo výběrového mínění, názorů na něco | |
ankylóza, ankylosa | ztuhlost kloubu následkem poranění nebo kloubního onemocnění | |
anni | aný | roku |
anno | anó | v roce, roku, léta Páně (anno Domini, A.D.) |
anoda | kladná elektroda | |
anodynie | ztráta vnímání bolesti, bezbolestnost | |
anodynum | prostředek zmírňující bolest | |
anofeles | dvoukřídlý hmyz přenášející malárii | |
anomálie | nepravidelnost, výjimečnost; odchylka, úchylka od normálu | |
anomerie | druh stereoizomerie, epimerie | |
anomie | 1. stav rozkladu soustavy individuálních i společenských hodnot; 2. neschopnost vybavit si jména osob, názvy věcí | |
anonce | veřejné oznámení, ohlášení nabídky, inzerát | |
anonym | utajený, neznámý, nepodepsaný tvůrce nebo původce; anonymní výtvor; nepodepsaný dopis | |
anonymita | bezejmennost; neuvedení, zatajení jména | |
anonymní | nepodepsaný, bezejmenný | |
anorak | dlouhá větrovka s kapucí | |
anoretikum | prostředek snižující chuť k jídlu | |
anorexie | nechutenství | |
anorganický | týkající se neživých látek nerostů; nerostný, neústrojný | |
anorgazmie, anorgasmie | u ženy chybějící orgazmus, nemožnost dosáhnout orgazmu | |
anormalita | anormálnost, nenormálnost, úchylnost | |
anotace | poznámka, vysvětlivka; připojování poznámek; stručná charakteristika díla | |
anoxemie | nedostatek kyslíku v krvi | |
anoxie | nedostatek kyslíku ve tkáních; bezkyslíkaté prostředí | |
ansámbl, ensemble | ansámbl | umělecký soubor |
anschlus | pripojeni rakouska k nemecku | |
anšlus | násilné připojení, zabrání cizího státního území, anexe | |
antabus | prostředek používaný při léčbě alkoholiků | |
antacidum | látka snižující kyselost žaludečních šťáv | |
antae | anté | způsob zesílení čela stěny antické architektury |
antagonický | protichůdný, protikladný | |
antagonistický | nepřátelský, protichůdný, antagonický | |
antagonizmus, antagonismu | rozpornost, protikladnost, protichůdnost | |
antapex | bod na světové sféře ležící proti apexu | |
antarktický | jihopolární, vztahující se k Antarktidě | |
ante | před | |
ante Christum (natum) | před Kristem, před narozením Krista, před naším letopočtem; zkratka a. Chr. (n.) | |
ante meridiem | před polednem, dopoledne, zkratka a.m. | |
ante mortem | krátce před smrtí | |
ante portas | před branami; něco, k čemu se schyluje, co se blíží | |
ante- | první část složených slov mající význam umístění vpředu, předcházení v čase | |
antecedence | předpoklad, podmínka; proces zařezávání řeky do zvedajícího se podloží; převládající vliv jednoho z předků na genotyp jedince | |
antecedent | předek, předchůdce; výchozí předpoklad úsudku | |
antedatovat | opatřit dřívějším datem (záznam, spis, dopis) | |
anténa | zařízení na vysílání a zachytávání elektromagnetických vln | |
antependium, antipendium | ozdobný závěs na přední straně oltáře | |
antepozice, anteposice | postavení jednoho jazykového prostředku před jiným | |
anthelmintikum | ve farmakologii látka působící proti parazitickým červům | |
anti-, ant- | první část složených slov mající význam proti-, vyjadřující opak, protiklad | |
antianemikum | prostředek podporující krvetvorbu | |
antibiotikum | organická látka (přírodní nebo umělá) zabraňující růstu mikrobů (a. bakteriostatické) nebo je hubící (a. baktericidní) | |
antibióza, antibiosa | vzájemné potlačování růstu. a jiných životních projevů jednoho organizmu druhým | |
antiblok systém | Anti-Block System systém zabraňující zablokování otáčejících se kol při brzdění automobilu; zkratka ABS | |
anticipace | předjímání, předvídání, předzvěst | |
anticipované | Předpověděné, odhadnuté dopředu, např. v makroekonomii anticipované zásoby - zásoby vytvořené kvůli očkávání vývoje hospodářského cyklu | |
anticipovat | předjímat; předvídat něco, co ještě nebylo prokázáno, přijato | |
antický | vztahující se k antice | |
anticykiona, anticyklóna | tlaková výše | |
antičástice | objekt existující ke každé elementární částici mající stejnou hmotnost a opačný náboj | |
antidepresivum | léky určené k potlačení depresí; vysoce návykové léky určené k přímé konzumaci, snižují nebo úplně odstraňují pocit deprese | |
antidotum | látka s opačným účinkem k jiné látce, protilátka, protijed | |
antiemetikum | látka tlumící zvracení | |
antiflogistikum | lék k tlumení zánětu | |
antifona | liturgický verš zpívaný střídavě sborem a knězem nebo dvěma sbory | |
antifonář | sborník antifon | |
antigen | látka vyvolávající specifickou imunitní reakci, např. tvorbu protilátek | |
antigenní | vyvolávající v organizmu tvorbu protilátek | |
antigest | starší hormonální antikoncepční prostředek | |
antihalační | odstraňující nežádoucí halaci | |
antihidrotikum | látka omezující sekreci potních žláz | |
antihistaminikum | lék snižující účinky, histaminu v těle, protialergický lék | |
antihmota | hmota složená z antičástic | |
antika | řecký a římský starověk, umělecké dílo tohoto období | |
antiklerikální | proti církevním hodnostářům; proticírkevní | |
antiklimax | řada výrazů, u nichž se postupně zeslabuje základní význam (opak - klimax) | |
antiklinála | ohyb horninových vrstev nebo souboru hornin do oblouku nahoru; sedlo | |
antikoncepce | ochrana proti početí pomocí mechanických, chemických nebo hormonálních. přípravků a antikoncepčních metod | |
antikoncepční | zabraňující početí | |
antikorozní, antikorosní | vzdorující korozi; ochraňující před korozí | |
Antikrist, antikrist | odpůrce Krista, neznaboh | |
antikva | latinkové písmo klasického tvaru | |
antikvariát | obchod se starožitnostmi, obvykle s knihami | |
antikvita | starožitnost | |
antiminykoza | To by mohla být snad aktinomykóza, způsobená bakteriemi podobnými houbám (aktinomycetami). Postihuje ústní dutinu, také plíce, břišní dutinu a pohlavní orgány. Příbuzné jsou nokardie, způsobující nokardiózu. (Viz Prakt. slov. mediciny, MAXDORF) | |
antimonopolní | protimonopolní | |
antinomie | paradox, aporie, protiklad, logicky neřešitelný rozpor | |
antioxidace | opatření, kterými se zpomalují, popř. zastavují okysličovací procesy při výrobě nebo skladování látek | |
antiparazitikum, antiparasitikum | lék proti cizopasníkům | |
antipasáty | vzdušné proudy, které vanou od rovníku k obratníkům | |
antipatie | odpor nebo nechuť k určitým osobám, činnostem, věcem | |
antiperspirantní | zabraňující pocení | |
antipod | protipól, opak | |
antipyretikum | látka snižující horečku | |
antireflexní | protiodrazový | |
antirevmatikum | látka užívaná při léčbě revmatizmu, působí i protizánětlivě | |
antisemita | stoupenec antisemitizmu | |
antisemitizmus | rasová neznášanlivosť k židom | |
antisemitizmus, antisemitismus | postoje a projevy rasové, národnostní a náboženské nesnášenlivosti, nepřátelství a nenávisti vůči Židům | |
antisepse | ničení choroboplodných mikroorganizmů chemickými prostředky | |
antiseptický | zamezující nákaze mikroby; protihnilobný | |
antiseptikum | přípravek zabraňující sepsi | |
antistatický | odstraňující nežádoucí elektrostatický náboj | |
antiteze, antithese | protiklad | |
antivirový | protivirový; odstraňujíci počítačové viry | |
antologie | výbor z literárních děl více autorů | |
anton | uzavřený policejní vůz pro převoz zadržených osob | |
antonymie | jev, kdy slova mají opačný, protikladný význam | |
antonymum | slovo opačného významu, opozitum | |
antoušek | pohodný, ras | |
antracit | nejstarší kamenné uhlí | |
antrakóza, anthracosa | nemoc vznikající zaprášením plic uhelným prachem | |
antropo-, anthropo- | první část složených slov mající význam člověk, lidský | |
antropocentrizmus, antropocentrismus | názor, podle nějž je člověk středem i konečným cílem světa i vesmíru | |
antropofagie | lidojedství, kanibalizmus | |
antropofilní- | provázející člověka, vyskytující se u lidských sídlišť a komunikací (o některých druzích rostlin a živočichů), hemerofilní | |
antropofobie | chorobný strach z lidí | |
antropofyt | synantropní druh rostlin vyskytující se v blízkosti lidských sídel, šířený lidmi, antropofilní rostlina | |
antropogeneze, antropogenese | proces vzniku a vývoje člověka | |
antropogenní | vznikající činností člověka | |
antropoid | lidoop | |
antropokinetika | věda o motorice člověka, aktologie, antropomotorika | |
antropologie | věda o člověku; o původu,vývoji a zákonitostech jeho fyzických změn | |
antropomaxlologie | lékařský obor studující rozvoj rezervních pohybových možností člověka ve sportu | |
antropometrie | soubor technik měření lidského těla | |
antropomorfizmus, antropomorfismus | přenesení lidských vlastností na přírodní síly nebo na smyšlené bytosti | |
antropomorfní | napodobující schematicky tvary lidské postavy | |
antropomotorika | věda o motorice člověka, antropokinetika, aktologie | |
antroponymum | vlastní jméno člověka nebo skupiny lidí | |
antroposociologie | sociologická disciplína odvozující sociální postavení jedince od jeho anatomických znaků | |
antropozofie, antroposofie | učení o moudrosti člověka, schopného spojení s vyššími světy | |
antropozoonóza, antropozoonose | infekční onemocnění přenosné ze zvířat na člověka | |
antuka | drť z mletých pálených cihel užívaná jako povrchová vrstva venkovních sportovních hřišť | |
anuela | jednoletá rostlina, letnička | |
anuita | pravidelná roční splátka při dlouhodobém dluhu | |
anulace | zrušení, prohlášení za neplatné, anulování | |
anuloid | plocha vytvořená rotací kružnice kolem přímky ležící v rovině této kružnice a neprocházející jejím středem, torus | |
anulovat | zrušit, prohlásit za neplatné | |
anulováni | anulace | |
anuréza | anurie | |
anurie | zástava tvorby a vylučování moči,anuréza | |
anus | kruh; řiť | |
anxieta | chorobný stav úzkosti | |
anxiolytika | léky proti chorobným stavum úzkosti | |
anxiozita | Nepříjemný emoční stav, provázený obdobnými psychickými i somatickými znaky jako je strach, s tím rozdílem, že příčina je neznámá. Oproti strachu se jedná o dlouhodobější až chronický stav. | |
anxiozita, anxiosita | chorobný stav úzkosti | |
aoidi | potulní pěvci (starověké Řecko) | |
aorist | slovesný čas vyjadřující minulý děj | |
aorta | srdečnice | |
apage, Satanas | odstup, satane, pokušiteli; nepokoušej | |
apagoga | závěr učiněný z jednoho jistého a jednoho nejistého předpokladu | |
apagogický důkaz | důkaz sporem | |
apalický syndrom | stav bdělého bezvědomí - ztráta všech funkcí velkého mozku (zkušenosti, podmíněné reflexy) | |
apalium | bez mozkové kůry | |
apanáž | peněžitá podpora, kapesné | |
aparatura | 1. soustava přístrojů, nástrojů; 2. soustava orgánů se zvláštní funkcí | |
aparát | 1. přístroj; 2. ústrojí, soustava orgánů se zvláštní funkcí; 3. orgány veřejné správy | |
apartheid | oddělování; politika rasové segregace | |
aparthotel | hotelový dům, penzion | |
apartmá, apartman, apartment, appartement | apartmá | zařízená hotelová bytová jednotka s příslušenstvím |
apartní | vkusný, vybraně elegantní | |
apastron | bod na dráze jedné složky dvojhvězdy, v němž jsi,u obě hvězdy od sebe nejvíce vzdáleny | |
apatičnost | apatie | |
apatie | netečnost a lhostejnost k vnějším podnětům, apatičnost | |
apatrida | bezdomovec, osoba bez státní příslušnosti, apolita | |
apatridita | bezdomovství | |
apatriditas | V mezinárodním právu se pojmem bezdomovec /homeless/ označuje cizinec, žijící na příslušném území bez povolení úřadů a bez státní příslušnosti /apatriditas/. | |
apatritida | bezdomovství - člověk bez jakékoliv státní příslušnosti | |
apatyka | apotéka, lékárna | |
apeiron | nekonečno, neomezeno, neohraničeno | |
apel | 1. výzva, odvolání se; 2. poslušnost cvičeného psa; 3. sraz, nástup vězňů | |
apelace | odvolání; právo soustava. opravného řízení | |
apelativum | obecné jméno | |
apella | občanský sněm ve starověké Spartě | |
apelovat | podávat odvolání; dovolávat se něčeho | |
apendektomie | chirurgické vynětí apendixu | |
apendix | dodatek, přívěsek; slepý červovitý přívěsek tlustého střeva, tzv. slepé střevo | |
apercepce | fáze vnímání, při které si člověk uvědomuje a srovnává rozdíly mezi vnitřními a vnějšími podněty | |
apercipovat | osvojovat si představy, vnímat vnější i vnitřní podněty | |
aperitiv | alkoholický nápoj podávaný před jídlem ke zlepšení chuti | |
apertace | tepelná sterilace, konzervace potravin | |
apertura | 1. otvor, otevření; 2. velikost otvoru optické soustavy; 3. otevřené místo v těle, vchod, východ | |
apetence | chuť, touha, zejména erotická, sexuální | |
apetyt, apetit | chuť, zejména k jídlu | |
apex | 1. koneček, vrchol některých orgánů; 2. bod na obloze, ke kterému směřuje v daném okamžiku kosmické těleso | |
apikotomie | vynětí zubního kořene | |
aplanace | srovnání, uspořádání | |
aplanát | objektiv s odstraněnými optickými vadami | |
aplaudovat | tleskat, oceňovat potleskem | |
aplaus | potlesk | |
aplazie, aplasie | vrozené chybění nebo nevyvinutí orgánu nebo jeho části, ageneze | |
aplégr, oplégr | 1. odnož, řízek, odkopek rostliny; 2. nezdárný potomek | |
aplika | aplikace | |
aplikace | použití, uplatnění, přiložení, přenesení; dekorativní prvek různým způsobem upevňovaný na základní materiál, aplika | |
aplikovat | použít | |
aplomb | jistota, sebejistota | |
apnoe | krátkodobé přerušení pravidelného dýchání | |
apocentrum | bod na dráze kosmického tělesa obíhajícího kolem jiného kosmického tělesa, v němž jsou obě tělesa nejvíce vzdálena | |
apochromát | optická soustava s korigovanou otvorovou a barevnou vadou | |
apodiktický | naprosto určitý, nezvratný, vždy platný, bez výjimky | |
apofatický | opisující věc nebo osobu na základě toho, co neni. Např. apofatická teologie: opis boha pomocí vlastností které nemá (není temný, není bolest, není nenávist …). | |
apofýza, apofysa | 1. výrůstek, nárůstek na kosti; 2. odnož podzemního horninového tělesa, odžilek | |
apogalaktikum | bod na dráze hvězdy obíhající kolem středu galaxie, v němž je hvězda od středu galaxie nejvíce vzdálena | |
apogamie | vývoj organizmu z neopyleného vajíčka u některých rostlin | |
apogeum | odzemí, bod na dráze tělesa obíhajícího kolem Země, v němž je těleso od Země nejvíce vzdáleno | |
apokalypsa, | biblické zjevení svatého Jana; hrůzné události. konce světa, Boží soud, katastrofa | |
apokalyptický | hrůzný, děsný, hrůzně velkolepý, grandiózní | |
apokarpium | souplodí složené ze samostatných plodů | |
apokatastáza, apokatastasa | obnova, návrat bývalého ideálního, dokonalého stavu světa | |
apokopa | odsouvání hlásky | |
apokrinní | vylučující, vyměšovací | |
apokryf | nepůvodní, podvržený spis; literární útvar používající známý motiv k alegorickému anebo parodickému srovnání s výkladem autora | |
apokryfy | Veršovaná epika - texty, které se nedostaly do Bible, nebo které tam nebyly dány záměrně. | |
apolita | bezdomovec, osoba bez státní příslušnosti, apatrida | |
apolitický | lhostejný k politice, s nezájmem o politiku | |
apollinský | světlý, rozumový, intelektuální, mravně čistý | |
Apollo | řecký bůh světla, poezie, hudby, …; amreický program letů na měsíc | |
apologeta | obhájce, apologetik | |
apologetik | apologeta | |
apologetika | obhajoba, ospravedlnění | |
apologie | obrana, obhajoba | |
apoplexie | mrtvice, náhlé selhání funkce životně důležitého orgánu | |
apoptóza | buněčná sebevražda | |
aporéma | sporná logická otázka, obtížně řešitelný myšlenkový problém | |
aporie | paradox, antinomie, logicky neřešitelný protiklad | |
aport | povel psovi, aby něco přinesl | |
aposematický | výstražný, např. výstražné zbarvení | |
apostata | odpadlík | |
apostaze, apostasie | odpadlictví od víry | |
aposteriorní | založený na smyslové zkušenosti | |
apostila | doklad, který se připevňuje k ověřovanému dokumentu a slouží jako potvrzení pravosti a platnosti dokumentu | |
apostrof | odsuvník | |
apostrofa | oslovení nepřítomné osoby ideje nebo věci | |
apoštol | jeden z dvanácti učedníků Ježíše Nazaretského; šiřitel křesťanství; hlasatel nějakých idejí | |
apotéka | lékárna, apatyka | |
apoteóza, apotheosa | 1. přijetí mezi bohy; 2. oslava hrdiny; 3. nadšená oslava | |
apozice, aposice | jaz. přístavek | |
apoziopeze, aposiopese, aposiopesis | neukončená výpověď… | |
appassionato | apasionáto | vášnivě, náruživě, prudce; skladba nebo část skladby tohoto rázu |
appearan ce | epírens | vnější vzhled, výraz, image |
appeasement | epízment | usmiřovací politika ústupků protivníkovi |
applet | hotové zkomprimované programy nejč. využitelné v internetových stránkách pro různé funkce (tvz. JavaApplet) | |
appoint | epoint | dílčí nebo částečná směnka vydaná zpravidla na zaokrouhlenou částku |
apraxie | chorobná neschopnost účelných pohybů, porucha hybnosti | |
apreciace | zhodnocení | |
aprehenze, aprehense | 1. okamžik postřehnutí, začátek smyslového vjemu; pochopení; 2. podrážděnost, namyšlenost, urážlivost; 3. uchopení se držby věci | |
apreherulvní, aprehenzívní, aprehensivní | nedůtklivý, podrážděný, útočný | |
apretura | konečná úprava tkanin, papíru, kůže | |
apriorní | předem; předem daný, nezávislý na zkušenosti | |
aprobace | 1. schválení; 2. způsobilost vyučovat určitý předmět na určitém druhu školy získaná ukončením předepsaného studia; 3. kvalifikace | |
aprobační | schvalovací | |
apropriace | přivlastnění | |
aprosexie | neschopnost soustředit myšlenky | |
aproximace | 1. přiblížení, přibližnost; 2. přibližná hodnota; nahrazení čísla vhodným blízkým číslem | |
apsida | 1. dvojice bodů na dráze kosmického tělesa obíhajícího kolem jiného, v nichž je vzdálenost obou těles největší a nejmenší; 2. půlkruhovitý nebo polygonální prostor přičleněný k hlavnímu prostoru budovy | |
apterie | bezkřídlost hmyzu | |
aptituda | schopnost dosáhnout jistého výkonu | |
aquafobie, akvafobie | panický strach z vody | |
ar | jednotka plošné míry rovná 100 m2 | |
arabeska | druh ornamentu; druh povídky | |
arabistika | obor zabývající se jazykem, historií a kulturou arabských národů | |
arachné | způsob výroby netkané proplétané textilie z různých materiálů | |
arachnoentomologie | nauka o hmyzu a pavoukovcích ze zdravotnického a veterinárního hlediska | |
arachnofobie | panická hrůza z pavouků | |
arachnologie, | vědní obor zabývající se studiem pavoukovců | |
aragonit | nerost vznikající v dutinách výlevných hornin nebo usazováním z roztoků, uhličitan vápenatý | |
arak, | pálenka, kořalka | |
aranžér, | kdo provádí ozdobu a výzdobu | |
aranžmá, | uspořádání, upravení; úmyslná, záměrná upravenost | |
arašíd | burský oříšek, pražený plod podzemnice olejné, burák | |
arat | mongolský pastevec | |
araukárie | druh jehličnaté rostliny, blahočet, ozdobný pokojový stromek | |
arbitr | rozhodčí sporu vybraný stranami; znalec | |
arbitrární, arbitrérní | 1. rozhodující, rozhodovací; 2. libovolný (nahodilý, konvenční) | |
arbitrárnost, arbitrérnost | (v lingvistice) a. jazykových znaků = nahodilost, resp. konvenčnost, neexistence příčinných vztahů mezi jazykovým znakem a označovaným jevem; (obecně) vlastnost něčeho arbitrárního (libovolného, rozhodujícího) | |
arbitráž | 1. rozhodnutí, rozhodování sporu arbitry; instituce rozhodující spory; 2. spekulace vycházející z různých cen téhož zboží na různých místech | |
arboreál | oblast výskytu přírodních lesních porostů | |
arboretum | parková sbírka živých dřevin | |
arch | 1. list papíru různé velikosti; 2. otisk tiskové formy poštovních cenin | |
archa | koráb | |
archaický | starobylý, zastaralý | |
archaikum | prahory, nejstarší geologická éra; co je zastaralé, přežité | |
archaizmus, archaismus | zastaralý jev, prvek, výraz | |
archanděl | anděl vyššího řádu | |
arché | počátek, princip, původ; pralátka | |
arche-, archeo- | první část složených slov mající význam starý, starobylý, dávný, původní | |
archeologie | věda zkoumající a rekonstruující nejstarší dějiny lidstva | |
archeomagnetizmus, archeomagnetismus | jev umožňující určování magnetického pole Země v geologické minulosti | |
archeopteryx, archaeopteryx | vymřelý prapták ze svrchní jury | |
archetyp | pravzor, původní typ; výchovou i kulturou předávaný a přejímaný vzor | |
archetypální | původní, společný symbolický vzor, abstrakce typu | |
archeus | životní síla | |
archi-, arch- | první část složených slov mající význam 1. vedoucí, první, vyšší; 2. starý, starobylý, dávný, původní, pra- | |
archipel | souostroví | |
architektonika | 1. umělecké znázornění konstrukce stavby; umělecká skladba díla; 2. věda o stavebním umění | |
architektura | 1. stavební umění; 2. stavitelská díla, budovy, objekty ap. | |
architráv | spodní část kladí v antické architektuře přenášející zatížení na hlavice sloupů | |
archiv, archív | soubor písemností a dalších záznamů dokumentárního typu; instituce takové soubory shromažďující; budova nebo místnost, kde je takový soubor uložen | |
archiválie | archivní materiál | |
archivistika | obor zabývající se diplomatickými materiály, které pozbyly aktuálnosti | |
archivní | vztahující se k archivu; starý, cenný | |
archivnictví, archívnictví | obor zabývající se prací v archivech; soustava archivů jako součást veřejné správy | |
archivolta | plasticky zdůrazněné čelo architektonického oblouku | |
archont | starořecký doživotní člen rady starších (areopagu) | |
arci- | první část složených slov vyjadřující zesílení nebo stupňování významu druhé části slova | |
arcibiskup | římskokatolický metropolita nebo biskup některých význačných diecézí | |
arcidiecéze, arcidiecése | význačná diecéze, v jejímž čele stojí arcibiskup | |
ardente | ohnivě | |
ardito | směle | |
areál | vymezená část území, oblast, okolí, prostor; oblast rozšíření určitého taxonu | |
arela | výrazně ohraničená část areálu určitého biologického druhu | |
aréna | místo pro konání her a zápasů v antickém Římě; nekryté divadlo; zápasiště | |
areografie | nauka o povrchu Marsu | |
areola | 1. pigmentovaný dvorec kolem prsní bradavky; 2. dvůr, kruh kolem Měsíce | |
areopag | starořecká rada starších, archontů; soud | |
arest | vězení | |
aretace | mechanické zařízení chránící choulostivý měřicí nebo jiný systém | |
areté | zdatnost, dokonalost, statečnost, ctnost | |
argentum | stříbro | |
arginin | bazická aminokyselina, prekurzor oxidu dusnatého | |
argonaut | 1. mytologický plavec za zlatým rounem, mořeplavec; 2. osmiramenný hlavonožec | |
argot | nespisovná mluva některých skupin záměrně jiným nesrozumitelná; hantýrka | |
argument | 1. důkaz, důvod; 2. úhel, který svírá v Gaussově komplexní rovině průvodič bodu s kladným směrem osy x; 3. nezávisle proměnná veličina určité funkce | |
argumentace | dokládání, dokazování, zdůvudňování | |
argyrie | “otrava” stříbrem, projevuje se modrošedou barvou pokožky | |
arianizmus, arianismus | starokřesťanská sekta popírající Kristovo božství | |
ariary | měnová jednotka Madagaskaru | |
aridita | převaha výparu nad srážkami; suchost, vyprahlost | |
aridizace, aridisace | procesy vysoušení v aridních oblastech | |
aridní | suchý, vyprahlý, pouštní | |
aristie | mimořádný hrdinský čin a jeho literární oslava | |
aristokracie | vláda nejlepších;1. šlechta, vládnoucí třída; 2. privilegovaná vrstva nebo třída společnosti | |
aristokrat | příslušník aristokracie; člověk vznešeného chování | |
aritmetika | nauka o číslech | |
aritmogrif | hádanka, v níž se nahrazují číslice písmeny, číselka | |
aritmologie | mystická číselná nauka, technika, symbolika | |
arivizmus, arivismus | povýšenectví, přehnaná touha a snaha vyniknout | |
arizace, arisace | nucený převod židovského majetku, odstraňování Židů | |
arkáde | oblouk mezi sloupy nebo pilíři | |
arkánum | tajemství | |
arktický | vztahující se k Arktidě, severopolární | |
arkus | oblouk | |
arkýř | uzavřená část obytného domu vyčnívající z průčelí a spočívající na podpěrách | |
armatura | 1. přídavná zařízení ke strojům, přístrojům, technickému zařízení; 2. pomocné a ovládací zařízení potrubních rozvodů tekutin; 3. ocelová výztuž stavebních nosných prvků | |
armenistika | obor zabývající se jazykem, historií a kulturou arménského národa armovací, výztužný | |
Arneb | (α Lep / α Leporis) je najjasnejšia hviezda v súhvezdí Zajac. | |
ARO, | anesteziologicko-resuscitační oddělení | |
arogance | drzost, domýšlivost, zpupnost | |
aroma | aróma ,vůně | |
aromaterapie | léčba vůněmi | |
aromatický | 1. vonný, silně vonící; 2. související s organickými sloučeninami s šestičlenným kruhem z atomů vodíku a tří dvojných vazeb v molekule | |
aromatikum | vonná látka, voňavá esence | |
arondace | zaokrouhlování, scelování | |
arost | sucho v ústech;vysychání v ústech | |
ars antiqua | ars antykva | slohové období evropské hudby ve 12. a 13. století |
ars nova | slohové období evropské hudby ve 14. století | |
art deco | styl užitného umění architekruty navazující na secesi | |
art protis | vlněná netkaná textilie užívaná jako tapiserie | |
artdesign | artdyzajn | umělecký design |
artefakt | umělý výtvor, lidský výrobek; 1. prehistorický nástroj; 2. uměle vzniklá nebo pozměněná struktura buněk | |
arterie, artérie | tepna | |
arteriografie | rentgenologické vyšetření tepen po předchozím vstříknutí kontrastní látky | |
arterioskleróza, arteriosklerosa | skupina onemocnění charakterizovaná ztvrdnutím tepenné stěny a zúžením průsvitů cév, ateroskleróza | |
arteritida, arteritis | zánět tepny | |
artéský, a. pramen | podzemní voda s napjatou hladinou, při navrtání vystupující pod tlakem k povrchu | |
artificializmus, artificialismus | malířský styl 20. a 30. let 20. století založený na volných asociacích | |
artikl | zboží, předmět obchodování | |
artikul | článek, odstavec | |
artikulace | tvoření hlásek mluvidly | |
artikulovat | vyslovovat hlásky; vyjadřovat se | |
artilerie, artilérie | dělostřelectvo | |
artista | cirkusový nebo varietní umělec | |
artistický | 1. vztahující se k aristice,artistovi; 2. umělecký | |
artistika | cirkusové a varietní umění | |
artistní | zaměřený především na uměleckou formu | |
artizace, artisace | zumělečťování, např. pohybu | |
artotéka | půjčovna originálů grafik a reprodukcí | |
artralgie | bolest kloubů | |
artritida | zánět kloubů obvykle bakteriálního původu | |
artroskopie | vyšetření kloubní dutiny | |
artróze | nezánětlivé onemocnění kloubů | |
artyčok | vytrvalá bylina, jejíž vybělené části se užívají jako zelenina; užívaná též v lékařství při zánětech žlučníku | |
arytmie | porucha rytmu, nerytmičnost | |
arze, arse | lehká, nepřízvučná slabika veršové stopy | |
arzen,arzén,arsen | křehký stříbrošedý kov, jehož sloučeniny jsou prudce jedovaté | |
arzenál | vybavení, potenciál (např. muniční) | |
arzenál, arsenál | skladiště, zásobárna, obv. zbraní; zásoba prostředků | |
asambláž | výtvarné dílo vytvořené spojením různých předmětů a materiálů,trojrozměrná obdoba koláže | |
asanace | 1. soubor opatření vedoucí ke zlepšení, ozdravění životního prostředí; 2. voj. dekontaminace | |
ascendent | 1. příbuzný ve vzestupném pokolení; 2. začátek prvního domu, klíčové místo horoskopu | |
ascendentní | vzestupný | |
aseita | existence sama o sobě | |
asekurace | pojištění, zabezpečení, záruka | |
asepse | soubor opatření zabraňujících vniknutí choroboplodných mikroorganizmů do organizmu, vytvářejících prostředí bez mikroorganizmů | |
aseptický | zbavený choroboplodných zárodků | |
aserce | tvrzení, prosazování; uznání pravdivosti výroku | |
asertivita | sebeprosazování, nenásilně projevené sebevědomí, troufalost | |
asertivní | sebeprosazující, sebevědomý | |
asertorický | tvrdící, prosazující, uplatňující | |
asesor | daňový odhadce; přísedící u soudu nebo úřadu | |
asexuální | asexuální chování - bez zájmu o sex | |
asfalt | druh přívodní nebo syntetické živice hnědočerné až černé barvy | |
asferická | Každá rotačně symetrická plocha, která se odchyluje od sférického tvaru, se nazývá asférická plocha (asféra). Poloměr křivosti takové plochy se plynule mění od středu k okraji. | |
asfyxie | dušení; nedostatek kyslíku (O2) orgánům, tkáním organismu | |
asiento | smlouva, kterou španělská koruna postupovala určitému subjektu obchodní práva | |
asignace | převod, postoupení; písemný příkaz k zaplacení pohledávky jiné osobě | |
asimilace | přizpůsobení, splynutí; biol. přeměna látek v organizmu; spodoba hlásek | |
asistence | účast, pomoc, podpora, přispění | |
asistent | pomocník, odborný pracovník | |
asketa | kdo vede asketický způsob života | |
asketický | odříkavý, zdrženlivý, na sebe přísný | |
asketik | zastánce, stoupenec asketizmu | |
asketizmus, asketismus | odříkání, zdrženlivost, askeze | |
askeze, askese | cvičení; nábožensky nebo filozoficky motivované odmítání některých požitků; zdrženlivý způsob života, asketizmus | |
askripce | dosažení vyššího společenského postavení na základě příslušnosti k privilegovaným vrstvám, díkyy rodovému původu | |
asm | Typ souboru v programovacím jazyce assembler | |
asociace | sdružování, sdružení, volné spojení, společenství; představa na základě předchozí zkušenosti, sdružování představ | |
asociační | sdružující, přičleňující; sdružovací, spojovací | |
asociativní | přidružovací, slučovací | |
asociativnost | schopnost nebo možnost seskupování; jedna z vlastností algebraických operací | |
asociál | jedinec, jehož chování se vymyká společenským zásadám; bez sociálního cítění, bezohledný | |
asociálnost | snížené společenské cítění jedince | |
asomatický | nehmotný, netělesný | |
asomnie | chorobná nespavost | |
asonance | zvuková shoda samohlásek v koncových slabikách veršů; přibližný rým; souznění | |
asonenace | souznění; zvuková shoda v koncových slabikách veršů | |
asortiment | zboží vytříděné podle určitého kritéria | |
aspartam | umělé sladidlo | |
aspekce | zkoumání, prohlídka, inspekce | |
aspekt | stanovisko, pohled, hledisko, zřetel, vzhled; význačná poloha kosmického objektu vzhledem ke Slunci | |
aspermatizmus, aspermatismus | neschopnost vytvářet, popř. vylučovat spermie; chybění spermií v ejakulátu; aspermie | |
aspermie | aspermatizmus | |
aspik | rosol | |
aspirace | snaha, usilování, touha; vdechnutí tuhých látek do plic nebo průdušnice;vyslovení s přídechem | |
aspirant | uchazeč | |
aspirin | lék známý v ČR pod názvem acylpyrin; analgetikum, antipyretikum | |
aspirovat | dělat si nárok, ucházet se o něco | |
Assessment Centre | Hodnotící soustředění,individuální posouzení schopností jednotlivých uchazečů (na manažerské pozice),využívané převážně u zahraničních firem. | |
asset management | Investování a správa peněz.Služba nabízená obchodníky s cennými papíry a bankami,která se zabývá správou aktiv. | |
assuta | zobrazení Panny Marie | |
astáze | zvětšení citlivostí přístroje bez zvětšení jeho rozměrů | |
astázie | neschopnost udržet se ve vzpřímeném postoji | |
astenický | slabý, neduživý, leptosomní, dolichomorfní, lineární (typ člověka) | |
astenie | celková tělesná slabost | |
astenik | štíhlý typ člověka | |
astenopie | slabozrakost, chabozrakost, nezřetelné vidění | |
astenosféra | zemská vrstva se sníženou viskozitou ležící pod litosférou | |
astenospermie | snížená vitalita nebo pohyblivost spermií | |
asteroid | planetka, planetoid | |
astigmatizmus, astigmatismus | 1. porucha vidění vyvolaná nesprávným zakřivením rohovky; refrakční vada oka, při níž vlivem nestejného zakřivení lomivých struktur oka (obv. rohovky, méně často čočky) dochází k poruše vidění. Světelné paprsky nedopadají na sítnici rovnoměrně, a proto nejsou pozorované předměty vnímány stejně ostře. Při zobrazení bodu ležícího mimo osu prochází úzký svazek paprsků čočkou šikmo, vlnoplocha za čočkou není kulová (má různé poloměry křivosti), vznikají dva ostré obrazy bodu ve tvaru dvou navzájem kolmých úseček, v jiných rovinách je obrazem bodu neostrá ploška. Vadu je možné upravit brýlemi s cylindrickými čočkami. Srov. hypermetropie, myopie; 2. chyba optické zobrazovací soustavy; zobrazení bodů ve formě úseček | |
astma | záducha | |
astrachán | jemná kožešina z novorozeného jehněte kyrgyzské ovce | |
astragal | stavební vodorovný dekorativní článek | |
astrální | 1. hvězdný; 2. nadpozemský, nehmotný | |
astrionika | obor zabývající se přístrojovým a elektronickým vybavením umělých kosmických těles | |
astro- | první část složených slov mající význam hvězda, hvězdný | |
astroarcheologie | obor zkoumající archeologickými metodami astronomická zařízení vybudovaná starými kulturami | |
astrobiologie | obor studující možnosti života ve vesmíru, exobiologie | |
astrocyt | buňka podpůrné nervové tkáně hvězdicovitého tvaru | |
astrocytom | druh mozkového nádoru | |
astrofie | kompozice básně bez členění do strof | |
astrofobie | chorobný strach z bouřky a jiných přírodních úkazů | |
astrofyzika | obor astronomie zabývající se stavbou, fyzikálními vlastnostmi a chemickým složením kosmických těles | |
astrograf | fotografický dalekohled s objektivem | |
astrokartografie | deskriptivní metoda moderní astrologie | |
astrolatrie | uctívání hvězd, předpovídání budoucnosti z postavení hvězd | |
astroláb | středověký jednoduchý astrometrický přístroj | |
astrologie | obor zabývající se hledáním vztahů a souvislostí mezi postavením kosmických těles a právě probíhajícími i budoucími ději na určitém místě Země, hvězdopravectví | |
astromantie, astromancie | věštění z hvězd, ale ne na základě horoskopu | |
astromedicína | disciplína užité astrologie, která využívá astrologické poznatky v praktické medicíně | |
astrometeorologie | disciplína užité astrologie pokoušející se o dlouhodobé meteorologické předpovědi na astrologickém základě | |
astrometrie | obor astronomie zabývající se určováním poloh kosmických objektů na světové sféře, poziční astronomie | |
astronaut | kosmonaut | |
astronautika | kosmonautika | |
astronavigace | letecká navigace podle kosmických těles | |
astronomie | přírodní věda zabývající se studiem kosmických těles, jejich pohybů, vývoje, studiem jejich soustav i vesmíru jako celku, hvězdářství | |
astropsychologie | disciplína užité astrologie, která využívá z horoskopů získané poznatky v psychologii a psychoanalýze | |
asymetrický | nesymetrický, nesouměrný | |
asymetrie | nesouměrnost podle jedné nebo dvou hlavních os | |
asymptota | mezní poloha tečny kuželosečky, přímka, která se ke kuželosečce neomezeně blíží, ale nemá s ní žádný společný bod | |
asymptotický | chovající se jako asymptota | |
asynchronní | nesoudobý, nesoučasný, nesynchronizovaný | |
asyndeton | spojení větných členů nebo vět bez spojovacího výrazu | |
asyriologie | obor zabývající se jazykem, historií a kulturou obyvatel starověké Asýrie | |
asystolie | zástava srdeční činnosti | |
aszu | asu | druh kvalitního výběrového vína |
ašent | černoch | |
ašrem | náboženský útulek volně sdružující hinduisty věnující se převážně rozjímavému životu, jogíny | |
atak, ataka | útok; nápor, prudký záchvat choroby | |
Atakama | poušť v Chile | |
atakovat | útočit, dorážet | |
ataman | náčelník kozáků | |
atame | rituální dýka, používaná v některých sektách při zabíjení oběti | |
ataraktikum | druh utišujících léků; uvolňuje chorobné napětí, úzkost | |
ataraxie | úplný duševní klid, rovnováha, vyrovnanost, ovládání vášní, autarkie,apatie | |
atašé | nejnižší diplomatická hodnost | |
atavizmus, atavismus | znaky předků objevující se u potomků, avšak neplnící již žádnou funkci; přežitek | |
ataxie | porucha koordinace pohybů | |
ateista, atheista | stoupenec ateizmu; bezvěrec | |
ateizmus, ateismus, atheismus | popírání existence nebo možnosti poznat boha | |
ateliér | 1. pracovna umělce, umělecká dílna; 2. krytý prostor k natáčení filmů | |
atematický, athematický | bez kmenové přípony | |
atemporální | bez časové dimenze, gnómický | |
atemporálnost | opomíjení, nepřítomnost časové dimenze | |
atentát | útok na život významné osoby, obv. z politických příčin | |
atenuace | oslabení, zeslabení | |
atermální | bezteplotní | |
atermický | izolující proti ztrátám tepla | |
aterom | cysta mazové žlázy | |
ateroskleróza,atherosklerosa | kornatění tepen, arterioskleróza | |
atest | ověřená listina; písemné osvědčení určitých vlastností výrobku, atestace | |
atestace | 1. hodnocení, ověření, atest; 2. hodnocení způsobilosti kvalifikovaných osob, např. lékařů | |
ateteze,atethese | prohlášení části textu nebo celého díla za nepravé | |
atický | uhlazený, vytříbený | |
atika | zdobená nízká zeď nad hlavní římsou budovy | |
atituda | postoj, názor, vztah; baletní postoj na jedné noze se zanožením druhé nohy ohnuté v koleně | |
atlant | podpěra balkonu nebo arkýře, atlas | |
atlas | 1. soubor map, zpravidla v knižní formě; 2. hedvábná jednobarevná tkanina s vysokým leskem a hladkým povrchem; 3. atlant | |
atlet | sportovec; sportovec pěstující atletiku; silák | |
atletický | silný, mužný | |
atletika | sportovní odvětví zahrnující běhy, chůzi, vrhy, skoky, hody a jejich kombinace | |
atmosféra | ovzduší, plynný obal kolem Země i jiných kosmických těles | |
atmosferilie | atmosférické impulzy, elekromagnetické vlny nárazově postupující před bouřemi nebo výraznými povětrnostními frontami | |
atol | korálový ostrov s vnitřní lagunou | |
atom | nejmenší elektroneutrální část chemického prvku schopná vstoupit do chemické reakce | |
atomizace, atomisace | 1. rozklad na atomy; 2. drobení, rozdrobení, tříštění | |
atomizmus, atomismus | 1. názor o existenci nedělitelných částic hmoty; 2. roztříštěnost | |
atonalita | způsob skladebné práce rušící základní zákonitosti harmonie | |
atonální | řídící se pravidly atonality | |
atonie | ztráta svalového napětí, ochablost | |
atopie | nejobvyklejší druh alergického mechanizmu | |
ATP | Adenosintrifosfát, energeticky bohatá látka, jejímž štěpením získává organismus energii. | |
atragene | plamienok | |
atrakce | zajímavé představení, poutavá zábava | |
atraktant | látka podmiňující pohyb živočichů ke zdroji něčeho, obv. potravy | |
atraktivita | přitažlivost, lákavost, poutavost, zajímavost | |
atraktivní | poutavý, budící zájem; lákavý, vábivý | |
atrapa | napodobenina, prázdný obal; něco bezobsažného | |
atrézie, atresie | vrozená neprůchodnost dutého orgánu | |
atribuce | 1. připisování významu objektu nebo situaci; 2. určení autorství anonymního díla; ověření pravosti, autentičnosti textu | |
atribut | neodlučitelná vlastnost, podstatný znak; přívlastek | |
atrichie | plešatost, holohlavost, lysina, atrichiáza | |
atrium | vnitřní dvůr budovy se zelení, fontánou, plastikou | |
atrofie | zmenšení, ztenčení normálně vyvinutého orgánu, tkáně, buňky | |
atrofovat | smršťovat, ubývat, zmenšovat, ztenčovat | |
atropin | alkaloid obsažený hlavně v rulíku zlomocném, užívaný jako lék v očním lékařství a v chirurgii | |
atto- | předpona ve významu násobku 10 -18 | |
atymie | těžkomyslnost, trudnomyslnost | |
atypický | mimořádný, neobvyklý | |
au pair | o pér | 1. shoda nominální hodnoty cenného papíru s kurzem; al pari; 2. pomocnice v domácnosti za byt a stravu |
audice | vnitřní slyšení, poselství vyšší moci | |
audience | slyšení, oficiální přijetí u vysoce postavené osobnosti | |
audio- | první část složených slov mající význam sluch, sluchový, zvuk, zvukový, týkající se slyšitelnosti | |
audiofonický | sluchový a hlasový | |
audiologie | obor lékařství zabývající se sluchem a jeho poruchami | |
audiometrie | měření citlivosti sluchu | |
audiostory | příběh do ucha | |
audiovizuální, audiovisuální | 1. sluchový a zrakový; 2. související se záznamem, uchováním a reprodukcí zvuku a obrazu | |
audit | revize účtů, účetnictví, auditing | |
auditing | audit | |
auditivní | sluchový | |
auditor | ověřovatel, revizor účtů; soudní úředník; posluchač | |
auditorium | posluchárna; posluchačstvo | |
augmentativum | zveličené podstatné nebo přídavné jméno | |
augur | starořímský kněz a věštec | |
august | druh klauna | |
augustus | vznešený titul římského císaře | |
aukce | dražba | |
aukuba | odolný, trvalý keř s obv. bíle skvrnitými listy, pěstovaný jako pokojová květina | |
aule | hala, sál, slavnostní síň | |
aura | 1. lék. stav před epileptickým záchvatem (zrakové, čichové, sluchové halucinace, záškuby svalstva); 2. bioenergie vyzařovaná kolem těla; svatozář, aureola | |
aureola | svatozář, zlatozář, gloriola, aura; met. barevný nebo bílý prstenec na obloze kolem kosmického tělesa | |
aurikule | vnější ucho, boltec | |
aurit | slitina kovu se zlatem | |
aurora | polární záře; jitřenka | |
aurum | zlato | |
auskultace | vyšetření poslechem | |
auslág, auzlág | výkladní skříň | |
auslendr | cizinec, který přijel za prací | |
auspicium | věštění z letu ptáků | |
austenit | pevný roztok uhlíku v železe,strukturní složka oceli | |
austenitizace, austenitisace | ohřev oceli nad kritické teploty s výdrží, aby ocel nabyla stabilního stavu | |
australophytekus | předchůdce člověka | |
Australopiték, Australopithek | rod vyhynulých primátů | |
australopitékus | Druh pračlověka který se už více podobal dnešnímu typu člověka | |
austro- | první část složených slov mající význam 1. jih, jižní; 2. Austrálie, australský; 3. Rakousko, rakouský | |
austrofil | stoupenec Rakousko-Uherska | |
austroslavizmus, austroslavismus | politická koncepce zviditelnění, existence a zabezpečení slovanských národů v habsburské monarchii | |
aušus | zmetek, vadný výrobek, nehodnotná věc, bezcennost | |
aut, out | aut | zahrání míče mimo vymezený hrací prostor |
autarkie | soběstačnost, obv. hospodářská; vyrovnanost, duševní klid | |
autenticita | pravost, původnost, hodnověrnost, autentičnost | |
autentický | původní, pravý | |
autentičnost | pravost, původnost, hodnověrnost, autenticita | |
autentika | církevní listina ověřující, prokazující pravost svatých ostatků | |
autentizace | ověření identity | |
autizmus, autismus | uzavření se do vnitřního psychického světa, s poruchou kontaktu s realitou | |
auto- | první část složených slov mající význam 1. sám, vlastní, původní; 2. automobil; 3. automatický | |
autoagrese | jednání, kterým jedinec poškozuje sám sebe | |
autoakuzace, autoakusace | sebeobviňování | |
autoalarm | automatické poplašné zařízení | |
autobiografie | vlastní životopis | |
autoblok | automatický blok, železniční zabezpečovací zařízení | |
autocamping | autokempink | |
autochrom | barevná litografická reprodukce | |
autochton, autochthon | objekt pocházející z místa svého výskytu, nálezu,existence | |
autodafé | okázalá poprava kacířů, nejčastěji upálením; okázalé spálení čehokoli jako akt víry | |
autodestrukce | samočinné zničení | |
autodidakt | samouk | |
autodrom | 1. zkušební a závodní dráha pro motorová vozidla, tvořící uzavřený okruh; 2. zábavní atrakce, dvousedadlová autíčka uváděná do pohybu elektricky | |
autoerotika | sebeukájení, onanie, ipsace,masturbace | |
autoerotizmus, autoerotismus | patologická láska k vlastní osobě, sexuální vzrušení při pozorování vlastního těla | |
autofobie | strach z vlastni osoby | |
autofokus, autofocus | zaostřovací automatika objektivu | |
autofonie | zesílené vnímání vlastní řeči | |
autogamie | samooplodnění u živočichů; samosprašnost u rostlin | |
autogen | zařízení pro svařování a řezání plamenem | |
autogeneze, autogenese | samozrození, samovznik | |
autogenní | 1. samočinný; 2. působící na sebe sama; 3. související s autogenem | |
autogonie | teorie o vzniku života chemickou evolucí, evoluční abiogeneze,neobiogeneze | |
autograf | původní rukopis; dílo psané vlastní rukou; autogram | |
autogram | vlastnoruční podpis autora | |
autogramiáda | veřejné udílení autogramů | |
autogyro | rotorové letadlo s motorem a vrtulí; vírník | |
autokar, autocar | turistický autobus | |
autokefální | svébytná, nezávislá církev (u pravoslavných církví) | |
autokempink, autocamping | autokempink | tábor, rekreační zařízení pro autoturistiku, autokemp |
autokláv, autoklav | vytápěná, uzavíratelná tlaková nádoba pro reakce probíhající za vysokého tlaku a teploty | |
autokolimace | zpětný chod světelného paprsku optickou soustavou po původní dráze při kolmém dopadu na odrážející plochu | |
autokorelace | korelace mezi členy téže řady pozorování | |
autokracie | samovláda, absolutizmus | |
autokrat | samovládce, absolutní vládce,diktátor; člověk s poručnickými sklony | |
autokros, autocross | autokros | terénní závod automobilů |
autologický | vypovídající pravdivě o sobě samém | |
autolýza, autolysa | rozkladné procesy vyvolané vlastními enzymy | |
automacie | samovolné pohyby | |
automasáž | masáž, kterou si dělá každý sám, bez pomoci maséra | |
automat | 1. pracovní nebo výrobní stroj pracující po zapnutí samočinně bez lidské obsluhy; 2. samočinný vypínač, jistič; 3. jídelna se samoobsluhou; 4. automatická zbraň | |
automatický | samočinný, mechanický | |
automatika | souhrn strojů, přístrojů, zařízení pracující za určitých podmínek bez nutnosti lidského zásahu, automatické zařízení, automatický systém | |
automatizmus, automatismus | mechanická činnost, mechanické chápání | |
automeze | zvracení, jež si pacient vyvolává sám; zvracení z nejasné příčiny | |
automutilace | sebepoškození | |
autonomie | funkční samostatnost, samospráva; svébytnost, nezávislost | |
autonomní | související s autonomií; samosprávný, nezávislý; spontánní, samovolný | |
autonym | pravé jméno osoby užívající pseudonym | |
autopilot | zařízení řídící letadlo automaticky podle zadaných pokynů | |
autoportrét | vlastní podobizna | |
autopsie | 1. vlastní zkušenost; 2. poznávání chorobných změn zrakem; ohledání mrtvoly pitvou | |
autor | původce, tvůrce | |
autoregulace | schopnost samočinně se přizpůsobit proměnným podmínkám autorelexace, psychické i fyzické sebeuvolňování | |
autoremedura | způsob vyřízení opravného prostředku, při kterém správní orgán sám změní své původní rozhodnutí | |
autoreprodukce | schopnost živých systémů reprodukovat sebe sama | |
autoreverz, autorevers | zařízení samočinně využívající obě strany kazety | |
autorita | uznávaná vážnost, úcta, rozhodující vliv, moc | |
autoritativní | 1. založený na autoritě,vlivný, rozhodující; 2. vyžadující slepou poslušnost | |
autoritářství | přílišné uplatňování, zdůrazňování formální autority | |
autorizace, autorisace | zplnomocnění, oprávnění; autorské svolení, schválení | |
autorizovaný, autorisovaný | povolený, schválený, oprávněný | |
autorizovat, autorisovat | udělit oprávnění, zplnomocnit, dát souhlas s uveřejněním | |
autorotace | samovolná rotace | |
autorský | vztahující se k autorovi, příslušející autorovi | |
autosalon, autosalón | mezinárodní výstava automobilů; výstavní síň automobilů | |
autosémantický | nesoucí nějaký vlastní význam | |
autoservis | opravna automobilů | |
autostabilizace, autostabilisace | samočinná stabilizace | |
autostabilní | samo regulující rovnováhu, rovnovážnost procesu | |
autostimulace | sebeovlivňování, sebepodněcování | |
autostop | 1. zastavování projíždějících vozidel za účelem osobní přepravy; 2. zařízení k samočinnému zastavení vlaku, vlakové zabezpečovací zařízení | |
autostráda | dálnice | |
autostylizace, autostylizace | promítnutí autorovy představy o sobě do obrazného subjektu básně | |
autosugesce | uvěření vlastním představám, soběvemlouvání, psychické působení na sebe sama | |
autotachygraf | přístroj k mapování | |
autoterapie | samoléčba | |
autotomie | schopnost některých živočichů odvrhnout po podráždění určitou část těla jako obranný reflex nebo jako prostředek k nepohlavnímu množení regenerací | |
autotransfuze, autotransfúze, autotransfuse | 1.převádění krve z míst, kde organizmus může jistou dobu krev postrádat, do míst, jejichž bezkrevnost vede k rychlé smrti; 2.vpravení vlastní krve pacienta, vylité do těl. dutin při chir. zákroku, zpět do oběhu; 3.vrácení dříve odebrané krve pacientovi | |
autotransplantace | chirurgické přenesení tkáně z jednoho místa na jiné téhož jedince | |
autotrofie | způsob výživy zelených rostlin a některých bakterií, kdy zdrojem uhlíku je oxid uhličitý a energie se získává ze světelné energie nebo oxidací anorganických látek | |
autotyp | 1. první, zkušební tisk 2. tisková deska, na které je obraz rozložený na puntíky; rastrovaný štoček | |
autotypie | fotoreprodukční technika, rozklad polotónové předlohy rastrem na puntíky; otisk z autotypu | |
autovakcína | očkovací látka z patogenních zárodků vlastního organizmu zvyšující tvorbu protilátek | |
autozom | jiný než pohlavní chromozom | |
auxologie | biomedicínský obor, který se zabývá růstem a vývojem člověka | |
aval | směnečný nebo šekový ručitel | |
avalát | směnečný dlužník, za kterého se zaručil aval | |
avalista | směnečný ručitel | |
avansovat | služebně postupovat, být povýšen | |
avantgarda | vedoucí skupina, předvoj, průkopníci | |
avantgardní | avantgarda » vedoucí skupina, předvoj, průkopníci; avantgardní » průkopnické, neotřelé | |
avanti | výzva k pohybu vpřed nebo k odchodu | |
avanturizmus, avanturismus | sklon k dobrodružství, neodpovědné chování | |
avantýra, avantura | menší dobrodružství, zejm. milostné | |
avathar, avatár | Vyšší bytost přinášející lidem božské poznání (Kristus, Krišna, …). | |
ave | 1. buď zdráv, buď vítán; 2. klekání | |
aventgardní | průkopnický | |
avenue | aveny i evenjú | hlavní ulice,třída |
averz, avers | přední strana mince | |
averze, averse | nechuť, odpor | |
aviatik | letec | |
avigace | využití některých metod praktické astronomie k určení polohy letadla | |
avion | letadlo | |
avionika | soubor elektrických a elektronických zařízení, vybavení letadla | |
avirulence | neschopnost mikroorganizmu vyvolat onemocnění | |
avitaminóza, avitaminosa | onemocnění způsobené nedostatkem vitamínů | |
aviváž | 1. úprava umělých vláken a přírodního hedvábí při zpracování; 2. změkčení, zjemnění, osvěžení vzhledu látky namáčením ve speciálním přípravku | |
avízo, aviso | zpráva, upozornění, výzva; návěští | |
avizovat, avisovat | dát zprávu, ohlásit příchod | |
avoáry | ihned použitelné, horké peníze | |
avoidní | pravděpodobně z anglickeho slova ‘avoid’, což znamená vyhnout se - tedy vyhýbavý | |
avokádo | tropický strom hruškovec přelahodný pěstovaný pro peckovice, které se užívají zejm. v čerstvém stavu | |
award | evórd | arbitrážní rozhodnutí, rozhodčí nález; cena, odměna, vyznamenání |
axel-paulsen | axlpaulzen | krasobruslařský skok s obratem ve vzduchu, axel |
axiální | ve směru osy | |
axiologický | hodnotový | |
axiologie | učení o hodnotách, jejich povaze, místě a vztazích | |
axiom, axióm | postulát, tvrzení; základní nedokazatelná věta, samozřejmá i bez důkazu | |
axiomatický | vybudovaný odvozováním z axiomů, na axiomech | |
axionometrie | druh promítání | |
axis | osa; čepovec, druhý krční obratel | |
axon | osové vlákno nervu, výběžek nervové buňky; neurit | |
axonometrie | metoda zobrazování v deskriptivní geometrii | |
azbest, asbest | jemně vláknitá žárovzdorná a chemicky odolná odrůda některých minerálů, osinek | |
azbuka | ruská abeceda | |
azeotropie | jev zakládající se na tvorbě směsi dvou i více komponentů s určitým bodem varu, z které nelze oddělit složku normální destilací | |
azimut | směrový úhel, vodorovný úhel mezi vertikální rovinou obsahující daný směr a rovinou místního poledníku | |
azoikum | prahory | |
azonální | vyskytující se ve všech klimatických zónách, nezávisle na podnebí | |
azoospermie | Azoospermie je absence spermatozoí ve spermatu. Může nastat jako primární selhání varlat, zablokování vývodných kanálků nebo předchozí podvaz chámovodů. Kompletní azoospermie znamená neplodnost. | |
azur | blankyt, blankytná modř | |
azurový | blankytně modrý | |
azyl, asyl | útočiště, útulek; povolení pobytu poskytované cizím státním příslušníkům z politických důvodů | |
ažio | rozdíl mezi nominální hodnotou cenného papíru a jeho vyšší tržní cenou | |
ažura | dírkovaná či mřížkovaná výšivka | |
á | po, za (po x kusech, za y korun) | |
á fond perdu | a fon perdy | na účet ztrát,odepsaná pohledávka |
á jour | ažúr | neopožďovat se, být hotov, být v pořádku |
á konto, a Conto | á kontó | na účet |
á la | jako, podle, po způsobu | |
á la carte | ala kart | podle jídelního lístku |
á propos | á propó i apropó | mimochodem, abych nezapomněl |
ánfas | pohled na obličej zepředu, en face | |
árie | skladba pro sólový hlas s instrumentálním doprovodem, obv. v opeře | |
árijský | indoevropský; z vyšší rasy, nesemitský | |
ásana | jógová poloha; dokonale propracovaná pozice, tělesný cvik | |
ášreme | čtyři stadia života muže, který se narodil ve vyšší kastě hinduistické společnosti | |
átman | staroindické pojetí duše tíhnoucí ke spojení s brahmou | |
B. | bakalář | |
baby doll | bejbi dol | krátká dámská košilka, obv. noční |
baby | bejbi | kojenec, nemluvně, malé dítě; děvče, milá, holka |
baby-sitting | bejbisityng | hlídání cizího dítěte za úplatu v bytě dočasně nepřítomných rodičů |
babylon, babylón | zmatek, chaos, zejm. jazykový; bludiště | |
bachař | 1. vězeňský dozorce; 2. účastník loupeže, který hlídá, dává bacha | |
bachor | jeden z žaludků u prežvýkavců (bachor, kniha, čepec, sléz) | |
bacil | tyčinkový mikrob, tyčinka; lidové označení pro různé choroboplodné mikroorganizmy | |
bacilonosič | zdánlivě zdravý jedinec, který v sobě chová a příp. vylučuje choroboplodné mikroorganizmy | |
backboard | bekbórd | levobok, levá strana lodi; deska na koš při košíkové |
backdoor | bekdór | v košíkové zadní únik |
background | bekgraund | pozadí, původ,zázemí; doprovod sólového hudebního projevu, zvuková kulisa |
backup | bekap | kopie programu nebo dat pořizovaná za účelem archivním nebo bezpečnostním |
bača | pastevec ovcí | |
baden | stratigrafický stupeň miocénu | |
badge | bedž | heraldické rozpoznávací znamení, které se na vlajkách objevuje jako emblém |
badland | bedlend | neúrodná půda; typ krajiny s četnými erozními rýhami, vznikající v oblastech střídání suchých období s prudkými lijáky |
badminton | bedminton | sportovní síťová hra hraná raketou a lehkým opeřeným míčkem |
badyán | druh tropického stromu; koření z tohoto stromu užívané do pečiva, likérů | |
baganče | těžká vojenská nebo pracovní obuv | |
bagatela | 1. maličkost, bezvýznamná věc; 2. drobná hudební skladba | |
bagatelizace, bagatelisace | zlehčování,znevažování,podceňování | |
bagatelizovat | zlehčovat, podceňovat, znevažovat | |
bagáž | zavazadlo | |
bageta | druh blého pečiva | |
bago | žvanec tabáku; zbytky tabáku | |
bagoun | plemeno prasat dokrmovaných na sádlo; tlusťoch | |
bagr | rypadlo | |
bahaizmus, bahaismus | moderní náboženství zdůrazňující principy bratrství a sociální rovnosti | |
Bahá’í víra | světové náboženství založené Bahá’u’lláhem; druhé územně nejrozšířenější náboženství světa po křesťanství; za cca 150 let svého trvání má kolem 7 miliónů stoupenců; Bahá’í uznávají všechna světová náboženství a považují je za různé projevy progresivního zjevení. | |
Bahá’u’lláh | vlastním jménem Mírzá Husajn ‘Alí (1817 – 1892), zakladatel Bahá’í víry; narozen v Teheránu, přes 40 let strávil v exilu a v žaláři; zesnul v Bahdží, Izrael. Jeho spisy tvoří základ Bahá’í svatého písma. | |
baháí | stoupenec bahaizmu | |
Bahdží | místo, které leží nedaleko izraelského města Akko jsou zde uloženy ostatky Bahá’u’lláha jeho svatyně je poutním místem pro všechny Bahá’í světa a zároveň i quiblou pro Bahá’í denní modlitbu. | |
baht | měnová jednotka Thajska | |
bainit | nerovnovážná strukturní složka oceli složená ze směsi feritu a cementitu - vzniká rozpadem austenitu mezi 500 a 723°C | |
baissa | bésa], baisse [bés | klesající tendence; pokles cen zboží nebo kurzů cenných papírů v burzovním obchodě |
Baján | svatá kniha Bábí víry zjevená Bábem; jejím formálním dokončením je Bahá’u’lláhův Kitáb-i-Íqán. | |
bajedére | indická tanečnice | |
bajka | Krátký literární útvar, ve kterém vystupují zvířata s lidkými vlastnostmi. Obvykle končí ponaučením. | |
bajonet | bodák k nasazení na pušku | |
bajrám | muslimský svátek slavený dvakrát ročně | |
bajt, byte | bajt | jednotka informace sestávající z osmi bitů |
bakalaureát | 1. zkouška dospělosti; 2. hodnost bakaláře | |
bakalář | titul absolventa bakalářského vysokoškolského studijního programu, zkratka Bc. | |
bakarat, baccarat | bakarat | stará karetní hra |
bakchanálie, bakchanále | antická slavnost k poctě boha vína a úrody; nevázané hýření | |
bakchantka | vášnivá, smyslná žena; účastnice bakchanálií, menáda | |
bakelit | vytvrzený plast ze skupiny fenoplastů | |
baklažán | mohutná jednoletá bylina pěstovaná pro temně fialovou bobuli hruškovitého tvaru používanou jako zelenina; lilek vejcoplodý, patlažán | |
bakláž | uzávěra přístavu nebo ústí řek pevným nebo plovoucím zařízením | |
bakro | baran po romský | |
bakšiš | spropitné; drobný peníz | |
bakteriální | související s bakteriemi, vyvolaný bakteriemi | |
baktericidní | usmrcující, ničící bakterie | |
bakterie, baktérie | kmen nejjednoduších jednobuněčných mikroorganizmů, majících jadernou hmotu rozptýlenou po celé buňce | |
bakterio-, bakteri- | první část složených slov mající význam bakterie, bakteriální | |
bakteriocidní | ničící (zabíjející)bakterie | |
bakteriofág | mikroorganizmus podobný virům, schopný svými enzymy napadat a ničit bakterie; bakteriožrout | |
bakteriologie | nauka o bakteriích | |
bakteriostatický | bránící růstu mikrobů | |
bakterióza, bakteriosa | choroba rostlin způsobená bakteriemi | |
bakterizace, bakterisace | obohacování osiva, půdy užitečnými bakteriemi | |
balada | lidová nebo umělá píseň nebo báseň vážného až tragického obsahu | |
baladický | pochmurný, tajemný | |
balalajka | ruský lidový drnkací nástroj | |
balanc, balance | rovnováha, vyrovnanost | |
balancování | udržování rovnováhy, něčeho v rovnováze | |
balast | zbytečnost | |
balboa | měnová jednotka Panamy | |
balbutik | člověk postižený koktavostí | |
balbutizmus, balbutismus | koktavost, koktání | |
baldachýn | 1. látková stříška, nebesa, ciborium; 2. kamenná stříška nad portálem, sochou | |
balerína | baletka, obv. divadelní sólistka | |
balet | umělecký tanec; divadelní taneční soubor; umělecká taneční produkce; jevištní hudebně-dramatická forma k tanečnímu provedení | |
balisáž | vytyčování, značení plavební dráhy signálními znaky | |
balista | vrhací válečný stroj vyvinutý z praku | |
balistika | nauka o pohybu střel a raket | |
balka | stržová erozní rýha | |
balkanistika | obor zabývající se jazykem, historií a kulturou národů žijících na Balkáně, balkanologie | |
balneo- | první část složených slov mající význam lázeň, lázně, lázeňský | |
balneologie | nauka o léčivých vodách, lázních a jejich účincích na lidský organizmus | |
balneotechnika | lázeňská technika | |
balneoterapie | lázeňská léčba | |
balotáž | tajné hlasování, původně barevnými kuličkami | |
baltistika | obor zabývající se jazykem, historií a kulturou baltských národů | |
balustráda | zábradlí z kuželek, sloupků | |
balza, balsa | měkké, velmi lehké dřevo z jihoamerického stromu používané zejm. na stavbu leteckých modelů | |
balzamování | umělé konzervování lidských i zvířecích mrtvol napuštěním antiseptickými látkami | |
balzám | 1. druh vonné živice; 2. léčivá mast; 3. utišující prostředek | |
bambino | dítě, dětátko | |
bambitka | stará ruční palná zbraň s krátkou hlavní | |
banalita | jednoduchost, bezvýznamná věc | |
banální | všední, bezvýznamný; nevkusný | |
band | bend | skupina, obv. hudební |
banda | 1. tlupa, protispolečenská skupina osob, sebranka; 2. malá kapela | |
bandalír | 1. závěsný řemen, pás od ramene k protilehlému boku; 2. svinutý vojenský plášť | |
bandáž | obvaz, zpevnění, obvazování | |
banderila, banderilla | kopí s vlaječkou vrhané na býka při býčích zápasech | |
banderovec, benderovec | příslušník tzv. Ukrajinské povstalecké armády po druhé světové válce | |
bandita | lupič, loupežník, násilník, gangster; kdo jedná jako bandita | |
bandur, bandor | oválné pečivo z tmavší pšeničné mouky, sypané kmínem a solí | |
bandura | ukrajinský strunný drnkací nástroj | |
bandy hokej, bandyhokej, bandyhockey | bendyhoki i bendyhokej | pozemní hokej se zvláštními holemi |
bank | souhrn vložených peněz, o které se hraje | |
banka | 1. peněžní ústav; 2. zdravotnické oddělení uskladňující odebrané tkáně, tekutiny a orgány pro další léčebné zákroky; 3. počítačový soubor dat, databanka | |
bankéř | 1. majitel banky, bankovní obchodník 2. hráč držící při hře bank | |
banket | 1. hostina pro velký počet osob; 2. nezpevněná krajnice silnice; 3. pevný základ stavby | |
bankocetle, bankocedule | hist. papírová úvěrová poukázka | |
bankomat | výdejní automat hotovostních peněz za použití platební karty | |
bankrot | úpadek, krach | |
banner | Reklamní proužek na webových stránkách | |
bantam | hmotnostní kategorie některých sportů, např. boxu, vzpírání | |
bantamka | malé okrasné plemeno slepic pocházející z Japonska | |
bantustan | bývalé správní území v JAR, vyhrazené pro nebělošské, hlavně černošské obyvatelstvo | |
baobab | mohutný košatý africký strom | |
baptista | příslušník evangelické svobodné církve uznávající pouze křest v dospělosti na základě osobního vyznání | |
baptisterium | křtitelnice; křestní kaple | |
bar | 1. noční zábavní podnik; 2. skříňka s likéry; 3. zvýšený pult k podávání nápojů; 3. starší jednotka atmosférického tlaku | |
baraba | dělník zaměstnaný při stavbě tunelu nebo železnice | |
barakuda | dravá tropická říční ryba | |
baráž | 1. sportovní utkání hrané při stejném bodovém zisku a rozhodující o postupu; 2. uzavírací dělostřelecká palba | |
barbakan | 1. předsunuté opevnění; 2. střílna | |
barbar | 1. divoch, primitiv; 2. nevzdělanec, surovec | |
barbarský | 1. neřecký, neřímský; 2. primitivní, nevzdělaný; hrubý, krutý; 3. nevkusný, nevytříbený | |
barbarství | 1. divošství; 2. nevzdělanost; 3. surovost, zvěrstvo | |
barbecue | bárbikjú | rožeň na opékání masa; stravovací zařízení, kde se jídlo připravuje na roštu nebo rožni; jídlo připravené na roštu nebo rožni |
barbiturát | derivát kyseliny barbiturové, hořký a ve větším množství jedovatý,v lékařství užívaný jako hypnotikum nebo sedativum | |
barchet | silná teplá bavlněná látka česaná na rubové straně | |
bard | 1. keltský národní pěvec; 2. básník, mluvčí lidu | |
barel | 1. železný sud; 2. barrel | |
baret, baretka | plochá měkká kulatá čepice bez štítku | |
bargain | bárgin | ujednání, dohoda; výhodný obchod |
baribal | velká severoamerická medvědovitá šelma, medvěd černý | |
barický | tlakový, týkající se atmosférického tlaku | |
bariéra | překážka, zábrana, hráz | |
barikáda | zátaras; narychlo zbudované opevnění | |
barista | odborník na přípravu kávy | |
barkarola | píseň benátských gondoliérů, gondoliéra; hudební skladba podobného rázu | |
barkasa | malé plavidlo používané jako obsluha v přístavech | |
barman | číšník obsluhující za barovým pultem | |
barmice | Kroužkový závěs zvaný též barmice měl různou délku - mohl dosahovat na ramena bojovníka nebo mohl přesahovat ramena a spadat i hluboko na hruď, | |
barnabitka | 1. členka přísného řeholního řádu; 2. mlčenlivá, opuštěná žena | |
barnum | barnumská reklama, přemrštěná okázalá reklama | |
barograf | tlakoměr, zapisovač tlaku | |
barokizace, barokisace | dodávání barokního rázu,napodobování baroka | |
barokní | 1. vztahující se k baroku, mající prvky baroka; 2. rozložitý, vyumělkovaný, přeplácaný | |
baroko, barok | umělecký sloh 17. a 18. století | |
barometr | přístroj na měření atmosférického tlaku, tlakoměr | |
baron | 1. příslušník nejnižšího stupně vyšší šlechty; 2. velký boháč | |
baronesa | dcera barona | |
baronet | člen anglické nižší šlechty | |
barrandien | oblast středočeského paleozoika, nazvaná podle francouzského paleontologa a geologa J. Barranda | |
barrel, barel | americká objemová jednotka rovná 158,987 l | |
barter | z ekonomiky, [bártr], naturální směna | |
barter | bártr | obměna, výměna; druh výměnného obchodu |
baryony | těžké elementární částice | |
baryton | střední mužský hlas | |
barzoj | ruský dlouhosrstý chrt | |
bas | 1. hluboký mužský hlas; 2. nejhlubší člen příslušné nástrojové skupiny | |
bas- | první část složených slov mající význam hluboký, nízký | |
basa | kontrabas | |
basebalka | bejzbólka | baseballová čepice; čepice s velkým kšiltem |
baseball | bejzból | sportovní pálkovací hra |
baset, basset | krátkosrsté plemeno loveckého psa | |
basketbal | košíková | |
basreliéf | nízký reliéf | |
basta | konec, stačí | |
bastard | 1. kříženec, míšenec; 2. nečistokrevný jedinec; 3. nemanželské dítě | |
bastarda | druh gotického písma | |
bastardace | mezidruhové křížení, bastardizace | |
bastardizace, bastardisace | mezidruhové křížení, bastardace | |
bastion | vystupující část opevnění, bašta | |
baštýř | rybářský pracovník starající se o rybníky | |
batalion, batallón | vojenská jednotka; velké množství lidí | |
batáty | hlízy batátovníku pěstovaného v tropech, sladké brambory | |
batch | beč | dávka, celek hromadně zpracovávaných dat |
baterie | sestava, souprava; 1. několik elektrických článků, popř. monočlánek; 2. dělostřelecká jednotka; 3. sestava vodovodních ventilů | |
baterka | elektrická svítilna na suchý článek | |
batika | 1. barvení tkanin pomocí vosku; 2. tkanina barvená touto technikou | |
batikování | způsob vytváření vzoru na tkaninách pomocí vosku | |
batist | velmi jemná průsvitná bavlněná nebo lněná tkanina v plátnové vazbě | |
BATNA | Best Alternative To Negotiate Agreement. Před jednáním je třeba zvážit jaké jsou alternativy v případě nedohody a přizpůsobit tomu vyjednávací strategii (odstoupit v případě, že alternativa je výhodnější než výsledek samotného jednání).; alžírské město | |
batolit | vyvřelé těleso velkých rozměrů utuhlé v hloubce | |
batometr | přístroj k odběru vzorků vody | |
batrachologie | nauka o obojživelnících | |
baty-, bato- | první část složených slov mající význam hloubka, hluboký | |
batyál | dno moří a oceánů nad abysálem, v hloubce 200-2 000 m | |
batygrafie | průzkum vodních hloubek | |
batymetr | hloubkoměr | |
batysféra | 1. ponorná tlaková vodotěsná komora tvaru koule k pozorování a měření v mořských hlubinách; 2. vodní prostor pod hladinou | |
batyskaf | speciální podmořské plavidlo sloužící k vědeckým účelům | |
bauxit | červená usazená hornina, surovina na výrobu hliníku | |
bazalt | čedič | |
bazar | obchod s použitým zbožím; tržiště, orientální trh; obchod se smíšeným zbožím horší jakosti | |
bazální, basální | základní, výchozí | |
bazén, basén | 1. umělá vodní vodotěsná nádrž pro rekreační, sportovní,okrasné, požární i průmyslové účely; 2. kotviště lodí v přístavu | |
bazi-, bazo-, basi-, baso- | první část složených slov mající význam 1. spodní, základový, bazální; 2. zásaditý, bazický, alkalický; 3. týkající se bazických hornin | |
bazicita, basicita | zásaditost | |
bazický | zásaditý | |
bazilika, basilika | tří- a vícelodní podélný chrám, jehož střední loď je vyšší | |
bazilišek | 1. druh menšího tropického ještěra; 2. pohádkový netvor; 3. záludný člověk | |
bazírovat | zdůrazňovat něco, vycházet z něčeho, trvat na něčem | |
Báb | (1819 – 1850)– vlastním jménem Sajjid Muhammad-‘Alí, narozen v Šíránu, Írán; zakladatel Bábí náboženství; předchůdce a zvěstovatel Bahá’u’lláha; byl umučen před popravčí četou v Tabrízu, Írán. | |
bágl | batoh, ranec | |
báje, mýtus | Epika psaná veršem nebo prózou - pokus o výklad světa (to samé, co bylo řečeno u mýtu) | |
bál | ples | |
bárka | loď nebo člun s vesly, někdy s pomocnou plachtou | |
bátuška, baťuška | důvěrné oslovení otce nebo váženého muže v ruském prostředí; lidové pojmenování cara | |
báze, base | 1. základna, základ; výchozí, opěrný bod; 2. chem. zásada; zásadité heterocyklické sloučeniny nukleových kyselin; 3. mat. maximální počet lineárních nezávislých vektorů; 4.hlavní součást léků | |
Bc. | bakalář | |
beach-volleyball | bíčvolejbal i bíčvoliból | plážový volejbal |
beachwear | bíčvér | plážové oblečení |
beagle | bígl | |
beat generation | bít dženerejšn | nonkonformní hnutí americké mládeže na přelomu 50. a 60. let 20. století |
beat | bít | základní rytmus džezu; big beat |
beatifikace | v římskokatolické církvi prohlášení za blahoslaveného | |
beatman | bítmen | hráč, milovník i fanoušek beatové nebo rockové hudby beatnik [bítnik], člen nonkonformního hnutí americké mládeže na přelomu 50. a 60. let 20. století |
beaujolais | božole | červené francouzské víno |
bechtěrev | chronické onemocnění meziobratlových kloubů a vazů páteře, Bechtěrevova nemoc | |
becquerel | bekerel | fyzikální jednotka pro aktivitu zářiče |
bedekr, baedeker | bedekr | knižní cestovní turistický průvodce |
beduín | arabský kočovník a chovatel velbloudů | |
beebop | bíbop | džezový styl s nepravidelným frázováním a složitější harmonii,bop |
beefsteak | bífstejk | přírodní řízek z hovězího masa, biftek |
beeper | bípr | pípač, zvukový signál |
beghard | člen středověké laické náboženské společnosti vzniklé ve Flandrech | |
behaviorizmus, behaviorismus | bihejviorizmus | psychologická, sociologická a ekonomická teorie zabývající se chováním subjektů na základě studia odpovědí na stimuly |
bek, back | bek | ve sportovních hrách obránce |
bekhend, backhand | bekhend | ve sportovních hrách úder ve směru proti ruce, pro praváky zleva |
bekon | speciálně připravená nasolená vepřová půlka | |
bekovka | čepice se štítkem | |
bekyně | 1. členka středověké náboženské společnosti beghardů; 2. členka náboženské společnosti bez řeholního slibu působící v Belgii a Nizozemsku; 3. b. mniška noční motýl, jehož housenky ničí lesy a sady | |
bel ami, belami | miláček žen | |
bel canto | bel kanto | pěvecký styl kladoucí důraz na plnost a krásu tónu |
belemnit | vymřelý druhohorní hlavonožec se schránkou | |
beletrie | krásná literatura, umělecká literatura psaná prózou | |
bellewe | belví | krásná vyhlídka, budova s vyhlídkou, belvedér |
beluga | plachetnice s kajutou pro tříčlennou posádku | |
belvedér | stavba, letohrádek s krásnou vyhlídkou | |
belzebub | ďábel; zamračený, nevlídný člověk | |
ben, bene | dobře | |
benchmarking | měření a analýza procesů a výkonů organizace a hledání nejlepších řešení prostřednictvím systematického porovnávání s výkonem ostatních , jde o sdílení zkušeností a nejlepší praxe se srovnatelnými subjekty a identifikovat tak příležitosti ke zlepšení procesů a postupů ve vlastní organizaci | |
bendžo, bandžo, banjo | bendžo | drnkací hudební nástroj |
benedikce | církevní požehnání, svěcení | |
benediktin | benediktýn člen mnišského řádu svatého Benedikta | |
benediktinka, benediktýnka | 1. členka ženské větve řádu svatého Benedikta; 2. druh sladkého likéru | |
benefice | představení (obv. divadelní), jehož výtěžek připadl jednomu členovi souboru; kulturní, sportovní nebo společenská akce, jejíž výtěžek jde na dobročinný účel | |
beneficient | oprávněný - např. ten, v jehož prospěch je spravován trust, nebo ten, jemuž banka poskytuje plnění z akreditivu | |
beneficium | trvalé právo na určitý úřad; poskytnutí úřadu nebo majetku, z něhož plyne nějaký příjem | |
benefit | zaměstnanecká výhoda | |
benevolence | shovívavost, dobrá vůle | |
benevolentní | laskavý, shovívavý | |
bengál | 1. směs vydávající. při hoření oslnivé barevné světlo; 2. rachot, rámus, výtržnost | |
benigní | nezhoubný, neškodný, např. nádor | |
benignita | neškodnost, nezhoubnost | |
benjamínek | nejmladší člen, benjamín | |
bentál | oblast dna vod od břehu do hlubin | |
bentonit | hornina vzniklá zvětráním pyroklastických hornin | |
bentos | společenstvo organizmů žijících na dně vod | |
benzedrin | prostředek proti únavě, ospalosti, používaný jako dopink nebo droga; amfetamin | |
benzen | nejjednodušší aromatický uhlovodík, bezbarvá kapalina charakteristického zápachu | |
benzin, benzin | kapalná směs uhlovodíků používaná jako palivo, pohonná směs | |
bérec | část končetiny od kolene k nártu | |
bergamot | subtropický strom s aromatickými plody | |
bergfried | bergfríd | samostatně stojící věž ve středověkém opevnění |
berl-beri | onemocnění způsobené nedostatkem vitaminu B | |
bermudy | krátké kalhoty, delší šortky | |
berně | daně (pojem byl v českém právním řádu užíván přibližně do roku 1948) | |
berta | dalekonosné dělo z 1. světové války, tlustá berta | |
best | nejlepší | |
bestialita | zvířeckost; surovost, nelidské počínání | |
bestiář | Středověký didaktický a mravoučně zaměřený soupis zvířat s alegorickým výkladem jejich vlastností, založený nezřídka na pověrách a omylech. Symbolika bestiářů se uplatnila v bajkách,povidkách,zvířecích eposech. | |
bestie | 1. šelma, zvíře; 2. surový člověk | |
bestseler, bestseller | bestselr | čtenářsky i obchodně úspěšná kniha |
bešamel, béchamel | bešamel | druh základní omáčky |
beta | v řecké abecedě znak pro hlásku b | |
betain | dusíkatá organická sloučenina přítomná v cukrové řepě | |
betatron | kruhový urychlovač elektronů | |
betel | tropická rostlina; směs betelových listů s dalšími přísadami, sloužící ke žvýkání | |
betl | způsob karetní hry mariáše; žebrák | |
beton | stavivo z kameniva, cementu, vody, popř. z přísad, po ztuhnutí tvrdé a stálé | |
betony | chrániče kolen brankáře v ledním hokeji | |
bétyl, betyl | vztyčený kámen, považovaný za vtělení boha nebo jeho příbytek, objekt uctívání a kultu (z oblasti kamánské, foinické a nabatejské) | |
bezprizorný, bezprizorní | nemající domov, žijící na ulici, toulavý; opuštěný; zanedbaný | |
bhakti | oddaná služba bohu Kršnovi, který je totožný se světem | |
bhikh, bhikkhu, bhikšu | asketa, kajícník, žebravý mnich u buddhistů a hinduistů | |
bi-, bis-, bin- | první část složených slov mající význam dvakrát | |
bianko, bianco | bianko | bílý, čistý; nevyplněný doklad, šek |
BIAS | bias – zkreslení výsledků, systematická chyba v odhadu studovaného efektu (rozdílu), která vznikla v důsledku chyby při plánování nebo provedení epidemiologické studie. B. se může projevit jak podhodnocením, tak nadhodnocením skutečného efektu. Viz selekční b., informační b. | |
biatlon | zimní dvojboj, sportovní disciplína sestávající z běhu na lyžích a střelby | |
bibelot | drobný ozdobný předmět | |
bible | 1. Písmo svaté; soubor posvátných spisů judaizmu (Starý zákon) a křesťanství (Nový zákon) 2. osoba nebo třesk; hypotéza vzniku vesmíru věc, která je pro někoho autoritou | |
biblio- | první část složených slov mající význam kniha knižní | |
bibliobus | pojízdná knihovna, knihovna v autobusu, bookmobil | |
bibliofilie | 1. knihomilství, sběratelství vzácných nebo krásných knih a tisků 2. vzácná nebo krásná kniha nebo tisk ; tisk vydávaný v číslované edici | |
bibliografie | ucelený soubor druhotných informací; obor zpracování a užití těchto informací; seznam knih, literatury, spisů | |
bibliologie | knihověda, nauka o knihách | |
bibliomantie, bibliomancie | věštění z bible | |
bibliotéka | knihovna, sbírka knih | |
biblizmus, biblismus | biblický výraz, rčení z bible | |
biblový papír | velmi tenký a pevný papír určený pro tisk objemných knih | |
biceps | dvojhlavý, např. sval na paži | |
bicykl | jízdní kolo | |
bicyklbal | kolová | |
bidet | sedací umyvadlo | |
biedermeier | bídrmajer | umělecký měšťanský styl 2. čtvrtiny 19. století |
bienále | umělecká přehlídka pořádaná vždy po dvou letech | |
bifaciální | s rozdílnou vrchní a spodní stranou | |
bifenyl | aromatický uhlovodík se dvěma jádry | |
bifidus | dvojklanný, týkající se orgánu rozděleného na dvě části | |
biflování | mechanické učení se nazpaměť | |
bifokální | se dvěma ohnisky, např. b. brýle | |
biftek | přírodní řízek z hovězího masa, beefsteak | |
bifurkace | rozdvojení, rozvětvení, např. řeky, nervů cév | |
big band | bigbend | velká hudební skupina, obv. džezová |
big bang, big-bang | bigbeng | velký třesk; hypotéza vzniku vesmíru |
big beat | bigbít | rocková hudba, rock beat |
big-mac | bigmek | dvojitý hamburger |
bigamie | dvojí manželství současně | |
bigl, beagle | bígl | malý lovecký pes |
bigoterie | přehnaná zbožnost, pobožnůstkářství, bigotnost | |
bigotní | slepě a nesnášenlivě věřící, pobožnůstkářský | |
bijou | bižú | ozdoba, šperk |
bikarbonát | kyselý uhličitan | |
biking | bajking | jízda, ježdění na kole nebo motocyklu |
bikiny | dámské dvoudílné plavky | |
bikros | mládežnická terénní cyklistická disciplína | |
bilabiála | obouretná souhláska | |
bilance | celkový přehled, výsledek nějaké činnosti | |
bilateralita | dvoustrannost, oboustrannost | |
bilaterální | dvoustranný, oboustranný | |
bilbord, billboard | bilbórd | velkoplošná reklamní tabule, plakátovací plocha |
biletář | uvaděč, osoba kontrolující vstupenky | |
bilingvizmus, bilingvismus | dvojjazyčnost, aktivní užívání dvou jazyků na úrovni jazyka mateřského | |
bilion, bilión | milion milionů, 10 na 12; někde (např. v USA) tisíc milionů,10 na 9 | |
bilirubin | žlučové barvivo | |
bilokace | přesvědčení, že objekt může existovat současně na dvou místech | |
bimetal | dvojkov | |
bimetalizmus, bimetalismus | peněžní soustava, v níž současně existují dva kovy | |
binární | dvojitý, dvojčlenný, složený ze dvou; dvojkový (jev, soustava) | |
bingo | loterie s výhrou v hotovosti | |
binokl | 1. skřipec; 2. optický přístroj pro dvě oči | |
binokulární | umožňující současné pozorování oběma očima | |
binom | dvojčlen | |
binominální | dvojjmenný, označený dvěma jmény | |
bio- | první část složených slov mající význam život | |
bioaktivace | biologický způsob čištění odpadních vod | |
biocenóza, biocenosa | ekologicky vyvážené společenství organizmů obývající určitý prostor, cenóza | |
biochemie | vědní obor studující chemickou podstatu fyziologických funkcí živých organizmů | |
biodiverzita, biodiversita | vlastnost veškerých živých systémů vykazovat rozdílnost | |
biodynamika | nauka o životních funkcích organizmu | |
bioelektřina | elektrická energie vznikající při životních pochodech, např. ve svalech a nervech | |
biofág | organizmus živící se na úkor jiných živých organizmů | |
biofilie | pud sebezáchovy | |
biofyzika, biofysika | obor studující biologické soustavy pomocí fyzikálních metod a poznatků | |
biogeneze, biogenese | jedna z hypotéz vzniku života na Zemi, vysvětluje vznik života zákonitým vývojem neživé hmoty | |
bioglyf | stopy po činnosti organizmů | |
biograf | 1. kino; 2. životopisec | |
biografický | životopisný | |
biografie | životopis | |
biohelmint | cizopasný červ, jehož vývoj probíhá se střídáním hostitelů | |
bioklimatologie | obor studující vlivy prostředí na životní procesy v živých organizmech | |
biologie | věda zabývající se studiem živé přírody | |
bioluminiscence | světélkování, spontánní luminiscence některých druhů živých organizmů | |
biom | společenství rostlin a živočichů určité rozsáhlé geografické oblasti spolu s prostředím a makroklimatem | |
biomakromolekula | biopolymer | |
biomasa | celková hmotnost všech organizmů vyskytujících se v určitém okamžiku v biocenóze, obnovitelný zdroj energie vztahující se na jednotku plochy nebo objemu | |
biomechanika | nauka o struktuře a mechanickém chování živých organizmů | |
biometrika | obor využívající metody matematické statistiky při studiu proměnlivosti živých organizmů, biometrie, biostatistika | |
bionika | obor využívající znalost stavby a funkce živých organizmů k řešení technických problémů | |
bioplazma, bioplasma | živá hmota uvnitř i vně buněk | |
bioplyn | kalový plyn, plynné zplodiny vznikající při vyhnívání kalu | |
biopolymer | přírodní látka polymerního typu, biomakromolekula | |
biopotenciál | elektrické napětí naměřené mezi dvěma body tkáně vzniklé důsledkem její činnosti, např. b. srdce, mozku | |
bioprodukt | produkt ekologického zemědělství pracujícího v souladu s přirozenými životními podmínkami | |
biopsie | mikroskopické vyšetření vzorků tkáně vyjmuté ze živého organizmu | |
biorytmus | pravidelné střídání životních dějů | |
bios | 1. život, jeho projevy a formy, organická příroda; 2. soubor látek nezbytných pro růst některých kvasinek a hub | |
biosféra | část zemského povrchu osídlená organizmy | |
biostatika | věda o vztahu struktury organizmů k jejich funkci | |
biostatistika | obor využívající metody matematické statistiky při studiu proměnlivosti živých organizmů; biometrie, biometrika | |
biostimulace | zvyšování obranné schopnosti organizmu | |
biota | rostlinný a živočišný život určité oblasti | |
biotar | symetrický fotografický objektiv | |
biotaxie | systematické uspořádání živých organizmů | |
biotechnologie | obor zahrnující aplikaci biologických zákonitostí na výrobu | |
biotický | vitální, vztahující se k životu | |
biotin | látka ze skupiny vitaminů B-komplexu | |
biotit | minerál ze skupiny slíd | |
biotop | stanoviště, nejmenší přírodní životní prostor, na němž žije rostlina nebo živočich | |
biotronika | studium a působení na domnělé biopole nebo auru přímo, bez zprostředkování dosud známými fyzikálními interakcemi | |
bioturbace | proces a projevy přehrabávání a převracení sedimentu živočichy | |
bipedální | dvounohý, dvounožec | |
bipedie | pohyb po dvou zadních, pánevních končetinách | |
bipenis | oboustranná bojová sekyra Ostrogótů | |
bipolarita | dvoupólovost, bipolárnost | |
bipolární | dvoupólový | |
bipolárnost | dvoupólovost, bipolarita | |
bipolita | osoba s dvojím státním občanstvím | |
biřmování | svátost obohacení, dary Ducha svatého, které je možno přijmout jen jednou za život | |
birr | měnová jednotka Etiopie | |
bis | dvakrát; hud. značka pro opakování | |
bisexualita | oboupohlavnost, sexuální náklonnost k oběma pohlavím, hermafroditizmus | |
bisialitizace | chemické zvětrávání mírné intenzit, kdy dochází k tvorbě jílu z primárních minerálů či uvolňování jílu ze zpevněných sedimentárních hornin a k přeměnám jílových minerálů. | |
biskup | 1. duchovní s nejvyšším stupněm svěcení; 2. výrůstek nad řitním otvorem drůbeže | |
biskvit, biscuit | biskvit | 1. sušenky,drobné pečivo, keksy; 2. porcelán bez glazury |
bistro | malá hospůdka k rychlému občerstvení | |
bit | 1. jednotka informace; 2. binární hodnota, jeden řád binární číslice | |
bitonalita | současné znění dvou tonálních nebo modálních proudů v různých tóninách | |
bitter | bitr | hořký, žaludeční |
bitumen | živice | |
bivak | nouzový způsob přenocování pod širým nebem | |
bivakovat | nouzově přenocovat pod širým nebem, zejm. v horách | |
bivalentní | dvojmocný; dvojitý, podvojný | |
bizam | kožešina z ondatry | |
bizarní | zvláštní, neobvyklý; podivný, výstřední | |
bizet | oděv opata řeholníků | |
bizmut, bismut | chemický prvek; lesklý, křehký kov | |
bizon, | velký severoamerický sudokopytník, zubr severoamerický | |
bižuterie, bížutérie | 1. drobné módní doplňky a ozdoby ze skla, kovu, kůže atd.; 2. obchod s takovým zbožím | |
Black Jack, black-jack | blek džek | karetní hazardní hra, oko |
black-metal, black metal | blekmetl | tvrdší odnož hudebního stylu heavy metal |
blaf | 1. nepravda, vylhaná zpráva, žvanění, žvást, bluf; 2. nechutné jídlo | |
blafák | v ledním hokeji oklamání soupeřova obránce nebo brankáře s.následnou střelbou z bezprostřední blízkosti | |
blamáž | zesměšnění, ostuda | |
blamovat | odhalit, zesměšnit; b. se - ztrapnit se | |
blanket | tiskopis, formulář k vyplnění | |
blankvers | pětistopý jambický verš bez rýmů a slok | |
blankyt | azurová modř, lazur | |
blanšírovat | bílit, bělet; blednout, vyblednout; přikrášlovat, lakovat na růžovo | |
blasfemie, blasfémie | urážení, zesměšňování, rouhání | |
blason | v heraldice popis znaku | |
blastém | zárodečný list, zárodečná tkáň | |
blasto- | první část složených slov mající význam 1. zárodek, zárodečný; 2. vzniklý blastézou | |
blastom | nádor, jehož buňky mají embryonální charakter | |
blastula | ranné vývojové stádium zárodku | |
blazar | kosmické těleso s intenzitou záření v ultrafialové oblasti spektra | |
blazeovaný, blaseovaný | znuděný, netečný, přesycený požitky, nafoukaný | |
blefarocheláze | ochabnutí kůže očního víčka | |
blejzr, blazer | blejzr | jednořadové delší sako sportovního stylu |
blestéza, blastesa | vznik a růst minerálů v pevném prostředí při metamorfóze, metamorfní krystalizace | |
blin | ruský pokrm podobný velkým nesladkým lívancům, podávaný zpravidla se smetanou; ruský lívanec | |
blinčik | viz blin | |
blinkr | blikač, signalizační ukazatel | |
blizard, blizzard | prudká sněhová bouře v Severní Americe | |
blliár, billiard | biliár | kulečník, hra na kulečníku, kulečníkový stůl |
blok | 1. skupina, celek vytvořený seskupením; 2. velký kus hmoty; 3. zábrana, překážka; 4. ve sportu obranná činnost | |
blokace, | blokování, bránění | |
blokáda | odloučení, izolace; vyřazení z funkce; znemožnění volného pohybu soupeře | |
blond | světlovlasý, plavý | |
blue chip | blú čip | spolehlivý cenný papír, akcie |
bluegrass | blúgrás | styl hudby country, druh americké lidové hudby, původně z Kentucky |
blues | blús | hudební a pěvecký styl černošských muzikantů |
Bluetooth | Technologie bezdrátového přenosu dat na krátkou vzdálenost. | |
bluf | bluf i blaf | klam, finta, podraz, blaf |
bluma | 1. druh velké slívy; 2. nerozhodný, váhavý člověk, budižkničemu | |
bluzon, bluzón | sportovní bunda zakončená páskem nebo pruhem pleteniny | |
boa | 1. dlouhá kožešina kolem krku; 2. velký jihoamerický nejedovatý had | |
boat | bout | člun, loď |
bob | závodní saně | |
bobtail | bobteil | druh pastýřského psa |
boccie | boča | házení koulemi na cíl |
body | tělo, trup; dámské přiléhavé jednodílné oblečení na trup se zapínáním v rozkroku | |
body-bullding | body bildyng | tělesné cvičení ke zlepšení postavy; kulturistika, bodyform |
body-guard | body gárd | tělesný strážce, člen ochranky; gorila |
body-language | body lengvidž | řeč těla, nonverbální, mimoslovní projevy lidského chování |
body-lotion | body loušn | pleťová emulze, pleťová voda |
body-milk | pleťové mléko | |
bodyček | bránění soupeři vlastním tělem | |
bodyform | formování,tvarování lidského těla, body-building | |
bohém | bezstarostně a neuspořádaně žijící člověk (obv. umělec) | |
bohéma | společnost bohémů, bohémství | |
bohemikum | 1. české slovo v jinojazyčném textu; 2. dílo napsané česky nebo českým autorem; dílo vydané na území Čech a Moravy (v jakémkoli jazyce); dílo zabývající se českou problematikou (i cizojazyčné); 3. kulturní předmět českého původu | |
bohemistika | obor zabývající se jazykem, historií a kulturou českého národa | |
bohemizace, bohemisace | počešťování, počeštění, bohemizování | |
bohemizmus, bohemismus | jazykový prostředek přejatý do jiného jazyka z češtiny nebo podle češtiny v něm vytvořený | |
bohémský | vztahující se k bohémě, k bohémovi | |
bojkot | přehlížení, odmítání styků, izolování | |
bojler, boiler | zásobník a ohřívač vody | |
boka | zátoka, mořský záliv | |
bolerko | krátká lehká ženská vesta sahající nejdále do pasu, bolero | |
bolero | 1. španělský lidový tanec; hudební skladba k němu; 2. bolerko | |
bolid | velmi jasný meteor | |
bolívar, bolivar | měnová jednotka Venezuely | |
boliviano | měnová jednotka Bolívie | |
bolometr | přístroj k měření intenzity záření | |
bolševik | původně člen většinové frakce ruské sociálně demokratické strany práce; nyní hrubá nadávka; komouš | |
bombastický | nabubřelý, nafouknutý, významem přehnaný | |
bon | cenný papír | |
bon jour | dobrý den (francouzky) | |
bona | chůva, vychovatelka | |
bona fide | boná fidé | v dobré víře, v dobrém úmyslu |
bonanza | ložisko vzácných kovů a drahokamů; šťastný nález, obv. zlata; bájný poklad, vysněný obchod | |
bond | závazek, dluhopis, obligace | |
bondage | otroctví, poddanství, nevolnictví, svázanost, svázání za účelem sexuálního ukojení | |
boneshaker | bounšejkr | staré jízdní kolo,kostitřas |
bonhomie | bonomije | dobráctví, dobromyslnost |
bonifikace | zvýhodnění, náhrada, odškodné | |
bonita | stupeň jakosti, hodnota; dobrá obchodní pověst | |
bonitace | odhad, zjištění, určení jakosti, bonitura | |
bonitní | vysoké hodnoty; mající dobrou pověst | |
bonitura | bonitace | |
bonmot | vtipné slovo, rčení, úsloví, vtip | |
Bonomi | přeneseně:Italský piškot; (Forno Bonomi-přední italský výrobce tradičních piškotů) | |
bonsaj, bonsai | strom nebo keř pěstovaný tak, že je výrazně menší než v přírodě | |
bonton, bontón | společenské dobré chování; vybrané způsoby | |
bonus | sleva z ceny, dobropis, prémie | |
bonviván, bonvivant | bonviván | světák, gurmán, požitkářský člověk |
bonz, bonza | buddhistický mnich; nafoukanec, magnát, šéf | |
bonzovat | žalovat, vyzradit, donášet, práskat; ostentativně šéfovat | |
boogie-woogie | bugivugi | džezový styl s typickým rytmem doprovodu; společenský tanec |
booking | buking | bukování |
booklet | buklet | knížka, brožura |
bookmaker | bukmejkr | osoba přijímající sázky, majitel sázkové kanceláře |
bookmobil | bukmobil | pojízdná knihovna, knihovna v autobusu, bibliobus |
booksize | buksajz | počítač velikosti běžné knihy |
boom | búm | náhlý rozmach, vzestup,konjunktura, prosperita |
boomer | búmr | spekulant na vzestup kurzu cenných papírů a burzovních hodnot, haussista |
bootleg | bútleg | nezákonně nahraná a prodávaná gramodeska |
bootstrep | bútstrep | samozaváděcí program |
bop | džezový styl s nepravidelným frázováním a složitější harmonií, beebop | |
borborygmus | kručení a přelévání v břiše | |
bordel | 1. nevěstinec, veřejný dům; 2. nepořádek, zmatek | |
bordó, bordeaux | bordó | 1. druh vína; 2. tmavočervená barva |
bordura | lem, obruba; ozdobný okraj tkanin, iluminací, nástěnných maleb | |
boreální | severní; mrazivý, ledový | |
borelióza, borreliosa | akutní infekční onemocnění vyvolané spirochetami rodu Borrelia, přenášenými zejm. klíšťaty | |
borgis | písmo o velikosti 9 bodů | |
boršč | ruská polévka z několika druhů masa, červené řepy, zelí, popř. další zeleniny, s kysanou smetanou | |
bosa-nova | tanec brazilského původu | |
bosáž | zdivo s plasticky zdůrazněnými čelnými plochami kvádrů | |
boson | kvantově nerozlišitelná částice s celočíselným spinem | |
bosorka | divoženka | |
boss | bos | šéf, představený, nadřízený |
bossing | šikana (psychoteror) na pracovišti způsobená nadřízenými pracovníky | |
botanika | věda o rostlinách | |
botel | plovoucí hotel, loď zařízená a vybavená jako hotel | |
botrytida | choroba rostlin způsobená houbami rodu Botrytis | |
botulin | botulotoxin | |
botulizmus, botulismus | otrava botulotoxinem | |
botulotoxin | smrtelně jedovatá látka, klobásový jed, botulin | |
boubel | cysta | |
boules | búl | francouzská podoba boccie, házení koulemi na cíl |
bouquet garni | buke garny | svazeček z petrželové natě, bobkového listu, tymiánu a česneku svázaný nití a vložený do nádoby, v níž se vaří maso |
bourbon | burbon | viska vyrobená z kukuřice |
bouzouki | buzúťi | Osmi a šesti strunný nástroj loutnového typu s dlouhým krkem (mezura 660mm) rozšířený především v řecku, díky hudebnímu stylu rebetiko. Někdy se řadí do rodiny západních mandolinových nástrojů (kvůli konstrukci bříska), jindy zas mezi balkánské tambury. Starší verze má 3 páry strun laděné na dD-AA-DD; novější {8mi strunná} verze má 4páry strun laděné na cC-fF-AA-DD. Hra na řecké bouzouki se vyznačuje rychlými běhy, kombinovanými s ozdobami a tremolem. Z řeckého bouzouki se průběhem 60.-70. let v Irsku vyvinulo tzv irské-bouzouki. |
bovden, bowden | ocelové lanko v ohebné trubici umožňující mechanické ovládání na dálku | |
bovinní | hovězí | |
bowle | boule | 1. chlazený míchaný nápoj z bílého vína, sektu nebo šampaňského, s přídavkem ovoce a vonných bylin a cukru; 2. nádoba na chlazené nápoje |
bowling | bouling | druh kuželkářského sportu hraný na 10 kuželek s těžší a větší koulí |
box | 1. měkká chromitá useň s hladkým lícem; 2. rohování, pěstní zápas; 3. oddělené, ohrazené místo | |
boxer | 1. druh psa; 2. zápasník v boxu, rohovník; 3. kovový předmět nasazovaný na prsty k úderu ve rvačce | |
boy | boj | chlapec, kluk; mladý muž, nápadník, přítel; sluha |
boylove | bojláv | náklonnost či reaktivita (zpravidla s erotickým rozměrem) vůči chlapcům, synonymum pedofilie zaměřené na chlapce či pederastie. Nejde však o sexuologický termín, ale o termín značně rozšířený v 90. letech 20. století jako kulturně-sociální označení, užívané též k sebeurčení v rámci emancipačního hnutí i protikladnému vymezení vůči stereotypům spojeným s pojmem “pedofil”. |
bódhi | v buddhizmu probuzení, osvícení a vnitřní osvobození; dokonalá moudrost | |
bóje | zakotvené plovoucí těleso ve vodě vání | |
bóra | studený nárazovitý vítr na závětrné straně pohoří u Jadranu | |
brachiace | pohyb pomocí horních končetin, šplhání a lezení v zavěšené poloze, ručkování | |
brachiální | pažní, ramenní; prováděný pažemi; násilný, násilnický | |
brachy- | první část složených slov mající význam krátký | |
brachyradioterapie | druh léčby zářením (radioterapie), při němž je zdroj záření v úzkém kontaktu s ozařovaným nádorem. Zářič se zavádí např. do tělesných dutin (břišní, do pochvy). | |
brady- | první část složených slov mající význam zdlouhavý | |
bradykardie | pomalá, zpomalená srdeční činnost | |
bradypsychismus | celkové zpomalení tempa řeči | |
brahma | v indickém náboženství posvátné slovo, nejvyšší bytí, světový princip | |
brain-drain | brejndrejn | odliv mozků, přetahování inteligence |
brainstorming | brejnstorming | náhlá inspirace, okamžitý nápad; hledání nových nápadů |
braintrust | brejntrast | mozkové centrum, tvůrčí skupina |
brainweshing | brejnvošing | praní, vymývání mozku; tvrdý psychický nátlak |
brainwriting | brejnvrajtin | metoda založená na hledání nových návrhů a nápadů formou písemných reakcí a doplňků členů skupiny |
brajgl | nepořádek, výtržnost, zmatek | |
brak | odpad, chybné zboží, zmetek; podřadná, pokleslá literatura | |
brakický | poloslaný, např. smíšená slaná a sladká voda při ústí řek do moře | |
brakovat | vyřazovat, třídit; prohledávat, probírat; vykrádat, drancovat; nadhánět zvěř pomocí brakýře | |
brakýř | lovecký pes užívaný k nahánění, štvaní a stavění lovné zvěře, honič | |
brandy | brendy | vínovice, destilát z vína |
branže | 1. obor, odvětví výroby, obchodu; 2. cháska, špatní lidé | |
bravo | výborně, skvěle | |
bravura | skvělá dovednost, dokonalost; přílišná odvaha | |
bráhman | příslušník nejvyšší hinduistické kasty | |
break dance, breakdance | brejkdáns | diskotékový tanec ve velmi rychlém tempu s akrobatickými prvky |
brejk, break | brejk | sport. rychlý protiútok s následným přečíslením bránícího soupeře |
brekcie | slepenec s ostrohrannými úlomky homin | |
brenneke | druh jednotné olověné střely | |
breton | dehtové barvivo používané v potravinářství | |
breviář | 1. modlitební kniha pro denní modlitbu duchovních; 2. písmo o velikosti 11 bodů | |
bricoleur | kutil (z francouštiny) | |
bridž, bridge | bridž | karetní hra pro čtyři hráče |
brief | bríf | zpráva, stručná informace |
brífink, briefing | brífing | krátké setkání činitele nebo mluvčího s novináři, informativní schůzka |
briga | dvoustěžňová plachetnice | |
brigadýrka | čepice se štítkem | |
brigantina | dvou- až pětistěžňová plachetnice, škunerová briga | |
briketa | tuhé palivo získané slisováním prachového uhlí | |
brilance | 1. vysoký lesk; 2. zvýšený kontrast světel a stínů na fotografii | |
brilantina | toaletní vonná mastná směs na vlasy i vousy | |
brilantní | skvělý, znamenitý, oslnivý | |
briliant | 1. nejběžnější výbrus drahokamů, zejm. diamantů; 2. diamantový šperk; 3. písmo o velikosti 3 bodů | |
brio, con brio | v hudbě: ohnivě, s jiskrou | |
bríza | slabý vítr na březích jezer a moří | |
brizance, brisance | schopnost tříštivého účinku výbušniny | |
brojler | mladé jatečné zvíře vykrmované intenzivním způsobem | |
brokát | těžká hedvábná tkanina se žakárovým vzorem protkaná zlatými nebo stříbrnými nitěmi | |
broker | broukr | dohodce, který zprostředkovává obchody cizím jménem a na cizí účet |
brokolice | košťálová zelenina podobná květáku, prokolice | |
bromelie | rod tropických bylin, z nichž některé se pěstují jako okrasná pokojová rostlina | |
bronchiální | průduškový | |
bronchitida | akutní nebo chronické zánětlivé onemocnění sliznice průdušek | |
bronchoskopie | vyšetření dýchacích cest pomocí endoskopu | |
brontosaurus | obrovský vymřelý býložravý veleještěr | |
brovnink, browning | braunyng | automatická plochá pistole se zásobníkem v rukojeti |
brožovaný | nevázaný (o knize) | |
brožura | knihařsky jednoduše zpracovaná publikace menšího rozsahu | |
brucelóza, brucelosa | infekční bakteriální onemocnění zvířat přenosné na člověka | |
bruchy | Spodní kalhoty se zvaly česky “hace” nebo “bruchy” (ze staroněmeckého označení “Brouchen”). Šily se ze lnu, jemné vlny a někdy i z hedvábí. | |
brum | rušivé střídavé napětí u zesilovače; bručení | |
brumendo | bručivý zpěv beze slov a se zavřenými ústy | |
brunátný | tmavě rudý, nachový | |
brunet | tmavovlasý člověk | |
brutalita | hrubost, drsnost, násilí | |
brutto | 1. hrubý, celkový; 2. hmotnost zboží včetně obalu | |
bruyére | brijé | tvrdé, středně těžké, tmavě hnědé dřevo používané na výrobu dýmek |
bryčka | lehký kočár | |
brynza | měkký ovčí sýr vyráběný z hrudkového ovčího sýru | |
bryologie | obor zabývající se studiem mechorostů | |
bryskní | ostrý, nešetrný | |
BTW | Jedná se o “acronym” (zkratku) anglického termínu By The Way. V českém jazyce lze přeložit jako mimochodem. Další často puožívané akronymy z angličtiny jsou IMHO, ASAP, AFAIK. | |
bubble-gum | bablgam | žvýkačka, z které se dají vyfukovat bubliny |
buddhizmus, buddhismus | indické nábožensko-filozofické učení o cestách k dosažení nirvány | |
budoár, boudoir | budoár | menší elegantně zařízený dámský salonek |
budžet, budget | badžit | finanční rozpočet, zejména státní |
budžucu | japonské bojové umění | |
bufet | bufet i bifé | 1. jídelna se samoobsluhou; 2. rychlé občerstvení; 3. stůl nebo místnost s občerstvením |
bufetenin | přírodní halucinogenní droga živočišného původu | |
buffer | bafr | vyrovnávací paměť |
buffeting | bafityng | třepání, nepravidelné kmitání některých částí letadla během letu |
bugatti | 1. starší značka automobilu; 2. vakovitá kabelka | |
buggy, bugina, | malý terénní automobil s otevřenou karoserií a dobrými jízdními vlastnostmi; dětský kočárek | |
bugina, | buggy | |
bujabéza, bouillabalsse | bujabes | francouzská polévka připravovaná z mořských ryb a korýšů |
bujon, bujón, bouillon | bujon | 1. silný masový vývar; 2. živný roztok, půda pro kultivaci bakterií |
buket, bouquet | buke | charakteristické aroma a příchuť různých druhů vína a ušlechtilých destilátů |
bukinista, bouquinista | bukinysta | majitel malého, obvykle pouličního antikvariátu |
buklé, bouclé | buklé | uzlíkovitý a kličkovitý vzor nebo hrubě zrnitý vzhled textilie |
bukovat | zapsat se, zaregistrovat, zaknihovat, zaúčtovat; rezervovat, zajistit | |
bukování | registrace, zaknihování, zaúčtování; rezervace, booking | |
bula | 1. papežská či panovnická listina s kovovou pečetí; tato kovová oboustranná pečeť; 2. velký puchýř | |
bulbus | kulovitě rozšířená část některých ústrojí, např. prodloužená mícha | |
buldok | plemeno psa se svalnatým tělem a silným chrupem | |
buldozer | stavební stroj, čelný shrnovač | |
bulie | vůle | |
bulimie | chorobná chuť k jídlu, přejídání | |
bulletin | biltén | věstník, přehled zpráv |
bulling | šikana mezi žáky | |
bullish | buliš | býčí styl; burzovní strategie na vzestup akcií |
bulmastif | kříženec buldoka s mastifem | |
bulva | 1. rostlinný dužnatý orgán vzniklý ztluštěním kořene a dolní části stonku; 2. oční koule | |
bulvár, bouleverd | bulvár | 1. široká a živá ulice ve velkoměstě; 2. věc bulvárního rázu |
bulvární | nízké úrovně, nehodnotný, senzacechtivý | |
buly | sport. vhazování; rozehrání hry po předchozím přerušení | |
bumerang | 1. vrhací lovecká zbraň australských domorodců, která se při nezasažení cíle vrací zpět; sportovní náčiní s podobnými vlastnostmi; 2. co poškodí původce | |
bungalov, bungalow | přízemní jednoduché obydlí v tropech; letní rekreační domek | |
bungee jumping | ban džamping | skok z výšky, kdy skokan je pružným lanem přivázaným nad těžištěm těla katapultován zpět do výšky, nakonec zůstane nehybně viset |
bunkr | úkryt, kryt | |
buntovat | tajně chystat, umlouvat; podněcovat, bouřit | |
buran | 1. hrubián, neotesanec, křupan, neomalenec; 2. silný stepní vítr | |
burel | oxid manganičitý | |
burlak, burlák | tahač lodí proti proudu v carském Rusku; tahoun, dříč | |
burleska | hrubě komický literární nebo divadelní žánr; drsná fraškovitá komika | |
burza | 1. místo, kde se prostřednictvím oprávněných osob obchoduje s cennými papíry nebo s určitými druhy zboží; místo směnného nebo výměnného obchodu; 2. váček mezi kostí a svalem vyplněný vazkou tekutinou | |
burzitida, bursitida | zánětlivé onemocnění mazového váčku (burzy) v oblasti kloubu | |
buržoazie, buržoasie | městské obyvatelstvo; třetí stav; kapitalisté | |
bustr, booster | bústr | 1. natáčivý transformátor, indukční regulátor; 2. startovací raketa; 3. oscilátor deformující a prodlužující zvuk kytary |
buš | porost suchomilných keřů a nízkých stromů savan a polopouští | |
bušidó | cesta bojovníka, kodex chování samuraje | |
bušl, bushel | bušl | 1. americká objemová jednotka rovná 35,2391 l; britská objemová jednotka rovná 36,3687 l; 2.hmotnost zemědělských produktů vztažená k tomuto objemu (14,5-27,2 kg) |
butan | nasycený uhlovodík užívaný jako chemická surovina a palivo | |
butik, boutique | butyk | obchod s módními oděvy, doplňky a kosmetikou |
buton | kulatá náušnice s jedním drahokamem, perlou nebo korálem | |
buxus | zimostráz | |
buzerant | homosexuál; kdo buzeruje | |
buzerovat | šikanovat, obtěžovat, nutit k nesmyslnému plnění povinností | |
buzola, busola | magnetka s děleným kruhem a zaměřovacím zařízením | |
bužírka | izolační plastová hadička na dráty | |
bylina, byliny | Veršovaná epika - píseň o bohatýrech | |
bypass, by-pass | bajpás | obtok, odklon, vnější okruh |
byreta | kalibrovací úzká skleněná trubice s kohoutkem k přesnému odměřování kapalin | |
byro, byró | kancelář, úřadovna; psací stůl, sekretář | |
byro- | první část složených slov mající význam úřad, úřední | |
byrokracie | vláda úřadů a úředníků; skupina osob vykonávající správu a řízení, zejm. politických a ekonomických činností | |
byrokrat | příslušník byrokracie; přehnaně pečlivý, nepružný úředník lpící na formalitách | |
byrokratický | úřední, úřednický; formální, nepružný | |
bysta, busta | sochařský potrét hlavy a části hrudníku, poprsí | |
byzantologie | obor zabývající se jazykem, historií a kulturou Byzance | |
byznys, business | byznys | obchod, obchodování; povinnost, úkol, starost |
byznysmen | úspěšný obchodník | |
c’est la vie | selaví | to je život |
cache | keš | omezená paměť s rychlým dostupem |
caddie, caddy | kedy | nosič vaku se 14 holemi při golfu |
caecum | cékum | slepé střevo |
cajk | 1. náčiní, nářadí; 2. pevná bavlněná látka; 3. být v cajku být v pořádku | |
cake-walk, cakewalk | kejk vólk | tanec amerického (resp. černošského) původu |
call girl, call-girl, caligirl | kólgérl | prostitutka na telefonickou objednávku |
callanetics | kalanetika | |
calofrig | kalofrig | stavivo ze směsi křemeliny, dřevěných pilin, cementu a vápna na výrobu tvárnic a desek |
calor | kalor | teplota, teplo, zvýšení teploty zánětlivého ložiska |
calta | druh koláče, vdolek, placka | |
calvados | kalvados | jablečný destilát |
cambozola | kambozola | plísňový sýr,kombinace camembertu a gorgonzoly |
camembert | kamambér i kamembert | jemný plísňový sýr s výraznou žampionovou příchutí |
camera obscura | kamera obskúra | primitivní temná komora bez optiky, předchůdce fotoaparátu |
camerlengo | kamerlengo | kardinál komoří, významný představitel římskokatolické církve |
camorra | kamora | tajné měšťanské teroristické hnutí v Neapoli v 16.-19.st.; dnes neapolská varianta mafie |
campari | kampári | italský aperitiv |
canadair | kenedér | speciální letadlo používané při hašení lesních požárů |
canisterapie | léčebný kontakt psa a člověka | |
cantabile | kantábile | zpěvně |
cappuccino | kapučíno | |
capriccio | kapričo | 1. hudební skladba rozmarného rázu; 2. hravý nebo groteskní námět v malbě nebo grafice |
capriccioso | kapričózo | rozmarně |
caput | kaput | hlava |
caramba | karamba | hrome!, k čemu! |
carizmus, carismus | systém vlády založený na neomezené moci cara | |
carmen figuratum | karmen figurátum | tvarovaná báseň, báseň grafickou formou napodobující tvar nějakého předmětu, ideogram, kafigram |
Carpe diem! | 1. Užij dne! 2. Využij dne! | |
carpe noctem | využij noci! | |
cartridge | kártridž | zásobník |
carving | kárving | řezání, krájení; řezaný oblouk při sjezdovém lyžování |
case-history | kejs histori | detailní zpráva o případu a jeho vývoji; kasuistika |
case-law | kejs ló | právo vytvářené precedenty |
cash end carry | keš end keri | platba v hotovosti a odvoz zboží na náklad kupujícího |
cash flow, cash-flow | kešflou | příliv peněz, tok peněz |
cash | keš | hotové peníze, platba v hotovosti |
casting | kástyng | nabídka, výběr, konkurz na obsazení filmových a podobných rolí |
castrizmus, castrismus | kastrizmus | politický systém na Kubě za F. Castra |
castrum | kastrum | |
casu quo, c.q. | v takovém případě | |
casule | kázule | |
casus | kázus | případ, důvod |
catch as catch can | keč ez keč ken | chyť, jak můžeš, zápas ve volném stylu, wrestling |
catering | kejhing | objekty na zásobení letadel pokrmy a dalšími potřebami pro cestující |
catgut | katgut | |
Caudillo | kaudyljo | španělsky vůdce, označení diktátora Franka |
causa | kauza | |
causa sui | kauza suí | příčina sebe sama |
causerie | kózri | vtipná literárně vytříbená úvaha lehkého tónu |
cavatina | kavatina | |
cca, | cirka | |
CD | car diplomatic - diplomatický vůz, oficiální mezinárodní označení; compact disc - nosič pro digitální záznam - kompaktní disk | |
CD | sí dý | compact disc, kompaktní deska, kompakt, cédéčko |
CD-ROM | sí dý rom | kompaktní disk; přídavné zařízení počítače umožňující čtení kompaktního disku |
cech, | středověká organizace řemeslníků | |
cédéčko, | compact disc, kompaktní deska, kompakt, CD | |
cedent, | postupitel, kdo postupuje jinému nějaké právo | |
cedi, | měnová jednotka Ghany | |
cédille | sedyj | diakritické znaménko pod c (ç) označující výslovnost s nebo č |
cedovat | postupovat pohledávku, provádět cesi, viz. také postupovat pohledávku dál/někomu | |
cedr, | jehličnatý strom rostoucí ve Středomoří | |
cedule, | list, vývěska, plakát; bankovka | |
cefalalgie, | bolest hlavy, cefalea | |
cefalea, kefelea | bolest hlavy, cefalalgie | |
cefalický index | Poměr největší šířky a délky mozkovny x 100. Největší délka hlavy se stanovuje pomocí změření vzdálenosti od antropometrického bodu glabella k bodu opisthokranion. Glabella je nejvíce vyvýšené místo na dolním okraji čelní kosti mezi nosním kořenem a nadočnicovými oblouky. Opisthokranion je nejvíce vzdálený bod od glabelly v mediální rovině ležící na týlní části hlavy (nejčastěji na horní části šupiny kosti týlní). Největší šířka hlavy pak měří přímou vzdálenost mezi pravým a levým párovým bodem euryon, který se nachází nejvíce laterálně (na straně) a leží nejčastěji na dolních částech kostí temenních, nebo na okraji kostí spánkových. | |
cefalo-, kefalo- | první část složených slov mající význam hlava, hlavový, mozek, mozkový | |
cefalosporin, | jedno ze skupiny antibiotik podobných penicilinu | |
cefeida, | pulzující proměnná hvězda | |
CEFTA | Central European Free Trade Agreement Středoevropská zóna volného obchodu | |
cejch | 1. úřední značka potvrzující přesnost a správnost funkce měřidel a přístrojů; 2. neodstranitelné označení osoby, zvířete nebo věci | |
cékostomie | chirurgické vyvedení slepého střeva ven z těla | |
celebrita | znamenitost; vážená, proslulá osobnost; potentát | |
celebrovat | sloužit mši | |
celiakie | (přesně celiakální sprue) - onemocnění způsobující poruchu střevního vstřebávání (malabsorpční syndrom). Jeho podstatou je nesnášenlivost glutenu (lepku, bílkoviny obsažené v obilí) zřejmě na imunologickém podkladě. Onemocnění začíná v dětství nebo v dospělosti a uplatňují se u něj dědičné vlivy. Příznaky malabsorpce (průjmy, nedostatek živin z porušeného vstřebávání, hubnutí) se objevují po požití potravin obsahujících lepek a mizí po jeho vyloučení ze stravy. Proto je základem léčby dieta s vyloučením lepku (tj. zákaz potravin z pšeničné a žitné mouky). Je možné jej nahradit moukou kukuřičnou, sójou, rýží, bramborami. Průběh choroby je kolísavý a různě těžký. U části pacientů se objevují i kožní změny a některé další poruchy imunitního systému | |
celibát | bezženství, svobodný stav | |
celina | 1. dosud neobdělaná půda; 2. poštovní cenina s vytištěnou poštovní známkou nebo s její kresbou | |
celofán | průsvitná plastová fólie z regenerované celulózy | |
celta | nepromokavá plachta nebo díl stanu z ní vyrobený | |
celula, cellula | buňka | |
celulární, cellulární | buněčný | |
celulitide, cellulitida | zánět buněčné tkáně, např. podkožní | |
celuloid | plast z nitrocelulózy a kafru | |
celulóza, celulosa | polysacharid, základ buněčných stěn rostlinných tkání | |
cembalo | čembalo | strunný klávesový hudební nástroj, clavicembalo, clavecin, harpsichord |
cement | 1. prášková stavební hmota; 2. tmel užívaný v zubním lékařství | |
cementace | druhotné zpevnění, ztvrdnutí; sycení povrchu oceli uhlíkem; přirozené zpevnění usazené horniny, stmelení | |
cemr | hřbet, záda; dolní část zad | |
ceno- | první část složených slov mající význam společenství, pospolitost | |
cenobita | poustevník | |
cenobium | funkční seskupení, kolonie buněk jednobuněčných řas | |
cenogeneze, cenogenese | společný původ z téhož předka, pokrevní příbuzenství | |
cenóza, cenosa | živočišné nebo rostlinné společenství, biocenóza | |
cent | 1. metrický cent,100 kg; 2. drobná mince dolaru, guldenu a jiných měnových jednotek | |
centaur | kentaur | |
centi- | 1. první část složených slov mající význam sto, stý; 2. předpona označující setinu,10 na -2 | |
centim | santym], céntim [sentym | drobná mince franku, pesety a jiných měnových jednotek |
centr | střed; přihrávka do prostoru před soupeřovou brankou; střední útočník | |
centrace | dostřeďování | |
centralizace, centralisace | soustřeďování do jednoho organizačního ústředí | |
centralizmus, centralismus | systém řízení z jednoho organizačního ústředí | |
centrála | ústředna, ústředí; stavba centrální dispozice | |
centrální | střední, středový, ústřední, hlavní | |
centricita | dostřednost, dostředivost | |
centrický | středový, směrující do středu | |
centrifuga | odstředivka | |
centrifugální | odstředivý | |
centripetální | dostředivý | |
centrizmus, -centrismus | druhá část složených podstatných jmen mající význam soustředění moci do místa označeného první částí | |
centrizmus, centrismus | středovost; obv. charakteristika místa na politickém spektru | |
centrkurt | ústřední dvorec | |
centrogram | kartogram určitého jevu umístěný v téžišti jevu | |
centroplán | střední část křídla letadla; místo, na které se napojují vnější části křídla | |
centrování | středění, vyrovnání na střed; přihrávání míče do středu | |
centrum | střed, středisko, ústředí | |
centurie | vojenská jednotka v římském vojsku | |
cenzor, censor | 1. úředník pověřený prováděním cenzury; 2. úředník pověřený prováděním cenzu | |
cenzura, censura | kontrola, dozor, dohled, zejm. nad tiskem | |
cenzus | sčítání lidu | |
cenzus, census | sčítání lidu | |
cepín | horolezecká hůl opatřená kovovým zobcem | |
cer cle | serkl | kroužek, malá uzavřená společnost |
ceramic metals | keramik metals | cermet |
ceramid | komplex lipidů v cytoplasmě a plasmatické membráně | |
cerber | kerberos | |
cereals | síriels | obilniny, cereálie |
cereálie | obilniny | |
cereální | obilný; obilnářský | |
cerebrální | mozkový | |
cerebrospinální | mozkomíšní | |
cerebrovaskulární | mozkocévní | |
cerebrum | mozek, encefalon | |
ceremoniál, ceremonial | obřad; slavnost; obvyklý postup, procedura | |
ceremoniální, ceremonialní | obřadný, slavnostní, formální | |
ceremonie | okolky, ciráty | |
ceremoniel | ceremoniál | |
ceres | druh rostlinného tuku | |
cerkosporióza, cerkosporiosa | choroba rostlin způsobená houbou skvrnatičkou | |
CERMAT | centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání | |
cermet | žárovzdorný materiál vyrobený spékáním směsi kovových a keramických prášků, ceramic metals | |
certifikát | průkaz, osvědčení, potvrzení,ověření správnosti | |
cervikální | krční | |
cese | postoupení nějakého práva, pohledávky, území | |
cestopis | Literární útvar - popisující cestovatelovy zážitky. | |
cetan | lineární nasycený uhlovodík | |
ceteris paribus | za stávajících podmínek | |
ceuse occasionalis | kauza okazionális | příležitostná příčina |
cézar, césar, caesar | císař, panovník, samovládce | |
cézura, césura | liter. přerývka, mezislovní předěl ve verši spadající dovnitř stopy; předěl, krátká přestávka mezi frázemi | |
chablis | šabli | druh bílého burgundského vína |
chabrus | 1. neformální obchodní dohoda; 2. tělesně špatný, nemocný člověk | |
chačkhar, chečkar | arménská pamětní kamenná stéla nebo skalní reliéf s centrálním vyobrazením kříže | |
chairman | čermen | v angloamerickém prostředí předseda politického nebo hospodářského grémia, zasedání, organizace |
chaise longue | šéz long | křeslo se sedadlem protaženým pro nohy ve vodorovné poloze |
chalcedon | odrůda křemene | |
chalífe | v některých muslimských zemích titul panovníka, který byl současně hlavou všech muslimů, kalif | |
chalko- | první část složených slov mající význam kov, měď, kovový, měděný | |
challenger | čelindžr | vyzývatel, možný soupeř; sport challenge cup putovní pohár |
chalva | orientální cukrovinka | |
chamber | čejmbr | komora, profesní sdružení |
chambre | šámbr | pokoj; ch. séparé oddělený prostor |
chameleon, chameleón | malý ještěr měnící barvu kůže podle barvy prostředí; člověk lehce měnící své názory a přesvědčení | |
champagne | šampaň i šempejn | šampaňské, šampus, sekt |
chamsin, chamsín | horký jižní vítr na severovýchodě Afriky | |
chandra | sklíčenost, stesk, těžkomyslnost | |
chanel | šanel | dámský oděvní styl typický jednoduchostí a elegancí |
change | čejndž i šánž | změna, směna, výměna; ch. office směnárna |
chaos | zmatek, nepořádek; stav s vysokou neuspořádaností | |
chaotický | neuspořádaný, bezhlavý, zmatený | |
chaperon | molekula udržující stabilitu vazeb mezi proteiny,zajišťuje také správné sbalení proteinů a zabraňuje vzniku nefunkčních proteinových komplexů (počet těchto molekul se se vzrůstající teplotou zvyšuje) | |
charakter | povaha; souhrn vlastností, u člověka zejm. morálních; osobnost | |
charakteristický | význačný, výrazný | |
charakteristika | vystižení podstaty jevu, podstatných znaků | |
charakterní | 1. statečný, čestný; 2. představující vyhraněné povahové typy postav | |
chargé d’affaires | šarže dafér | diplomatický zástupce nejnižší hodnosti; dočasný diplomatický zástupce vedoucího zastupitelského úřadu |
charismatická osobnost | Člověk s osobním kouzlem. Toto je dost často myšleno negativně, v případě kultovních/náboženských osobností, které jsou schopny vést skupinu lidi k tomu, aby ho/ji bezmyšlenkovitě nasledovali, v extremních případech i nemorální či kriminální činnosti nebo dobrovolné smrti. | |
charita | 1. křesťanská láska k bližnímu; 2. dobročinnost organizovaná a prokazovaná na podkladě křesťanské lásky | |
charitativní | dobročinný | |
charizma, charisma | zvláštní dar Ducha svatého; mimořádné schopnosti, zejm. působení na jiné lidi | |
charleston | čárlston | moderní společenský tanec amerického původu |
charliéra | šarfiéra | první vodíkem plněný balon |
charm | šarm | 1. vlastnost některých elementárních částic zachovávající se v silných interakcích; 2. šarm,půvab |
charta | listina zásadního významu, obvykle zaručující určitá práva a privilegia; zakládací listina | |
charter | čártr | charterový let, letadlo, letecká linka mimo pravidelný letový řád, vytěžující letecký spoj |
chartista | stoupenec, signatář charty | |
chartreuska, chertreuse | šartréz | bylinný jemně kořeněný sladký likér |
chasan | představený židovské náboženské obce | |
chasidizmus, chasidismus | judaistické hnutí v Palestině vyznačující se značným náboženským zanícením; východoevropské židovské náboženské hnutí požadující prostou víru a zbožnost a zrušení rozdílu mezi prostými věřícími a rabíny | |
chasmofyt | rostlina přizpůsobená k životu na skalnatém terénu | |
chasuble | šazíbl | dlouhá vesta bez rukávů |
chám | 1. sperma; 2. neurozený člověk; sprostý chlap | |
chán | panovnický titul užívaný v zemích pod tureckou nebo mongolskou nadvládou, v Indii a Persii | |
check-in | čekin | odbavení cestujícího před odletem |
check-point, checkpoint | ček pojnt | kontrolní, hlídkové stanoviště |
check-up, checkup | čekap | kontrolní rozhovor, pohovor, prověrka, podrobné přezkoumání, konzultace; celkové lékařské vyšetření |
cheesburger (čísburgr) | kulatá houska, mleté hovězí maso, plátky tvrdého sýra, pepř a sůl (hamburger - mleté maso, méně sýru a to Nivy, kečup, hořčice, hlávkový salát, cibule, kulatá houska) | |
cheeseburger | čízburgr | karbanátek se sýrem v housce |
cheilitida | zánět rtu | |
cheirospazmus, cheirospasmus | křeč svalů na rukou | |
chemický | týkající se chemie, související s chemií | |
chemie | nauka o složení hmoty a stavby látek, o reakcích a jevech, které tyto přeměny doprovázejí | |
chemikálie | 1. látka získaná chemickým procesem; 2. látka určená k uskutečnění chemické reakce | |
chemisorpce | chemická sorpce | |
chemizmus, chemismus | chemická stránka dějů nebo látek | |
chemlon | polyamidové vlákno | |
chemo-, chemi- | první část složených slov mající význam chemie, chemický | |
chemoterapeutikum | chemikálie používaná k léčení | |
chemoterapie | léčení pomocí chemických prostředků | |
cherry | šeri], cherry brandy [šeri brendy | třešňový nebo višňový likér, griotka |
cherubín, cherub | anděl; krásná a dokonalá bytost | |
chetitologie | obor zabývající se jazykem,historií a kulturou Chetitů | |
chí | v řecké abecedě znak pro hlásku ch | |
chianti | kjanty | lehké červené italské víno |
chiazma, chiasma | křížení, zkřížení | |
chiazmus, chiasmus | slohový prostředek postavení slov křížem | |
chiliazmus, chiliasmus | očekávání brzkého příchodu spasitele a jeho tisíciletého království před koncem světa | |
chiméra | 1. obluda, příšera; 2. přelud, klamná představa; 3. jedinec složený z geneticky rozdílných buněk 4. druh paryby s bizarním tvarem těla | |
chinin | alkaloid z kůry chinovníku, lék proti malárii | |
chinook | činuk | 1. teplý, suchý vítr typu fénu na východních svazích Skalnatých hor; 2. vlhký vítr vanoucí z Tichého oceánu na západním pobřeží Severní Ameriky |
chinovník, chininovník | tropický strom, v jehož kůře je obsažen chinin | |
chionograf | sněhoměr | |
chips | čips | 1. skořicový odpad, zlomková skořice; 2. čipsy |
chiralita | geometrické uspořádání dvou struktur takové, že jsou vzájemně zrcadlovými obrazy | |
chiro-, cheiro-, chir-, cheir- | první část složených slov mající význam ruka, ruční | |
chirologie | posunková řeč hluchoněmých | |
chiromantie, chiromancie | hádání, věštění z dlaně | |
chiropraxe | manipulační léčba v rámci reflexní terapie | |
chiroptera | netopíři, letouni | |
chiropterolog | vědec zabývající se řádem letouni (netopýři kaloni) | |
chirurgie | obor lékařství léčící hlavně mechanickými výkony pomocí rukou nebo nástrojů a přístrojů při operačních výkonech | |
chistera | proutěný košíček ve tvaru lusku na chytání míčků | |
chitin | organická sloučenina podobná celulóze tvořící podstatnou složku struktury vyšších hub a členovců | |
chiton | starořecký plátěný spodní oděv; řasnatý přepásaný ženský úbor při rytmice | |
chloazma, chloasma | nadměrné tvoření pigmentu v obličeji | |
chloramfenikol | antibiotikum | |
chlorela | zelená řasa užívaná k pokusné přípravě krmiv, popř. Jídla | |
chlorenchym | asimilační pletivo zelených rostlin | |
chlorid | sůl kyseliny chlorovodíkové | |
chlorit | zelený minerál ze skupiny slíd | |
chloro- | první část složených slov mající význam 1. zelený, zelený list; 2. Chlor | |
chloroform | prchavá bezbarvá kapalina nasládlého zápachu používaná jako rozpouštědlo, dříve narkotikum, trichlormetan | |
chlorofyl | zelené rostlinné barvivo umožňující fotosyntézu, zeleň listová | |
chloroplast | část rostlinné buňky, ve které probíhá fotosyntéza | |
chloróza, chlorosa | 1. lék. chudokrevnost, blednička; 2. choroba rostlin, blednička, žloutenka | |
chol-, chole- | první část složených slov mající význam žlučový, žlučník, žlučníkový | |
cholagogum | látka zvyšující vylučování žluči nebo urychlující vyprazdňování žlučníku | |
cholecystoduodenoanastomoze | chirurgicke prepojeni medzi zlucnikem a dvanastnikem | |
cholera | nakažlivé akutní průjmovité onemocnění | |
cholerický | vznětlivý, prudký, horkokrevný | |
cholerik | vznětlivý, výbušný typ člověka | |
cholesterol | organická látka ze skupiny steroidů | |
choliamb | druh šestistopého jambického verše | |
chondra | drobný kuličkovitý útvar o průměru asi 1 mm v některých kamenných meteoritech | |
chondro- | první část složených slov mající význam chrupavka, chrupavčitý | |
chorál | jednohlasý sborový liturgický zpěv | |
chorda dorsalis | chorda dorzális | struna hřbetní |
chordektomie | chirurgické vyjmutí hlasivek | |
chordofon | strunný hudební nástroj | |
chordotomie | chirurgické protětí míšní dráhy jako výkon k utišení bolesti | |
chorea | porucha centrální nervové soustavy projevující se mimovolnými škubavými pohyby, posunčina, tanec svatého Víta | |
choreografie | kompozice tance; umělecké vedení tanečního (baletního) souboru | |
choriamb | v antické metrice básnická stopa složená z trocheje a jambu | |
chorioretinitida | zánět duhovky a sítnice oka | |
chorovod | obřadný ruský lidový tanec | |
chotár | pozemky patřící obci; hranice mezi pozemky dvou obcí | |
chozrasčot | v centrálně řízeném hospodářství metoda plánovitého vedení podniku | |
chór | v antickém divadle místo pro sbor tanečníků a pěvců; sbor; oddělený prostor v kostele | |
chórismos | hranice nášeho světa, to, čím je oddělen od toho jiného (z řečtiny) | |
chrematistika | starořecké označení pro směnné vztahy, zejm. pro lichvu | |
chrestomatie | výbor z četby | |
christianizace, christianisace | pokřesťanštění, kristianizace | |
christologie | nauka o životě a učení Ježíše Krista | |
chrom-, chróm-, chromo-, chrómo– | první část složených slov mající význam chrom, chromový | |
chromatický | 1. týkající se barev; 2. související s chromatikou | |
chromatičnost | barevná jakost světla | |
chromatida, chromatid | podélná polovina chromozomu | |
chromatika | půltónová soustava, na které je založena melodika a harmonie | |
chromato-, chromo- | první část složených slov mající význam barva, barvivo, barevný | |
chromatofor | živočišná buňka obsahující barvivo, pigment | |
chromatografie | chemická metoda rozdělování směsi látek na jednotlivé složky | |
chromatopsie | porucha spočívající v barevném vidění i bezbarvých předmětů nebo ve vidění barevných skvrn | |
chromo- | 1. chrom-; 2. chromato- | |
chromosféra | vrstva hvězdné atmosféry nad fotosférou | |
chromosom | význam viz chromozóm, podoba na -zóm ovšem neodpovídá stávající normě | |
chromozom, chromozóm | pentlicovitý útvar v buněčném jádru tvořený deoxyribonukleovou kyselinou a bílkovinami | |
chronický | dlouhotrvající, vleklý | |
chrono- | první část složených slov mající význam čas | |
chronobiologie | věda o časově podmíněných biologických změnách | |
chronofilie | označení pro skupinu parafilií charakterizovaných věkem osob, na něž je erotická náklonnost zaměřena. Do pojmu spadá pedofilie, infantofilie, hebefilie, efebofilie, gerontofilie, případně též (neparafilní) teleiofilie. Termín zavedl americký sexuolog John Money. | |
chronograf | přístroj k zaznamenávání časových údajů | |
chronogram | nápis se zašifrovaným letopočtem ve zvýrazněných písmenech | |
chronokretor | planeta vládnoucí určitému periodickému úseku, např. znamení zvěrokruhu, určitému období | |
chronologie | určení časového pořadí, časový sled | |
chronometr | časoměr; přesné přenosné hodiny | |
chronometrie | přesné měření času | |
chronostichon | chronogram v podobě verše, obv. hexametru | |
chronostratografický | omezený časem | |
chryzo-, chryso- | první část složených slov mající význam zlato, zlatý | |
chryzostomos | zlatoústý | |
chtonický | podsvětní, týkající se podsvětí; náležející zemi, podzemní např. chtonická božstva (podsvětní božsva) | |
chucpe | Slovo původem z hebrejštiny: drzost, troufalost, cynismus, arogance apod. v nebývalé míře. Chucpe popisuje drzé, výsměšné chování, které se ovšem formálně zdá být korektní. Soudí ho za vraždu rodičů a on žádá soud, aby byl k němu shovívavý, protože je sirotek! To je ale chucpe! | |
chuligán | mladý, pobuda, darebák, ničema | |
Chumaš | Chumaš je jiný židovský název pro hebrejskou Tóru - Pět knih Mojžíšových | |
chunta, junta | chunta | sbor, výbor; ve španělském a latinskoamerickém prostředí označení dočasné vlády |
chural | mongolský orgán státní moci | |
churme | subtropický a tropický ovocný strom i jeho plod žluté, červené nebo oranžové barvy velikosti pomeranče, kaki, tomel | |
chutney | čatny | silně aromatická pikantní zavařenina ze zeleniny nebo ovoce; příloha k masu |
chylo- | první část složených slov mající význam míza, šťáva | |
chypre | šipr | parfém z orientálních pryskyřic |
cibelín | měkká vlněná tkanina s dlouhým lesklým vlasem | |
ciborium | 1. arch. stříška nad oltářem nesená čtyřmi sloupy, baldachýn; 2. liturgická nádoba z drahého kovu na noze a s víkem k uchovávání hostů | |
cicero | 1. písmo o velikosti 12 bodů; 2. základní typografická délková jednotka rovná 4,51 mm | |
cichlida, | dravá ryba tropů a subtropů; akvarijní ryba | |
cifra | číslice, číslo; ozdoba | |
cikorka | kávová náhražka z čekanky | |
cimbál | deskový úderný strunný hudební nástroj | |
cimbuří | zubaté zakončení středověkých hradeb a hradebních věží | |
cimelie, cimélie | vzácnosti, rarity, obv. v knihovně | |
cinema | sinema | kino |
cinemaskop, cinemascop | sinemaskop | systém širokoúhlého panoramatického promítání filmu |
cinerace | zpopelnění | |
cink | 1. starý dechový dřevěný nástroj; 2. oční zákal; 3. podvodná značka na kartách | |
cinquecento | činkvečento | období italské renezance v letech 1500-1600 |
cintorín | hřbitov | |
circulus vitiosus | cirkulus viciózus | bludný kruh; logická chyba (zacyklení) v důkazu nebo v definici |
circumcisium | obřízka | |
cire perdue, cire-perdue | sír perdy | ztracený vosk, litecká technika odlévání v kovu |
cirka, circa | cirka | asi, přibližně, kolem,zkratka cca |
cirkadiánní | týkající se změn fyziologických funkcí organizmů s přibližně denní periodou | |
cirkulace | obíhání, koloběh | |
cirkulárka | kotoučová pila | |
cirkulární | kolující, kruhový, obíhající | |
cirkumcíze, cirkumcise | obřízka | |
cirkumdukce | kroužení - složitý pohyb, kdy dochází v kloubu postupně k flexi, abdukci, extenzi a addukci | |
cirkumflex | průtažný přízvuk; tažená intonace; francouzské diakritické znaménko ( ^ ) | |
cirkumpolární | 1. obtočnový; nikdy nezapadající pod obzor (např. hvězda); 2. ležící v oblasti zemského pólu | |
cirkumzenitál | astronomický přístroj na určování zeměpisné polohy podle výšky hvězdy | |
cirkus | 1. ve starověkém Římě kruhový nebo oválný prostor pro závody a jiné produkce; 2. zábavní instituce; 3. zmatek, výtržnost | |
cirokumulus, cirrocumulus | cirokumulus | řasokupa, malé kupovité oblaky převážně z ledových krystalků; beránky |
cirostratus, cirrostratus | řasosloha, průsvitná vrstva oblaků vláknitého vzhledu | |
ciróza, cirhóza, cirrhosa | svraštění a zatvrdnutí orgánu pri tvorbě nového vaziva, např. c. jater | |
cirus, cirrus | řasa, oblak vláknitého tvaru z ledových krystalků | |
cista | 1. archeol. bronzová nádoba válcovitého tvaru k uchování šperků, toaletních předmětů apod; 2. proutěná schránka (někdy kovová) k různým účelům (například na knihy, kultovní předměty, jako volební urna ve starém Řime) | |
cisterciák | člen mnišského řádu reformované větve benediktinů | |
cisterna | nádrž, obvykle na kapaliny; vůz s touto nádrží | |
citace | doslovné uvedení cizího textu nebo hudebního motivu; sám tento text nebo hudební motiv, citát | |
citadela | samostatná městská pevnost | |
citát | doslovně uvedený cizí text nebo hudební motiv, citace | |
citera | deskový drnkací strunný hudební nástroj | |
citroník | citrus | |
citrus | strom nebo keř pěstovaný pro plody (pomeranče, citrony, mandarinky,grepy), citroník | |
citrusový | související s citrusem | |
city | sity | střed velkoměsta, obchodní nebo bankovní čtvrť města; velké nebo významné město |
citýrovat | 1. volat, předvolávat zbytečně nebo k vůli; 2. týrat, sužovat zbytečnými požadavky; 3. vyvolávat duchy, ďábla | |
civil | nevoják,civilista; civilní život, oblek | |
civilista | nevoják, civil | |
civilistika | věda občanského práva | |
civilita | občanství, občanskost | |
civilizace, civilisace | hmotné a duchovní projevy lidské společnosti v historické posloupnosti; kultura, vzdělání | |
civilizační, civilisační | podporující civilizaci, směřující k civilizaci, vyplývající z civilizace, zušlechťující | |
civilizmus, civilismus | umělecký směr počátku 20. století zdůrazňující střízlivý vztah ke skutečnosti a obdiv k technické civilizaci | |
civilní | nevojenský, neuniformovaný, necírkevní, občanský; věcný, prostý | |
civis, | občan | |
cizelovat, ciselovat | 1. opracovávat, zdobit kovové předměty tepáním, rytím; 2. zdokonalovat, vylepšovat | |
cizura, | odstřižky kovu při ražbě mincí | |
clavecin | klafsén | strunný klávesový hudební nástroj, cembalo, clavicembalo, harpsichord |
clavicembalo | klavičembalo | strunný klávesový hudební nástroj, cembalo, clavecin, harpsichord |
clearing | klíring | |
clinch | klinč | |
clip | klip | |
clipboard | klipbórd | 1. psací deska, podložka s kolíčkem na přichycení papíru; 2.schránka, programový nástroj sloužící jako prostředník při výměně dat mezi aplikacemi |
closed-end fund | klousd end fand | uzavřený investiční fond |
cluster | klastr | |
CMR | úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě | |
coach | kouč | |
coaching | kaučing | koučování |
cobbler | kobler | |
coca-cola | kokakola | |
cocker-spaniel | kokršpaněl | |
cockney | kokny | londýnský dialekt; přezdívka obyvatel Londýna hovořících tímto dialektem |
COCOM, Coordinating Committee, | koordinační výbor pro kontrolu vývozu zboží strategického významu | |
coda | kóda | přídavný závěr hudební skladby nebo její části |
codex | kodex | |
coelebs | vdovec | |
coelom | tělní dutina | |
cogito, ergo sum | ko tó ergó sum | myslím, tedy jsem; Descartovo východisko |
coke | kouk | kokakola |
colbertizmus, colbertismus | kolbertyzmus | francouzská varianta merkantilizmu |
college | kolidž | v anglosaských zemích typ střední, vyšší nebo vysoké školy, v USA typ vysoké školy, slangově univerzita |
colon | 1. kolon; 2. kolón | |
color | kolor | barva |
colour | kalr | barva, barevný |
come-back | kambek | návrat známé osobnosti do veřejného života |
coming-out | kaming aut | veřejné přihlášení se k určité činnosti |
comme il faut | komilfó | jak se sluší, jak se patří, vzorně, patřičně |
commedla dell’arte | komédja delarte | starší italská improvizovaná komedie |
commodo | komodo | volně, zvolna, pohodlně |
common law | komn ló | zvykové právo, obecné právo, angloamerický právní systém |
common sense | komn sens | prostý, zdravý rozum, selský rozum, praktické uvažování |
Commonwealth | politické společenství (bývalé britské impérium) | |
compact disc | kompakt dysk | kompaktní deska, kompakt, cédéčko, zkratka CD |
company | kampeny | společnost, sdružení; skupina, shromáždění. účast |
compliance | poddajnost (fyz.), ochota spolupracovat (med.) | |
compluvium, kompluvium | čtyřhranný osvětlovací otvor ve střeše atria antického domu | |
con-, kon- | první část složených slov mající význam s, se, spolu | |
conceptual-art | konseptjuel árt | výtvarný směr 60. let 20. století soustředěný na nápad více než na jeho realizaci |
concertino | končertýno | hudební skladba menšího rozsahu a menší obtížnosti než koncert; malá skupina sólových hudebníků |
concerto grosso | končertogroso | druh barokní instrumentální skladby střídajíci orchestr a concertino |
conditio sine qua non | kondýció sinekvá nón | podmínka, bez které nelze; nezbytná podmínka |
conductus | konduktus | středověká vícehlasá skladba, kondukt |
confessio | konfese | |
config | konfig | zvláštní textový soubor ovládající určité aspekty výkonu operačního systému v MS-DOS a OS/2 |
conquista | konkista | dobývání, dobytí; španělský termín pro dobytí indiánských území v Novém světě |
conquistador | konkistador | dobyvatel; španělské označení pro dobyvatele Nového světa |
consensus | konsenzus | |
constable | konstábl | |
consul | konzul | |
content | anglicky: obsah | |
contra bonos mores | jednání proti dobrým mravům | |
contradictio in adjecto | kontrádykció in adjektó | rozpor s přívlastkem; vzájemná negace dvou složek výrazu |
contrarietas | kontrárnost | |
contredanse, contre-danse | kontrdáns | starší řadový živý společenský tanec |
controlling | Integrovaný informační systém, který poskytuje komplexní informace pro ekonomicko-strategické řízení (integruje informační systémy jednotlivých složek nebo útvarů firmy). Tento systém zahrnuje jak tvorbu plánových ukazatelů, tak i jejich porovnání s dosaženou skutečností a vyčíslení příslušných odchylek. | |
contusio | pohmožděnina | |
cool | (expresivní výraz) moderní, současný, být cool - být in, být moderní a současný, držet krok s dobou | |
cooler | kúlr | míšený nápoj z ovocné šťávy s vínem nebo destilátem |
copyright | kopirajt | doložka o výhradě autorského práva |
cor | kor | srdce |
corium | korium | |
corner | kómr | skoupení určité komodity na trhu s úmyslem prodávat později za vyšší cenu nebo vedoucí k růstu cen okamžitě |
cornflakes, corn-flakes | kórnflejks | kukuřičné lupínky |
coroner | koroner | |
corporation | korporace | |
corps | kór | sbor, např. diplomatický, armádní |
corpus | korpus | |
corpus delicti | korpus deliktý | předmět doličný |
couleur | kulér | |
couloir | kuloár | |
coulomb | kulomb | jednotka elektrického náboje |
countdown | kauntdaun | odpočítávání |
country music | kantri mjúzik | původní lidová hudba jižních a západních amerických států; kovbojské písně s doprovodem kytary nebo houslí |
country | kantri | 1. země, kraj, venkov, půda; 2. country music |
country-rock | kantrirok | folk-rock |
court d’honneur | kúr donér | čestný dvůr u budov ve tvaru U, příznačný pro baroko |
cover girl | kavrgérl | fotomodelka, žena vyobrazená na titulní straně časopisu |
cover story | kavr story | článek nebo příběh v časopise pojednávající o věci, subjektu zobrazeném na přední obálce |
cover verze | předělávka písně (píseň převzatá od jiného autora a přezpívaná) | |
coxalgie | bolesti kloubů (kyčlí) | |
córdoba | kordoba | měnová jednotka Nikaraguy |
CPAP | CPAP - angl. zkr. continuous positive airway pressure. Ventilační režim, druh neinvazivní mechanické ventilace u spontánně dýchajícího pacienta, která se uskutečňuje pomocí obličejové nebo nazální masky. Tlak v dýchacích cestách převyšuje tlak atmosférický během nádechu i výdechu, to zvýší funkční reziduální objem čímž dojde ke zlepšení okysličení krve, pokud je hypoxemie způsobena nedostatečným plicním objemem. Používá se především u pacientů s obstrukční spánkovou apnoe. Srov. EPAP, PEEP, BIPAP | |
CPE | chlorovaný polyethylen | |
crack | krek | derivát kokainu, mimořádně toxická droga |
cracker | krekr | |
crash | kreš | 1. druh lněné tkaniny; 2. autonehoda, zejm. při automobilových závodech |
crazy komedie | krejzi komedye], crazy comedy [krejzi komedy | žánrový typ komedie se ztřeštěnými situacemi a množstvím gagů |
crazy | krejzi | bláznivý, potřeštěný, šílený |
credlt cerd | kredyt kárd | kreditní (úvěrová) karta umožňující držiteli vybírat hotovost nebo nakupovat na úvěr |
crescendo | krešendo | postupně silněji |
croissant | kruasán | pečivo z listového těsta plněné různou náplní |
cross country, cross-country | kros kantri | přespolní běh |
crossing-over | krosing ouvr | náhodná výměna chromozomových segmentů |
cruising | krúzing | anonymní sexuální kontakty, obv. homosexuální |
crux | krúx | kříž |
ctnost | trvalá a pevná dispozice konat dobro | |
cucurache | kukurača | živý latinskoamerický tanec, druh rumby |
cui bono | kuí bonó | v čí prospěch, komu to poslouží (ústřední otázka při vyšetřování zločinu) |
cui prodest | komu to slouží; komu to prospívá | |
cuketa, | jedlá odrůda tykve, turek se zelenými až pruhovanými bobulemi | |
culpa | kulpa | vina, provinění |
cunami, tsunami | cunami | ničivé mořské vlny způsobené podmořským zemětřesením |
cuneus | klín (lat.) | |
cunniling | kanyling | dráždění ženského pohlavního orgánu, zejm. klitorisu,jazykem |
cup | kap | šálek, pohár, kalich; sportovní cena, sportovní soutěž |
cupovat, | roztřepávat, načechrávat | |
cuprum | kuprum | měd |
curacao | kiraso | pomerančový likér |
curling | kerling | druh metané na ledě |
curriculum vitae | kurikulum víté | životopis |
cut-off score | hranice úspěšnosti, minimální počet bodů (procent), které se ještě považují za úspěch (např. u přijímacích zkoušek) | |
cutis | kutys | kůže, škára |
cvikr | brýle upevňované pouze na nos | |
cyankáli | kyanid draselný, prudký jed | |
cyanóza, cyanosa | modrofialové zbarvení kůže a sliznic způsobené nedostatečným okysličováním krve | |
cybeteria | kybernetická kafeterie, Internet kavárna | |
cyklamenový | růžovofialový (barva), cyklický, kruhový, pravidelně se opakující, periodický | |
cyklámen | brambořík | |
cyklida | matematický pojem, plocha čtvrtého stupně | |
cyklistika, | jízda na kole | |
cyklo-, | první část složených slov mající význam kolo, kruh, kruhový, cyklus, cyklický | |
cyklodrom | stadion s klopenými dráhami pro cyklistické závody | |
cykloid | typ osobnosti charakterizované střídáním nálad | |
cykloida | jedna z kotálnic | |
cyklokomputer | cyklokompjútr | počítač ujeté vzdálenosti na kole |
cyklokros | terénní cyklistika, jízda na kole po silnici a po lesních a polních cestách | |
cyklometrický | související s funkcemi arkussinus, arkuscosinus, arkustangens, arkuskotangens | |
cyklon, cyklón | 1. odstředivý odlučovač válcového tvaru; 2. místní název pro vyvinutou tropickou cyklonu, mohutnou vichřici v Indickém oceánu | |
cyklona, cyklóna | tlaková níže | |
cyklostyl | přístroj na rozmnožování písemností | |
cyklothymie | střídání nadšení a deprese | |
cyklotrial | terénní cyklistika, překonávání překážek bez doteku země | |
cyklotron | kruhový urychlovač těžkých nabitých částic | |
cyklovač | zařízení regulující pohyb v dávkách, cyklech | |
cyklus | oběh, pravidelně se opakující řada změn, období, etap | |
cylindr | 1. dutý válec; 2. vrchní skleněná část lampy; 3. vysoký tvrdý klobouk | |
cynik | necitelný, otrlý, bezohledný člověk | |
cynizmus, cynismus | pohrdání morálkou, odmítání morálních postojů | |
cyp | hornik nemotora | |
cypřiš | štíhlý kuželovitý jehličnatý strom | |
cyriak | člen mnišského řádu | |
cyrilice, kyrilice | slovanské písmo vytvořené koncem 9. století | |
cysta | váček, měchýř; patologická dutina v orgánu | |
cystalgie | bolest v močovém měchýři | |
cystin | složka bílkovin | |
cystom | nádor - tvořený převážně cystami | |
cystoskopie | vyšetření močového měchýře pomocí endoskopu | |
cyto- | první část složených slov mající význam buňka, buněčný | |
cytogenetika | obor zabývající se genetickými jevy na buněčné a jaderné úrovni | |
cytokiny | látky bílkovinné povahy (peptidy, glykopeptidy) produkované buňkami a sloužící k jejich vzájemnému ovlivňování a předávání informací. Uplatňují se např. v imunitním systému, v regulaci buněčného růstu, množení, aktivaci buněk atd. Mnohé z nich mají i účinky na ostatní orgány (podílejí se na vzniku horečky či nechutenství u infekcí). Jejich podávání nebo naopak potlačování jejich tvorby se využívá při výzkumu, diagnostice a někdy též v léčbě řady chorob (srov. anticytokiny). Srov. interferon, interleukiny, transfer faktor, růstové faktory Etymologie – vysvětlení původu slova: cyto-; řec. kineo pohybovat | |
cytologie | buněčná biologie | |
cytolýza, cytolysa | rozpouštění, rozpad buňky | |
cytoplazma, cytoplasma | protoplazma vyskytující se mimo buněčné jádro | |
cytostatikum | látka tlumící růst a rozmnožování buněk zejm. nádorových tkání, karcinostatikum | |
cytotoxický | rozrušující, otravující buňky | |
Czech Made | ček mejd | označení českého kvalitního zboží |
čabraka | 1. ozdobná pokrývka; 2. ornamentální motiv | |
čachr | nepoctivé jednání | |
čacký | hrdinský | |
čača, ča-ča, cha-cha | moderní společenský tanec kubánského původu | |
čador | závoj,jimž si muslimská žena zakrývá vlasy a šíji | |
čajot, chayote | (Sechium edule) středoamerická popínavá rostlina z čeledi tykvovitých, pěstovaná zejména pro jedlé plody podobné tykvi. | |
čakan, čagan, čekan, čegan | hůl (zejm. kovaná) opatřená sekyrkou | |
čakra | 1. kruh, kolo, sluneční kotouč; symbol neúprosného běhu času; 2. staroindická metací zbraň | |
čakry | Jsou to myšlené energické body na těle. Základních čaker je 7. Každá čakra má jednotlivou barvu a především význam.; staroindická zbraň; kolo (sluneční kotouč) jako staroindický symbol koloběhu života | |
čalamáda | směs krájené zeleniny naložené v octovém nálevu | |
čamara | pánský slavnostní černý kabát se stojatým límcem a řadou knoflíků zapínaných na šňůrky | |
čardáš | maďarský tanec složený z pomalé a rychlé části | |
častuška | ruská píseň obv.improvizovaného obsahu | |
čau, ciao | čao | pozdrav (ahoj, nazdar) |
čau-čau | plemeno společenského psa vyšlechtěné v Číně | |
ČD | čédé | České dráhy, státní organizace. |
čechizace, čechisace | počešťování | |
čechizmus, čechismus | bohemizmus | |
čedar | tvrdý sýr výrazné chuti | |
čeka | Všeruská mimořádná komise, bezpečnostní orgán sovětské moci (1917 až 1921) | |
čevapčiči, čevabčiči | jemně mleté kořeněné maso tvarované do šištiček, smažené nebo grilované | |
čibuk | turecká dýmka; lulka | |
čikle | přírodní elastická hmota používaná k výrobě žvýkačky | |
čilam | druh dýmky | |
čili, chilli | čili | směs koření, jehož základem je cayenský černý pepř rozemletý s drobnými tropickými papričkami čili |
činčila, | jihoamerický hlodavec se vzácnou kožešinou i kožešina z něho | |
činely | bicí hudobní nástroj | |
čingischán, džingischán | krutovládce,krutý dobyvatel | |
činohra | 1. div. hra, drama (vlastenecká, klasická, romantická či se scénickou hudbou) 2. divadelní soubor | |
činuk | chinook | |
čip, chip | čip | neformální označení integrovaného obvodu |
čipsy, chipsy, chips | čips | smažené bramborové lupínky |
čirok | obilnina teplých oblasti, kaoliang, sorgo | |
čižmy | vysoké boty, kozačky | |
čopovat | seknout, dát míči faleš | |
čorba | polévka ze zeleniny, hub, ryb, drůbeže, masa a fazolí | |
čubrica | balkánská směs koření | |
čufty | opékané drobné šištičky nebo kuličky z mletého masa a rýže podávané v rajské omáčce | |
čumiza | obilnina podobná prosu; obilky se používají jako krmivo pro exotické ptactvo | |
čupr | čiperný, podnikavý, živý | |
čurbes | 1. zmatek, nepořádek; 2. nevázaná, hlučná zábava | |
čutora | okrouhlá plochá láhev (obvykle cestovní) | |
čuvač | plemeno velkého ovčáckého dlouhosrstého psa | |
d’aur, džaur | v islámských zemích označení nemuslimů, nevěřících v islám | |
da capo | da kápo | pokyn k opakování části hudební skladby od začátku |
dabing | nahrazení mluveného slova ve zvukovém filmu mluveným slovem v jiné řeči | |
dada | dadaizmus, dadaistický | |
dadaistický | vztahující se k dadaizmu, mající vlastnosti dadaizmu; hravý | |
dadaizmus, dadaismus | avantgardní umělecký směr od roku 1916 do poloviny 20. let 20. století, dada | |
dafnie | hrotnatka, potrava akvarijních rybek | |
dagoba | orientální stupňovitě se zužující věžovitá buddhistická chrámová stavba, pagoda, stúpa | |
daguerrotypie | dagerotypie | jeden z nejstarších způsobů fotografování |
daimon, daimón | dobrý nebo zlý duch ovládající člověka; démon | |
daimonium, daimonion | vnitřní hlas; hlas svědomí, rozumu, hlas boží; mravní zákon | |
daiquiri | dajkiri | koktejl z rumu, citronové šťávy a cukru |
daktyl | trojslabičná sestupná stopa; daktylský verš | |
daktyloskopie | nauka o kožních lištách užitá k identifikaci osob, zejm. podle otisků prstů | |
daktylotika | prstová abeceda (daktylní abeceda) | |
daktylský | složený z daktylů | |
dalajlama, dalajláma | hlava lamaistické církve; považován za prostředníka mezi nebem a zemí | |
dalasi | měnová jednotka Gambie | |
dalba | pilota k vyvazování plavidel nebo k navigaci | |
dales | finanční tíseň | |
dalmatika | je svrchní liturgické roucho jáhna ve tvaru písmene “T” a bývá v tzv. liturgických barvách (bílá, červená, zelená, fialová, růžová). Bílá barva je užívána o většině svátcích Páně, o svátcích Panny Marie a svatých, kteří nebyli mučedníky. Sv. Štěpán je obvykle zobrazován v bílé, zlatě lemované dalmatice. | |
dalmatin, dalmatinec | středně velký pes s krátkou tvrdou srstí a černými nebo hnědými skvrnami | |
dalmetika | roucho pro jáhny | |
daltonizmus, daltonismus | barvoslepost zvláště na červenou a zelenou barvu | |
daman | africký drobný savec | |
damaroň | jehličnatá dřevina jižní polokoule | |
damascénský | týkající se Damašku, d. meč, d. ocel | |
damašek | tkanina s vetkaným lesklým vzorem | |
damnum | utrpěná škoda na věci nebo právu | |
Damoklův meč | meč visící nad hlavou; hrozba stálého nebezpečí | |
damping, dumping | damping | cenové podbízení, obv. v zahraničním obchodě, státem podporovaný ztrátový vývoz |
dampr, dumper | dampr | speciální vyklápěcí vozidlo |
dan | mistr nebo učitel japonských úpolových sportů; mistrovský stupeň vyjadřující technickou vyspělost závodníka těchto sportů | |
danajský dar | zrádný, zhoubný, nevýhodný, zkázonosný dar | |
dance | dáns | tanec, tančit |
dance-floor music | dáns flór mjúzik | taneční diskotéková hudba poplatná dobovým trendům |
dancing | dansing i dancing | tanec, taneční umění; večerní taneční zábavní podnik, tančírna |
dandy | dendy | švihák, frajer, hejsek |
danub | nejstarší chladné období alpského zalednění, donau | |
darda | karetní hra i figura v ní; úder, silná rána | |
darling | 1.dárlink; 2- důvěrné oslovení miláček, drahoušek | |
darwinizmus, darwinismus | vývojová teorie organizmů založená na přirozeném výběru, přežití nejlépe přizpůsobených | |
dasein | dázajn | pobyt, bytí zde; konkrétní existence |
databanka | banka dat | |
databáze | vnitřně organizovaný soubor informací, údajů, dat | |
datace | datování, vročení | |
dativ | při skloňování třetí pád | |
datka, | kazeta DAT; magnetofonový nosič digitálního záznamu | |
daughter | dóth | anglicky: dcera |
dauphin | dofén | titul francouzského následníka trůnu |
dáma | 1. žena z vyšší společnosti; žena vybraného chování; 2. druh karty; 3. desková stolní hra | |
dárlink, darling | zařízení na domácí čerpání vody ze studny | |
de dato | ode dne, od data, zkratka d.d. | |
de facto | dé faktó | ve skutečnosti, opravdu, podle skutečného stavu |
de iure, de jure | podle práva, právně | |
de luxe | de lux i de lix | luxusní, vynikající |
de omnibus dubitandum est, | o všem je nutno pochybovat | |
de visu | dé vízú | na pohled |
de-, dez- | předpona mající význam od,z, pryč | |
deadline, dead line | dedlajn | poslední termín, nejzazší časová hranice |
deadweight, dead weight | dedvejt | mrtvá váha; hrubá nosnost lodi |
dealer | dýler | pověřený zástupce firmy; zprostředkovatel burzovních obchodů |
dean | dýn | hodnostář anglikánské církve, děkan |
debakl | velká prohra, úplná porážka, neúspěch, pohroma | |
debata, | rozmluva, výměna názorů, diskuze na veřejném fóru | |
debelace | naprosté zničení nepřátelského státu | |
debet, debt, debit | dluh; minusový zůstatek na účtu; levá strana účtu, má dáti | |
debil | stižený debilitou; nadávka | |
debilita | lehký stupeň slabomyslnosti | |
debitor | debtor dlužník | |
debl, double | dabl | čtyřhra; družstvo dvou hráčů, posádka dvou na kajaku nebo kánoi |
deblokace | uvolnění, odstranění překážek; uvolnění pohledávek zejm. v cizím státě | |
debut | debut i debit | první vystoupení zahajující veřejnou (obv. uměleckou) dráhu, první uveřejněné dílo |
debutant | debutant i debitant | začátečník (zejm. v umění) |
debužírovat | hodovat, dobře jíst a pít | |
decan | decka, decák, deci, decilitr | |
decák | decka, decan, deci, decilitr | |
decelerace | zpomalování, snižování rychlosti, výkonu, vývoje | |
decennium | decényum | desetiletí, desáté výročí |
decentní | jemný, slušný, zdrženlivý | |
decentralizace, decentralisace | rozložení od středu; přesun funkcí a kompetencí na nižší orgány nebo na menší organizační jednotky | |
decepce | zklamání; oklamání | |
deci | decilitr, desetina litru | |
deci- | první část složených slov mající význam desetina, desátý díl | |
decibel | bezrozměrná jednotka pro měření výkonu, útlumu, zisku, hladiny intenzity zvuku nebo akustického tlaku | |
decima | desátý stupeň diatonické stupnice; desetiveršová sloka provensálského původu | |
decimalizace, decimalisace | zavádění desetinné soustavy | |
decimálka | decimální váha | |
decimální | založený na dělení na deset dílů, desetinný | |
decimovat | popravovat každého desátého; ničit, hubit, oslabovat | |
decize, decise | rozhodnutí, rozhodování; řídící sféra | |
decizní, decisní, decizivní, decizívní, decisivní | rozhodující | |
decka | deci, decilitr; decan, decák | |
decrescendo | dekrešendo | postupně zeslabovat |
dederon | syntetické vlákno a tkanina vyráběné v bývalé NDR (německy DDR); přezdívka pro obyvatele NDR | |
dedikace | věnování, připsání; věnovací text | |
dedukce | vývod, závěr; logické odvozování, vyvozování nových závěrů | |
deduktivní | založený na rozumovém, logickém vyvozování, na úvaze; postupující od obecného k zvláštnímu | |
deetatizace, deetatisace | odstátnění, privatizace | |
deexcitace | převedení vzbuzeného atomu do základního stavu | |
defaultní | výchozí | |
defekace | kálení, vyprazdňování střevního obsahu | |
defekt | vada, poškození, porucha, nedostatek | |
defektní | vadný, porušený, porouchaný; zdravotně postižený | |
defektologie | nauka o zdravotně postižených lidech, zejm. dětech | |
defektoskopie | metoda zkoumání defektů v makroskopické struktuře materiálu nebo v chemickém složení těles bez jejich porušení | |
defeminizace, defeminisace | 1. ztráta znaků charakteristických pro ženy; 2. upřednostnění přijímání mužů s cílem snížit nadměrný počet žen, např. ve školství | |
defenestrace | vyhození z okna | |
defenziva, defenziva, defensiva | obrana, odrážení útoku | |
defenzivní, defenzívní, defensivní- | obranný, obranářský, omezený na obranu | |
deferent | hlavní kruhová dráha v geocentrické soustavě, po které se pohybuje střed epicyklu | |
defétizmus, defétismus | poraženectví, nedostatek sebedůvěry a víry v možný úspěch | |
defibrilace | defibrilace - léčebný úkon, kterým se zruší fibrilace komor. Spočívá v použití elektrického výboje, který na čas „vymaže“ veškerou chaotickou srdeční činnost a umožní nástup pravidelnějšího rytmu. Jde o výkon zachraňující život, neboť fibrilace komor bez léčby vede rychle k smrti. D. se provádí okamžitě, jakmile je to možné (pacient při fibrilaci je v bezvědomí). Dvě elektrody se přikládají na hrudník a aplikuje se krátký elektrický výboj. Není-li d. dostupná, je nutná kompletní resuscitace (umělé dýchání, srdeční masáž) až do doby, kdy d. bude možné uskutečnit. Srov. kardioverze | |
defibrilátor | přístroj odstraňující fibrilaci srdce elektrickým výbojem | |
deficience | nedostatek, nedokonalost, vada | |
deficit | schodek, ztráta, nedostatek | |
defilé, defilírka, | slavnostní pochod, přehlídka | |
definice | slovní zavedení a objasnění obsahu, významu pojmu nebo výrazu; výměr | |
definitiva | trvalé ustanovení pracovního poměru ve státní službě | |
definitivní | konečný | |
definovat | přesně určit, podat definici | |
deflace | zhodnocování peněz; trvalý pokles cenové hladiny a růst kupní síly měnové jednotky; geomorfologie-odnos větrem, odvívání volných částic zvětralých hornin | |
deflagrace | Šíření výbuchu hmotou výbušniny stoupající rychlostí nedosahující rychlosti detonace. | |
deflektor | odchylovač; spoiler | |
deflexe | odchylka nebo úchylka ze směru nebo polohy; opak obvyklé polohy | |
deflorace | protržení panenské blány zpravidla při první souloži, zbavení panenství | |
defoliace | odlistění | |
defoliant | látka způsobující odlistění | |
deforestace | odlesnění | |
deformace | změna objemu a tvaru těles způsobená vnější silou; přetvoření, znetvoření, deformita | |
deformita | znetvoření, zkřivení, úchylka od přirozeného tvaru; deformace | |
defraudace | zpronevěra | |
defraudant | Podvodník, který se dopouští zpronevěry | |
degenerace | zeslabení, úpadek schopnosti; vývojový ústup, zvrhnutí se od normálního nebo progresivního vývoje | |
degenerativní | mající znaky úpadku, chátrání, zvrhlosti | |
degenerovaný | odrodilý, zvrhlý, zrůdný, zhanobený | |
deglaciace | ústup zalednění | |
degradabilita | rozložitelnost | |
degradace | 1. snížení, pokles, znehodnocení; 2. zbavení hodnosti, funkce; 3. rozklad makromolekulárních látek na nízkomolekulární | |
degrese | klesání, pokles | |
degustace | ochutnávka | |
degustovat | 1. ochutnávat; 2. znechucovat někomu něco | |
degutantní | nechutný, odporný | |
dehet | hustá tmavá, olejovitá kapalina vznikající při tepelném rozkladu organických látek bez přístupu vzduchu | |
dehonestace | urážka, pomluva, znectění | |
dehonestovat | ponižovat, urážet | |
dehydrace, dehydratace | vysychání, odvodnění; ztráta kapalin z orgánů; odstranění vody z látky např. zahřátím, vymrazením, odštěpením molekuly vody ze sloučeniny | |
dehydrační, dehydratační | odvodňovací, sloužící k dehydraci | |
dehydratovaný | dehydrovaný | |
dehydrogenace, | odštěpení vodíku z organické látky | |
dehydrovaný, dehydratovaný | zbavený vody, odvodněný | |
deifikace | zbožnění, zbožštění | |
deizmus, deismus | názor připouštějící existenci Boha, který svět pouze stvořil, ale dále do něj nezasahuje | |
deja vu, déjà vu | dežavi | stav mysli v situaci, kdy jsme přesvědčeni, že jsme ji již jednou nebo vícekrát jako takovou zažili slovo francouzkého původu |
déjeuner | dežené | druhá snídaně, přesnídávka |
dějství | část dramatického díla | |
deka- | první část složených slov mající význam desetinásobek, desetinásobný | |
dekadence | úpadek, úpadkovost; umělecký směr přelomu 19. a 20. století; bohémský pesimizmus | |
dekadentní | Vznikl z francouského décadence což je v překladu úpadek. Např. to že o někom řeknete, že je dekadent znamená že vše vidí černě. | |
dekadický | desítkový | |
dekaedr | desetistěn | |
dekagram | deset gramů, deko | |
dekalog | desatero, deset božích přikázání | |
dekameron | soubor deseti příběhů; příběh nebo příběhy deseti dnů | |
dekan | lineární nasycený uhlovodík s deseti atomy uhlíku; úsek ekliptiky o velikosti 10 stupňů | |
děkan | 1. církevní hodnostář; 2. akademický hodnostář stojící v čele fakulty | |
děkanát | úřad děkana | |
dekantace | oddělování nečistot vznášejících se v kapalině odstředěním nebo slitím kapaliny po usazení nečistot | |
dekantovat | opatrně přelít víno z lahve do karafy | |
dekapitace | 1. oddělení hlavy od trupu, stětí; 2. odstraňování vůdců, sesazení z funkce | |
dekapování | moření; odstraňování nežádoucích povlaků z povrchu kovu | |
dekarbonizace, dekarbonisace | odstraňování uhlíku z určité látky; změkčování vody | |
dekarboxylace | odštěpení oxidu uhličitého z karboxylové skupiny | |
dekartelizace | zrušení hosp. monopolních organizací | |
dekatování | úprava vlněných, polovlněných a bavlněných látek přepařením, čímž se ustaluje jejich lesk a zabraňuje se srážení | |
dekáda | soubor deseti prvků, období deseti dnů, desetiletí | |
deklamace | přednes, recitace | |
deklamátor | přednašeč, recitátor | |
deklamovat | přednášet, recitovat | |
deklarace | veřejné, obv. slavnostní prohlášení, vyhlášení; celní d. celní hlášení | |
deklarant | kdo podává celní hlášení, daňové přiznání | |
deklarativní | vyhlašovací, vysvětlovací; navenek okázalý | |
deklaratorní | vysvětlující, prohlašující, zjišťující | |
deklarovat | 1. vydat prohlášení, vyhlásit, prohlašovat; 2. označit obsah nebo cenu zásilky | |
deklasovat | 1. snížit, ponížit, znehodnotit; 2. vyloučit z jisté společenské vrstvy nebo ze společnosti vůbec | |
deklinace | sklon, naklonění; 1. úhlová vzdálenost hvězdy od rovníku; 2. výchylka magnetické střelky; 3. skloňování | |
deklinační | týkající se výchylky, týkající se deklinace | |
deko | dekagram, deset gramů | |
dekodér | zařízení na dekódování signálu, dekódovač, dešifrátor | |
dekokt | odvar, vodní výtažek z rostlinných částí, obv. z léčivých bylin | |
dekolonizace | odstraňování, odstranění kolonizace a jejích následků | |
dekolt, dekoltáž | hluboký výstřih u dámských šatů | |
dekompenzace, dekompensace | porušení kompenzace, selhání, zhoršení funkce orgánů | |
dekomponovaný | rozložený | |
dekompozice, dekomposice | rozložení, rozklad | |
dekompozitor, dekompositor | organizmus rozkládající v ekosystému organickou hmotu na jednodušší látky, reducent, destruent | |
dekomprese | odlehčení; snížení tlaku v některém orgánu či prostoru | |
dekoncentrace | 1. snížení, nedostatek koncentrace; 2. neschopnost soustředit se, nesoustředěnost | |
dekontaminace | odmoření, zbavení nečistot včetně choroboplodných zárodků, radioaktivních zplodin | |
dekor | výzdoba, ozdoba | |
dekorace | 1. výzdoba, ozdobení, okrasa; 2. hlavní část scénické výpravy v divadle, filmu a televizi; 3. udělení řádu, vyznamenání | |
dekorativizmus, dekorativismus | umělecký, zejm. výtvarný směr upřednostňující ozdobnost | |
dekorativní | okrasný, ozdobný | |
dekorovat | 1. ozdobit, vyzdobit; 2. slavnostně předat řád, vyznamenat | |
dekorum | formální, jen vnější důstojnost, vážnost, slušnost | |
dekovat | krýt, chránit | |
dekovat se | klidit se, skrytě, nenápadně se vzdalovat; krýt se | |
dekódovat | dešifrovat, odkódovat zakódovanou informaci | |
dekrement | útlum, úbytek snížení | |
dekrementace | snížení (čísla) | |
dekret | úřední výnos, ustanovení; úřední listina o určitém rozhodnutí | |
dekubit, dekubitus | proleženina | |
dekurs | dekurz | |
dekursivní | dekurzivní | |
dekurz, dekurs | denní záznam o průběhu nemoci; běh, průběh | |
dekurzivní, dekurzívní, dekursivní | pozadu splatný, splatný po určité lhůtě | |
delace | připadnutí, dědictví | |
delcredere | detkredere | |
deleatur | korekturní znaménko pro zrušení části textu | |
delegace | 1. skupina zástupců, poselstvo; 2.přenesení moci, pravomoci, věci k vyřízení | |
delegát | zmocněný nebo zvolený zástupce, člen delegace | |
delegovat | vyslat někoho jako zástupce; přenést moc, pravomoc | |
delfín | 1. ozubený savec z řádu kytovců schopný se učit; 2. plavecký styl | |
delfinárium | umělá nádrž pro delfíny | |
delicato | delikáto | volně |
delikatesa | 1. jemnost, delikátnost; 2. pochoutka, lahůdka, specialita | |
delikátní | 1. jemný, lahodný, jemnocitný, taktní; 2. ožehavý, choulostivý, vyžadující obezřetnost | |
delikt | přečin, poklesek, porušení práva; provinění | |
delikvence | páchání deliktů, trestná činnost | |
delikvent | provinilec, pachatel deliktu | |
delimitace | stanovení, vymezení hranic, rozhraničení; vymezení působnosti | |
delirium | blouznění, třeštění, zmatenost s halucinacemi | |
delirium tremens | delirium následkem chronické otravy alkoholem spojené se zrakovými halucinacemi | |
delisting | stažení emise akcií z trhu | |
delkredere, delcredere | delkrédere | úvěrní provize za poskytnutí záruky |
delta | 1. v řecké abecedě znak pro hlásku d; 2. typ říčního ústí rozvětveného do více ramen | |
deltaplaning, deltaplanning | deltaplejnyng i deltaplanyng | volné létání na deltaplánu |
deltaplán | závěsný kluzák, rogalo, deltoid | |
deltoid | 1. konvexní čtyřúhelník, jehož úhlopříčky jsou na sebe kolmé a právě jedna z nich je druhou půlená; 2. závěsný kluzák, rogalo, deltaplán | |
demagogický | zavádějící, klamný | |
demagogie | využívání zkreslených zjednodušených argumentů, působících zejména na city a předsudky, k ovlivňování jednotlivců a skupin | |
demarchos | správce v Aténách na Demoi (Kleisthénesovy reformy) | |
demarkace | vytyčení hranic, rozhraničení | |
demarše | diplomatický zákrok, vystoupení, důrazné upozornění, protest | |
dematerializace, dematerialisace | odhmotnění, odtělesnění | |
demence | duševní nemoc, která se projevuje oslabením rozumových schopností v důsledku degenerativních přeměn v mozkové tkáni | |
dement | člověk postižený demencí; blbec | |
dementi | úřední popření nebo vyvrácení zprávy | |
dementní | nesmyslný, bezesmyslný, nerozumný; otupělý, zblblý; slabomyslný | |
dementovat | prohlásit za nepravdivé; popírat; vyvracet | |
demeritní | Pokleslý, pochybený, hříšný | |
Démétér | v řecké mytologii-bohyně mateřství | |
demi- | první část složených slov mající význam půl, poloviční, polo- | |
demi-sec | demisek | polosuché víno |
demigrosisté | Prodejní sklady. Jejich činností je současný prodej pro živnostníky, maloobchodníky, velkké firmy i pro konečného spotřebitele. Převážně jde o sortiment, který se v síti prodejen jen obtížně prodává (řezivo, paliva apod.). | |
demilitarizace, demilitarisace | zákaz udržování a rozšiřování ozbrojené síly | |
demineralizace, demineralisace | 1. odstranění rozpuštěných minerálních látek z tekutiny; 2. úbytek minerálních solí ve tkáních | |
deminutivum | zdrobnělina | |
demise | vzdání se funkce, úřadu; odstoupení | |
demiurg | starořecký řemeslník; ideální tvůrčí princip, stvořitel světa i jeho řádu | |
demižon, demižón | vydutá skleněná nádoba, obvykle chráněná opleteným proutím nebo proužky plastu | |
demo | předběžná, demonstrační ukázka, demoverze | |
demo- | první část složených slov mající význam lid, lidový | |
demobilizace, demobilisace | zrušení válečné pohotovosti armády; převedení hospodářství do mírového stavu | |
democentrum | předváděcí (demonstrační) středisko | |
demodé, démodé | vyšlý z módy, staromódní | |
demodulátor | zařízení umožňující získání původního (modulovaného) signálu | |
demofobie | chorobný strach z lidí | |
demografie | věda zabývající se reprodukcí obyvatelstva | |
demokracie | vláda lidu; systém institucí dělby a delegace moci | |
demokrat | stoupenec demokracie; ten, kdo dodržuje její principy | |
demolice, bourání, | odstraňování, demolování nepotřebných staveb | |
demolovat | bourat, ničit, pustošit | |
démon | dobrý nebo zlý duch; v náboženství zlý duch, ďábel | |
demonetizace, demonetisace | zrušení platnosti kovové mince jako zákonného platidla; znehodnocení, stažení mince z oběhu | |
démonický | působící tajemným, zhoubným kouzlem, ďábelský | |
démonizmus, démonismus | víra v démony; démonická síla, moc | |
demonopolizace, demonopolisace- | rušení, odstraňování monopolů | |
demonstrace | předvádění, názorná ukázka; veřejný projev protestu, průvod demonstrantů | |
demonstrativní | názorný; vyzývavý; vypočítaný na vnější efekt | |
demonstrovat | projevit, dát najevo; předvádět, doložit výklad; účastnit se demonstrace | |
demontáž | rozložení, rozebrání | |
demoralizace, demoralisace | úpadek mravů, ztráta mravní odpovědnosti, mravní rozklad; úpadek smyslu pro mravní hodnoty; uvolnění kázně | |
démos | ve starověkém Řecku lid, obyvatelstvo určitého území nebo správní jednotka, obec | |
demoskopie | výzkum veřejného mínění | |
demotivace | snížení, úpadek, ztráta zájmu, motivu | |
demoverze | předběžná ukázka, demo | |
denacifikace | odstranění nacistů a jejich vlivu v poválečném Německu | |
denar | měnová jednotka bývalé jugoslávské republiky Makedonie | |
denatalita | pokles porodnosti | |
denaturace | 1. zbavení původní podoby; 2. znehodnocení látek 3. d. bílkovin změna jejich struktury fyzikálními nebo chemickými prostředky | |
denaturalizace, denaturalisace | vzdání se, ztráta státního občanství | |
denaturát | denaturovaný líh | |
dendrit | výběžek nervových buněk | |
dendro- | první část složených slov mající význam strom | |
dendrochronologie | zabývá se zkoumáním letokruhů - určování stáří objektu pomocí stáří stromů, vychází se z odlišností letokruhů | |
dendrolit | zkamenělé dřevo | |
dendrologie | nauka o dřevinách | |
dendrometrie | nauka o zjišťování hmoty, věku a přírůstku stromů vzhledem k využití dřevní hmoty | |
denegatio iustitiae | odmítnutí spravedlnosti | |
denervace | dočasné nebo trvalé vyřazení určitého nervu z funkce; ztráta nervového zásobení určité oblasti | |
denervovat | 1. odstraňovat nervy z určitých částí těla; 2. znervózňovat, způsobovat podráždění nervů | |
dengue | virové onemocnění v tropických a subtropických oblastech | |
denim | džínovina, džínsovina, kepr | |
denivelizace, denivelisace | odstraňování shodné úrovně, např. mezd | |
denominace | 1. označení jménem, pojmenování; 2. jednotlivá protestantská církev; 3. měnová reforma, při níž dochází k snížení nominální hodnoty platidel | |
denotace | vztah výrazu k denotátu, tj. k tomu, co označuje | |
dentakryl | druh plastické hmoty užívané zejm. na zubní protézy | |
dentála | zubnice, zubná souhláska | |
dentální | zubní | |
dentice | prořezávání zubů | |
dentin | zubovina | |
dentista | zubní technik | |
denudace | obnažování, odkrytí; odnos, snižování zemského povrchu | |
denumenizace | odbožštění; zbavení božských vlastností | |
denunciace | udání, nařčení, donášení | |
denunciant | udavač, donašeč | |
denutrice | hubenost, podvýživa | |
denzimetr, densimetr | hustoměr | |
denzita, densita | hustota | |
denzitometrie, densitometrie | měření optických hustot zpracovaných foto afických záznamů | |
deo-, dezo- | první část složených slov s významy spojenými s odstraňováním nežádoucích pachů | |
deodorant | dezodorant | |
deontologie | nevžité označení etiky jako nauky o povinnostech | |
deoxyribonukleový, d. kyselina | nukleová kyselina, nositel genetické informace, zkratka DNA | |
deoxyribosa | cukr, pentóza, s pěti uhlíky | |
depalatalizace, depalatalisace | ztráta měkkosti, změna měkké souhlásky v tvrdou | |
depandance,dependance,dépendance | depándáns | vedlejší budova, přístavek, oddělená část domu, hotelu, ubytovny; pobočka |
departement | departmán | správní celek |
department | oddělení, úřední odbor | |
dependence | dypendens | závislost |
depergelace | proces rozmrzání věčně zmrzlé půdy | |
depersonalizace, depersonalisace- | odosobnění | |
depeše | rychle předaná písemná zpráva | |
depigmentace | ztráta, úbytek kožního pigmentu | |
depilace | umělé odstraňování nežádoucích chloupků, vlasů; epilace | |
depistáž | vědomé, cílené, včasné vyhledávání nemocných nebo zdrojů nemoci v celé populaci nebo ve vybraných skupinách | |
depka | deprese | |
depo, depot | sklad, úschovna; objekt pro údržbu a opravy vozového parku | |
depolymerace, depolymerizace, depolymerisace | rozklad chemicky složité látky na jednoduché složky | |
deponát | uložená věc, uložená částka, věc v úschově | |
deponovat | uložit, ukládat, dávat do úschovny | |
depopulace | vylidňování, vylidnění určitého území; snížení porodnosti | |
deportace | nucené vystěhování, vyvezení, obv. z trestu | |
depot | depo | |
depotní | 1. forma léků s velmi pomalým vstřebáváním; 2. depozitní | |
depozice, deposice | 1. uložení a svěření do úschovy; 2. zbavení úřadu; 3. písemné svědectví, místopřísežné prohlášení | |
depozit, deposit, depozitum, depositum | vklad; vložená částka; uložená věc nebo peníze | |
depozitář, depositář | prostor pro uložení sbírek, sklad; uschovatel | |
depozitní, depositní | vložený, uložený,deponovaný (např. vklad), depotní; přijímající vklady nebo cenné papíry k úschově a správě (banka) | |
depravace | zhoršení, úpadek, zkáza | |
depreciace | znehodnocení, snížení hodnoty | |
deprese | pokles, snížení; prohlubeň, proláklina; stav skleslosti, sklíčenosti | |
depresivní, depresívní | tísnivý, skličující; snížený, pokleslý | |
deprimovaný | sklíčený, stísněný | |
deprivace | ztráta, zbavení, nedostatek něčeho; strádání z nedostatku smyslových podnětů; dlouhodobý nedostatek tělesných a psychických potřeb | |
deprivovaný | postižený psychickým i tělesným nedostatkem, frustrovaný | |
depurace | vyčištění | |
deputace | poselstvo, delegace, skupina mluvčích | |
deputát | odměna v naturáliích | |
deratizace, deratisace | hubení hlodavců v uzavřených objektech | |
derby | velké koňské dostihy; utkání tradičních, obv. místních soupeřů | |
derealizace, derealisace | chorobné odvrácení od skutečnosti, chorobný pocit neskutečnosti | |
deregulace | omezení regulačních zásahů | |
dereizmus, dereismus | myšlení odchylující se od skutečnosti a logiky k vlastním představám a fantaziím | |
derelikce | úmyslné vzdání se vlastnictví věci | |
derivace | odchýlení, úchylka; jeden ze základních pojmů matematické analýzy; odvozování | |
derivans | léky, které silným drážděním pokožky snižují bolestivý pocit | |
derivát | sloučenina odvozená od základní molekuly, látky; odvozenina | |
derma | kůže, pokožka | |
derma-, dermato-, dermo- | první část složených slov mající význam kůže, kožní, pokožka, pleť | |
dermabraze, dermabrase | chirurgické zbroušení pokožky | |
dermatitida | zánětlivé onemocnění pokožky | |
dermatoglyfika | nauka o kožních lištách na prstech, dlaních a chodidlech | |
dermatologie | obor lékařství zabývající se prevencí, diagnostikou a léčením chorob kůže | |
dermatomykóza, dermatomykosa | kožní onemocnění vyvolané parazitickými houbami | |
dermatovenerologie | obor lékařství zabývající se kožními a pohlavními chorobami | |
dermatozoonóza, dermatozoonosa- | kožní choroba vyvolaná parazity živočišného původu | |
dermatóza, dermatosa | nespecifikované kožní onemocnění | |
dermální | kožní, vztahující se k vazivové části kůže | |
dermochalaze, | nadměrné uvolnění kůže, převislá vrásčitá kůže | |
dermoid, dermatoid | nádorovitý útvar v kůži, cysta | |
dernier cri | dernjé kri | poslední módní výkřik, poslední novinka |
derniéra | dernyéra i derniéra | poslední představení, poslední uvedení |
derogace | zrušení nebo omezení právního předpisu, abrogace | |
derviš | islámský žebravý mnich; asketa | |
desakralizace | odposvátnění | |
desant | výsadek; vojsko určené pro akce na nepřátelském území | |
descendence | zpětná, sestupná posloupnost, vývojová linie | |
descendenční | vývojový sestup, ústup; degresivní | |
descendent | člen sestupné posloupnosti,potomek; právo příbuzný v sestupném pokolení | |
descendentní | sestupující, sestupný | |
desenzibilace, desensibilace | snížení, ztráta citlivosti, znecitlivění | |
desesperado | beznadějní | |
design | dyzajn | vzhled, tvar; návrh tvarování výrobku sjednocující funkční účelnost a estetický vzhled |
designace | 1. ustanovení, jmenování do úřadu; 2. označení, pojmenování | |
designér | dyzajnér | návrhář, projektant |
designovaný | jmenovaný do úřadu | |
deskripce | opis, popis | |
deskriptiva | deskriptivní geometrie | |
deskriptivní | popisný; zabývající se zobrazováním | |
deskriptor | (v počítačovém zpracování informací) klíčové slovo, předmětové heslo ap. charakterizující tematiku zpracovaného informačního pramene | |
desktop | deska psacího stolu, stolní; konstrukce zařízení umožňující jeho umístění na stole | |
desktop publishing | desktop pablišing | grafická a předtisková příprava pomocí počítače |
deskvamace | deskvamace – olupování kůže (popř. epitelu), v drobných šupinkách nebo ve větších cárech. Srov. skvama | |
desmo- | první část složených slov mající význam pouto, vazba | |
desorpce | uvolnění adsorbovaných molekul z povrchu látky (adsorbentu) nebo absorbovaných molekul z objemu látky (absorbentu), opačný pochod k sorpci | |
despekt | pohrdání, opovržení | |
desperace | beznaděj, zoufalství | |
desperát | zoufalec, zoufalý odvážlivec | |
despocie | ničím neomezená vláda | |
despota | neomezený vládce, tyran; panovačný, krutý člověk | |
despotizmus, despotismus | tyranství; neomezená vláda | |
destabilita | nevyrovnanost, kolísavost, nestabilnost | |
destabilizace, destabilisace | znerovnovážnění, ztráta rovnováhy; znejistění, ztráta směru, hodnot, jistot | |
destilace | oddělování složek kapalných směsí podle rozdílného bodu varu, překapávání | |
destilát | 1. produkt destilace; 2. pálenka, alkoholický nápoj získaný destilací | |
destilátor | přístroj na destilaci | |
destinace | určení, předurčení, osud; místo určení, si cesty | |
destruent | organizmus rozkládající v ekosystému organickou hmotu na jednodušší látky, dekompozitor, reducent | |
destrukce | zničení, porušení, rozklad | |
destruktivita | rozkladnost; bořivá, ničivá vlastnost nebo činnost | |
destruktivní | ničivý, rozkladný, rozvratný, destrukční | |
desublimace | přechod látky z fáze plynné do fáze pevné | |
desubstantivum | slovo odvozené ze substantiva | |
desulfurace | odstraňování síry | |
dešerže | salva, hromadný výstřel | |
dešifrovat | luštit, rozluštit, přečíst šifrovanou zprávu pomocí šifrovacího kódu | |
detail | podrobnost | |
detašér | odborný čistič skvrn | |
detašovaný | oddělený, samostatný, izolovaný | |
detašovat | oddělit, odtrhnout, vyčlenit | |
detegovat | detektovat | |
detekce | zjišťování, odhalování, objevování neznámého, skrytého | |
detektiv | tajný policista; soukromý vyšetřovatel | |
detektor | přístroj umožňující detekci, zjišťování přítomnosti něčeho | |
detektovat | zjišťovat přítomnost něčeho, např. určité látky, detegovat | |
detence | zdržení, zadržení; právo stav, kdy osoba ovládá nějakou věc, kterou nevlastní a nakládá s ní jako s cizí | |
detendér | zkapalňovač plynů | |
détente | uvolňování mezinárodního napětí v 70. letech 20. století | |
detentor | vlastník, držitel věci | |
detenze, detense | uvolnění svalového napětí | |
deterent | odpuzovací, zashašovací prostředek nebo metoda | |
detergent | syntetický prací, čisticí prostředek obsahující účinné složky | |
deteriorace | dočasné, krátkodobé snížení rozumových schopností | |
deteriorizace, deteriorisace | zhoršování; znehodnocování materiálu, degradace | |
determinace | vymezení, určení pojmu; stanovení vývojového směru; vztah mezi určujícím a určovaným | |
determinant | pojem lineární algebry,číslo, které je jistým způsobem přiřazeno čtvercové matici | |
deterministický | vlastnost procesu, jehož každý stav je určen předcházejícím | |
determinizmus, determinismus | názor o nutné příčinné podmíněnosti všech událostí, všeobecné zákonitosti příčiny a následku | |
determinovat | určit, předurčit, obdařit vlastnostmi nebo vývojovým nasměrováním | |
deterze, deterse | druh ledovcové eroze | |
detezaurace, detesaurace, dethesaurace | snižování zásoby hotovostních peněz držených obyvatelstvem | |
detonace | výbuch,exploze | |
detoxifikace | léčba závislostí na alkoholu nebo drogách | |
detoxikace | odstranění jedovatosti, jedovatých látek | |
detrakce | druh ledovcové eroze | |
detrinid | mikročástice hnědého uhlí sloužící jako pojivo při briketování | |
detrit, detritus | drť, suť vzniklá přirozeným rozpadem hornin; biol. rozpadající se odumřelá organická hmota v ekosystému | |
detronizace, detronisace | svržení z trůnu,sesazení panovníka | |
detto | rovněž, právě tak, totéž, zkratka dto, dtto | |
deus ex machina | náhlé vyřešení zápletky antické tragédie bohem spuštěným na jeviště pomocí stroje; neočekávané vyřešení problému, sporu autoritou; rozhodnutí shůry | |
deus sive natura | bůh neboli příroda; panteistický názor o božské oduševnělosti celé přírody | |
deuteranopsie | barvoslepost na zelenou barvu | |
deuterium | těžký vodík, izotop vodíku | |
deutero- | první část složených slov mající význam 1. druhotný; 2. obsahující deuterium | |
deuterokanonický | obsažený v Bibli (Starém zákoně) navíc oproti palestinskému kánonu | |
deuteron | jádro deuteria | |
devalorizace, devalorisace | znehodnocení | |
devalvace | oficiální snížení zlatého obsahu nebo kurzu, měnové parity peněžní jednotky | |
devaporace | odpařování | |
devastace | ničení, zpustošení | |
devastovaný | zpustošený | |
devastovat | ničit (viz devastace) | |
developer | realitní agentura | |
development | vývoj; ve stavebnictví - činnost vytipování lokality, vypracování projektu, realizace a financování stavby | |
deverbativum | slovo odvozené od slovesa | |
deviace | odchylka, úchylka, vybočení; odklon od normy | |
deviant | jedinec postižený deviací | |
devitalizace, devitalisace | umrtvení nervu v zubu | |
devíza | heslo, průpověď, mravní zásada | |
deviza, devisa | bezhotovostní platební prostředek vyjádřený v cizí měně | |
devizový | vztahující se k devize | |
devoce | oddaná, pokorná až přílišná úcta | |
devoluce | 1. regresivní vývoj; 2. převedení pravomoci na nadřízený orgán, výbor | |
devon | nejmladší útvar starších prvohor | |
devotní | pokorný, ponížený; podlézavý | |
devótnost | poníženost, oddanost | |
dexiografie | psaní zleva doprava | |
dexiotropní | pravotočivý, dextrotropní | |
dextrin | produkt hydrolýzy škrobu užívaný zejména jako lepidlo | |
dextrokardie | vrozená poloha srdce na pravé straně | |
dextropozice | uloženo , položeno na pravé straně | |
dextrotropní | pravotočivý, dexiotropní | |
dextróza, dextrosa | škrobový cukr | |
dezaktivace, desaktivace | zbavení účinnosti; odstraňování, snižování radioaktivního zamoření | |
dezavuovat, desavuovat | zapřít, neuznat něco, odvolat nějaké tvrzení | |
dezén, desén | vzor, vzorek, kresba na materiálu | |
dezerce, deserce | zběhnutí; opuštění povinností | |
dezert, desert | zákusek, závěr menu | |
dezertér, desertér | zběh | |
dezertifikace, desertifikace | proces rozšiřování pouště (zejm. na jejím okraji) v důsledku činnosti člověka | |
dezertní, desertní | vztahující se k dezertu; d. víno víno s vysokým obsahem alkoholu a cukru | |
dezertovat, desertovat | zběhnout | |
dezideratum, desideratum | požadavek, žádaná věc | |
deziderium, desiderium | přání, požadavek, žádost | |
deziluze, desiluze | zbavení iluzí,vystřízlivění; rozčarování, zklamání | |
dezinfekce, desinfekce | záměrné odstraňování, ničení choroboplodných zárodků fyzikálními nebo chemickými prostředky; prostředek používaný k takové činnosti | |
dezinficiens, desinficiens | prostředky užívané k umrtvení mikrobů ve vzduchu a na povrchu předmětů | |
dezinformace, desinformace | záměrně zkreslená informace, uvedení v omyl | |
dezinsekce, desinsekce | odhmyzování | |
dezintegrace, desintegrace | rozpad, rozklad, rozpolcení, rozdělení celku; ztráta systematičnosti a organizace | |
dezodorace, desodorace, deodorace- | zbavování vůně nebo zápachu chemickými prostředky | |
dezodorant, desodorant, deodorant- | prostředek na odstraňování nežádoucích pachů | |
dezolátní, desolátní | neutěšený, žalostný, zoufalý | |
dezorganizace, desorganizace | porušení pořádku; rozvrat, chaos, nepořádek,zmatek | |
dezorientace, desorientace | ztráta orientace, bezradnost; úmyslné uvádění ve zmatek | |
dezoxi-, deoxi- | první část složených slov s významy spojenými s odstraňováním kyslíku | |
dharma | v hinduizmu vesmírný, kosmický řád, zákon; jeho dodržování v životě jedince; v buddhizmu Buddhovo učení | |
di-, dis- | předpona mající význam 1. dvakrát; 2. roz-, naskrz, napříč; | |
dia- | předpona mající význam 1. přes,2. diabetický; 3. diapozitiv | |
diabetes insipidus, | úplavice močová, žíznivka; choroba z nedostatku antidiuretického hormonu | |
diabetes mellitus, | úplavice cukrová, cukrovka; choroba z nedostatku inzulinu | |
diabetický | určený pro diabetiky | |
diabetik | nemocný cukrovkou | |
diabetologie | podobor vnitřního lékařství zabývající se prevencí a léčením cukrovky | |
diabolický | ďábelský | |
diabolizmus, diabolismus | kult satana | |
diabolka | střela do vzduchovky | |
diachoresa | v biologii: prostorové rozčleňování plazmy, kdy se buňka mnoha jadernými děleními rozrůstá v jednolitou, mnohojadernou masu plazmy (např. u třídy Mycetozoa) | |
diachronie | sledování časového vývoje | |
diadém | ozdobná čelenka, drahocenná ozdoba hlavy | |
diadický vztah | vztah mezi dvěma lidmi | |
diafán | průsvitný papír, transparentní plakát | |
diafilm | filmový materiál na výrobu diapozitivů | |
diafon | automatický promítací přístroj umožňující promítání diapozitivů s reprodukcí doprovodného textu | |
diaforetikum | lék usnadňující pocení | |
diafragma | přepážka, mezistěna; clona; membrána; pórovitá průlinčitá stěna; bránice, dno (pánevní), spodina (úst) | |
diafýza | střední část dlouhé kosti | |
diageneze, diagenese | soubor procesů probíhajících v období mezi uložením sedimentu a jeho metamorfózou nebo jeho zvětráváním | |
diagnostický | zjišťovací, rozpoznávací, testovací | |
diagnostika | proces rozpoznávání, např. nemoci; testovací technika | |
diagnostikovat | stanovovat diagnózu | |
diagnóza, diagnosa | určení, vymezení, stanovení; rozpoznání choroby | |
diagonál | vzor tkaniny s výrazným šikmým úhlopříčným řádkováním | |
diagonála | úhlopříčka | |
diagonální | úhlopříčný | |
diagram | grafické nebo schematické znázornění nějakého děje, procesu; v matematické statistice znázornění četnosti jevu | |
diakonie, dlákonie | služba lásky a pomoc ve všech oblastech lidské nouze, nedílná součást křesťanského poslání; služby bližním v nouzi | |
diakonikon | postranní prostor při apsidě starokřesťanských a řeckých kostelů určený pro diákony | |
diakritický | rozlišovací, rozeznávací | |
diakritika | užívání diakritických znamének (např. tečka, čárka, otazník) | |
dialektický | 1. týkající se dialektiky; 2. nářeční, dialektový | |
Dialektický materialismus | Věda o nejobecnějších zákonech vývoje přírody, společnosti a myšlení. | |
dialektika | názor, pojetí různosti, rozporu v abstrakci pohybu nebo vývoje | |
dialektizmus, dialektismus | nářeční prvek použitý ve spisovném jazyce | |
dialektologie | odvětví jazykovědy zabývající se studiem nářečí a jejich vývojem | |
dialog | rozhovor mezi dvěma nebo více osobami | |
dialýza, dialysa | 1. rozklad; oddělování látek procházejících organickými blánami; 2. lék. odstraňování zplodin látkové přeměny z organizmu zadržovaných v organizmu při selhání ledvin | |
diamagnetizmus, diamagnetismus- | vznik magnetizace orientované proti směru magnetického pole | |
diamant, démant | 1. nejtvrdší nerost, krychlová modifikace uhlíku, velmi cenný drahokam; 2. písmo o velikosti 4 bodů | |
diamantová cesta | (sanskrt. vadžrajána, tib. dordže thegpa) učení Buddhy zdůrazňující buddhovskou podstatu všech bytostí a prvotní čistotu všech jevů. | |
diametr | průměr | |
diametrální | procházející středem; protichůdný, protikladný, opačný | |
dianetika | americká metoda zvyšování duševního potenciálu | |
diapauza, diapeusa | zpomalení nebo zastavení životních projevů živočichů, např. zimní spánek | |
diapazon | rozpětí, rozsah | |
diapivo | pivo pro diabetiky | |
diapozitiv, diapositiv | pozitivní obraz na průhledné nebo průsvitné podložce | |
diaprojektor | přístroj k promítání diapozitivů zasazených do rámečku | |
diarchie | dvojvládí | |
diarea, diaré | průjem | |
diaspora | rozptýlení; dlouhodobý pobyt náboženské nebo etnické skupiny v cizím prostředí; část rostliny zajišťující rozmnožování oddělená od mateřské rostliny | |
diastáza, diestase | rozestup, rozdvojení | |
diastola | ochabnutí, povolení stahu srdeční svaloviny po předcházející kontrakci | |
diatermie, diathermie | léčebné prohřívání orgánu průchodem vysokofrekvenčního elektrického proudu | |
diatéza, diatesa | vrozená dispozice k určitým chorobám, k patologické reakci | |
diatonický | určitým způsobem střídající pět celých tónů a dva půltóny (d. stupnice) | |
diatriba | populární filozofická přednáška týkající se zejména mravních otázek, oživovaná různými citáty, anekdotami apod. | |
diazenitál | astronomický přístroj k určení okamžitého průchodu hvězd vertikálem | |
diazo-, | sloučeniny se skupinou dvou dusíkových atomů | |
diazotypie | způsob záznamu obrazu | |
diákon | duchovní nižšího svěcení, jáhen | |
diální, | probíhající celých 24 hodin | |
diář, diárium | kalendář s rubrikami pro denní záznamy | |
dichotomie | dělení na dvě části, skupiny, třídění do dvou skupin | |
dichroman | sůl kyseliny chromové, dvojchroman | |
dicto anno | dyktó anó | řečeného roku |
dictum | dyktum | řečeno, vyřčeno; slovo, průpověď |
didaktický | poučný, poučující, vyučovatelský | |
didaktika | teorie vyučování a vzdělávání; výchovná tendence | |
diecéze, diecese | území spravované biskupem, biskupství | |
diefenbachie | dýfnbachie | prudce jedovatá tropická bylina, pokojová rostlina |
dielektrický | elektricky nevodivý | |
dielektrikum | elektrický nevodič | |
diencefalon | mezimozek | |
diergol | dvojsložková pohonná látka | |
dies irae | dyés íré | den hněvu; část zádušní mše |
dieselmotor | dýzlmotor | dieselový motor, vznětový motor |
dieta | výživa doporučovaná lékařem jako prevence chorob; pomocná součást léčebného procesu; náhrada výloh při služební cestě | |
dietetický | odpovídající zásadám správné výživy | |
dietetik | odborník v dietetice | |
dietetika | nauka o správné, vhodné výživě zdravých i nemocných | |
dietní | splňující podmínky diety | |
dietologie | podobor vnitřního lékařství zabývající se prevencí, diagnostikou a léčbou poruch výživy | |
difamace | utrhání na cti, ostouzení, pomlouvání, pomluva | |
diference | rozdíl, rozpor, neshoda | |
diferenciace | rozlišení, rozrůznění, odlišení, rozlišování; vývojové rozrůznění | |
diferenciál | stroj. soustava spoluzabírajících ozubených kol obv. se dvěma stupni volnosti; mat. nekonečně malý přírůstek proměnné veličiny | |
diferenciální | zaznamenávající jenom rozdíly, rozlišovací, rozdílový | |
diferenciálový | týkající se převodového mechanizmu diferenciálu | |
diferencovat | 1. stanovovat, zjišťovat odlišnost; 2. mat. vypočítat diferenciál funkce | |
diferenční | sloužící k rozlišení, rozlišovací, rozdílový, rozdílný | |
dificilita | relativně drobná a reverzibilní závada v chování nebo prožívání | |
dificilní | neukázněný, nesnášenlivý; špatně vychovatelný, nesnadno ovladatelný; těžko uskutečnitelný | |
difoltní | z angličtiny default [difo:lt] - výchozí, předem nastavená hodnota | |
difosgen | dusivá bojová látka v I. světové válce, acylhalogenid | |
difrakce | ohyb | |
difrakční | ohybový | |
difterie, diftérie | záškrt | |
diftong | dvojhláska | |
difundovat | pronikat, prolínat, prosakovat, prostupovat | |
difuze, difúze, difuse | pohyb částic vyvolaný gradientem, např. teplotním,koncentračním | |
difuzní, difúzní, difusní | rozptýlený | |
difuzor, difusor | rozptylovač; trubice, kanál s plynule se zvětšujícím průřezem ve směru toku tekutiny | |
digamie | druhé manželství | |
digesce | vyluhování látek v rozpouštědle za určitých podmínek; trávení, zažívání; potr. stanovení cukernatosti cukrové řepy | |
digest | dajdžist | přehled, výtah, výběr |
digestiv | látka podporující trávení, doplňuje sníženou hladinu tráviách enzymů | |
digestivum | látka podporující trávení doplňuje sníženou hladinu tráviách enzymů, eupeptikum | |
digestoř | skříň s odsáváním pro laboratorní práce s jedovatými, nebezpečnými, popř. páchnoucími látkami; odsávací zařízení v kuchyni | |
digitalizace, digitalisace | převod analogového signálu na digitální | |
digitální | 1. číslicový; 2. patřící k prstu, prováděný prstem | |
digitizér | pohyblivý snímač udávající průběžně polohu pomocí diskrétních číselných hodnot | |
dignita | důstojnost; vysoký úřad | |
digrese | největší úhel mezi rovinou výškové kružnice hvězdy a rovinou výškové kružnice pólu | |
dik, DIK | držitel investičních kuponů | |
dikce | soubor výrazových prostředků a způsob vyjadřování | |
dikcionář | slovník | |
díké | spravedlnost, vnitřní zákonitost; zákon přírodní, právní zánět chlopní | |
dikliditida | zánět chlopní | |
diktafon | přístroj pro záznam mluveného slova a jeho pozdější přepis | |
diktatura | autoritativní forma vlády, při které vládnoucí subjekt soustřeďuje veškerou nebo rozhodující moc ve svých rukou | |
diktát | čtení textu, který má být zapsán; rozkaz, autoritativní řízení | |
diktátor | vládce s neomezenou mocí | |
diktionář | slovník | |
dilatace | rozšíření, roztažení, zvětšení | |
dilatační | související s dilatací | |
dilatans | lék rozšiřující cévy | |
dilatátor | 1. sval v oční kouli rozšiřující zorničku; 2. zařízení k rozšíření zúžených míst | |
dilatometr | zařízení měřící roztažnost působenou změnou teploty | |
dilema | nutná obtížná volba mezi dvěma vzájemně se vylučujícími možnostmi; rozpaky | |
diletance | amatérství, neodbornost, diletantizmus | |
diletant | neodborník, samouk, nedouk | |
diletantizmus, diletantismus | neodbornost, samouctví; povrchnost | |
dilogie | umělecké dílo skládající se ze dvou částí | |
diluviální | vztahující se ke staršímu oddělení čtvrtohor, pleistocenní | |
diluvium | starší oddělení čtvrtohor, pleistocén | |
dimenze, dimense | rozměr, rozsah; zaměření | |
dimer | sloučenina dvou molekul téže látky | |
dimise | propuštění | |
dimorfizmus, dimorfismus | dvoutvárnost, výskyt jednoho druhu organizmu ve dvou morfologicky různých formách | |
dinár, dinar | měnová jednotka Alžírska, Jemenu, Iráku, Libye, některých států bývalé Jugoslávie aj. | |
diner | dyné | oběd; polední jídlo; hlavní denní jídlo podávané večer |
ding an sich | dyng án zich | věc o sobě, sama jako taková |
dingo | australský divoký pes | |
dinner | dynr | hlavní jídlo dne |
dinosaurus | 1. vymřelý druhohorní plaz; 2. nepružný konzervativec | |
dioda | dvoupólový nelineární elektronický prvek | |
diogenizmus, diogenismus | skromnost, prostota, odříkání, poustevnický život | |
diolen | polyesterové vlákno zpracovávané na nemačkavou tkaninu | |
dionýský, dionýsovský | smyslný, vášnivý, nespoutaný | |
dionýzie, dionýsie | slavnosti k poctě Dionýsa; hlučné zábavy, orgie | |
dioptr | průzor | |
dioptrický | zobrazující pomocí lomu světla; vztahující se k dioptru | |
dioptrie | jednotka pro optickou mohutnost čočky | |
dioráma | obraz velkých rozměrů, obv. s plastickým popředím, panoráma | |
dioxan | rozpouštědlo, cyklický éter | |
dioxin | těžko odbouratelná toxická látka zamořující životní prostředí; nežádoucí vedlejší produkt při výrobách na bázi chlorfenolů | |
diplegie | úplné ochrnutí obou končetin, obv. dolních | |
diploidie | přítomnost dvou sad chromozomů v buňce | |
diplom | písemné osvědčení, čestné uznání | |
diplomacie | oficiální činnost státu v oblasti zahraniční politiky; umění vyjednávat, obratný postup | |
diplomant | vysokoškolský student pracující na diplomové práci a připravující se na státní závěrečné zkoušky | |
diplomat | státní úředník pověřený výkonem diplomacie; člověk obratný v jednání | |
diplomatický | související s diplomacií; taktní | |
diplomatika | pomocná věda historická zabývající se úředními i veřejnými listinami | |
diplomka | diplomová práce, písemná práce jako součást státní závěrečné zkoušky na vysoké škole | |
diplomovaný | odborně vyškolený, vlastnící diplom o odborné způsobilosti | |
diplopie | dvojité vidění, ambiopie | |
dipodie | v poezii metrický celek tvořený, dvěma stopami | |
dipól | 1. dva od sebe oddělené elektrické náboje (magnetická množství) stejné velikosti, ale opačné polarity; 2. typ antény | |
dipsomanie | občasné chorobné nutkání k několikadennímu pití alkoholu až do stavu otravy, kvartální pijáctví | |
diptych, diptychon | dvoudílný umělecký výtvor; starověké tabulky ke psaní | |
direct mail | dyrektmejl | vhazování zejm. propagačních a informačních materiálů přímo do poštovních schránek občanů |
direkce | 1. směr; 2. ředitelství | |
direkční | d. síla síla vracející vychýlené těleso zpět do rovnovážné polohy | |
direkt | přímo, přímý; přímý úder v boxu | |
direktiva | směrnice, pokyn, návod, příkaz | |
direktivní | příkazový, řídící prostřednictvím příkazů | |
direktní | přímý, přímo působící | |
direktor | ředitel | |
direktoriát, direktorát | vrchní správa, ředitelství; dočasný vládní výbor, direktorium | |
direktorium | vrchní správa, ředitelství; dočasný vládní výbor; direktoriát, direktorát | |
dirham | měnová jednotka Maroka | |
dirigent | umělec řídící hudební těleso | |
dirigimus | souhrn ekonických teorií a hospodářských prací požadujících státní zásahy do hospodářství | |
dirigistický | Dirigizmus - souhrn ekonomických teorií a hospodářských prací požadujících státní zásahy do hospodářství, dirigistický - příd. jm. odvozené od dirigizmu | |
dirigovat | řídit, určovat směr, ovládat | |
dirimovat | rozhodnout výsledek při rovnosti hlasů např. hlasem předsedajícího | |
dirndl | německý ženský kroj | |
disaptibilita | omezení; ztráta části těla, či orgánu (pojem ze speciální pedagogiky) | |
disážio, disažio | rozdíl mezi nominální hodnotou cenného papíru a jeho nižší tržní cenou | |
disciplína | 1. obor činnosti; 2. kázeň | |
disciplinárka | disciplinární řízení, disciplinární komise | |
disciplinární | týkající se kázně, kázeňských přestupků | |
discjockey | diskžokej | |
discman | dyskmen] discoman [dyskomen | kapesní přenosný přehrávač kompaktních desek |
disco | dysko | diskotéka |
discont | diskont | |
diseminace | rozsev, rozšíření chorobných ložisek procesů po těle nebo orgánu | |
disent | seskupení, skupina stoupenců jiného smýšlení, odpůrců | |
disertace | dizertace | |
disertační | dizertační | |
disfunkce | nefunkčnost, neúčelnost | |
disgustovat | znechucovat, rozladit | |
disharmonie | nesoulad; souzvuk, který neladí | |
disidence | nesouhlas, odpadlictví, odpor | |
disident | příslušník disentu, oponent, odpůrce; odpadlík, rozkolník | |
disimilace | rozlišení, rozlišování; bot. rozkládání organických látek na anorganické probíhající v organizmech; lingv. vývoj jednoho slova ve dvě s různými významy, například rekrací (ve středověku toto slovo označovalo školní přestávku) -> legrace / rekreace | |
disimulace | zastírání skutečného stavu, utajování rozptýlení, nevratná přeměna, | |
disipace | rozptýlení, nevratná přeměna např. části celkové energie v jiné druhy energie, zejm. teplo | |
disjunkce | 1. rozpojení, rozčlenění dvou jevů; 2. logický výrok složený nejméně ze dvou jednoduchých výroků spojených spojkou nebo | |
disjunktivní | navzájem se vylučující; rozlučovací | |
disjunktní | nemající společný prvek | |
diskant | vysoký dětský hlas | |
disketa | pružný magnetický disk, floppy disk | |
diskofil | milovník a sběratel gramofonových desek | |
diskografie | souhrn, seznam děl nahraných a vydaných na záznamovém médiu podle nějakého hlediska | |
diskont, discont | dyskont | sleva; srážka z účtu při hotovostní platbě; srážka úroků při prodeji směnek před jejich splatností |
diskontinuita | nespojitost, nesouvislost | |
diskotéka | hudební produkce, při které se přehrávají hudební nahrávky k tanci nebo poslechu, disco; sbírka gramofonových desek | |
diskrece | zachování důvěrných informací v tajnosti, diskrétnost | |
diskreční pravomoc | Správní orgán může nevyhovět žádosti, ačkoliv jsou splněny všechny podmínky, když k tomu má závažné důvody. | |
diskreditace | podrytí, ztráta důvěry; snížení něčí důvěryhodnosti, autority | |
diskreditovat | připravit o důvěru, pomluvit; d. se ztratit důvěryhodnost | |
diskrepance | nepoměr, nesoulad, rozpor; podstatný rozdíl | |
diskrétní | 1. nespojitý; 2. mlčenlivý, zachovávající svěřené informace v tajnosti; ohleduplný, taktní | |
diskrétnost | 1. zachovávání svěřených informací v tajnosti, diskrece; 2. ohleduplnost, taktnost | |
diskriminace | rozlišování; rozdílný, jiný přístup k jedné skupině než k jiné nebo k celku | |
diskriminant | část vzorce pro výpočet kvadratických rovnic | |
diskurs | diskurz | |
diskursivní | diskurzivní | |
diskurz, diskurs, diškurs | rozmluva, rozhovor | |
diskurzivní, diskurzívní, diskursivní- | postupující racionálně | |
diskutabilní | sporný | |
diskutabliní | diskutovatelný, sporný, nikoli zřejmý | |
diskutér | člověk schopný, znalý vést výměnu názorů, debatu | |
diskutovat | mluvit o něčem; vést rozhovor (viz diskuze) | |
diskuze, diskuse | rozprava, výměna a obhajoba názorů, debata | |
diskvalifikace | vyloučení; potrestání sportovce za porušení pravidel | |
diskžokej, disc jockey | dyskdžoki | konferenciér reprodukované hudby |
dislokace | 1. rozložení, rozmístění; 2. čárová porucha, zlom | |
disneyland | dyznylend | pohádková, vysněná země |
disociace | rozplývání, rozštěpení, rozpojování, rozklad | |
disociovat | oddělovat, rozkládat, štěpit se, rozpojovat | |
disoluce | rozklad, rozpuštění | |
disolvovat | rozpouštět, rozpustit | |
disonance | nesoulad, neshoda; nesouzvuk, nelibozvučné znění | |
dispanzivní, dispanzívní, dispansivní | rozptylující | |
disparátní | různorodý, oddělený | |
disparita | nerovnost, různost, rozdílnost | |
dispečer | pracovník dispečinku | |
dispečink | ústředí řízení provozu určitého celku | |
dispenz, dispens, dispense | prominutí, zproštění, osvobození od nějaké povinnosti nebo poplatku | |
dispenzace, dispensace | 1. udělení dispenzu; 2. zhotovování a vydávání léčiv, součást recepturní taxy | |
dispenzarizace, dispensarisace | včasné aktivní vyhledávání a. léčení osob potřebujících soustavnou preventivní nebo léčebnou péči | |
dispenzatorium, dispensatorium | seznam léků | |
dispenzární, dispensární | soustavná péče (vyhledávání, vyšetřování, léčení) o určité skupiny zdravých a určité skupiny nemocných osob se závažnými chorobami | |
dispergace | příprava disperzní soustavy | |
dispergovat | rozptylovat, rozptýlit; rozkládat, rozložit | |
disperze, disperse | rozptyl, rozptýlení, rozklad | |
disperzita, dispersita | stupeň disperze | |
disperzní, dispersní | 1. rozptylující, rozkládající; 2. obsahující rozptýlené částice | |
displacement | dysplejsment | posun, posunutí; výtlak lodi |
display rules | konvence, normy nebo zvyky určující jaké emoce mohou být ukázány předkým a v jaké situaci. Některé z těhto “pravidel chování” dodržujeme nevědomě, jiné jsou jen ideály chování | |
displej, display | dysplej | zobrazovací jednotka |
disponent | obchodní zmocněnec, člověk oprávněný vést jednání a uzavírat smlouvy jménem firmy | |
disponibilita | možnost něčím disponovat | |
disponibilní | upotřebitelný, schopný užití, k dispozici | |
disponovat | něčím volně nakládat, rozhodovat o užití; rozvrhovat, rozmísťovat | |
dispozice, disposice | rozmístění, rozestavení; směrnice, pokyny; sklon, náchylnost, vrozený předpoklad | |
dispozior, dispositor | astrol. vládce znamení zvěrokruhu. | |
dispozitivní | podpůrné; volně upravitelné, odlišně upravitelné, volně použitelné; připouštějící odlišnou úpravu právního vztahu účastníky – dispozitivní ustanovení zákona se použije, neupraví-li si účastníci právního vztahu svá oprávnění a povinnosti jinak. Zákon u těchto ustanovení výslovně připuští odlišnou úpravu.; Opak “kogentní”. | |
disproporce | nepoměr, nerovnoměrnost, neúměrnost, nevyrovnanost | |
disputace, disput | rozprava, debata, odborná diskuze | |
disseminace | šíření onemocnění do dalších orgánů | |
dissous plyn | dysú plyn | acetylen naplněný do tlakové láhve s pórovitou hmotou nasáklou acetonem |
distance, distanc | 1. vzdálenost, odstup; 2. dočasné vyloučení ze soutěže | |
distancovat | udržovat odstup, odtahovat se, odmítnout spojitost; zastavit činnost | |
distální | okrajový, vzdálený od středu těla | |
distersní | překroucený, opačný, převrácený, nenormální | |
distichon | dvojverší | |
distingovaný, distingvovaný | uhlazený,jemný, ušlechtilý | |
distinkce | odznak hodnosti; odlišnost, rozdílnost; vyznamenání; jemnost, ušlechtilost | |
distonovat | nečistě, falešně intonovat | |
distorze, distorse | zkroucení; zkreslení vadou čočky; podvrtnutí, vyvrtnutí | |
distrakce | roztažení; rozčlenění; roztržitost | |
distribuce | rozdělování; rozšiřování, šíření | |
distributivní | d. číslovka číslovka podílná (po dvou, dva a dva); d. zákon matematický zákon o násobení součtu | |
distributor | 1. kdo provádí distribuci, zejm. zboží; 2. rozdělovač hradlových impulzů; 3. cisternový vůz k pokrývání silnice živicí při povrchové úpravě | |
distrikt | správní okrsek, obvod | |
disulfid | organická sloučenina, v níž jsou na vzájemně spojených atomech síry vázané uhlovodíkové skupiny | |
diškrece | spropitné | |
diškurs | diskurz | |
dišputát | rozhovor, diskurz, disputace | |
dithering | dytering | technika užívaná v počítačové grafice k vytvoření iluze měnících se odstínů šedi |
dithyramb | starořecká lyrická oslavná poezie (píseň) k poctě boha | |
diuretikum | močopudný prostředek | |
diuréza, diurésa | vylučování moči | |
diurnální | denní, opakující se v 24-hodinovém rytmu | |
diva | oblíbená a slavná umělkyně | |
divagace | odchýlení od tématu, odbočení od námětu | |
divan | pohovka | |
divergence | odchýlení, odklon, rozbíhání; neshoda, rozpor, rozbíhavost | |
diversifikace | rozrůzňování (např. zemědělské výroby dosud jednostranně orientované na jednu hlavní plodinu); mnohotvárnost | |
divertimento | druh instrumentální hudební skladby, obv. lehčího charakteru | |
diverzant, diversant | záškodník | |
diverze, diverse | podvracení, záškodnictví, rozvracení | |
diverzifikace, diversifikace | rozlišování, rozčlenění, rozrůzňování; rozšíření počtu, členění | |
diverzita, diversita | rozmanitost, rozčlenění, rozložení | |
divide et impera | rozděl a panuj | |
dividenda | důchod akcionáře plynoucí z vlastnictví akcie; podíl z rozděleného zisku | |
divinace | věštecký dar; výklad horoskopu | |
divis | spojovník, tiret | |
divize, divise | 1. taktický svazek ozbrojených sil; 2. mistrovská soutěž v kolektivních sportech; 3. pracovní úsek, oddělení., skupina | |
DivX | druh kodeku (kódování-dekódování) založený na formátu MPEG 4 | |
dixieland | dyxilend | 1. bělošský džez; 2. tradiční džez, často se swingovými prvky; 3. džezový soubor |
dizertace, disertace | vědecké pojednání jako podklad pro udělení akademické hodnosti | |
dizertační, disertační | vztahující se k dizertaci | |
DNA | deoxyribonukleová kyselina | |
do | solmizační slabika pro tón c | |
doblon | dublon | |
dobrman | druh služebního psa | |
docent | titul vysokoškolského učitele udělovaný na základě habilitačního řízení | |
docentství | docentura | |
docentura | hodnost nebo činnost docenta, docentství | |
docilita | učenlivost, schopnost učit se novým pohybovým dovednostem (rychlost tohoto učení) | |
dodeka- | první část složených slov mající význam dvanáct | |
dodekaedr | dvanáctistěn | |
dodekafonie | skladebná technika založená na rovnoprávnosti všech dvanácti tónů v oktávě | |
dodo | vymřelý pták z čeledi holubovitých, blboun nejapný | |
dog trekking | turistika se psem | |
doga | silný vysoký strážný pes a obranář | |
doger, dogger | dogr | střední oddělení jury |
dogma | výchozí poučka, základní teze nepřipouštějící pochyby; neomylné východisko | |
dogmatika | věrouka; nauka o církevních dogmatech | |
dogmatizmus, dogmatismus | strnulé myšlení, lpění na nezdůvodněných názorech | |
dogovité plemeno | Plemeno molosského původu - velcí silní psi s mohutnouu stavbou těla př.mastif, neapolský mastin. Odvozené od římského plemene molosů jejimž posláním bulo bojovat v arénách s divokými šelmami jinými psi a gladiátory. | |
dogs | rukavičkářská useň | |
dok | zařízení na stavbu, opravu, čištění lodí | |
doketizmus, doketismus | názor, že tělo i utrpení Ježíše Krista bylo jen zdánlivé | |
dokovat | spojovat (IT terminologie) | |
doktor | 1. akademická hodnost a titul absolventa magisterského studijního programu vysoké školy univerzitního směru po vykonání státní rigorosní zkoušky a obhajobě rigorosní práce (např. JUDr., MUDr., PhDr., RNDr.); 2. titul absolventa doktorského studia (Ph.D.); 3. nejvyšší vědecká hodnost a titul (DrSc.); 4. d. honoris causa, čestný titul udělovaný za zásluhy; 5. lékař | |
doktorand | kandidát doktorské hodnosti | |
doktrína | nauka, soustava zásad, východisek, pouček; strnulé neměnné učení | |
dokument | důležitá listina, doklad, svědectví | |
dokumentace | dokládání důkazním materiálem, potvrzování; sledování, zaznamenávání a třídění literatury za účelem informování veřejnosti; soubor podkladů k projektu, výrobě, činnosti | |
dokumentarista | 1. odborník v dokumentaci; 2. tvůrce dokumentárních filmových nebo televizních snímků | |
dokumentaristika | filmová nebo televizní tvorba založená na autentickém zachycení skutečné situace | |
dokumentární | založený na dokumentech, průkazný | |
dolardollar | měnová jednotka USA, Kanady, Austrálie a mnoha jiných států | |
dolarka | druh peněženky | |
dolby | technický prostředek k potlačení šumu při magnetickém a optickém záznamu zvuku a při jeho reprodukci | |
dolce | dolče | hud. s citem, sladce |
dolcissimo | dolčisimo | co nejlíbezněji |
dolicho- | první část složených slov mající význam dlouhý, dlouho- | |
dolichocefalizace | zužování a prodlužování hlav při zachování stejného obvodu | |
dolichomorfní | astenický, leptosomní, lineární (typ člověka) | |
dolichos | luskovina z tropické Afriky,lablab | |
dolma | dušené závitky z mletého masa v listu hlávkového zelí nebo vinné révy, tolma, golubcy, sarma | |
dolmen | megalitická hrobka | |
dolomit | 1. trojklonný minerál; 2. usazená hornina světlé barvy, tvořená převážně stejnojmenným minerálem, často s příměsí vápence | |
dolor | bolest při zánětu | |
doloroso | dolorózo | hud. bolestně |
dolózní, dolosní | úmyslný | |
dolus | úmysl k spáchání trestného činu (dolózní trestný čin) | |
doména | působiště, hlavní obor působnosti; fyz. oblast stejné magnetizace (elektrické polarizace) ve feromagnetiku (feroelektriku) | |
domestikace | zdomácnění, ochočování, zdomácňování zvířat | |
domicil | sídlo, umístění; označení místa | |
domina | dominantní osobnost, postava;zejm. vládkyně, tyranka v sadomasochistickém salonu | |
dominance | převládání, převaha; schopnost prosazovat vlastní vůli, nepoddajnost, nadřazenost | |
dominanta | 1. převládající, řídící složka; 2. výrazný architektonický prvek, stavba; 3. pátý tón diatonické stupnice | |
dominantní | převládající, mající převahu,určující | |
dominikál | panská půda, kterou vrchnost obdělávala ve vlastní režii pomocí dvorské čeledi a roboty poddaných | |
dominikán | člen mnišského řádu kazatelů | |
dominium | 1. území, panství; 2. označení samostatných států členů britského Společenství národů | |
domino | 1. společenská hra s obdélníkovými kostkami; 2. volný maškarní plášť | |
dominový | týkající se domina; efekt řady návazně se kácejících kostek | |
domptér | dontér | krotitel dravé zvěře, drezér |
don Don | španělský šlechtický a čestný titul mužů; v Itálii, Španělsku a Portugalsku titul některých kněží | |
doňa | španělský šlechtický a čestný titul žen | |
dona, donna | urozená paní, dáma | |
donace | darování, věnování majetku; nadace, nadání; veřejný dar | |
donau | nejstarší chladné období alpského zalednění, danub | |
donátor | dárce | |
donchuán | záletník, svůdce | |
donegal | vlněná drsná pevná tkanina | |
dong | měnová jednotka Vietnamu | |
donjon | donžon | samostatně stojící obytná obranná věž hradu, poslední útočiště posádky |
donkichotský | naivně a marně odhodlaný, pošetile dobrodružný | |
donor | 1. atom, molekula nebo ion předávající elektron, elektronový pár nebo proton jiné obdobné částici (akceptoru); 2. porucha krystalové mřížky polovodiče způsobující elektronovou vodivost | |
doorbeg | dórbeg | bezpečnostní vak uložený ve dveřích osobního automobilu a chránící cestující před nárazem z boku vozidla |
dopamin | dopamin - látka hrající důležitou roli v nervovém systému (neurotransmiter). Monoamin, který je prekurzorem při syntéze adrenalinu (srov. katecholaminy) a vzniká dekarboxylací DOPA. Sympatomimetikum s převažujícím inotropním účinkem. Jeho nedostatek v bazálních gangliích souvisí se vznikem Parkinsonovy nemoci. V hypofýze tlumí tvorbu prolaktinu. Podle některých teorií existuje souvislost d. se schizofrenií (neuroleptika působí na dopaminergní receptory). D. jako léku se užívá zejm. při šoku (zvyšuje krevní tlak a zlepšuje průtok útrobami, který je při šoku omezen). Řada léků zasahuje do metabolismu d. či do jeho působení na dopaminových receptorech (např. neuroleptika, bromokriptin). Léky obsahující d. - např. Dopamin, Dopmin, Tensamin | |
dopink, doping | nedovolené užívání látek stimulujících zvyšování tělesné zdatnosti | |
dordon | stratigrafický stupeň svrchní křídy | |
dormance | klidové období ve vývoji organizmu vyznačující se sníženým metabolizmem | |
dormitář | společná ložnice mnichů, dormitorium | |
dormitorium | 1. ložnice v starořímském domě; 2. společná ložnice mnichů, dormitář; 3. satelitní město | |
dorzální, dorsální | hřbetní, zadní, patřící zádům, obrácený k zádům, ležící u zad | |
dorzelgie, dorselgie | bolest zad, hřbetu | |
dorzoventrální, dorsoventrální | probíhající, směřující od zad, hřbetu k břichu | |
DOS | Disk Operating System, druh počítačového systému | |
doskin | douskin | lehká, měkká a lesklá tkanina |
dosna | cibulovitá rostlina - Canna indica - původ: Střední Amerika, Mexiko, Západní Indie | |
dossier | dosje | svazek listin, pouzdro na listiny |
dotace | darování, finanční podpora; poskytnutí finančních prostředků z veřejných rozpočtů bez přesného účelu použití | |
douane | duan | clo, celnice |
double | debl | |
double fault | dabl fót i debl fót | dvojchyba při podání v tenise |
doubledecker | dabldekr | dvojpodlažní autobus |
douche | duš | sprcha, sprchovací, sprchový |
douglaska, duglaska | mohutný severoamerický jehličnatý strom | |
doux | du | sladký sekt |
down | daun | povel pro psa: lehni; vyčerpaný, na konci sil |
download | daunloud | přesun dat mezi dvěma zařízeními |
doxa | mínění; výsledek pouze smyslového poznání | |
doxale | umělecky kovaná mříž mezi chórem a chrámovou lodí | |
doxografie | soubor, souhrn názorů nebo literárních pramenů | |
doxologie | chvalořečení; chvalozpěvná modlitba | |
doyen | doajen | nejstarší člen nějaké skupi |
dozátor | dávkovač | |
dozer | shrnovač, stavební stroj s radlicí, buldozer | |
dozický, dosický | schodovitý, s několika zuby (klíč, zámek) | |
dozimetr, dosimetr | zařízení k měření dávek ionizujícího záření | |
dozimetrie, dosimetrie | obor zabývající se měřením aktivity radioaktivních zářičů a veličin charakterizujících interakci ionizujícího záření s prostředím | |
dóm | hlavní chrám; klenba, kupole; rozlehlá podzemní krasová jeskyně | |
dórský | vztahující se k starořecké skupině Dórů (d. řád, d. sloup) | |
dóza | ozdobná schránka | |
dózování | dávkování | |
dóže | hlava bývalé benátské a janovské republiky | |
drabař | dvouhrbý velbloud | |
dracéna | dekorativní pokojová rostlina | |
drachma, drachme | měnová jednotka Řecka | |
draft | 1. pracovní verze textu, nejnižší kvalita tisku bodových tiskáren; 2. sport. výběr hráčů do profesionálních družstev, např ledního hokeje | |
dragoun | ozdobný díl pláště umístěný vzadu přes pas; příslušník jezdecké pěchoty | |
dragster | zvl. vozidlo pro akcelerační závody | |
dragstor, drugstore | dragstór | drogerie, lékárna s bufetem |
drakonický | přísný, krutý, neúprosný | |
dram | měnová jednotka Arménie | |
drama | literární druh založený zejm. na přímých promluvách postav; divadelní hra, obv. vážného obsahu; vážná nebo vzrušující událost | |
dramaterapie | psychoterapeutická disciplína využívající divadelních prostředků (expresních, aj.) | |
dramatický | týkající se dramatu; divadelní, herecký; napínavý, osudný | |
dramatizace, dramatisace | převedení předlohy do formy dramatu | |
dramatizovat, dramatisovat | 1. provádět dramatizaci; 2. činit dramatickým; 3. přeceňovat závažnost situace | |
dramaturgie | umělecká činnost zaměřená na přípravu repertoáru a jednotlivých jeho částí | |
dranžírovat | krájet na porce, rozřezávat | |
drap, drapé | jemná vlněná měkká tkanina z česané příze | |
draperie | 1. těžká neprůhledná záclona, dekorativní závěs; 2. zřasení roucha na sochách a obrazech;3.tvar polární záře | |
drastický | bezohledný, krutý, nevybíravý; silně účinný, působivý | |
drastikum | rychle a účinně působící lék | |
dražé | lék nebo cukrovinka oblého zploštělého tvaru s lesklou polevou | |
dražování | 1. výroba dražé; 2. obalování semen látkou obsahující průmyslová hnojiva, ochranné látky a stimulátory růstu | |
dream team | drím tým | mužstvo snů |
drén | 1. gumová, skleněná nebo plastiková trubička, rourka, proužek gázy, látky k odvádění tekutin nebo sekretů z ran a tělesných dutin; 2. odvodňovací kanál, trativod | |
drenáž | 1. odvádění sekretů nebo tělesných tekutin z rány nebo tělesné dutiny pomocí drénu; 2. odvodňování pozemků, základů staveb ap. drény | |
dres | sportovní úbor | |
dresink, dressing | zálivka, přísada do salátů, omáčka | |
drezér | krotitel dravé zvěře, domptér | |
drezína | 1. dřevěné jízdní kolo bez šlapadel; 2. lehké otevřené kolejové vozidlo na ruční nebo motorový pohon používané ke kontrole a údržbě trati | |
drezírovat, drezovat | podrobovat drezuře, cvičením týrat | |
drezura, drezúra | přísný, tvrdý výcvik | |
drhnouti konvičky | nemírné popíjení piva, význam asi jako podívat se sklenici na dno, vychází to z původního výrazu drhnout jazykem o prázdnou konvičku | |
driblink, dribling, driblování | ve sportovních hrách způsob vedení míče nebo touše | |
drift | posun, vychýlení; pomalá změna způsobená změnou podmínek | |
driftovat | nechat se unášet proudem, být bezmocně unášen proudem | |
dril | tvrdý, drsný, bezmyšlenkovitý výcvik; bezduchá kázeň | |
drink | nápoj, obv. alkoholický | |
drive | drajv | odpich, prudkost, razance,průbojnost;disková jednotka |
driver | drajvr | ovladač ve výp. tech. |
drnda | hanlivý výraz pre staršiu ženu | |
droga | psychoaktivní látka, surovina rostlinného nebo živočišného původu | |
drogomanie | drogová závislost, toxikomanie | |
droit de seigneur | feudální právo pána panství deflorovat všechny dívky nacházející se na tomto panství - též právo první noci - latinsky: jus primae noctis (“právo premiéry”) | |
droit de suite | drua d suit | právo na slušné vypořádání |
dromedár | velbloud jednohrbý | |
drop-in | protidrogové středisko | |
drop-out | drop aut | 1. zeslabení signálu při snímání magnetického záznamu vlivem vady materiálu; 2. ten, kdo se vymkl ze sociálního prostředí, do kterého byl dosud začleněn |
drops | neplněné tvrdé bonbony | |
drozo- | první část složených slov mající význam rosa, roso- | |
drugstore | dragstor | |
druhovýroba | Výrobky neoriginální, vyrobené z recyklovaných výrobků z prvovýroby. | |
druid | starokeltský kněz | |
druk | patentní stiskací knoflík | |
drums | drams | džezová bicí skupina |
drupa | druh dužnatého plodu rostlin, např. švestka | |
drúz | příslušník šůtské sekty, která se v učení nejvíce odchýlila od původního islámu | |
drúza | shluk srostlých krystalů na společném podkladu | |
dry | draj | vyrobený bez příměsi cukru, suchý |
dryas | období nejmladšího pleistocénu | |
dryáda | lesní nymfa, duše stromu | |
dryák | medikament, lék jež nemá žádný účinek, přesto je však schopen pacienta vyléčit, je-li pacient přesvědčen, že účinný je. | |
dryopitek, dryopiték | vymřelý primát | |
držgrešle | skoupý člověk lakomec, skrblík, harpagon | |
dto, dtto | rovněž, právě tak totéž, zkratka slova detto | |
dualita, dvojitost | podvojnost, dualizmus | |
dualizmus, dualismus | dvojitost, podvojnost, dualita | |
duant | dutá urychlovací elektroda | |
duatlon | kombinace dvou sportovních disciplín | |
duál | dvojné číslo | |
duální | dvojkový, binární | |
dub | dab | samostatně se vyvíjející směr rege |
dubiózní, dubiosní | pochybný, nejistý | |
dubitace | řečnická figura, při níž autor předstírá váhání mezi několika slovy, tématy, řešeními | |
dubl | 1. dvojník, dublér; 2. vyzvědač pracující pro dvě strany; 3. tkanina s dvojí osnovou | |
dublé, doublé | dublé | pozlacený neušlechtilý kov nebo výrobky z něho |
dublet | sdružená dvojice dané fyzikální veličiny | |
dubleta | dvojtvar | |
dublon, doblon | stará španělská zlatá mince | |
dublovat | zdvojovat | |
duce | duče | vůdce; titul B. Mussoliniho jako fašistického diktátora |
ductus | duktus | vývod, hubice |
due diligence | komplexní zmapování všech operačních a finančních aspektů banky, výstupy due diligence sloužily poradcům a akcionářům k ohodnocení prodávaných podílů a ke zpracování podrobných nabídek | |
duel | souboj | |
dueňa | ve španělském prostředí starší paní, průvodkyně mladé dívky nebo ženy | |
duet, dueto | skladba pro dva nástroje nebo pro dva hlasy a její provedení; duo; dvojzpěv | |
duktilita | tažnost, tvárnost | |
dulbox | dalbox | svršková hovězí nebo vepřová useň s vytlačenou lícovou kresbou |
dulcinea | dulsinea | milenka |
duma | 1. myšlenka, představa; přemýšlení, dumání; 2. druh ukrajinské lidové písně, dumka; 3. sněm šlechticů v Rusku: ruský parlament | |
dumdum | střela s naříznutým hrotem | |
dumka | druh ukrajinské lidové písně, duma | |
dump | damp | výpis z paměti počítače |
dumper | dampr | |
dumping | damping | |
duna | větrem navátý val písku nebo sněhu, přesyp | |
dunst | 1. druh jemné krupice, krupička; 2. vůně | |
duo | hudební skladba pro dva nástroje nebo pro dva hlasy a její provedení; dvojice; dueto | |
duo- | první část složených slov mající význam dva, dvojí, dvojitý | |
duobus | elektrické vozidlo městské dopravy napájené v centru města sběračem z troleje, na okraji z akumulátorů | |
duodeno- | první část složených slov mající význam dvanáctník, dvanáctníkový | |
duodenum | dvanácterník, dvanáctník | |
duopol | stav, kdy na trhu jedné komodity existují právě dva prodávající | |
duopson | stav, kdy na trhu jedné komodity existují právě dva kupující | |
duplex | současný přenos zpráv oběma směry po téže lince | |
duplicita | zdvojení, dvojitost, dvojí provádění, dvojkolejnost | |
duplikace | zdvojení | |
duplikát | druhé vyhotovení podle originálu mající stejnou platnost jako originál; kopie | |
dur | tvrdá hudební tónina | |
dur- | první část složených slov mající význam tvrdý, pevný | |
dural | lehká, tvrdá a pevná slitina hliníku a mědi s příměsí hořčíku a manganu | |
durch | skrz, veskrze | |
durée | dyré | trvání, prožívaný čas |
durit | základní petrografická složka černého uhlí | |
durman | rostlina z čeledi lilkovitých obsahující jedovaté alkaloidy | |
dusche | duše | sprcha, sprchovací, sprchový |
duty free shop | djúty fri šop | obchod v bezcelním pásmu na hranicích, na letišti, na lodi, kde lze nakoupit zboží bez cla |
dyadický | dvojkový, dvojný; týkající se dvojice | |
dyáda | dvojice; vztah mezi dvěma jedinci | |
dyftýn | bavlněná česaná tkanina s hedvábným leskem, hustým vlasem na líci | |
dymián | druh mateřídoušky používaný jako koření, tymián | |
dynamický | pohybový, silový; týkající se pohybu, rychlosti vývoje, hnací síly, energie | |
dynamika | 1. projevy různých sil v určité oblasti; 2. obor fyziky zabývající se pohyby těles a hmotných prostředí a jejich příčinami; 3. použití různé síly zvuku v hudbě | |
dynamit | třaskavina obsahující zejména nitroglycerin | |
dynamo | generátor k výrobě stejnosměrného proudu | |
dynastie | panovnický rod v monarchii | |
dynoda | jedna z elektrod elektronky | |
dys- | první část slov označující zeslabení,vadnost,poruchu | |
dysbázie, dysbasie | porucha rovnováhy způsobující potíže udržet se ve stoji nebo v chůzi | |
dysbulie | chorobná nerozhodnost, abulie | |
dysfagie | porucha pasáže potravy během polykacího aktu, která je spojena s přechodným pocitem tlaku a pocitem váznutí nebo uváznutí sousta | |
dysfázie | porucha schopnosti mluvit | |
dysfemizmus, disfemismus | slovo se silně negativním citovým zabarvením | |
dysforie | stav úzkosti | |
dysfunkce | narušená nebo odchylná funkce orgánů | |
dysgnózie, dysgnosie | vývojová porucha schopnosti spojit vnímané vjemy s jinými, např. s představami | |
dysgrafie | porucha motorické složky psaní | |
dyshidrotický | Dishydrotický - od dishydróza = fyziolog. porucha tvoření a pachu potu | |
dyskoordinace | porucha plynulosti a souhry volních pohybů | |
dyslalie | špatná výslovnost hlásek, patlavost | |
dyslexie | označení všech drobných specifických poruch učení, porucha schopnosti čtení, legastenie | |
dyslipidémie | Porucha hladiny tuků v krvi /zpravidla zvýšení těch “špatných” a pokles těch “ochranných”/ - lipidy jsou tuky,-émie znamená v krvi a dys- znamená změna, porucha, nerovnováha. | |
dysmelie | vrozený nedokonalý vývin některého orgánu | |
dysmenorea | bolestivá porucha menstruace | |
dysmimie | porucha gestikulace, šklebivost | |
dysmuzie, dysmúsie | chorobný nedostatek nebo ztráta smyslu pro hudbu, amuzie | |
dysodie | porucha zpěvného hlasu | |
dysorexie | porucha chuti | |
dysortografie | dyzortografie | vývojová porucha spojená s neschopností naučit se správně pravopis, grafastenie |
dyspareunie | druh sexuální poruchy projevující se bolestivou souloží | |
dyspepsie | porucha trávení | |
dysplazie, dysplasle | zrůdnost orgánů nebo organizmů | |
dysponoe | dušnost; zástava dýchání | |
dyspraxie | částečné snížení naučené schopnosti vykonávat složité úkony | |
dysrytmie | porucha pravidelné činnosti některého orgánu, pohybu nebo mluveného projevu | |
dystanazie | snaha doktorů udržet nemocného člověka co nejdéle při životě; opak eutanazie | |
dystopie | výskyt nějakého orgánu na neobvyklém místě | |
dystrofie | chorobný stav způsobený poruchou výživy tkání nebo látkové výměny provázený změnami vzhledu | |
dysurie | obtížné nebo bolestivé močení | |
dýza | úzká trubice k zvyšování výtokové rychlosti tekutin, tryska | |
dyzenterie, dyzentérie, dysenterie- | úplavice | |
dzéta | v řecké abecedě znak pro dz | |
džabal, džebel | hora, pohoří, krajina v arabském světě | |
džajv, jive | džajv | moderní společenský tanec navazující na swing |
džem, jam | džem | 1. zavařenina s kousky ovoce; 2. dopravní zácpa |
džempr | volná pletená halena sahající k bokům a oblékaná přes hlavu | |
džentlmen, gentleman | džentlmen | muž uhlazených způsobů |
džezbend, jaz band, jazz band | džezbend | džezový orchestr, džezová kapela |
džezgymnastika, jazzgymnastika | džezgymnastika | cvičení při hudbě |
džezmen, jazzmen | džezmen | džezový hráč, muzikant |
džezva | nádoba kónického tvaru s rovným držadlem užívaná k vaření turecké kávy | |
džigitovka | akrobatické cviky prováděné na cválajícím koni | |
džihád | svatá válka v zájmu šíření nebo obrany islámu | |
džin | duch | |
džingischán | čingischán | |
džinizmus, džinismus | staroindické náboženství založené na askezi | |
džíny, jeans | džíns | pevné plátěné kalhoty, texasky, rifle, džínsy, jeansy |
džíp, jeep | džíp | výkonné malé terénní vozidlo |
džiu-džitsu, jiu-jitsu | džiu-džitsu | japonský způsob sebeobrany |
džudo, judo | džudo | japonský způsob sebeobrany; úpolový sport, zápas |
džungle | 1. tropický lesní nebo křovinatý těžko prostupný porost; 2. nepořádek, chaos, zmatek | |
džunka | čínská nebo japonská pobřežní plachetnice | |
džus, juice | džús | ovocná nebo zeleninová šťáva |
džuveč, džuve | kořeněné jídlo z rýže, zeleniny a masa, popř. i bez masa | |
e-learning | elektronické učení, výuka po internetu | |
ímejl | systém elektronické pošty | |
earl | érl | titul střední anglické šlechty |
eben | vzácné tvrdé dřevo černé barvy | |
ebonit | elektricky nevodivá černá tuhá hmota z přírodního nebo syntetického kaučuku | |
ebrieta | opilost | |
ebulioskopie | metoda určování molekulární hmotnosti látek | |
ebur | slonová kost, slonovina | |
ecce homo | ekce homó | ejhle člověk |
echino- | první část složených slov mající význam ježek, ježovka | |
echinokok | vývojové stadium tasemnice jaterní, boubel, měchožil | |
echinus, echinos, echínos | střední část sloupové hlavice bochníkového tvaru | |
echo | ozvěna | |
echografie | diagnostická metoda pracující s odrazem ultrazvuku od látek s různými akustickými vlastnostmi, sonografie | |
echokardiografie | metoda vyšetřování srdce odrazem ultrazvuku na tkáni | |
echokineze, echokinese | porucha jednání charakterizovaná napodobováním pohybů jiných lidí | |
echolalie | chorobné opakování slyšeného,papouškování | |
echolokace | orientace živočichů v prostoru pomocí vyslání a zpětného přijímání ultrazvuku | |
echolot | ozvěnový akustický hloubkoměr | |
echt | správný, pravý, ryzí | |
ecru | ekry | |
ecstasy | ekstasi | droga, která může způsobit trvalé poškození mozku, extáze |
ECU | eki | European Currency Unit, evropská měnová jednotka |
edafon | soubor všech organizmů žijících v půdě | |
edém | otok | |
eden | ráj, místo blaženosti | |
edice | vydání slovesného díla; vydavatelská činnost; vydavatelská sbírka knih,knižnice | |
edifikace | edifikácia (lat.) - kniž., zastar., budovanie, vzbudovanie zdroj - SCS, SPN 1979 | |
edikt | vyhláška, nařízení, vyzvání, úřední výnos | |
edikula, aedicula | jednoduchý stavební útvar sestávající z podpor a kladí se štítem | |
editace | příprava, zpracování a úprava textu k tisku | |
editor | 1. vydavatel; 2.program pro pořizování a úpravu textu | |
editovat | upravovat, upravit nebo psát, napsat text na počítači | |
edukace | výchova | |
edukační | výchovný; vzdělávací | |
edukometrie | speciální statistický obor, který se zabývá testováním testů - tedy měří kvalitu školních zkoušek | |
EEG | elektroencefalografie | |
eem | ém | poslední meziledová doba v severoevropské nížině |
eféb | ve starověkém Řecku označení dospělého jinocha | |
efebofilie | náklonnost či reaktivita (zpravidla erotická) vůči dospívajícím chlapcům, někdy bývá řazena mezi parafilie či sexuální deviace jako poddruh pedofilie, kulturně odpovídá řecké pederastii | |
efedrin | alkaloid užívaný jako lék | |
efekt | účinek, výsledek; úspěch, dojem | |
efektivita | účinnost, působivost, efektivnost, eficience | |
efektivní | účelný, účinný | |
efektivnost | účinnost, efektivita | |
efektní | působivý, působící silným dojmem, vypočítaný na vnější efekt | |
efemerida | vypočtená poloha kosmického tělesa pro určité datum | |
efemérní | rychle pomíjející, prchavý | |
efeminace | zženštilost mužů | |
eferentní | odstředivý, vedoucí vzruch od centra na periferii | |
efervescence | šumění plynu uvolněného z kapaliny | |
eficience | účinnost, výkonnost, efektivnost, efektivita | |
eflorescence | 1. výkvět (solí, sádrovce) na povrchu půdy; 2. výkvětek, chorobná změna kůže nebo sliznice | |
efod | kněžské roucho; odznak hodnosti a úřadu kněze | |
efuze, efuse | výlev, výtok, unikání | |
efuzerní, efuserní | marnotratný | |
efuzivní, efuzívní, efusivní | výlevný, vulkanický | |
egalitarizmus, egalitarismus | rovnostářství | |
egalizace, egalisace | vyrovnání; úprava tučnosti mléka na požadovaný obsah tuku | |
egalizační, egalisační | vyrovnávající | |
egida | ochrana, záštita; ochranný štít bohyně Athény, aigis | |
ego | já; centrum osobnosti | |
ego- | první část složených slov mající význam já, vztah k vlastní osobě | |
egocentrický | sebestředný, egoistický, sobecký | |
egocentrizmus, egocentrismus | v jednání i myšlení pozornost zaměřená na vlastní osobu | |
egogenie | poškozování vlastního zdravotního stavu nevhodným životním stylem, nežádoucím chováním a prožíváním | |
egoista | sobec, jednající zejm. ve prospěch svých zájmů | |
egoizmus, egoismus | zdůrazňování sebe sama, stavění se do popředí, sobectví | |
egoteizmus, egoteismus | zbožňování sebe | |
egutace | výmolná činnost skapávající vody | |
egyptienka | latinkové písmo s patkami, jednoduchou kresbou bez výrazného stínování | |
egyptologie | obor zabývající se jazykem, historií a kulturou starých Egypťanů | |
eidam | ejdam i ajdam | nasládlý polotuhý plnotučný sýr |
eidetizmus, eidetismus | vloha, schopnost vybavit si již viděné, vizuální představy | |
eidos | idea, podstata, vzor | |
eifel | ajfel | stratigrafický stupeň devonu |
eintopf | ajntopf | |
ejakulace | vystříknutí semene ze samčího pohlavního orgánu | |
ejakulát | sekret mužských pohlavních žláz obsahující sperma | |
eject | ídžekt | vyhodit, vyhoď |
ejekce | vychrlení, vypuzení, katapultace | |
ekcelent | vynikajici | |
ekdemomanie | chorobná touha po cestování | |
EKG | elektrokardiografie | |
ekipa | skupina lidí spjatých společným úkolem, závodní družstvo | |
ekistika | věda o lidských sídlech | |
eklekticizmus, eklekticismus, eklektizmus, eklektismus | způsob tvorby,vědecké nebo umělecké práce nahrazující nedostatek vlastní invence čerpáním z cizích vzorů, děl nebo starších období | |
eklimetr | přístroj k určování výškových rozdílů | |
eklips | zatmění Slunce nebo Měsíce | |
ekliptika | dráha zdánlivého pohybu Slunce během roku | |
ekliptikální | vztahující se k ekliptice | |
ekloga | liter. báseň s pastýřskou tematikou; hud. skladba pastorálního rázu | |
eklovat se | ošklivit si, hnusit se | |
eko- | první část složených slov mající význam ekologie, ekologický | |
ekofarma | farma hospodařící způsobem blízkým přirozenému stavu tak že nezatěžuje neúměrně přírodu a produkuje bioprodukty | |
ekofond | ekologický fond, finanční prostředky na ochranu a zlepšování životního prostředí | |
ekofyziologie, ekotysiologie | obor zabývající se zkoumáním vnějších vlivů na organizmy | |
ekologický | to, co je v souladu s přirozenými životními podmínkami, co respektuje přírodní zákonitosti; vztahující se k životnímu prostředí | |
ekologie | věda zkoumající vztahy mezi organizmy navzájem a mezi organizmy a prostředím | |
ekologista | ekologický aktivista | |
ekologizace, ekologisace | snižování negativních vlivů na životní prostředí; vnášení ekologického aspektu do materiální lidské činnosti a do myšlení a chování lidí | |
ekomorfóza, ekomorfosa | odchylka ve tvaru orgánů nebo organizmů vyvolaná prostředím | |
ekonoměr | přístroj měřící hospodárnost provozu (zejm. při jízdě motorových vozidel) | |
ekonometrie | obor zabývající se a formulující ekonomické vztahy a zákonitosti pomocí matematických metod, ekonometrika | |
ekonomie | 1. interdisciplinární věda zkoumající zejm. chování ekonomických subjektů; 2. hospodárnost, úspornost, dobré hospodaření | |
ekonomika | 1. hospodářství určitého státu jako celek 2. obor zkoumající jednotlivé úseky národního hospodářství | |
ekonomizér, ekonomisér | předehřívač tekutin využívající zbytkového tepla spalin | |
ekosféra | oblast kolem hvězdy s příznivými podmínkami pro život | |
ekospotřebitel | spotřebitel upřednostňující ekologicky nezávadné výrobky | |
ekosystém | základní funkční jednotka v přírodě, ve které jsou v přímém vztahu všechny živé složky s fyzikálními i chemickými faktory prostředí | |
ekoton | hraniční část mezi dvěma biocenózami | |
ekotop | stanoviště se stejnými ekologickými faktory fyzikálně-chemické povahy, okolí živých organizmů | |
ekotyp | skupina jedinců dědičně přizpůsobená určitým životním podmínkám | |
ekran | 1. promítací plocha; 2. geol. nepropustná vrstva, clona | |
ekrazit | trhavina obsahující kyselinu pikrovou | |
ekry, ecru | ekri | mající barvu surového hedvábí |
ektázie, ektasie | rozšíření stěny dutých tělních orgánů | |
ekto- | první část složených slov mající význam vně, mimo | |
ektoblast | zevní zárodečný list živočišného embrya, ektoderm, exoderm | |
ektoderm | zevní zárodečný fist živočišného embrya, ektoblast, exoderm | |
ektofág | organizmus živící se na povrchu hostitele | |
ektofyt | rostlinný cizopasník žijící na povrchu těla | |
ektogenní | zjevný, z vnějších příčin; souvisící se zemským povrchem, exogenní | |
ektoparazit, ektoparasit | cizopasník žijící na povrchu těla hostitele | |
ektoplazma, ektoplasma | povrchová vrstva cytoplazmy tvořící lem kolem celé buňky nebo buněčných výběžků | |
ektotermie, ektothermie | schopnost studenokrevných živočichů získávat teplo z prostředí změnou svého chování, např. vyhledáváním teplejší lokality | |
ekumena | trvale obydlená část Země pozměněná činností člověka, tena habitabilis | |
ekumenický | 1. všeobecný, světový; 2. týkající se všech křesťanských církví, sjednocující všechny křesťanské církve | |
ekvalizér, ekvalisér, eqaliser | ekvalizér | vyrovnávač |
ekvatoreál | dalekohled s hlavní osou namířenou k světovému pólu | |
ekvatoreální | rovníkový | |
ekvátor | rovník | |
ekvi- | první část složených slov mající význam rovný | |
ekvideformáty | místa se stejným zkreslením, tento výraz se vztahuje ke kartografickým zobrazením | |
ekvidistantní | zachovávající konstantní vzdálenost | |
ekvilibristika | cirkusový žánr založený na udržování rovnováhy těla vlastního nebo partnerova; umění balancovat, žonglovat se slovy | |
ekvilibrium | rovnováha, vyrovnanost | |
ekvimolární | kompenzační 1:1 | |
ekvinokcium, ekvinokce | rovnodennost | |
ekvipáž | kočár se spřežením; výbava, vybavení | |
ekvipotenciální | mající stejný potenciál | |
ekviproporcionálně | rovná úměrnost částí v rámci celku | |
ekvita | abstraktní morální měřítko pro použitelnost právních norem | |
ekvivalence | rovnocennost, stejná platnost; vzájemné vyplývání dvou logických výroků ze sebe sama | |
ekvivalent | stejná nebo odpovídající hodnota | |
ekvivalentní | rovnocenný, se stejným účinkem, se stejnou platností | |
ekvivokace | neurčitost, vyhýbavost; dvojznačnost; jaz. stejná slova různého významu | |
ekzém | kožní zánětlivé onemocnění podmíněné přecitlivělostí organizmu vůči alergenům organického i anorganického původu | |
elaborace | vypracování, zpracování; smysl pro detail | |
elaborát | zpravidla podrobné písemné zpracování návrhu, plánu | |
elaborovat | zpracovat, rozpracovat, zpodrobnit | |
elace | způsob vyjadřování vysoké míry vlastnosti (velikánský, přemnoho) | |
elain | kyselina olejová, olein | |
élan vital | životní energie, vzmach | |
elasťáky | elastické kalhoty, legíny | |
elasticita | pružnost, elastičnost | |
elastický | pružný | |
elastin | vláknitá bílkovina, složka svaloviny | |
elastomer | makromolekulová látka vykazující při normální teplotě velkou pružnost; např. kaučuk | |
elastooptika | nauka o změnách optických vlastností látek působených mechanickým napětím | |
elativ | jaz. vyjádření stupně vlastnosti bez srovnávání komparativem nebo superlativem; jazykový pád pro pohyb zevnitř ven | |
elán | nadšení; oduševnění, rozmach | |
eldorádo | blaho, vytoužený cíl | |
eleaté | řecká filozofická škola založená na učení o jediném neměnném bytí | |
elefant | slon | |
elefantiáze, elefantiesis | neforemné zduření některých částí těla | |
elegán | muž atraktivního vzhledu | |
elegence | vytříbený vkus, ladnost, uhlazenost v odívání, chování | |
elegický | … přídavné jméno od “elegie” - literární nebo hudební dílo tklivého, truchlivého rázu, žalozpěv / viz Akademický slovník cizích slov | |
elegie | žalozpěv, literární nebo hudební dílo tklivého rázu | |
elekce | výběr, volba | |
elektret | dielektrikum udržující elektrickou polarizaci i po odstranění vnějšího elektrického pole; analogie permanentního magnetu | |
elektrifikace | rozšiřování elektrické rozvodné sítě | |
elektrit | tavený oxid hlinitý, umělý korund | |
elektro- | první část složených slov mající význam elektřina, elektrický | |
elektroakustika | obor techniky zabývající se elektrickým snímáním, reprodukcí, záznamem a zpracováním zvukových záznamů | |
elektroanestezie, elektroanestézie, elektroanestesie | celkové znecitlivění elektrickým proudem procházejícím centrálním nervovým systémem | |
elektrobus | autobus poháněný elektrickým motorem | |
elektrochemie | obor fyzikální chemie zabývající se jevy při přeměně chemické energie v elektrickou a naopak, rovnováhou v roztocích elektrolytů, jejich elektrickou vodivostí | |
elektroda | 1. tuhý, kapalný nebo plynný vodič, jímž proud přichází nebo odchází do jiného prostředí; 3. svařovací drát | |
elektroencefalografie, | lékařská neurologická vyšetřovací metoda zachycující mozkové elektrické potenciály a jejich proměny, zkratka EEG | |
elektrografie | 1. chemická elektroanalytická metoda; 2. technika zobrazování předmětů přímo na fotografickou citlivou vrstvu pomocí vysokonapěťového elektrického pole | |
elektrokardiografie | lékařská vyšetřovací metoda zachycující a zaznamenávající akční elektrické srdeční potenciály z různých míst povrchu těla, zkratka EKG | |
elektrokardiostimulátor | přístroj k elektrickému dráždění srdečního svalu | |
elektrokaustika | odstranění chorobně změněné tkáně pomocí drátu rozžhaveného elektrickým proudem | |
elektrokoagulace | 1. léčebná metoda spočívající v koagulaci tkáně elektrickým proudem; 2. shlukování koloidních částic působením elektrického proudu | |
elektroluminiscence | luminiscence buzená přiloženým elektrickým polem nebo protékajícím elektrickým proudem | |
elektrolyt | pevný nebo kapalný vodič, v němž vedení elektrického proudu je uskutečněné pohybem iontů | |
elektrolýza, elektrolysa | rozklad látek působením elektrického proudu | |
elektromagnet | měkké železo vložené do cívky protékané elektrickým proudem, které tak získává magnetické vlastnosti | |
elektromagnetická indukce | jev vzniku elektrického napětí při změně magnetického pole | |
elektromagnetizmus, elektromagnetismus | nauka o vzájemném působení elektrických a magnetických jevů | |
elektrometalurgie | výroba kovů, slitin nebo jejich rafinace pomocí elektrické energie | |
elektrometeor | optický nebo zvukový projev atmosférické elektřiny, např. polární záře, bouřka | |
elektrometr | elektrostatický přístroj k měření velmi nízkého elektrického napětí | |
elektromobil | automobil poháněný elektrickým motorem | |
elektromotor | točivý elektrický stroj měnící elektrickou energii na mechanickou | |
elektromyografie | zaznamenávání činnosti biopotenciálů kosterního svalstva, zkratka EMG | |
elektron | 1. stabilní elementární částice se záporným nábojem patřící mezi leptony; 2. lehká konstrukční slitina hořčíku,hliníku a zinku | |
elektronegativita | schopnost atomu v molekule přitahovat k sobě vazebné elektrony. | |
elektronegativní | nesoucí záporný elektrický náboj | |
elektronický | založený na elektronice, využívaný v elektronice | |
elektronika | oblast zabývající se studiem a využitím elektrické vodivosti v pevné fázi (polovodiče), ve vakuu (elektronky) a v plynech (výbojky) | |
elektronka | obvodový elektronický prvek obvykle skleněná, kovová nebo keramická baňka, v níž je ve vakuu umístěna soustava elektrod, kterou je řízen proud volných elekkronů emitovaných katodou | |
elektronový | související s elektrony | |
elektronvolt | jednotka energie, kterou získá částice s elementárním nábojem průchodem potenciálním rozdílem 1 voltu | |
elektroosmóza, elektroosmosa | převod vody při elektrolýze vodních roztoků porézním prostředím (diafragmou) vlivem elektrického pole | |
elektropozitivní, elektropositivní | nesoucí kladný elektrický náboj | |
elektrostatický | související s elektrickými jevy, při nichž je elektrický náboj v klidu | |
elektrostatika | obor zabývající se studiem elektrického pole částic nebo těles, které jsou v klidu vůči uvažované inerciální soustavě | |
elektrostrikce | změna objemu nebo tvaru nevodičů vlivem vnějšího elektrického pole | |
elektrošok | léčebná metoda užívaná při z některých psychických onemocněních, elektrický šok | |
elektrotaxe | pohyb živočichů způsobený elektrickým proudem | |
elektrotechnika | obor zabývající se elektromechanickou přeměnou a technickým využitím elektrické energie | |
elektrotechnologie | obor studující materiály z hlediska využití v elektrotechnice,zaváděním,zdokonalováním výrobních postupů při výrobě elektrických zařízení | |
elektroterapie | elektroléčba | |
elektrotom | lék. elektrický přístroj k řezání tkání | |
elektrování | udělování elektrického náboje tělesům | |
elektrum | přirozená slitina zlata a stříbra, vzácný krychlový nerost | |
element | prvek složka, součástka | |
elementál | bytost sestávající pouze z jediného elementu nebo živlu, např. vody, ohně | |
elementární | základní; jednoduchý | |
elév | žák, odchovanec | |
elevace | pohyb nahoru, zdvih | |
elevátor | zdviž, výtah; svislý nebo šikmý dopravník | |
elevon | řídicí ploška na křídlech obvykle bezocasých letadel | |
elf | skřítek, přírodní duch | |
elfa | zařízení k skládání materiálů z vagónů nebo aut proudem vody | |
eliminace | vyloučení, vylučování, vyřazení, odstranění | |
eliminovat | vyloučit, postupně vyřazovat | |
elinvar | slitina s teplotní pružností (niklová ocel) | |
elipsa | 1. jedna z kuželoseček; 2. nevyjadřování slov nebo vět podle daného větného schématu očekávaných, výpustka | |
elipsoid | kvadrika, která vznikne otáčením elipsy kolem některé z jejích os | |
elipsovitý | mající tvar elipsy, eliptický | |
eliptický | elipsovitý | |
elita | výkvět, menšina s mimořádnými vlastnostmi; vybraná část celku | |
elitářství | koncepce vycházející z významu úlohy elit ve vývoji společnosti; nadřazenecké, povýšené vystupování | |
elitní | prvotřídní, výborný | |
elixír | 1. tajemný zázračný léčivý prostředek; 2. farmaceutický přípravek obsahující líh a cukr | |
elize elise | jaz. vypouštění hlásky | |
Elohim | bůh Jahve ve Starém zákoně | |
elokvence | výmluvnost, výřečnost | |
elongace | prodloužení, vzdálenost; výchylka z rovnovážné polohy | |
eloxace | eloxování | |
eloxování | povrchová úprava hliníku a jeho slitin elektrolytickou oxidací, eloxace | |
elpíčko | LP (long playing), dlouhohrající deska | |
eluce | vyluhování, vymývání látek | |
eluviace | pohyb látek z určité části půdního profilu | |
eluviální | související s eluviem | |
eluvium | zvětralá hornina ležící na místě svého vzniku, regolit | |
em. | emeritní | |
glazura, smalt; zubní sklovina | ||
emanace | vyzařování, vyvěrání, výron | |
emancipace | 1. osvobození z podřízeného postavení, zrovnoprávnění; 2. boj za rovnoprávnost žen | |
emancipační | osvobozující, bojující za rovnoprávnost | |
emancipovaný | rovnoprávně postavený | |
emaskulace | vykleštění (muže), kastrace | |
emballage | ambaláž | |
embargo | druh represálií v mezinárodních vztazích, zejm. zákaz obchodních styků | |
emblém, | znak, symbol | |
embolalie, | embolofrazie | |
embolie | ucpání cévy v důsledku zanesení pohyblivého vmetku krví na místo zúžení cévy | |
embolofrazie | porucha řeči vzniklá vsouváním hlásek nebo slov nepatřících do příslušného slova nebo věty, embolalie | |
embosovaná platební karta | Platební karta, na níž je reliéfně (vystouplým tiskem) uvedeno jméno majitele karty a její číslo. Lze ji použít v tzv. imprinterech, tedy obchodních terminálech, kterým se říká “žehlička”. | |
embryo | zárodek; při pohlavním rozmnožování počáteční stadium vývoje organizmu | |
embryo- | první část složených slov mající význam zárodek, zárodečný | |
embryologie | nauka o zárodečném vývoji mnohobuněčných organizmů | |
embryom | velmi zhoubný nádor nezralých tkání všech zárodečných listů | |
embryonální | vztahující se k embryu, zárodečný | |
emendance | oprava porušeného místa v textu, korektura | |
ementál | nasládlý tvrdý plnotučný sýr s velkými oky | |
emergence | 1. vynoření, objevení se; 2. výrůstky na povrchu orgánů rostlin, např. trny | |
emergentní | vynořivší se, vynořující se obv. jako zcela nový jev, kvalita, tvar | |
emeritní | vysloužilý, bývalý; zasloužilý, zkratka em. | |
emerze, emerse | 1. vynoření, objevení se; 2. konec zatmění, zákrytu, vystoupení ze stínu planety | |
emesis | zvracení; dávení | |
emetikum | lék vyvolávající zvracení | |
emfatický | důrazný, vzrušený | |
emfáze, emfase | síla, důraz, vzrušení, citové pohnutí | |
emfyzém | rozedma plic | |
EMG | elektromyografie | |
emie, -émie | druhá část slov mající význam krev, látky v krvi obsažené | |
emigrace | 1. vystěhovalectví; 2. vyhnanství, vynucený pobyt v cizině; 3. emigranti jako celek | |
emigrant | vystěhovalec; vyhnanec, vyhoštěnec | |
Eminence | titul kardinála římskokatolické církve | |
eminence | 1. lék. vyvýšenina, výčnělek, doplněk; 2. šedá e. vlivná osoba v pozadí | |
eminentní | význačný, vynikající, mimořádný | |
emír | vládce emirátu; titul arabského nebo tureckého aristokrata, vysokého hodnostáře, náčelníka | |
emirát | územněsprávní celek na území historické arabské říše, v čele s emírem | |
emisar | tajný vyslanec, agent; zvěd | |
emise | vyslání, vydávání, vydání; uvedení do oběhu; množství znečišťujících příměsí dostávajících se z určitého zdroje do ovzduší | |
emise a imise | Emise a imise vyjadřují koncentraci smogu či jiných škodlivých látek ve vzduchu. Emise se měří přímo u zdroje znečištění (př. komín), kdežto imise v jeho okolí. | |
emisní | vysílající, vydávající; e. banka- ústřední banka | |
emitent | kdo dává peníze nebo cenné papíry do oběhu | |
emitor | elektroda tranzistoru, ze které vychází proud | |
emitovat | vydávat, vysílat, vyzařovat | |
emoce | proces prožívání, hnutí mysli; pohnutí, dojetí, vzrušení, cit, nálada, afekt, vášeň | |
emocionalita | vzrušení citovost, přecitlivělost, emotivita | |
emocionální | citově založený, citový; dojemný, působící na city, emotivní | |
emoční | týkající se citů, prožívání něčeho; dojmový | |
emotivita | citovost, emocionalita | |
emotivní | citově zabarvený, emocionální | |
empatický | mající pochopení, vnímavý, soucítící | |
empatie | vcítění do prožitků druhého | |
empír, empir | ampír | vývojová fáze klasicismu, zejm. ve Francii v době Napoleonova císařství |
empirický | zkušenostní, ze zkušenosti, založený na zkušenosti | |
empírie | zkušenost | |
empirizmus, empirismus | názor považující zkušenost za jediný zdroj poznání | |
empora | architektonický prostor nesený klenbou nebo sloupy a otevřený oknem nebo arkádou,tribuna | |
empyém | hnis v tělních dutinách | |
EMS | Systém environmentálního managementu. Zavádí se podle normy ISO 14001:2004. Je to systém, který zaručuje, že se certifikovaná společnost chová ohleduplně k životnímu prostředí. | |
emu | stepní pták se zakrnělými křídly, žijící v Austrálii | |
emulace | napodobení činnosti jednoho zařízení pomocí jiného zařízení | |
emulátor | zařízení napodobující činnost jiného zařízení | |
emulgace | příprava emulze mechanickým rozptýlením dvou vzájemně nemísitelných kapalin | |
emulgátor | látka usnadňující vznik emulze, emulgační činidlo | |
emulovat | schopnost napodobovat jeden systém jiným | |
emulze, emulse | disperzní soustava dvou těžce mísitelných kapalin | |
en bloc | án blok | vcelku, hromadně, najednou |
en face | ánfas | zepředu |
en gros | án ó | ve velkém |
en masse | án mas | vcelku, dohromady |
en passant | án pasán | mimochodem, zběžně, mezi řečí |
en- | první část složených slov mající význam v, uvnitř | |
enantiomerie | druh izomerie organických sloučenin, optická izomerie | |
encefalitida | zánět mozku | |
encefalo- | první část složených slov mající význam mozek, mozkový | |
encefalon | mozek | |
encefalopatický | týkající se mozkových chorob | |
encefaloragie | krvácení do mozku | |
encián | hořec | |
encyklika | okružní list, papežský dokument adresovaný všem biskupům | |
encyklopedie | naučný slovník | |
encyklopedistika | tvorba encyklopedií | |
endemie | trvalý výskyt některé choroby v určité oblasti | |
endemizmus, endemismus | omezení původu a výskytu rostlin a živočichů na určité území | |
endocept | amorfní poznání; mimo-vědomé poznání; předvědomé poznání | |
endocyt | útvar uvnitř buňky | |
endocytóza, endocytosa | proces přijímání látek do buňky | |
endoderm | vnitřní zárodečný list živočišného embrya | |
endofág | organizmus žijící a živící se uvnitř hostitele | |
endofyt | rostlinný cizopasník žijící uvnitř hostitele | |
endogamie | historické společenské pravidlo, podle něhož je uzavírání sňatků přípustné jen v rámci vlastního kmene, skupiny; příbuzenská plemenitba | |
endogenní | vnitřní, mající vnitřní příčinu; geol. souvisící s nitrem Země | |
endokard | blána pokrývající vnitřek srdeční dutiny, nitroblána srdeční | |
endokarditida | zánět endokardu (viz endokard) | |
endokrinní | týkající se žláz s vnitřní sekrecí, mající schopnost vnitřní sekrece | |
endokrinologie | podobor vnitřního lékařství zabývající se anatomií, fyziologií a patologií žláz s vnitřní sekrecí | |
endometritida | zánět děložní sliznice | |
endometrium | děložní sliznice | |
endoparazit, endoparasit | cizopasník žijící uvnitř těla hostitele | |
endoprotéza | umělá náhrada kloubu | |
endorfin | bílkovinná látka tvořená v mozku mající účinek morfinu | |
endorsace | Povolení od dopravce předat přepravní dokument (letenka nebo letový kupón) jinému dopravci. | |
endoskop | optický přístroj k vyšetřování tělních dutin a dutých orgánů | |
endoskopie | vyšetřovací metoda tělních dutin a dutých orgánů | |
endotel | jednovrstevná výstelka všech krevních cév | |
endotermický, endothermický | pohlcující teplo; doprovázený pohlcováním tepla | |
endotermie, endothermie | 1. jev, při němž se spotřebovává teplo; 2. termoregulační schopnost savců a ptáků udržovat stálou tělní teplotu | |
endothermie | endotermie | |
enduro | objemová třída motocyklů; terénní závod motocyklů této kubatury | |
enema | klystýr | |
eneolit | pozdní doba kamenná | |
energeia | hybnost, činnost, uskutečnění | |
energetický | vztahující se k energii; týkající se energetiky | |
energetika | nauka, průmyslové odvětví zabývající se získáváním, přeměnou, dopravou, použitím různých forem energie | |
energický | rozhodný, rázný; plný energie | |
energie | míra různých forem pohybu hmoty ve všech jejích vzájemných přeměnách; činorodost, ráznost, odhodlanost | |
energo- | první část složených slov mající význam energie, energetický | |
enervace | nervové ochabnutí, vysílení | |
enervovat se | vyčerpávat se, unavovat se | |
enfant terrible | anfán teríbl | člověk jednající bez ohledu na společenské zvyklosti |
engineering | inžinýring | poskytování inženýrských služeb |
engram | paměťová stopa podvědomé mysli | |
enigma | hádanka, záhada, tajemství | |
enjambement | anžanibmá | přesah významového celku z jednoho verše do druhého |
enkapsulace | obalování, opouzdření, etuvování | |
enkaustika | malířská technika užívající barev smíšených s voskem a následného vypálení | |
enkláva | území uvnitř jiného území | |
enklitikon | jaz. příklonka | |
enkolpion | byzantský náprsní kříž | |
enkulturace | proces učení se jedince žít ve společnosti a její kultuře | |
eno- | první část složených slov mající význam víno | |
enologie | nauka o vinařství a o víně | |
enomanie | blouznění typické pro opilce | |
enormní | neobyčejný, nesmírný, nadměrně veliký | |
ens | bytí, bytost, podstata, jsoucno | |
ensemble | ansámbl | |
enšpígl | šprýmař, čtverák | |
entalechie | vnitřní účel; tíhnutí, směřování k cíli | |
entalpie | fyz. tepelný obsah | |
entelechie | tvořivý životní princip; rozdíl mezi skutečností a možností | |
entente | antánt | vztah porozumění a shody v politických otázkách mezi státy |
enter | entr | vstoupit, vejít; výp. tech. klávesa užívaná k odeslání vstupu počítači, potvrzení instrukce |
enter-entero- | první část složených slov mající význam střevo, střevní | |
enterální | střevní; e.infekce | |
enteritida | zánět sliznice tenkého střeva | |
enterovirus | virus působící záněty zažívacího ústrojí a poškození nervového systému | |
entertainer | entrtejnr | bavič, diskžokej |
entita | to, co je; něco existujícího, byť jen jako abstrakce | |
entlovat | začišťovat okraj látky, obnitkovávat | |
ento-, endo | první část složených slov mající význam vnitřní, uvnitř | |
entoderm | vnitřní zárodečný list u časné fáze lidského zárodku - entoblast s ukončenou histogenezí | |
entomo- | první část složených slov mající význam 1. hmyz; 2. entomologie | |
entomologie, | věda zkoumající hmyz | |
entrée | antré | vstup; slavnostní hudba ke vstupu významných osob; jídlu podávané před hlavním chodem |
entrefilet | antrfile | krátký, vtipný, aktuální článek umístěný v úvodu denních zpráv |
entropie | míra neurčitosti náhodného procesu; míra neuspořádanosti mikroskopických stavů při daném makroskopickém stavu | |
entuziasmus | nadšení; zanícení | |
entuziazmus, entuziasmus, enthusiasmus | nadšení, zanícení pro něco | |
entyméma | zkrácený úsudek; bez některého z předpokladů nebude závěru | |
enudace | obnažení, odhalení | |
enumerace | výčet, vyjmenování, vypočítávání řady věcí | |
enuréza, enuresa, enuresis | bezděčné noční pomočování | |
environment | invajrnment | životní prostředí; okolí člověka; vnější podmínky pro život |
environmentalismus | fil., sociologická a politologická teorie, zabývající se vztahy mezi vnějším (přírodním) prostředím a společenským vývojem | |
environmentalizmus, environmentalismus | teorie o vztazích mezi vnějším prostředím a společenským vývojem | |
environmentální | týkající se životního prostředí | |
environtologie, environmentologie | věda o životním prostředí | |
enzootie | nákaza zvířat místního rozsahu | |
enzym | složitá chemická látka bílkovinné povahy působící jako katalyzátor biochemických reakcí, ferment | |
enzymoterapie | léčení pomocí enzymů | |
eo ipso | už vím, už v tom, právě proto | |
eo- | první část složených slov mající význam světlo, život, jitřenka | |
eocén | oddělení starších třetihor větrný, související s činností | |
eolický | větru; navátý větrem | |
eolit | kamenný artefakt z konce třetihor | |
eon | nejvyšší chronostratografická jednotka | |
eosféra | vnější nejvyšší část atmosféry | |
eozin | intenzivní fluoreskující barvivo | |
epakta | počet dní mezi posledním novem Měsíce a prvním lednem | |
epanastrofa | opakování stejných slov, kterými verš končí, na začátku následujícího verše | |
epanastrofa, palilogie | Básnická figura - opakování slov na konci a na začátku verše. Př.: Střela se zaryla v bílá ňadra, v bílá ňadra prvního Tatařína. | |
EPAP | EPAP - angl. zkr. end-positive airway pressure. Podpůrný ventilační režim, při němž je při spontánním dýchání ve výdechu přetlak. Srov. CPAP, PEEP | |
epenastrofa | opakování týchž slov na konci jednoho a na začátku druhého verše, palilogie | |
epenteze | jazykovědně: vkládání, tj. vznik hlásky uvnitř slabiky, vkládání dovnitř slabiky. Např. sedm vyslovované sedum. | |
epesní | fakt cool, hodně exlusivní a luxusní | |
epi- | předpona mající význam na-, nad-, po-, při- | |
epicentrum | bod na zemském povrchu nad ohniskem zemětřesení nebo pod výbuchem jaderné pumy; centrum, ohnisku | |
epický | výpravný, dějový | |
epicykl | kruhová dráha, po níž se podle geocentrické soustavy pohybují planety | |
epicykloida | jedna z kotálnic | |
epidemie | časově a místně ohraničený hromadný výskyt infekční nemoci | |
epidemiologie | obor lékařství zabývající se příčinami vzniku a zákonitostmi šíření nemocí hromadného výskytu | |
epidermis, epiderm | 1. krycí pletivo nadzemních částí rostlin; 2. vrchní vrstva kůže živočichů | |
epidiaskop | kombinovaný projekční přístroj, kterým lze promítat ploché neprůhledné předlohy odraženým světlem a diapozitiv procházejícím světlem | |
epifanie | zjevení | |
epifarynx | 1. nosní část hltanu; 2. část ústního ústrojí hmyzu | |
epifauna, | vodní živočichové žijící přisedle při dně vodních nádrží | |
epifenomén | vedlejší, průvodní jev; nepodstatná okolnost | |
epifora | opakování týchž výrazů na konci po sobě jdoucích veršů | |
epifysa, epifýza | nadvěsek mozkový, malá žláza skrytá v mozku v blízkosti malého lebečního otvoru na temeni hlavy (epifýza) | |
epifyt | rostlina rostoucí na těle jiné rostliny, ale necizopasící | |
epifýza, epifysa | 1. šišinka mozková; 2. výrůstek, hrbol; 3. zakončení dlouhé kosti | |
epigamie, | chování živočichů související s rozmnožováním | |
epigastrium, | nadbřišek | |
epigon, epigonství | následovník, pokračovatel; napodobitel; epigonství: napodobování významných tvůrců a osobností, opakování a využívání myšlenek někoho jiného | |
epigraf | nápis, nadpis, heslo | |
epigrafie | nauka o čtení starých nápisů, epigrafika | |
epigrafika | epigrafie | |
epigram | krátká veršová forma s vtipnou pointou | |
epika | literární druh zahrnující výpravnou literaturu prozaickou i veršovanou | |
epikontinentální | nacházející se při kontinentu | |
epikrize, epikrise | lék. závěrečná, souhrnná zpráva o pacientovi | |
epikureizmus, epikureismus | starořecký ideál duševního klidu a blaženosti, dosažených rozumným užíváním života | |
epilace | umělé odstraňování nežádoucích chloupků, vlasů, depilace | |
epilepsie | padoucnice | |
epileptik | nemocný epilepsií | |
epilimnion | horní vrstva vodních nádrží | |
epilog | doslov, závěr, dohra | |
epilování | odstraňování pesíků z kožešin vystřihováním | |
epimerie | druh stereoizomerie, anomerie | |
epinerfin | hormon dřeně nadledvinek, adrenalin | |
epingl | vlněná žebrovaná tkanina | |
epipelagiál | mořské vody v plně prosvětlené hloubce (do hloubky až 100 m) | |
episkop | 1. projekční přístroj, kterým lze promítat neprůhledné materiály; 2. biskup, zejm. pravoslavné církve | |
episkopální | přijímající autoritu biskupů, podporující správu církve prostřednictvím biskupů | |
episkopát | biskupství, úřad, hodnost biskupa; sbor biskupů | |
epistémé | poznání; starořecké pojetí pravého poznání; podstatný celek poznání | |
epistemologie | teorie poznání, gnozeologie, noetika | |
epištola | apoštolský list věřícím; list charakteru poselství určený veřejnosti | |
epitaf | 1. náhrobní nápis; 2. náhrobní kámen, deska | |
epitalamus, ephithalamus | část mezimozku | |
epitaxe | orientovaný růst monokrystalických vrstev | |
epitel, epithel | výstelka | |
epitetika | nauka o nefunkčních, pouze kosmetických náhradách ztracených nebo nevyvinutých částí těla | |
epiteton contans | básnický přívlastek stálý | |
epiteton, epitheton | básnický přívlastek | |
epitéza, epithesa | náhrada ztracené části těla z kosmetických důvodů | |
epitomé | rukověť; výtah z rozsáhlého díla, zhuštění, zkrácená verze | |
epitrachilion | stuha se sedmi kříži, bez níž kněz nesmí přistoupit k oltáři | |
epizace, episace | dodávání epického rázu | |
epizeuxis | opakování stejných slov v jednom verši nebo větě | |
epiziotomie, episiotomie | nástřih hráze těsně pod pochvou ve druhé fázi porodu | |
epizoda, episoda | 1. drobný příběh podružného významu; 2. vložený vedlejší příběh v rozsáhlejším literárním dle; 3. hud. mezivěta, mezihra | |
epizodní, episodní | vedlejší, podružný | |
epizootie | hromadná nákaza zvířat na velkých územích v určitých ročních obdobích | |
epocha | časový úsek, období; ucelené období v historii lidské společnosti | |
epochální | převratný, významný, důležitý pro celou epochu | |
epoché | zdržení se, odklad úsudku | |
epoleta | nárameník důstojníků | |
eponymní | stejnojmenné, stejného názvu | |
epopej | rozsáhlá epická báseň, epos; velkolepé dílo, slavný čin | |
epos | rozsáhlá epická báseň, epopej | |
epoxid | organická sloučenina s tříčlenným cyklem tvořeným jedním atomem kyslíku a dvěma atomy uhlíku; epoxidová pryskyřice | |
epsilon | v řecké abecedě znak pro hlásku e | |
éra | 1. období; letopočet; 2. geol. nejvyšší geochronologická jednotka | |
eradikace | eradikace – vymýcení (choroby aj.). E. neštovic očkováním. Srov. eliminace | |
eratem, erathem | geol. nejvyšší chronostratigrafická jednotka | |
eratický | bludný, přemístěný z místa svého vzniku | |
erár, erárium, aerarium | státní pokladna; státní správa | |
erb | rodový, městský, zemský, státní znak | |
erdelteriér | drsnosrsté plemeno služebního psa | |
erekce | vzpřímení, ztopoření | |
erektik | vymyšlené slovo použito v povídce Cimrmanů: Hospůdka na mýtince : Hrabě Polovecký použil kdysi ve spojitosti se mnou těchto slov: sexuální štvanec, spermon a erektik. | |
eremita | poustevník | |
eremofobie | chorobný strach být sám | |
erepce | právo odnětí dědictví osobám nehodným | |
erg | 1.starší fyzikální jednotka pro práci; 2. saharská písečná poušť | |
ergastenie | stav unavenosti, vyčerpanosti vlivem nadměrné námahy | |
ergeziomanie | chorobná potřeba neustálé činnosti | |
ergo | tedy, proto, tudíž | |
ergo- | první část složených slov mající význam dílo, práce, pracovní | |
ergodický | v technice-ergodický signál je takový kterého charakteristiky lze stanovit z jedné jeho realizace (jednoho měření). Většina signálů které mají stabilní charakter odpovídají ergodičnosti. | |
ergofobie | chorobný, nadměrný strach z jednání, konání | |
ergometrie | metoda vyšetřování tělesné výkonnosti člověka; měření práce | |
ergon | Skutek, čin, jednani (řecky) | |
ergonomický | odpovídající poznatkům vědy ergonomie, ergonometrie | |
ergonomie | obor zabývající se studiem vztahů mezi člověkem a technickými systémy, které člověk vytváří, ergologie ergonomika | |
ergoterapie | pracovní terapie; léčba prováděním každodenních pracovních činností | |
ergotoxin | peptidový alkaloid námelu | |
erinóza, erinosa | onemocnění ovocných stromů a révy vinné, plstnatost | |
eristika | umění polemiky, diskuze, hledání pravdy cestou sporu | |
erogenní | erotogenní | |
eros, erós | láska | |
erosenka | společnice, masérka obsluhující v erotických a masážních salonech | |
erotický | vztahující se k pohlavní lásce, k erotice | |
erotičnost | smyslnost, vzrušivost | |
erotika | soubor jevů souvisejících se sexuální aktivitou | |
erotizmus, erotismus | milostné nadšení, smyslnost | |
erotogenní, erogenní | způsobující erotickou libost, vzrušení a obv. též sexuální aktivitu | |
erotomanie | nadměrné až chorobné vystupňování sexuálních pudů, pohlavní apetence | |
eroze, erose | rozrušování, narušování, výmol, mechanické opotřebení | |
erozní, erosní | rozrušovací, výmolný, vzniklý erozí | |
errata | eráta | chyby, opravy, omyly |
error | chyba, omyl | |
erteple | brambor | |
erudice | důkladné vzdělání, znalost, zkušenost, schopnost | |
erudovaný | znalý, zkušený, vzdělaný | |
erupce | výbuch; sopečná exploze | |
eruptivní | 1. vyvřelý, vzniklý erupcí; 2. prudký, výbušný vášnivý | |
erytém | červené zabarvení kůže způsobené zánětem, rozšířením nebo zmnožením cév | |
erytro- | první část složených slov mající význam 1. červený, 2. pracovní uspořádání molekul (zejm. cukrů) | |
erytroblast | nezralá červená krvinka | |
erytroblastóza | zaplavení krve erytroblasty | |
erytrocyt | červená krvinka | |
erytrocyty | červené krvinky, obsahují krevní barvivo hemoglobin, jehož funkcí je přenos kyslíku | |
erytromycin | antibiotikum působící zejm. proti stafylokokům | |
eschatologie | učení o posledních věcech světa a člověka | |
escudo | eskudo | měnová jednotka Portugalska a Kapverd |
esej, essay | esej | úvaha duchaplně pojednávající o filozofických, kulturních nebo společenských otázkách |
esence | podstata, základ; tresť, koncentrovaný výtažek | |
esenciální | hlavní, důležitý, podstatný, základní | |
eskadra | oddíl lodí nebo letadel | |
eskadrona | jednotka vojenského jezdectva (na úrovni roty) | |
eskalace | stupňování, stoupání, zvyšování úsilí; růst napětí, konfliktu | |
eskalátor | pohyblivé schodiště | |
eskamotáž | artistický kousek, výkon s cílem oklamat pozornost diváka | |
eskamotér | kdo předvádí eskamotáž, iluzionista, žonglér; kdo obratně zachází s argumenty, demagog | |
eskapáda | 1. uprchnutí, úprk; 2. nerozvážný čin; 3. špatný skok jezdeckého koně | |
eskont | úvěr zajištěný pohledávkou | |
eskorta | ozbrojený doprovod; doprovod vězňů, zajatců | |
esmeralda | cirkusová tanečnice | |
eso | 1. nejvyšší karta; 2. v tenisu a volejbalu přímý bod z podání; 3. nejlepší, špičkový jedinec v nějakém oboru | |
esperanto | umělý mezinárodní jazyk | |
esplanáda, esplanade | esplanad | velké upravené prostranství před významnou budovou |
espreso, espresso | 1. rychle připravená černá káva podle italského způsobu; 2. zařízení na rychlou přípravu kávy; 3. kavárna | |
espressivo | hud. výrazně | |
esprit | důvtip, duchaplnost, vtipnost | |
establishment | establišment | založení, zřízení, ustanovení; firma, společnost; instituce autority a moci |
estakáda | pozemní komunikace vedená na sloupech nebo pilířích | |
estavela | krasový pramen vodu střídavě pohlcující a vydávající | |
ester | organická sloučenina vznikající esterifikací | |
esterházy | mající vzor s větší dvou- nebo vícebarevnou kostkou, jejíž podklad tvoří drobný vzorek | |
esterifikace | reakce mezi oxidem a alkoholem vedoucí k vzniku esteru a vody | |
estét | milovník krásy; povrchní, obv. pokrytecký stoupenec estetického formalizmu, snob | |
estetický | krásný, působící dojmem krásy, pocitem libosti | |
estetično | estetická stránka jevů | |
estetika | teorie působení krásna na člověka, vnímání pocitů a dojmů z uměleckých i přírodních výtvorů | |
esteziologie | nauka o smyslových orgánech a počitcích | |
estivace | letní spánek; v botanice označuje uspořádání častí v púčiku květu | |
estradiol | ženský (samičí) pohlavní hormon ze skupiny estrogenů produkovaný ve vaječnících | |
estragon | aromatické koření z natě pelyňku kozelce | |
estráda | zvýšená podlaha, pódium, terasa; pásmo divadelních, hudebních, tanečních a artistických výstupů | |
estriol | ženský (samičí) pohlavní hormon ze skupiny estrogenů produkovaný placentou | |
estrogeny | skupina ženských (samičích) pohlavních hormonů | |
estron | ženský (samičí) pohlavní hormon ze skupiny estrogenů | |
estuár | nálevka, nálevkovité ústí řeky | |
ešus | vícedílná plechová jídelní miska | |
et | 1. a; 2. a jiné, a tak dále, et cetera, etc | |
et cetera | a jiné, a tak dále, zkratka etc., atd. | |
éta | v řecké abecedě znak pro hlásku é | |
etablovat | zařizovat, zavádět, zařídit, za vést, umístit; usadit se | |
etalon | standard, normál | |
etan, ethan | nasycený uhlovodík, bez barvý hořlavý plyn | |
etanol, ethanol | nejjednodušší alkohol, etylalkohol, líh | |
etapa | 1. pevně ohraničené období, vývojová fáze; 2. samostatný úsek sportovního závodu | |
etatizace, etatisace | zestátnění, převod nestátního majetku do vlastnictví státu | |
etatizmus, etatismus | zdůrazňování aktivních zásahů státu do života společnosti | |
etažér, etažérka | stojan, polička s přihrádkami | |
etáž | rovina, vrstva; podlaží, poschodí | |
etc. | et cetera | |
eten, ethen | nejjednodušší alken, etylén | |
éter, ether | 1. etyléter bezbarvá kapalina vyrobená z lihu, používaná jako rozpouštědlo a k narkóze; 2. látka, jejíž molekula obsahuje dvě uhlíkaté skupiny propojené kyslíkem; 3. ve starém Řecku látka vyplňující vesmírný prostor | |
éterický, etherický | 1. prchavý; 2. nadzemský, vzdušný; 3. útlý, jemný | |
eternit | azbestocementová krytina | |
ethos | kvalita charakteru člověka | |
etický | mravní, morální; týkající se mravů | |
etický kodex | dokument stanovující základní principy etického chování | |
etika | teorie mravnosti; soustava názorů na mravnost, systém mravních norem; morálka, mravnost | |
etiketa | 1. pravidla společenského chování, souhrn společenských zvyklosti a norem chování; 2. viněta, nálepka, značka | |
etiketování | označování výrobků etiketami; zařazování, charakterizování | |
etiolizace, etiolisace | bělení, blednutí | |
etiologie | nauka o vnitřních a zevních příčinách nemocí | |
etiopatogeneze, etiopatogenese | soubor příčin a mechanizmů vedoucích ke vzniku nemoci | |
etnický | souvisící s etnikem, často ve významu národnostní, národní | |
etnikum | skupina lidí, kterou spojuje společný původ, zvláštní kulturní znaky (především jazyk), tradice a mentalita; etnická skupina | |
etno- | první část složených slov mající význam lid, národ | |
etnocentrizmus, etnocentrismus | zveličování významu etnického hlediska, obvykle neúměrná preference určitého etnika | |
etnogeneze, etnogenese | proces formování a vznikání etnických skupin od nejjednodušších až k národnostem a národům | |
etnografie | národopis | |
etnometodologie | obor studující a interpretující běžné lidské činnosti a jejich organizaci | |
etologie | nauka o chování živočichů a člověka | |
etopedie | nauka o výchově a vzdělání sociálně narušené mládeže | |
étoséthos | mrav, mravní základ, charakter | |
etuda | etýda | 1. cvičná hudební skladba; 2. krátký prozaický útvar na předem dané téma; 3. krátký herecký výstup |
etuje, etue, etui | pouzdro, schránka | |
etuvování | obalování, opouzdření, enkapsulace | |
etylalkohol, ethylalkohol | etanol, nejjednodušší alkohol, líh | |
etylén, ethylen | eten, nejjednodušší alken | |
etymologie | nauka o zákonitostech vývoje slov a změnách jejich významu | |
eu- | předpona mající význam dobře, libě, blaze | |
eubiotika | nauka o správné životosprávě | |
eubulie | rozvážnost | |
eucharistie | svátost oltářní, sanktissimum | |
eudaimonizmus, eudaimonismus | názor považující za kritérium mravnosti úsilí o štěstí | |
eudermický | dobře působící na pleť | |
eufemizmus, eufemismus | zjemnění jazykového výrazu označujícího nepříjemnou nebo drsnou skutečnost; řidčeji eufemie; nahrazení výrazu drsného nebo označujícího nepříjemné skutečnosti nebo představy výrazem jemnějším, mírnějším (např.zavřít oči - zemřít); opak: dysfemismus | |
eufonie | libozvučnost, libozvuk | |
euforie | příjemný subjektivní pocit tělesné a psychické pohody, rozjařenost | |
eugenika | geneticky i sociologicky podložené snahy o biologické i sociální zušlechtění lidstva a zlepšení jeho genofondu | |
eukalyptol | olej s antiseptickými účinky s kafrovou vůní | |
eukalyptus, eukalypt | blahovičník | |
eukaryo | eukaryo(n)ta, -o(n) – biol. organismy (prvoci, rostliny, živočichové), jejichž buňky mají individualizované a oblaněné jádro (opak: prokaryonta) | |
Eukleidés | jméno významného řeckého matematika | |
eulitorál | příbřežní část vodních nádrží mezi vysokým stavem hladiny na jaře a stavem v létě | |
eulogie | žehnaný chléb, požehnání, dobrořečení, zbožný dar | |
eunuch | muž bez pohlavních žláz, obv. po kastraci | |
eupatridé | rodová aristkracie, doslova “potomci dobrých rodičů”; vláda urozených | |
eupeptikum | lék který podporuje trávení, digestivum | |
eupnoe | lékařský výraz pro: normální, klidné, pravidelné dýchání | |
eurasijský, euroasijský | zahrnující Evropu a Asii | |
euro | připravovaná jednotná evropská měnová jednotka | |
euro-, evro-, europo-, evropo- | část složených slov mající význam Evropa, evropský | |
eurocity | Označení vlaku Českých Drah nejvyšší kvality. Tyto vlaky spojují zpravidla hlavní města států a hospodářská centra. Vlaky se vyznačují vysokým cestovním komfortem, krátkou cestovní dobou, nejvyšší možnou přesností a zvláštními službami. | |
eurodolary | poskytované úvěry a přijímaná depozita v amerických dolarech obv. evropskými bankami | |
eurokracie | vláda sjednocené Evropy | |
eurokrat | stoupenec sjednocení Evropy | |
euronight | Noční vlaky vysoké kvality, které spojují největší města a hospodářská centra a vyznačují se vysokým cestovním komfortem s omezeným zastavováním od 0.00 do 6.00h. s nejvyšší možnou přesností a zvláštními službami. | |
europocentrismus | evropocentrizmus | |
europoidní | mající světlou pokožku, vlnité vlasy, výrazné tělesné ochlupení i vousy (europoidní plemeno, europoidní typ);indoevropský | |
euroregion, euroregio | funkční územní celek v Evropě v příhraničních oblastech sousedících států | |
eurosibiřský | zahrnující Evropu a Sibiř | |
euroskeptik | kdo nevěří ve sjednocení a funkčnost sjednocené Evropy | |
eurotunel | podmořský železniční tunel mezi Velkou Británií a pevninskou Evropou | |
eury- | první část složených slov mající význam široký, rozsáhlý, rozmanitý | |
eurytmie | soulad, harmonie, vyrovnanost částí a celku | |
eutanazie, euthanasie, euthanazie | dobrá smrt; usmrcení nevyléčitelně nemocné a trpící osoby na její žádost, ze soucitu | |
eutektikum | struktura vznikající při současném tuhnutí dvou fází | |
eutonie | regulace svalového napětí s cílem dosažení celkové relaxace | |
eutrofizace, eutrofisace | obohacování prostředí živinami, hnojením | |
eutrofní | bohatý na živiny | |
eutýmie, euthymie | duševní klid, vyrovnanost | |
EVA | -Economic Value Added - ekonomická přidaná hodnota; ukazatel EVA měří výkonnost firmy tak, že od vykázaného zisku odečte náklady na vlastní kapitál firmy. Manažeři hodnocení na bázi EVA jsou tak odměňováni pouze za taková rozhodnutí, která zvyšují hodnotu firmy. | |
evakuace | 1. vyklizení stanovených oblastí v prostoru katastrofy nebo válečné činnosti; 2. vyčerpání plynu z uzavřeného prostoru; 3. vyprázdnění, odsátí | |
evaluace | hodnocení; známkování | |
evalvace, evaluace | hodnocení, určení, stanovení hodnoty, odhad ceny | |
evangelický | protestantský, reformovaný, | |
evangelista | jeden ze čtyř autorů evangelia | |
evangelium | radostná zvěst; svědectví o Ježíši Kristu nebo spisy o něm | |
evangelizace, evangelisace | hlásání a šíření evangelia | |
evaporace | vypařování; výpary | |
evaporimetr | výparoměr | |
evapotranspirace | výdej vody v podobě vodní páry z rostlin | |
evaze, evase | uniknutí, vyhnutí | |
evekce | jedna z poruch pohybu Měsíce | |
event marketing | Snaha upoutat pozornost a získat zájem potencinálního zákazníka ale nikoliv bežnými akcemi ale uspořádáním události která přinese nevšední zážitek. | |
eventrace | vyhřeznutí orgánů z tělních dutin | |
eventualita | možnost, možný případ | |
eventuální | možný; za určitých podmínek | |
evergreen | evrgrín | stará, stále populární a oblíbená písnička |
everze | lék. obrácení, převrácení | |
evidence | jistota, samozřejmost poznání; vedení záznamů, přehled | |
evidentní | zřejmý, jasný; nepochybný, nevyžadující důkaz | |
evidovat | zaznamenávat, vést v patrnosti | |
evokace | 1. vybavení představy; 2. převedení právního případu přímo na vyšší instituci | |
evokovat | vyvolávat v mysli, vybavovat vzpomínky, představy | |
evoluce | vývoj, postupné vyvíjení; nepřetržitý rozvoj od nižšího k vyššímu | |
evolucionizmus, evolucionismus | názor jednostranně zdůrazňující spojitost, nepřetržitost vývoje | |
evoluční | postupně se vyvíjející | |
evorze, evorse | vymílání, vykroužení; výmolná eroze v říčním korytě vzniklá vířivým pohybem vody | |
evropeizmus, evropeismus, europeizmus, europeismus | evropanství, vědomí evropské příslušnosti | |
evropocentrizmus, evropocentrismus, europocentrizmus, europocentrismus | přesvědčení, že Evropa byla a je centrem světové kultury a myšlení, eurocentrizmus | |
ex | 1. na ex, vypít na ex, najednou až do dna; 2. exitus | |
ex abrupto | bez přípravy, najednou, improvizovaně, spatra | |
ex aequo | [ékvo´] (lat.) stejnou měrou; stejným dílem | |
ex ante | očekávané, zamýšlené | |
ex lege | ze zákona, podle práva | |
ex lex | mimo zákon | |
ex libris | exlibris | |
ex nunc | okamžitá účinnost | |
ex offo | z úřední povinnosti, z úřední moci | |
ex post | po skončení, dodatečně, pozdě | |
ex tempore | v čase potřeby, příležitostně | |
ex tunc | s dodatečnou platností | |
ex usu | ex úzú | podle vzniku |
ex works | verks | doložka v mezinárodních obchodních smlouvách,podle níž je dodavatel povinen předat zboží kupujícímu ve stanoveném závodě |
ex- | předpona měnící význam slovního základu 1. u sloves významem z, ze, ven, vzhůru; 2. u jmen významem bývalý, již neexistující | |
exa- | předpona ve významu 10 na 18 násobku | |
exacerbace | zhoršení nebo nové vzplanutí nemoci | |
exagerace | zveličení, přehnanost, řečnická nadsázka | |
exaktní | založený na přesnosti, přesný, dokonalý; přísně vědecký | |
exaktnost | přesnost, dokonalost | |
exaltace | nadšení, přepjatost, citové vzrušení | |
exaltovaný | nadšený, zanícený; přepjatý, výstřední v chování | |
examen | zkouška, zkoušení | |
examinátor | zkoušející učitel, zkušební komisař | |
exantém | vyrážka | |
exarace | brázdění, ledovcová eroze vmrzlou morénou | |
exartikulace | amputace v kloubu | |
excelence | 1. vznešenost; 2. čestný titul vysoce postavených státních činitelů v mezinárodním styku; 3. dokonalost, výtečnost | |
excelentní | vynikající, vykazující vynikající vlastnosti, znalosti | |
excelovat | vynikat, znamenitě si počínat | |
excentricita | výstřednost, nesoustřednost, nápadnost, odchylnost | |
excentrický | 1. umístěný mimo střed; 2. výstřední | |
excentrik, excentrista | 1. výstřední člověk 2. klaun provádějící komický výstup založený na neposlušnosti’ předmětů | |
excepce | výjimka | |
excerpce | vypisování, pořizování výpisků, výtahu z něčeho | |
excerpt, excerptum | výpisek | |
exces | výstřelek, výstřednost, nestřídmost; výtržnost | |
excindační | vylučovací, žádající vyloučení | |
excitabilita | vzrušivost, dráždivost | |
excitace | vybuzení, nabuzení, podráždění, vzrušení, stimulace | |
excitans | dráždidlo, stimulátor činnosti organizmu a orgánů | |
exciton | elektricky neutrální kvantový systém elektron-díra v polovodiči nebo dielektrickém krystalu | |
excitovaný | vybuzený | |
excize, excise | operativní odnětí, vyříznutí | |
exclusi tertií principium | exkluzí terciíprinápium | princip vyloučeného třetího, jiné možnosti než bud’ být A, anebo nebýt A |
exedra | polokruhový výklenek nebo přístavek, apsida, nika | |
exegeze, exegese | výklad textu, zejm. Bible | |
exekuce | výkon rozhodnutí | |
exekutiva | výkonná moc, vláda | |
exempce | výjimka, vynětí z pravomoci nebo účinnosti | |
exemplář | jeden kus, předmět ze sbírky | |
exemplární | příkladný, výstražný | |
exemplifikace | doložení na příkldadech, uvedení příkladu; ověřený opis dokumentu | |
exemplum | krátké mravoučné vyprávění, použ. ve středověké literatuře | |
exergie | část energie, kterou lze přeměnit na mechanickou práci | |
exfoliace | peeling; proces odstraňování vrchní vrstvy odumřelých buněk z povrchu obličeje nebo pokožky těla mechanickou cestou | |
exhalace | 1. vydechování, vypařování; 2. odpadní látky vypouštěné do okolního prostředí; 3. unikající sopečné a důlní plyny a páry, proces jejich unikání | |
exhaláty | odpadní látky unikající /vypouštěné/ do okolního prostředí, viz exhalace | |
exhaustace | vyčerpanost, tělesné a duševní vyčerpání | |
exheredace | vydědění | |
exhibice | výstava, přehlídka, ukázka | |
exhibicionista | osoba okázale vystupující na veřejnosti; úchyla, úchylák kdo se obnažuje na veřejnosti. zejm. před druhým pohlavím | |
exhibicionizmus, exhibicionismus- | okázalost při vystupování na veřejnosti; úchylka, kdy pohlavního uspokojení je dosahováno obnažováním zejm. pohlavních orgánů před osobou druhého pohlaví | |
exhibovat | okázale se předvádět, vystupovat na veřejnosti, vystavovat | |
exhortace | povzbuzení, pobídnutí; círk. povzbuzující kázání (např. papežská exhortace) | |
exhumace | úřední vyzvednutí mrtvého těla z hrobu | |
exhumovat | provést exhumaci | |
exil | vyhnanství, vypovězení ze země, vynucený pobyt v cizině | |
existence | bytí, trvání; živobytí, životní postavení | |
existencializmus, existencialimus | názor zdůrazňující jedinečné, bytostné prožitky lidské existence | |
existenciální | bytostné, týkající se podstatných struktur života | |
existovat | být, trvat; žít | |
exitusexit | východ, odchod; zánik, smrt, ex | |
exkavátor | stroj na těžení zeminy, rýpadlo, bagr | |
exklamace | citově vzrušené zvolání; básnické zvolání | |
exkláva | území oddělené od celku a obklopené jiným územím, enkláva | |
exkluzive, exklusive, exclusive | vyjma,kromě, mimo, nepočítaje v to | |
exkluzivní, exkluzívní, exklusivní | výjimečnost, výlučnost; výhradní právo, exkluzivnost | |
exkomunikace | výlučný, výjimečný; poskytnutý jedinému subjektu; vyobcování z církve | |
exkrece | vylučování, vyměšování | |
exkrement | výměšek, výkal, výmět | |
exkulpace | zbavení viny,ospravedlnění | |
exkurz, exkurs | odbočení ve výkladu, přednášce | |
exkurze, exkurse | zájezd, návštěva, výlet, obv. za vzdělávacím nebo poznávacím účelem | |
exlegální | mimolegální | |
exlibris | ex libris z knih; malý grafický list s označením majitele knihy, vlepovaný na vnitřní stranu knižních desek | |
exministr | bývalý ministr | |
exmise | vyklizení | |
exmistr | bývalý mistr v určité sportovní disciplíně | |
exo- | první část složených slov mající význam mimo, zevně | |
exobiologie | obor studující možnosti života ve vesmíru, astmbiolo e | |
exoderm | zevní zárodečný list živočišného embrya, ektoblast, ektoderm | |
exodus | hromadný odchod | |
exogamie | uzavírání sňatků pouze se členy jiných kmenů, skupin | |
exogenní | zevní, z vnějších příčin; souvisící se zemským povrchem, ektogenní | |
exokrinní | týkající se žláz se samostatným vývodem na povrch těla nebo do některého orgánu | |
exonerace | liberace, zbavit zodpovědnosti | |
exonymum | vžitá podoba názvu zahraničního geografického objektu v jazykové podobě odlišné od originálního názvu | |
exorbitis | zánět vedoucí k vytísnění oka | |
exorcizmus, exorcismus | zaříkávání,vymítání, vyhánění ďábla | |
exosféra | nejvyšší vrstva zemské atmosféry začínající ve výškách nad 600-1000 km | |
exot | předmět, věc cizokrajného původu; výjimečná zvláštnost | |
exoterický | určený pro veřejnost | |
exotermický, exotermní | doprovázený vydáváním tepla | |
exotický | cizokrajný; neobvyklý, a proto nápadný | |
exotičnost | pocházení z dalekých krajin, cizokrajnost, exotika; neobvyklost | |
exotika | cizokrajnost, exotičnost | |
exotizmus, exotismus | záliba v cizokrajnosti | |
expandér | nádoba, v níž se snížením tlaku uvolňuje např. teplo z horké odpadní vody k dalšímu využití ve formě páry | |
expandit | lehký pórovitý materiál užívaný jako umělé kamenivo do betonu | |
expandovat | zvětšovat objem, rozpínat se | |
expanze, expanse | zvětšování, rozšiřování, rozpínání | |
expanzivní, expanzívní, expansivní | rozpínavý, rozšiřující se; výbojně rozpínavý | |
expatriace | vypovězení z vlasti, vystěhování z vlasti; zbavení státního občanství | |
expedice | průzkumná výprava; odeslání; výpravna zásilek | |
expedient | pracovník vypravující zásilky | |
expektace, expektance | očekávání, předpoklad, výhled | |
expektorace | vykašlávání | |
expektorans | prostředek ulehčující vykašlávání | |
experiment | pokus; metoda výzkumu nebo vědeckého ověření | |
experimentální | pokusný | |
experlit | lehký stavební materiál, expandovaný perlit | |
expert | odborník, znalec | |
expertiza, expertisa | znalecký posudek, dobrozdání | |
expertní | znalecký, odborný | |
expirace | výdech | |
expirovala | vypršela, viz expirace | |
explanace | (pro transplantaci nebo tkáňovou kulturu); pěstování tkáně mimo organizmus vyjmutí čerstvé tkáně z těla | |
explanační teorie | vědní charakter pedagogiky, který poskytuje výklad o struktuře a fungování jevů v edukační realitě | |
explantát | čerstvě vyňatá tkáň z těla (pro tkáňovou kulturu) nebo orgán (k transplantaci) | |
explicit | konec textu, konec díla | |
explicitně | výslovně, jasně, přímo | |
explicitní | výslovný, přímý, jasný, zřetelný; otevřeně, přímo vyjádřený; (op. implicitní) | |
explikace | vysvětlení, výklad | |
explikativní | objasňující, vysvětlovací | |
exploatace | využití; hospodářské zužitkování; vykořisťování | |
explodovat | vybuchnout, vybuchovat | |
explorace | výzkum, terénní průzkum | |
exploratorní | průzkumová | |
exploze, explose | výbuch | |
explozivní, explozívní, explosivní | výbušný,třaskavý | |
exponát | předmět vystavený na výstavě, v muzeu ap. | |
exponenciála | grafické znázornění exponenciální funkce | |
exponenciální | mat. funkční závislost, kdy proměnná je v exponentu | |
exponent | 1. mat. mocnitel; 2. exponovaný člověk | |
exponovaný | 1. vystavený pozornosti, v důležitém, pozoruhodném postavení; 2. zapojený, aktivní; 3. osvětlený (film) | |
exponovat | 1. postavit, vyslat na důležité nebezpečné místo; 2. zapojit se, zúčastnit se něčeho; 3. osvětlit fotografický materiál | |
export | vývoz | |
expozé, exposé | výklad, prohlášení; obv. ministra v parlamentu | |
expozice, exposice | výstava, vystavení; úvodní část díla; první uvedení hudební myšlenky ve skladbě; působení, vystavení, vliv něčeho | |
expoziční, exposiční | týkající se doby a podmínek vystavení např. vlivu, působení, světlu | |
expozimetr, exposimetr | osvitoměr | |
expozitura, expositura | pobočka, filiálka; samostatná část farnosti | |
expres | 1. spěšná zásilka; 2. expresní spoj (vlak, autobus) | |
exprese | vyjádření, vyslovení; výraz, výraznost | |
expresionizmus, expresionismus | avantgardní umělecký směr z počátku 20. století zdůrazňující subjektivní výrazovou složku | |
expresivita | různým způsobem vyjádřené citové zaujetí mluvčího | |
expresivní, expresívní | výrazový; působivý | |
expresní | rychlý, spěšný | |
exprimace | vyloučení | |
expropriace | vyvlastnění, vyjmutí ze soukromého vlastnictví | |
expulze, expulse | vypuzení, vyhnání | |
exquetto | na rovnako | |
exspirace | vydechování, výdech | |
exspirační | výdechový; e. doba doba použitelnosti, vypršení, propadnutí | |
exstirpace | vykořenění, chirurgické vynětí celistvých útvarů | |
exsudace | uvolnění tekutin do tkáně, vnitřní krvácení, ronění, tvoření výpotku | |
exsudát | výpotek, zánětlivá tělní tekutina | |
extabulace | výmaz z pozemkových knih | |
extáze, extase | 1. vytržení, rozčilení, nadšení, rozmíšení; mimořádný citový stav spojený s nevnímáním okolí; 2. droga, která může způsobit trvalé poškození mozku, ecstasy | |
extempore | příležitostná poznámka nesouvisící s hlavním tématem; vlastní přídavek herce do textu divadelní hry | |
extenze, extense | rozšíření; lék. natažení, natahování končetiny, napínání svalu, zlomených končetin jako léčebný úkon | |
extenzita, extensita | rozlehlost, rozpětí | |
extenzivní, extenzívní, extensivní | rozsáhlý, rozšiřující se, rozpínající se | |
extenzometr, extensometr | průtahoměr | |
extenzor, extensor | sval natahující končetinu v kloubu, natahovač | |
extenzor, extensor | sval natahující končetinu v kloubu, natahovač | |
exteriér | vnější část, zevnějšek volné prostranství | |
exteriorizace, exteriorisace | 1. projevení, ztělesnění, ztvárnění; 2. převádění vnitřních činností, pocitů navenek 3. dětské uvědomování vlastního já | |
exteritorialita | vynětí z účinnosti práva, obv. imunita diplomatických zástupců a hlav států | |
exterminace | vyhlazení, vyhubení, vymýcení, genocida | |
externalita | 1. nedůležitost, bezvýznamnost; 2. vnější efekt, netržní vliv na trh nebo na ekonomické vztahy | |
externalizmus, externalismus | teorie, podle které vznik a vývoj vědeckého poznání ovlivňují pouze vnější podněty | |
externí | vnější, zevní, působící zvenku | |
externista | pracovník ve volném smluvním vztahu | |
extinkce | uhašení, utlumení, útlum; celkový úbytek | |
extirpace | vytržení z kořene, vykořenění | |
extra | odděleně, zvlášť; mimořádně | |
extra legem | mimo zákon | |
extra- | první část složených slov mající význam mimo, zvlášť, navenek mimořádně | |
extracelulární | mimobuněčný, nacházející se mimo buňku; e. tekutina - (tělesná) | |
extradice | vydání pachatele jedním státem druhému k potrestání | |
extrahovat | 1. vytahovat, odstraňovat; 2. získávat výtažek vyluhováním | |
extrakce | 1. vytažení, obv. zubu; 2. vyluhování určité složky ze směsi různých látek jejím rozpuštěním ve vhodném rozpouštědle | |
extrakt | výtažek, výluh | |
extraliga | nejvyšší soutěž v některých sportech | |
extramatrimoniální | mimomanželský, nemanželský | |
extraordinární | mimořádný, zvláštní | |
extrapolace | přiblížení, přechod z užší na širší oblast pomocí analogie; mat. přibližný výpočet hodnot funkce v bodě ležícím vně intervalu z hodnot funkce v krajních, příp. i některých vnitřních bodech intervalu | |
extrapyramidální | Vztahující se nebo ovlivňující nervový systém mimo nebo nezávislý na pyramidálních nervových drahách. | |
extrasenzorický, extrasensorický, | mimosmyslový, vnímaný jinak než smysly | |
extrasystola | předčasný srdeční stah | |
extraterestrický | mimozemský | |
extrateritoriální | sahající mimo území | |
extravagance | výstřednost; nikoli běžný, nenormální, výstřední nápad nebo chování | |
extravertní, extrovertní | živě reagující, přístupný podnětům, komunikativní, snadno navazující kontakt | |
extraverze, extraverse, extroverze, extroverse | přístupnost vnějším podnětům, snazší přizpůsobivost, otevřenost vůči ostatním | |
extravilán | nezastavěné území vně hranic sídel | |
extrém | výstřednost, výstřelek, krajnost; společné označení pro maximum a minimum | |
extremista | přívrženec, stoupenec krajního řešení; krajní radikál | |
extremizmus, extremismus | krajně radikální, výstřední postoj | |
extrémní | výstřední, krajní; okrajový, hraniční | |
extrovní | oddělený, samostatný, zvláštní; mimořádný, výjimečný | |
extrudovat | vytlačovat, tlakem vypuzovat | |
extruze, extruse | výron magmatu na zemský povrch; vytlačování | |
extruzivní, extruzívní, extrusivní, extruzní, extrusní | vyvřelý | |
exulant | vyhnanec, vyhoštěnec | |
ezo- | první část složených slov mající význam jícen, jícnový | |
ezofagus | jícen | |
ezoterický, esoterický | vnitřní, tajný přístupný pouze zasvěcencům | |
ezoterizmus, esoterismus | uzavřenost, utajenost; přístupnost pouze úzkému okruhu osob | |
fa | solmizační slabika pro tón f | |
fabion | zaoblený nebo profilovaný přechod mezi stropem a stěnou | |
fabrika | továrna | |
fabrikovat | vyrobit; vymýšlet a šířit nepravdy, falšovat informace | |
fabulace | vymýšlení příběhů, tvoření děje | |
fabulant | patetický lhář; člověk libující si ve vymýšlení vlastních příběhů a přikrášlování skutečností s nízkou pravděpodobností jejich rozeznání od pravdy případnými posluchači | |
fabule | souhrn událostí a příběhů časově a příčinně spojených; smyšlený příběh | |
fabulovat | tvořit fabuli, vymýšlet si | |
fabulózní | pohádkový, nádherný, překrásný… | |
face-to-face, face to face | fejs tb fejs | tváří v tvář, přímý kontakt |
facelifting | fejsliftyng | zákrok plastické chirurgie spočívající ve vypnutí kůže obličeje |
facie, facies | 1. obličej, tvář, plocha; 2. odlišný soubor znaků horniny; odlišná horninová jednotka | |
facile | fáčile | hud. lehce |
facilitace | usnadnění, obv. výkonu nebo aktivity | |
facility | fesility | zařízení, vybavení; ekon. platební prostředky, které lze získat jako devizový úvěr |
facit | výsledek, závěr, jádro | |
factoring | faktoring i fektoring | způsob financování dodavatelských činností, kdy jedna firma přebírá zodpovědnost za splacení pohledávek druhé firmy |
fader | fejdr | prolínač, zeslabovač, zatmívací zařízení kamery |
fading | fejdyng | únik; kolísání, slábnutí intenzity signálu |
faeton, faetón | lehký kočár; typ sportovní karoserie se sklápěcí střechou | |
fagie | druhá část složených slov mající význam hubení, ničení | |
fago- | první část složených slov mající význam pohlcující potravu, hubící, ničící | |
fagot | dřevěný dechový hudební nástroj | |
fagotrofie | pohlcování organizmů nebo jejich částí jiným živočichem | |
fair play | fér plej | hra podle pravidel, čestné jednání |
fairový | férový | |
fait accompli | fetakom | dokonalá událost, hotová věc; metoda stavějící odpůrce bez jednání a předchozího upozornění před hotovou věc |
fajáns | druh keramiky s bílou polevou a průsvitnou glazurou, majolika | |
fajé | tužší mírně lesklá hedvábná tkanina s příčným rypsovým žebrováním | |
fajn | příjemně, pěkně, dobře; příjemný, pěkný | |
fajnšmekr | znalec fajnovostí, labužník | |
fakír | v islámském světě žebrák; v Indii náboženský asketa | |
fako- | první část složených slov mající význam oko, oční | |
faksimile | 1. napodobenina, věrná kopie originálu; 2. druh obrazového přenosu | |
fakt, faktum | skutečnost, událost, skutek, ověřený jev | |
fakticita | povaha toho, co existuje jako fakt | |
faktický | skutečný, opravdový; věcný | |
faktografičnost | pouhé shromažďování a popisování faktů bez hodnocení;jednoduchost a úspornost ve vyjadřování a písemném projevu | |
faktografie | popis jevů; shromažďování údajů | |
faktor | 1. činitel, zprostředkovatel; 2. síla uplatňující se v nějakém procesu | |
faktoriál | mat. f. čísla je součin všech přirozených čísel od jedné do daného čísla | |
faktorie | obchodní osada | |
faktum | fakt | |
faktura | doklad o koupi a prodeji | |
fakturant | administrativní pracovník - vyplňuje a připravuje faktury, apod. | |
fakule, fagule | 1. pochodeň; 2. světlé, nepravidelné, vláknité útvary kolem slunečních skvrn | |
fakulta | část vysoké školy v čele s děkanem, někdy také samostatná vysoká škola | |
fakultativní | nezávazný, nepovinný, volitelný, možný | |
falanga | 1. starověký bojový šik; 2.článek prstu | |
falc | 1. opevněné sídlo panovníků; území odtud spravované; 2. záhyb, drážka, žlábek; ohyb, přehyb, lom | |
fald | záhyb, řasa | |
faleristika | pomocná věda historická zabývající se řády a vyznamenáními | |
falérová zbroj | Falérová zbroj jsou kovové kroužky našívané vedle sebe na podklad (faléra je dutý nebo plný terčík). | |
falický | týkající se mužského pohlavního údu, falu | |
falometrie, falografie | měření fyziologických reakcí penisu (objem, obvod, teplota aj.). Užívá se k diagnostice sexuální orientace, parafilií nebo sexuálních dysfunkcí. Systematicky začal používat český sexuolog Kurt Freund začátkem 50. let dvacátého století. | |
falus, falos | mužský pohlavní úd, pyj | |
falzet, falset | fistulový hlas | |
falzifikace, felslilkace | falšování, padělání, napodobení; vyvrácení hypotézy nebo teorie | |
falzifikát | falsifikát padělek, falzum | |
falzum, falsum | padělek, falzifikát | |
familiární | nenucený, domácký, důvěrný | |
famózní, famosní | skvělý, proslulý | |
fanatizmus, fanatismus | nekritické zaujetí; slepé vášnivé nadšení | |
fandengo | španělský lidový párový tanec v třídobém taktu a mírném tempu,s doprovodem kytary a kastanět | |
faneor- | první část složených slov mající význam viditelnost, viditelný, viditelně | |
fanfaron, fanfarón | chvastoun, mluvka, vejtaha | |
fanfára | slavnostní znělka, slavnostní troubení | |
fanklub, fan club | fenklab | spolek přátel a přívrženců nějaké významné nebo populární osobnosti |
fant | zástava | |
fantaskní | přeludový, neskutečný, obrazivý, přeludně fantastický | |
fantasta | snílek, blouznivec; člověk odtržený od reality | |
fantastický | vymyšlený, vysněný, neskutečný; obrovský, přemrštěný; nádherný,překrásný | |
fantastika | fantastický ráz; fantastická literatura | |
fantastron | elektronický obvod vytvářející pilovité kmity | |
fantaz, fantas | duševní choroba, šílenství; blouznění z horečky | |
fantazie, fantasie | obrazotvornost, představivost; blouznivý nápad; smyšlenka, výmysl; hudební skladba bez pevné hudební formy | |
fantazírovat | blouznit, mluvit z cesty; pustit fantazii ze řetězu | |
fantazmegorie, fantasmagorie | fantastický přelud, vidina; kouzlo vytvořené fantazií | |
fantom, fantóm | 1. přízrak, vidina, přelud; 2. citový prožitek na základě představy | |
fantomový, fantómový | zdánlivý, např. pocit, představa nebo bolest v končetině po amputaci | |
farad | jednotka elektrické kapacity | |
faraon, faraón, farao | 1. staroegyptský panovník 2. druh mravence | |
farino-, ferin- | první část složených slov mající význam mouka | |
farinóza, farinosa | škrobová celulóza | |
farizej, farizeus | 1. stoupenec starožidovské náboženské sekty; 2. licoměrník, pokrytec, člověk dvojí tváře | |
farizejství | pokrytectví, dvoutvářnost | |
farizeus | farizej | |
farma | hospodářství, statek; sport v kolektivních hrách rezervní, výkonnostně slabší družstvo | |
farmaceut | zdravotník zabývající se výzkumem, výrobou, analýzou a výdejem léků | |
farmaceutický | týkající se léčiv, léčivých přípravků a léků, farmacie | |
farmacie | lékárnictví | |
farmaka | léky, léčiva | |
farmako- | první část složených slov mající význam lék, léčivo, léčivý | |
farmakologie | obor zabývající se účinkem léčiv na živé organizmy a jejich přeměnou v organizmu | |
farmakovigilance | dozor nad léčivými přípravky za účelem zajištění maximálních léčivých účinků při minimálním riziku nežádoucích účinků | |
farník | příslušník farního obvodu | |
farnost | nejmenší územní správní jednotka vymezená biskupem, s vlastním kostelem a správcem | |
farologie | vědní obor zabývající se stavbou, činností a funkcí majáků | |
fartlek | intervalový trénink běhu v přírodním prostředí se střídáním různě dlouhých úseků a různého tempa | |
faryngitida | zánět hltanu | |
fasáda | 1. průčelí budovy; 2. povrch, vnějšek; 3. obličej fasciace, svazčitost | |
fascie | vodorovné, skleněné a betonové pásy, typické pro funkcionalistické fasády 20. let 20. století; vazivový obal svalů | |
fascikl | svazek listin | |
fascinace | okouzlení, omámení | |
fascio | sjednocení, svazek prutů; základ pojmu fašizmus | |
fasciola | druh parazitického červa, motolice | |
fasciolóza, fasciolosa | parazitární onemocnění zvířat i lidí postihující zejm. játra, vyvolané fasciolou, motoličnatost | |
fashion | fešn | móda, módní |
fast back | fást bek | karoserie osobního automobilu se splývavou zádí |
fastidiózní, fastidiozní | odporný; protivný | |
fasunkfasuňk | příděl; výdej a příjem přídělu | |
fašank | masopust | |
fašizmus, fašismus | nacionálně šovinistické a rasistické hnutí spojené s totalitní formou vlády | |
fata morgána | fotometeor, zkreslený obraz vzdálených předmětů; přelud, klamná představa | |
fatalista | člověk věřící v osud | |
fatalistka | žena věřící v osud | |
fatalizmus, fatalismus | přesvědčení, víra v osud; pasivní odevzdání se | |
fatální | neblahý, osudový, osudný | |
fatwa | dobrozdání či právní názor, který formuluje kvalifikovaný islámský právník (muftí); náboženský trest smrti | |
faulfault | fól | chyba, nedovolený zákrok, surovost |
faun | v římské mytologii bůh plodivé síly; satyr, smyslný člověk | |
fauna | zvířena | |
faunistika | nauka o zvířeně | |
faunovský | smyslný, plný sexuality a poživačnosti | |
faustbal | síťová sportovní hra, kombinace volejbalu a nohejbalu | |
fauvizmus, fauvismus | fóvizmus | expresivní malířský směr 1. desetiletí 20. století |
faux pas, faux-pas | fópa | chybné jednání, omyl, nedopatření |
favela | chudinská čtvrť s nízkou životní úrovní ve městech Latinské Ameriky, okrajová část města s chatrčemi | |
favorit | oblíbenec, chráněnec; předpokládaný vítěz | |
favorizovaný, favorisovaný | upřednostňovaný; pokládaný předem za vítěze | |
fax | snímání, přenos a reprodukce dokumentu prostřednictvím telefonní sítě, telefax | |
fax-mail | faxmejl | faxová pošta |
faxmodem | technický prostředek umožňující využít počítač ve funkcích telefaxu | |
fazeta,faseta | hrana skosená pod daným úhlem | |
fazona, fazóna | tvar, forma (hl. oděvu), střih, model | |
fábor | ozdobná stuha; jeden ze základních typů vlajky nebo praporu | |
fádní | nezajímavý, nudný, stejnotvárný | |
fág | druhá část složených slov mající význam hubení, ničení | |
fág | vir, jehož hostitelem jsou bakterie, bakteriofág | |
fáma | šířená, často neověřená zpráva | |
fámulus | pomocník, sluha, nohsled, poskok | |
fángle | zastaralý výraz pro zástavu či vlajku | |
fátum | osud | |
fáze | časový úsek, stadium, etapa, část | |
fázor | harmonicky proměnná veličina při výpočtu. el. strojů matematicky popsaná komplexním výrazem | |
fázotron | kruhový urychlovač (cyklotron) těžkých nabitých částic, synchrocyklotron | |
fázování | uvádění v časový soulad, do společné fáze, rytmu, cyklu, synchronizování | |
fce | zkratka pro slovo funkce | |
feasibility | fízibility | možnost, proveditelnost |
feature | fíčr | publicistický filmový televizní a žánr založený na skloubení prvků dramatických, hudebních a věcných, typ reportáže |
featuring | fíčrring | charakterizování, zdůrazňování |
febrilie | horečnatý stav - zvýšená tělesná teplota | |
febrilní | horečnatý | |
fec. | fecit | |
fecit | výtv. umění udělal, vytvořil, zkratka fec. | |
federace | 1. spojení dvou nebo více států v jeden společný stát; 2. zájmové sdružení, svaz | |
fedrovat | podporovat, napomáhat; těžit | |
feedback | fídbek | zpětná vazba |
féerie, férie | výpravná divadelní hra s fantastickými ději a postavami; cirkusové představení s dějem a překvapivými prvky; kouzelný výjev | |
fejeton | krátká vtipná stať, zamyšlení na aktuální téma | |
fekálie | výkaly | |
fekundace | oplodnění, oplození, otěhotnění | |
fekundita | plodnost | |
felace, fellace, fellatio | feláció | dráždění mužského pohlavního údu ústy, praktika orálního sexu |
feláh, fellah | v arabských zemích rolník | |
feldkurát | vojenský kněz | |
feloderm | zelená kůra stonku rostlin tvořená živými buňkami s chloroplasty | |
felogen | dělivé pletivo v podkožce u rostlin | |
feloplastika | vyřezávání do korku | |
female | fímejl | žena, ženské pohlaví |
femininum | ženský rod | |
feminista | stoupenec feminizmu; muž příznivě nakloněný ženám | |
feminita | ženské rysy chování a osobnosti | |
feminizace, feminisace | 1. početní převaha žen; 2. hormonálně vyvolaný projev sekundárních pohlavních znaků samičích u samců; 3. objevení se ženských pohlavních orgánů u mužů, zdůraznění těchto znaků u mladých dívek nebo starých žen | |
feminizmus, feminismus | 1. hnutí za rovnoprávnost a zvýšení vlivu žen; 2. chování a projevy charakteristické pro ženské pohlaví; 3. projev pohlavního zvratu u samců v typ samičí | |
femto- | předpona ve významu násobku 10 na -15 | |
fén | 1. teplý, suchý, obv. nárazovitý vítr na závětrné straně pohoří, föhn; 2. vysoušeč vlasů | |
fena | samice psovité šelmy; samice psa domácího | |
fenik, pfennig, penni | drobná mince marky | |
fenistika | obor zabývající se jazykem, historií a kulturou finského národa | |
fénix | ve starověkých mytologiích bájný pták, který vždy znovu vzlétá z ohně, který ho spálil; symbol nesmrtelnosti | |
fenkoliér | odvozeno od fan coil - závěsná chladicí jednotka klimatizace | |
feno- | první část složených slov mající význam zřetelný, viditelný, vystupující do popředí; zřejmý, něčemu vlastní | |
fenokopie | vnějšími vlivy způsobená, nedědičná změna svými projevy se podobající dědičné | |
fenol | 1. aromatická sloučenina s hydroxylovou skupinou vázanou na aromatické jádro; 2. hydroxybenzen, bezbarvá krystalická látka leptající pokožku | |
fenologie | obor zabývající se vlivem klimatu a změn počasí v jednotlivých ročních obdobích na životní projevy rostlin a živočichů | |
fenomén | 1. jev, úkaz, skutečnost, postižitelný úkaz; 2. neobyčejný zjev, mimořádný člověk | |
fenomenální | vynikající, neobyčejný, výborný | |
fenomenologie | teorie jevu; vytváření abstrakcí ve vědomí | |
fenon | biol. jednotka taxonomie organizmů zahrnující soubor jedinců podobného fenotypu | |
fenoplast | fenolformaldehydová pryskyřice, např. bakelit | |
fenotyp | soubor všech pozorovatelných vlastností a znaků organizmu; výsledek interakce jeho genotypu s prostředím | |
fenylketonurie | dědičná porucha látkové přeměny bílkovin | |
fér, fair | fér | čestný, slušný, férový; čestně, slušně |
ferbl | hazardní karetní hra, při níž vyhrává ten, kdo získá nejvyšší bodové hodnoty v jedné barvě, obdoba pokeru, barvička | |
feri- | první část složených slov mající význam železo, železitý | |
férie | 1. prázdniny; 2. den v týdnu (kromě neděle), na který připadá slavnost, svátek 3. Féerie | |
ferit, ferrit | 1. tuhý roztok malého množství uhlíku v železe alfa; 2. oxidový feromagnetický materiál | |
ferman | úřední výnos, vyhláška, oběžník, rozpis činnosti | |
fermata | znak notového písma umístěný nad notou nebo pauzou a prodlužující tón nebo pomlku na přesně neurčenou dobu | |
ferment | enzym | |
fermentace | chemická reakce za přítomnosti enzymů, kvašení | |
fermentační | 1. kvasný; 2. Vyvolávající kvašení | |
fermež | lněný vysychavý olej | |
fermion | částice s poločíselným spinem | |
fernet | žaludeční bylinný hořký likér | |
fero-, ferro- | první část složených slov mající význam železo, železný | |
feroce | feróče | hud. divoce, bouřlivě |
feromagnetizmus, feromagnetismus, ferromagnetismus | schopnost silné magnetické polarizace některých kovů a slitin ve vnějším magnetickém poli | |
feromon | chemická vnitrodruhová látka, obv. s funkcí identifikace nebo lákadla, pomocí níž komunikují jedinci | |
feroslitina, ferroslitina | slitina železa s jiným kovem | |
ferotypie, ferrotypie | rychlý způsob přímé pozitivní fotografie | |
férový, fairový | férový | správný, slušný, fér |
ferry | převoz, převozní loď, trajekt | |
fertilita | plodnost, úrodnost; tvořivost | |
fěrtoch, fěrtuch | zástěra | |
feryngo- | první část složených slov mající význam hltan, hltanový farynx, hltan | |
fescie | povázka (např. svalová); list, pruh, obvaz, obinadlo | |
fest | druhá část složených slov mající význam slavnost, svátek, setkání | |
festival | soutěžní přehlídka uměleckých výkonů nebo výtvorů, slavnostní sjezd | |
feston | plastická nebo malovaná ozdoba v podobě květin | |
festovní, festovný | pevný, statný | |
fet | fetování | |
fetální | plodový; lék. týkající se plodu | |
fetiš | kultovní předmět; jev nebo předmět přehnaného nekritického uctívání | |
fetišizmus, fetišismus | uctívání fetišů; sexuální úchylka chorobné záliby ve věcech erotického objektu | |
fetopatie | porucha postihující plod v matčině těle | |
fetovat | užívat drogy | |
fetování | užívání drog, fet | |
fetus | zárodek savců v pokročilém vývojovém stadiu | |
feudalizmus, feudalismus | společenský řád založený na vlastnictví půdy a na poddanství | |
feudál | pán, vládce panství | |
feudum | léno, feudálem předaný pozemek do dědičného nebo doživotního užívání | |
fez | pokrývka hlavy nošená zejm. v islámských zemích | |
fí | v řecké abecedě znak pro hlásku f | |
fiakr | nájemný kočár tažený párem koní | |
fiasko | neúspěch, úplný nezdar | |
fiála | štíhlý jehlan ukončující a zdobící opěrné pilíře nebo štíty nad okny a portály gotických staveb | |
fíbr | pevný plast z celulózy | |
fibr- | první část složených slov mající význam vazivo, vazivový | |
fíbrglas | skleněné vlákno, glass fibre | |
fibrila | 1. a) vlákno tvořené obv. bílkovinou vyskytující se např. ve svalech nebo nervových buňkách; b) strukturní jednotka celulózy u rostlin, tvořená svazky makrofibril; 2. útvar tvaru vlákna, krystalit z lineárních makromolekul | |
fibrilace | 1. míhání srdečních komor provázené bezvědomím se zástavou srdeční činnosti nebo míhání srdečních síní provázené nepravidelnou srdeční činností; 2. konečné stadium při mletí papíroviny v holendrech; 3. text. Rozvlákňování | |
fibrin | bílkovinná vlákna působící srážení krve | |
fibroskopie | vyšetření trávicí trubice pomocí endoskopu | |
fibróza, fibrosa | zmnožení, zhuštění vaziva ve tkáni | |
ficka | pomocná síla (obv. v kuchyni) | |
fičák | hustej nářez, úlet, nestíhačka | |
fideizmus, fideismus | názor, že víra stojí nad rozumovým poznáním | |
fidlovačka | 1. obuvnické hladítko na kůži; 2. pražská jarní lidová slavnost, původně pořádaná obuvnickým cechem v Nuslích | |
fídrfeeder | fídr | dávkovač, přivaděč, podavač; anténový napáječ |
field-balf | fildból | pálkovací hra vzniklá spojením kriketu a baseballu |
fiesta | španělská lidová slavnost | |
fifatelie | sběratelství poštovních známek a dalšího filatelistického materiálu | |
fifiálka | pobočka | |
fifty fifty | nerozhodně; stejným dílem, napolovic | |
figura | 1. postava; 2. uměle zhotovená postava; 3. vzorec, obrazec; 4. prostředek básnického stylu spočívající v seskupování slov nebo vět, přičemž se slovní význam nemění; 5. krátký hudební útvar zdobící melodii | |
figurace | 1. sestavení, seskupení; 2. výzdoba hlasů skladby vedlejšími melodickými tóny | |
figurativní umění | Figurativní umění=zobrazující umění.Tj. na obraze je “něco” znázorněno - věc, figura, zátiší, krajina apod. Je opakem nefigurativního (abstraktního) umění (tj. na obraze jsou jen “fleky”,nic určitého). Přibližně od 1.čtvrtiny 20. století se veškeré umění rozdělilo na 2 hlavní proudy - figurativní (zobrazující) a nefigurativní (abstraktní). Do té doby bylo umění vpostatě vždy figurativní (možná kromě některých pravěkých maleb, zobrazujících pouze tečky a čáry). | |
figurína | uměle zhotovená postava, figura | |
figurovat | vystupovat v něčem nebo při něčem, vyskytovat se | |
fikace | druhá část složených slov mající význam slavnost, svátek, setkání | |
fikce | zdání, klam, doměnka, představa, smyšlenka | |
fikcionalizmus, fikcionalismus | názor,že naše představy světa jsou pouhé | |
fiktivní | zdánlivý, neexistující, smyšlený | |
fiktonym | jméno přijaté za účelem zatajení pravého jména | |
fil | druhá část složených podstatných jmen mající význam milovník, obdivovatel | |
filafil | vzorek se šikmým schodkovitým řádkováním, tvořený vazbou a kombinací dvou kontrastních barev v osnově i útku | |
filament | průmět protuberance na sluneční kotouč | |
filantrop | stoupenec filantropie; lidumil, dobroděj | |
filantropie | lidumilnost, dobročinnost, pomoc sociálně slabým | |
filatelista | sběratel nebo znalec poštovních známek | |
filc | plst | |
filcka | 1. druh vši; 2. lehká žena, poběhlice, nevěstka | |
file | fajl | soubor |
filé, filet | plátek masa | |
filek | svršek v kartách | |
filharmonie | velký symfonický orchestr | |
filiace | vzájemná závislost literárních námětů nebo motivů | |
filiálka | pobočka | |
filie | druhá část složených podstatných jmen mající význam záliba | |
filigrán | 1. druh zlatnické ozdoby; 2. způsob výzdoby iniciál v gotické knižní malbě; 3. průsvitka, vodoznak, vodotisk | |
filigránský | jemný, křehký, drobný | |
filigránství | jemnost;křehkost | |
filipika | prudký bojovný proslov | |
filistr | úzkoprsý člověk, omezenec | |
film | 1. celuloidový pás s vrstvou citlivou na světlo jako fotografický nebo kinematografický materiál; 2. souvislá řada snímků určená k promítání; 3. filmové umění, kinematografie; 4. tenký povlak na něčem | |
filmografie | souhrn filmových děl, na nichž se daný subjekt podílel | |
filmotéka | archiv filmů, sbírka filmů | |
filmovat | natáčet film; předvádět na oko, simulovat, markýrovat, podvrhovat, fixlovat | |
filní | druhá část složených slov mající význam milující | |
filo-, fil- | první část složených slov mající význam láska k něčemu, záliba, náklonnost, touha | |
filodendron | ozdobná pokojová rostlina, monstera | |
filologie | 1. obor zabývající se jazykem a kulturou nějakého národa; 2. nauka zabývající se textově kritickým rozborem literárních děl; 3. lingvistika, jazykověda,jazykozpyt | |
filomela | slavík | |
filovirus | virus nitkovitého tvaru, jeho typickým příkladem je známý virus Ebola | |
filoxenie | ve starokřesťanském a východokřesťanském umění zobrazení Boha v podobě tří andělů, starozákonní Trojice | |
filozof, filosof | myslitel; hloubal, rozumbrada | |
filozofie, filosofie | tázání se po základech, smyslu, poznání světa a po místě člověka v něm | |
filtr | zařízení k zadržování, pohlcování, oddělování složky ze směsi | |
filtrace | oddělování složky ze směsi | |
filumenie | sběratelství nálepek od zápalkových krabiček | |
filuta | chytrák, šibal, mazaný člověk | |
final | konečný, poslední | |
finalista | 1. účastník finále; 2. stoupenec finalizmu | |
finalita | účelovost, určenost cílem; závěr | |
finalizmus, finalismus | názor vyvozující z výsledných stavů stavy předcházející | |
finance | peníze, peněžní hospodářství | |
financovat | platit, poskytnout peníze | |
finanční | peněžní | |
finále | závěrečná část sportovního zápasu nebo soutěže; závěrečná scéna | |
finální | konečný, poslední, závěrečný; účelový | |
fine | označení místa hudební skladby, kde se má při opakování skončit | |
finesa | jemná podrobnost, jemný významový rozdíl; důvtip | |
fingovat | předstírat, vymýšlet si; padělat | |
finis | konec | |
finiš, finish | finyš | konec, dokončení, dohotovení, ukončení s vynaložením značného úsilí, spurt |
finišer | silniční stroj na výrobu cemento nebo asfalto betonového krytu vozovky | |
finitizmuz, finitismus | přesvědčení o nepřípustnosti kategorie nekonečnosti, protože překračuje možnou zkušenost | |
finta | lest, léčka, úskok; sport klamání soupeře | |
firemní | náležející, patřící firmě; týkající se společnosti nebo podnikatele | |
firewall | Firewall slouží k důkladné kontrole dat a informací přenášených při komunikaci mezi počítači v Internetu nebo v lokální síti. Chrání počítač proti útokům hackerů, trojských koní, spyware a dalších “škůdců”. Kromě této ochrany program zvládá i blokování pop-up oken, filtraci reklamních banerů nebo úplný zákaz ukládání cookies souborů. | |
firma | organizační jednotka ekonomiky; obchodní název, pod kterým podnikatel nebo společnost vystupuje | |
firmant | kdo je oprávněn se podepisovat za firmu | |
firmware | firmvér | soubor mikroprogramového vybavení počítače |
firn | hrubozrnný sníh, postupně se měnící v namodralý ledovcový led | |
firnis | ochranný nátěr; povrchová vrstva na keramice | |
first class | férst klás | vysoká, nejvyšší kvalita |
fisiparie | nepohlavní rozmnožování mnohobuněčných bezobratlých | |
fiskalita | státní peníze; státní hospodaření, daně | |
fiskál | 1. rozpočet; 2. státní úředník zastupující státní pokladnu; 3. právní zástupce, advokát v Uhrách | |
fiskální | rozpočtový, daňový | |
fiskální politika | rozpočtová politika | |
fiskus | státní pokladna | |
fistula | píštěl | |
fistule | vysoký hlavový rejstřík hlasu | |
fisura | štěrbina, trhlina, rozštěpení | |
fit | být fit být tělesně i duševně svěží | |
fitcentrum | fitnesscentrum, fitness | |
fitink, fitinka | spojovací součástka, obv. se závitem | |
fitnesscentrum | sportovní středisko pro udržování dobré kondice a zdraví, fitcentrum., fitness | |
fix | 1. skutečná poloha letadla zjištěná navigačními metodami; 2. tužka s barevnou lihovou náplní | |
fix-focus | fixfokus | |
fixace | upevnění, zpevnění, ustálení | |
fixater, fixatér | zpevňovač, tvarovač vlasů,tužidlo na vlasy | |
fixativ | speciální roztok, jímž se zajišťuje uhlová kresba nebo pastelová malba proti setření | |
fixfokus, fix-focus | fixfokus | pevné zaostření fotografického objektivu, focus-free |
fixing | stanovení kurzu (maximalizující obchod) v rámci aukce | |
fixlovat | podvádět, falešně hrát, falšovat | |
fixní | pevný, nehybný, určitý, stálý | |
fixovaný | upevněný, zaměřený; lpějící na někom nebo něčem | |
fízl | tajný policista; policajt; donašeč | |
fizz | míchaný chlazený, obv. alkoholický nápoj s citronovou šťávou a vaječným bílkem nebo i žloutkem | |
fiží, fiší | náprsní nabíraná krajková ozdoba šatů a košil, zejm. Dámských | |
fjeld | rozsáhlá náhorní plošina ve Skandinávii | |
fjord | dlouhé a úzké údolí ledovcového původu zatopené mořem | |
flagelace | bičování; pohlavní ukájení bičováním sebe sama nebo druhé osoby | |
flagelantství | sebemrskačství | |
flagrantní | zřejmý, patrný, do očí bijící | |
flakon, flakón | ozdobná lahvička na voňavku | |
flambování | polévání hotového pokrmu sklenkou ušlechtilé lihoviny a zapálení | |
flamenco | flamenko | španělský tanec |
flamendr | hýřil, fláma | |
flamengo | 1. hedvábná tkanina s lehce zvlněným rypsovým povrchem: 2. plameňák | |
flammable | flemebl | hořlavý, hořlavina; nebezpečná záležitost |
flanel | měkká, teplá, bavlněná nebo vlněná látka | |
flankování | boční střelba, ostřelování paty opevnění z vystupujících opevňovacích prvků (flankovacích věží, bašt); flankování pokrývá tzv. mrtvý prostor | |
flash | fleš | |
flash-dance | flešdáns | trhavý způsob tance |
flašinet | flašinet — hrací kolovrátek; přenosný nástroj v němž se ručně klikou (nebo pérový strojkem) čerpá vzduch do měchu a zároveň se otáčí válcem s různě nastavovatelnými kolíčky (někdy byly užívány snadno vyměnitelné perforované kotouče), které mechanicky spouštějí vzdušnicové záklopky píšťal. Jde vlastně o malé přenosné varhany s retnými nebo jazýčkovými píšťalami. Patří buď do skupiny aerofonních automatofonů, nebo (pokud kolíčky upevněné na otočném válci jednoduše drnkají o hřebenovitě uspořádané vyladěné lamely) do trsacích idiofonů (hrací stroj). • Z něm. Flaschinett, jež tam přešlo z fr. flageolet “flažolet” (v 18. stol. předchůdce pikoly), a to je odvozené z lat. flare “foukat”. | |
flatulence | plynatost, nadměrný odchod střevních plynů konečníkem | |
flauš | vlněná látka s dlouhým, na líci česaným vlasem | |
flauta | 1. flétna; 2. úplné bezvětří (v jachtingu); 3. obchodní plachetní loď nizozemského původu se třemi stěžni | |
flažolet | 1. tón připomínající flétnový, vytvářený na smyčcovém nástroji dotekem prstu na strunu; 2. malá zobcová flétna | |
fládr | 1. přirozená kresba struktury dřeva; 2. umělá napodobenina této kresby; 3. jádrovité, svalovité dřevo | |
flám | hýření, ponocování | |
fláma | hýřil, flamendr | |
flebologie | nauka o žílách | |
fleece | flís | jemná, hebká, měkká tkanina užívaná na svrchní teplé ošacení |
flegmatický | lhostejný, netečný | |
flegmatik | typ temperamentu; člověk klidný, pomalejší, málo vzrušivý | |
flegmatizmus, flegmatismus | lhostejnost, pohodlnost, netečnost | |
flegmona | neohraničený hnisavý zánět šířící se do okolí | |
flegmonozní apendicitis | Obyčejný zánět “slepého střeva”, přesněji jeho výběžku-apendixu. Horší varianta je pak gangrenózní apendicitis, která ohrožuje pacienta na životě. Neléčená flegmonózní apendicitida může přejít v gangrenózní! | |
flektívní, flektivní | ohebný, flexivní | |
fleret | lehká bodná šermířská zbraň | |
fleš, flash | fleš | 1. výbojka; 2.záblesk fotoblesku; 3. figura pětice karet stejné barvy v pokeru; 4. krátká informace |
flétna | dechový hudební nástroj | |
flexe | ohýbání, ohnutí; pohyb v kloubu | |
flexibilita | ohýbatelnost, pružná přispůsobivost | |
flexibilní | pohyblivý, nestálý, pružný | |
flexivní, flexívní | ohebný, flektivní | |
flexografie | gumotisk | |
flexometr | průhyboměr | |
flexura | ohbí, ohyb; zakřivený tvar orgánu nebo jeho části; porušení vrstvy horniny ohybem | |
flíglhorna, flíglhorn | křídlovka | |
flinta | puška, ručnice | |
flip | 1. výživný, poměrně sladký nápoj obsahující mléko, sirupy, mošty, cukr, žloutek a led; 2. v krasobruslení jednoduchý odpíchnutý skok | |
flipper | flipr | hrací automat |
flirt | nezávazný milostný zájem, flirtování | |
flitr | třpytivý plíšek k ozdobě šatů | |
floating rate | floutyng rejt | pohyblivý měnový kurz |
floating | floutyng | plovoucí, volný; např. |
flobertka | palná zbraň s dlouhou hlavní | |
flokulace | srážení, vločkování | |
flokule | jasnější oblasti vločkovitého tvaru na slunečním povrchu | |
floorball | flórbal | sálový hokej s lehkým míčem a lehkými hokejkami |
flop | 1. novinka, která se neujala; 2. styl skoku do výšky | |
floppy disk | pružný magnetický disk, disketa | |
florentin | dámský slaměný klobouk s širokou střechou | |
floridní | akutní | |
florin | měnová jednotka Nizozemska, gulden, zlatý | |
floristika | obor sledující rozšíření rostlin na určitém území | |
floskule | květnatý výraz; bezobsažná fráze, pouze naučená věta | |
flotace | vzplavování;způsob rozrušování užitkových nerostů mokrou cestou | |
flotátor | zařízení sloužící k flotaci rud | |
flotila | seskupení lodí | |
flow | flou | tok; ekon. toková, dynamická veličina |
flowmetr | floumetr | průtokoměr; průtokový měřič paliva za jízdy nebo letu |
flór | květ, rozkvět, výkvět; být ve flóru být středem pozornosti, mít úspěch; lehká tkanina na závoje | |
flóra | rostlinstvo, vegetace | |
fluence | plynulost myšlení, formulace a řeči; pohotovost, nápaditost | |
fluidita | tekutost | |
fluidizace,fluidisace | způsob úpravy práškových a sypkých hmot, při němž nabývají vlastnosti kapalin; zkapalnění | |
fluidní | tekutý | |
fluidum | 1. domnělá neviditelná látka jako nositel fyzikálních vlastností; 2. esprit, kouzlo osobnosti nebo místa | |
fluktuace | stálá změna, pohyb, kolísání; náhodné kolísání hodnoty nějaké veličiny kolem rovnovážné polohy; častá změna zaměstnání | |
fluorescence | druh luminiscence, u níž dochází k emisi světla jen po dobu, kdy je buzena, světélkování | |
fluoreskující | světélkující | |
fluorid | sůl kyseliny fluorovodíkové | |
fluoristat | stabilizátor procesu fluorizace | |
fluorizace, fluorisace | užívání sloučenin fluoru jako prevence zubního kazu | |
flush | flaš | souvislá řada karet stejné barvy u protivníka |
flutter | flatr | 1. druh chvění křídel letadla za letu, třepetání; 2. patologické kmitání srdečních předsíní |
fluviální | vzniklý výmolnou a ukládací činností tekoucí vody, říční | |
flyš | horniny charakteristické střídáním poloh jílovců a pískovců | |
fob | druhá část složených slov mající význam ten kdo má strach"" | |
fobie | druhá část složených slov mající význam ten kdo má strach"" | |
fobie, fóbie | chorobný strach, úzkost; odpor, nenávist | |
foch | 1. přihrádka; 2. zaměstnání | |
focus-free | fokus frí | pevné zaostření fotografického objektivu, fixfokus |
foeter alkohol | Přesnějí “foetor ex ore alcoholicus” znamená zápach z úst po alkoholu. | |
fofr | spěch, shon, zmatek | |
főhn | fén | |
fokus | ohnisko, ložisko | |
folder | fouldr | výp.tech. pořadač |
folia | drogy z usušených listů léčivých rostlin | |
foliace | lístkování, krystalizace ve formě lístků | |
foliant | kniha foliového formátu; velká kniha | |
folikul | drobná dutinka, váček, např. Vlasový | |
folio | podélný půlarchový formát papíru; dvě protilehlé strany v obchodní knize | |
folk | lid, národ; tolk-music; amatérské písničkářství | |
folk-music | follcxnjúzik | hudební styl vycházející z bělošské lidové americké hudby, folk |
folk-rock | folkrok | hudební styl s názvuky lidové hudby a rockovým rytmem nebo zaujetím; country-rock |
folklor, folklór | část lidové kultury zahrnující slovesné, hudební, dramatické a taneční projevy; lidová kultura vůbec | |
folkloristika, | obor studující folklór | |
folkways | folkvejs | sociální návyky, normy běžné vstřícnosti, spolupráce a pomoci |
fon | druhá část složených podstatných jmen nesoucí význam reprodukuje zvuk"" | |
fonace | tvoření nebo vydávání hlasu | |
fonastenie | hlasová porucha, obv. neurotického původu, postihující zejm.herce nebo zpěváky | |
fond | 1. souhrn majetku, obv. finančního, určený pro konkrétní účel; 2. samostatná právnická osoba; 3. základ, základní stav; 4. podklad; 5. zdatnost, schopnost | |
fondán | cukrovinka z cukerné hmoty s jemnou krystalickou strukturou | |
fondy, fondue | fondy | malé kousky chleba máčené v sýru roztaveném v bílém víně, kousky masa nebo uzeniny v rozpáleném oleji, kousky ovoce, piškotu v sirupu, čokoládě |
foném, fonéme | základní jednotka zvukové stavby jazyka schopná rozlišit význam | |
fonendoskop | lék. nástroj k vyšetřování poslechem | |
fonetický | zvukový, výslovnostní | |
fonetika | nauka o fyziologických a akustických vlastnostech hlásek | |
fonetizace, fonetisace | převádění na písmo vyjadřující zvukovou stránku jazyka, fonetizování | |
foniatrie | obor lékařství zabývající se vyšetřováním hlasu, řeči a sluchu člověka, rehabilitací a léčbou poruch | |
fonní | druhá část složených slov mající význam zvukový | |
fono- | první část složených slov mající význam zvuk, zvukový | |
fonograf | přístroj k záznamu a reprodukci zvuku (z válečků, desek) | |
fonologie | nauka o zvukových prostředcích jazyka | |
fonomanie | chorobná touha vraždit | |
fonopsie | sluchové představy vznikající při zrakových vjemech | |
fonotéka | sbírka, archiv zvukových záznamů | |
font | sada grafických znaků odpovídající danému typu písma | |
fontanela | vazivové spojení na hlavě novorozence v místě zkřížení švů lebečních, lupínek | |
fontána | ozdobná nádrž s vodou a vodotryskem | |
foot | fút | britsko-americká jednotka pro délku rovná 30,48 cm |
forbes | hrací automat na peníze; hazardní karetní hra, plátýnko | |
forbína | předscéna | |
forcing | forsing | v basketbalu krytí útočníka |
forčekink | v ledním hokeji nátlaková hra, útočné bránění | |
forenzní psychologie | viz forenzní | |
forenzní, forensní | soudní, např. lékařství, psychologie | |
forézie, foresie | kladná interakce dvou organizmů, z nichž jeden využívá druhého k svému přemístění | |
forfaiting | Jedná se o odkup v budoucnu splatných středně a dlouhodobých pohledávek z dodavatelských úvěrů bez zpětného postihu vůči původnímu vlastníkovi pohledávek (dodavateli). Z právního hlediska se jedná o postoupení pohledávek. | |
forfeiting | fórfejtyng | forma financování zahraničního obchodu bankovním úvěrem nebo odkoupením pohledávek |
forhend, forhand | forhend | ve sportovních hrách úder ve směru po ruce, pro praváky zprava |
forint | měnová jednotka Maďarska | |
forma | vzor, podoba, vzhled;1. to, co věc tvaruje; 2. způsob provedení, jednání, projevu; 3. kondice, dobrý stav a výkonnost; 4. společenské zvyklosti a chování | |
formace | útvar; formování, vytváření formy | |
formaldehyd | aldehyd kyseliny mravenčí, surovina při výrobě plastů | |
formalin, formalín | vodní roztok formaldehydu, dezinfekční prostředek | |
formalista | přívrženec formalizmu; kdo lpí na vnější formě, puntičkář | |
formalita | úřední nebo právní akt; zbytečná obřadnost, bezvýznamná povinnost | |
formalizace, formalisace | metoda pronikání k obsahu uspořádáním tvaru (formy), např. použitím matematiky | |
formalizmus, formalismus | ulpívání na formální stránce věci bez zřetele k vnitřnímu obsahu nebo dopadu | |
forman | vozka, kočí, povozník | |
formanka | místnost pro formany v zájezdním hostinci; výčepní místnost, pivnice | |
formant | jaz. slovotvorný prvek bez lexikálního významu; tón tvořící akustický základ hlásky | |
formativní | vytvářející, utvářející | |
formální | vyhovující požadavkům, předpisům; zdůrazňující formu | |
formát | velikost, rozměr; úroveň | |
formátování | upravování rozměrů, tvaru, formátu | |
formulace | slovní vyjádření, dání formy, stylizace | |
formulář | tiskopis, blanket; listina | |
formule | vzorec; ustálený předpis, slovní obrat, předepsaný způsob vyjádření; sport automobilový závod; závodní vůz | |
formulovat | logicky slovně vyjádřit, nastylizovat; stanovit, vytvářet, slovně zformovat | |
forota | zásoba | |
forsáž | přídavné spalování | |
forsírovat | 1. nepřiměřeně podporovat; 2. přepínat sílu tónu (obv. při zpěvu) | |
foršus | finanční záloha; náskok | |
fořt | lesník | |
forte | hud. silně; hlasitý tón; hlasitě hraná část skladby | |
fortel | zručnost, dovednost | |
fortelný | obratný, zručný; důkladně udělaný pořádný | |
fortifikace | 1. opevnění, hradba; 2. obohacování potravin vitaminy, bílkovinami, vlákninou | |
fortissimo | hud. velmi silně; velmi hlasitý tón; velmi hlasitě hraná část skladby | |
fortna | brána pro pěší v klášterech nebo ústavech s klauzurou | |
fortuna | štěstí, úspěch | |
forvard, forward | fórvard | sport útočník |
forzýtie, forsytie | keř s prutovitými větvemi žlutě rozkvétající časně na jaře před vyrašením listů, zlatice | |
fosfolipid | složený lipid, ester vícesytných alkoholů s mastnými kyselinami a kyselinou fosforečnou | |
fosforečnan | sloučenina kyseliny fosforečné se zásadami | |
fosforescence | druh luminiscence, u níž dochází k emisi světla i po ukončení buzení | |
fosforylace | metabolický proces, při kterém se do organické sloučeniny zavádějí zbytky kyseliny fosforečné | |
fosgen | prudce jedovatý dusivý plyn | |
fosilie, fosílie | zkamenělina, petrefakt | |
fosilizace, fosilisace | proces vzniku zkameněliny | |
fosilní | 1. zkamenělý; zachovaný z dávné geologické minulosti; 2. konzervativní, zastaralý | |
fotel | křeslo, lenoška | |
foto- | první část složených slov mající význam světlo, světelný, fotografický | |
fotochemie | obor zabývající se vlivem světla na průběh chemických reakcí | |
fotodokumentace | dokumentace pomocí fotografického materiálu | |
fotoelektrický | související se vzájemným působením elektromagnetického záření a látky | |
fotogenický | vhodný pro fotografování a filmování | |
fotografie | zhotovování trvalých obrazových záznamů pomocí účinků světla na citlivou vrstvu filmu nebo desky; snímek, obraz takto vytvořený; nauka o metodách a prostředcích této činnosti; obor výtvarného umění | |
fotogram | 1. stínový obraz získaný bez fotografického přístroje osvětlením předmětu ležícího přímo na fotografické citlivé vrstvě; 2. měřický snímek, podklad pro situační a výškové plány | |
fotogrammetrie | obor zabývající se určováním tvaru, rozměrů a polohy předmětů v prostoru ze snímků pořízených z výšky nebo ze země bez přímého proměřování | |
fotolitografie | způsob fotoreprodukce | |
fotoluminiscence | schopnost vyzařovat světlo, např. některé druhy hub | |
fotolýza,fotolysa | rozklad látky způsobený světlem | |
fotometeor | optický jev v atmosféře vyvolaný lomem, ohybem, rozptylem nebo interferencí slunečních nebo měsíčních paprsků, např. duha | |
fotometrie | obor zabývající se měřením světelných veličin využitím zejm. fotoelektrického jevu | |
foton | kvantum elektromagnetického pole | |
fotonka | čidlo záření využívající fotoelektrický jev, fotoelektrické čidlo | |
fotoplán | obraz polohopisu terénu vzniklý překreslením leteckých snímků | |
fotoreprodukce | fotografická reprodukce, fotografické procesy ke zhotovování kopírovacích podkladů z reprodukčních předloh | |
fotosféra | nejnižší vrstva sluneční atmosféry | |
fotostimulace | dráždění světelnými impulzy | |
fotosyntéza, fotosynthesa | biochemický proces, při němž se v rostlinách mění anorganické látky v organické za využití světelné energie | |
fototeodolit | fotografický přístroj na získávání pozemních fotogrammetrických snímků | |
fototermometrie | způsob stanovení teploty na povrchu těles | |
fototropie | změny barvy účinkem světla; reakce buněk na světlo | |
fotovoltaický | Fotovoltaický jev – objeven v roce 1839 Antoine-César Becquerelem (1788-1878). Na rozhraní dvou materiálů, na něž dopadá světlo, vzniká elektrické napětí. Jevu lze využít ke konstrukci fotovoltaického článku. | |
fotr | otec; pohodlný, dobromyslný muž | |
foxteriér | lovecký pes, bílý s černými a hnědými znaky | |
foxtrot | anglický společenský tanec ve čtyřčtvrtečním taktu | |
foyer | foajé i foajér | místnost nebo prostor v divadle nebo při společenském sále určená k oddechu o přestávkách |
fólie | tenké kovové, plastové nebo papírové listy používané obv. jako obalový materiál | |
fóliovník | fóliový kryt na kovové konstrukci sloužící k pěstování rostlin, zejm. k rychlení zeleniny | |
fón | jednotka hladiny hlasitosti | |
fór | vtip | |
fórový | chatrný, špatný, bezcenný, nesolidní | |
fóršrift | předloha, předpis | |
fórum | veřejné mínění, veřejnost; veřejné místo k hlásání názorů; náměstí římských měst | |
FPA | FPA (Fire Protection Association) - Národní asociace pro požární bezpečnost (v USA NFPA) | |
fracht | nájem lodního prostoru; smlouva o tomto nájmu | |
fragile | fražil | křehké, rozbitné |
fragilita | křehkost, lomivost | |
fragment | část, zlomek, díl, úlomek, kousek; neúplné umělecké dílo | |
fragmentace | rozpad, rozbití, dělení na kusy, úlomky; dezintegrace | |
frajle | slečna | |
frajtr | svobodník | |
frak | pánské slavnostní oblečení skládající se z kabátu se šosy s pravoúhle, k pasu zastřiženými přednicemi, z kalhot bez záložek, bílé vesty, bílé vázanky a cylindru; jen tento kabát | |
frakce | 1. složka, část; 2. seskupení uvnitř politické strany mající odlišné názory od hlavní linie strany; 3. skupina poslanců v parlamentu patřících k jedné politické straně; 4. část separačními procesy oddělená ze směsi látek | |
fraktál | útvar s velkou vnitrní členitostí, jehož motiv se opakuje v nekonečně mnoha různých velikostech, např. sněhová vločka, mořské pobřeží | |
fraktura | 1. lék. zlomenina; 2. německé gotické lomené písmo | |
franc | frank | |
franchising | frenčajzing | systém smluvních vztahů mezi firmami zahrnující postoupení práv jedné firmy druhé k prodeji zboží a služeb |
frang | frank | |
frank | měnová jednotka Francie, jejích z mořských území a bývalých kolonií, Belgie (franc), Lucemburska (franc, frang) a jiných států | |
frankatura | výplatné, známky a jiné poštovní ceniny, jimiž byla poštovní zásilka vyplacena | |
frankizmus, frankismus | fašistické hnutí, diktátorská forma vlády generála Franka ve Španělsku | |
franko | 1. v poštovním styku vyplaceně, bezplatně; 2. v zahraničním obchodě dodací podmínka upřesňující přepravu nákladů | |
franko- | první část složených slov mající význam Francouz, tranmuzský | |
frankofonní | užívající francouzštiny | |
frankotyp | výplatní otisk | |
frankovat | nalepit poštovní známku, orazítkovat hodnotou poštovní známky | |
frankovka | přípravek z lihu a mentolu sloužící k masážím | |
franšíza | 1. část škody při pojištění, kterou hradí pojištěnec; 2. osvobození zboží od celních a jiných poplatků; listina o tomto osvobození | |
frapantní | nápadný, překvapivý | |
fraška | 1. komediální žánr s drsnější komikou; 2. nesmyslné jednání nebo dění, komický výjev | |
fraucimor | ženský pokoj; ženské služebnictvo; skupina žen vůbec | |
fraus | podvod; zlý úmysl pachatele trestného činu | |
frazéma | slovní obrat, úsloví, rčení, větný úsek otřelé slovní spojení, prázdné mluvení; hud. nejmenší skladební obrat dále bez porušení obsahu nedělitelný | |
frazeologie | soubor ustálených slovních spojení v daném jazyce; nauka o nich | |
frazeologizmus, frazeologismus | ustálené spojení slov | |
fráter | bratr laik; řeholník bez kněžského svěcení | |
fráze, | slovní spojení, úsloví, rčení; prázdné, povrchní mluvení; hud. ucelená část melodie | |
frázování | členění na určité celky | |
free clinic | frí klinyk | středisko pro léčení drogově závislých |
freelance | fnláns | nezávislý, samostatný pracovník; forma smluvní spolupráce; být na volné noze |
freetradizmus, freetradismus | frítrejdyzmus | hospodářská politika usilující o svobodu obchodu a nezasahování státu do mezinárodního obchodu |
freeware | frívér | volně šířený počítačový program bez placení autorského honoráře |
fregata | trojstěžňová plachetnice; menší doprovodná loď | |
frekvence | četnost výskytu, ruch, provoz; počet periodicky se opakujících dějů za jednotku času | |
frekventant | účastník školení, kurzu | |
frekventativum | sloveso vyjadřující opakovaný děj | |
frekventovaný | četný | |
frenetický | bouřlivý; nadměrně rozčilený | |
frenezie, frenesie | chorobná rozčilenost, třeštění, bouřlivé nadšení | |
freno- | první část složených slov mající význam 1. duch, mysl; 2. bránice | |
frenologie | názor o souvislosti tvaru lebky s povahou člověka; lebosloví | |
freon | derivát uhlovodíku obsahující kromě fluoru i chlor | |
freska | nástěnná malba prováděná barvami do vlhké omítky | |
fréza | 1. vícebřitý nástroj k frézování; 2. stroj na kypření půdy, na zemní práce | |
frézování | metoda mechanického třískového obrábění frézou | |
frigidita | chladnost, frigidnost (obv. ve spojení pohlavní frigidita) | |
frigidní | chladný (pohlavně, citově); mrazivý | |
frigo- | první část složených slov mající význam chlad, chladicí | |
frigorimetr | přístroj k zjištění chladicího účinku okolního prostředí | |
frikandó, frikando, fricandeau | frikandó | přírodní telecí řízek |
frikasé, fricassée | frikasé | pokrm z drobně krájeného pečeného nebo dušeného masa se šťávou nebo zelenina s hustou omáčkou |
frikativa | třená souhláska, spiranta | |
frikce | tření; hloubková masáž; třenice | |
frisbee | frizbí | kolektivní sportovní hra s létajícím talířem |
fritéza | hrnec na fritování | |
fritování | úprava pokrmů ponořením do rozpáleného oleje | |
frivolita | nestoudnost, necudnost, lehkovážnost | |
frivolní | (lat. frivolus - křehký), nicotný, lehkomyslný, nemravný; v právním oboru odvážný, drzý, trestný; frivolní: lehkomyslnost, drzost, lehkovážnost, kleslost mravní; frivolity - maličkosti, také druh lehkých, ručně pracovaných krajek | |
frizúra, frizura, frísura | účes | |
fronta | 1. průčelí budovy; 2. rozhraní mezi dvěma vzduchovými hmotami; 3. prostor bojové činnosti; 4. seskupení politických stran, organizací se společným zaměřením; 5. zástup čekajících | |
frontální | 1. čelní; 2. související s frontou | |
frontispis, frontispice | frontyspis | titulní rytina v knize; sudá stránka tvořící protějšek titulního listu knihy, obv. s obrázkem |
fronton | nadokenní štít | |
frotáž | 1. přenášení otisku reliéfní struktury podložky měkkou tužkou na papír; 2. tření, drhnutí těla | |
froté | tkanina se smyčkovou vazbou obv. Bavlněná | |
fruitarián | frutarián | člověk, který se živí jenom čerstvým ovocem |
fruktifikace | 1. vytváření plodu, zrání; 2. zužitkování, vytěžení prospěchu | |
fruktóza, fruktosa | cukr ovocný | |
frustrace | zklamání, zmaření touhy; stav při závažném neuspokojení lidských potřeb | |
frustrovaný | trpící, postižený frustrací | |
frygická čepice | …kuželovitá, s horním cípem přehnutým dopředu (nosila se za Francouzské revoluce jako symbol svobody. Název podle Frygů, obyvatel Frýgie, kteří ji původně nosili) … viz Akademický slovník cizích slov | |
frýz | dveřní komponenta, druh látky | |
FTP | File Transfer Protocol, protokol používaný pro přenos souborů na Internetu. Je mu vyhrazen port 21. | |
fuga | kontrapunktická hudební skladba s důslednou rovností všech hlasů | |
fugato | nástup hlasů v hudební skladbě na způsob fugy | |
fujara | slovenský lidový dřevěný hudební nástroj | |
fulár, fulard, foulard | fúlárd i fulár | jemná hedvábná tkanina v keprové vazbě |
fulgentní | zářící, oslnivý, skvělý | |
full-contact | fulkontakt | úpolový sport podobný karate |
full-text, fulltext | plný text, zpracování textu plného znění | |
fulminantní | bleskový, velmi rychlý; oslňující, skvělý | |
fumarola | výron horkých par a plynů v průběhu. sopečné činnosti | |
fumigátor | zadýmovač | |
funboard | fanbórd | třída windsurfingu |
fundace | 1. majetek věnovaný ke konkrétnímu účelu; 2. vztah sémantické a formální podmíněnosti jednoho slova druhým | |
fundament | základ, podstata | |
fundamentalizmus, fundamentalismus | konzervativní lpění na původních ideologických základech | |
fundamentální | základní, zásadní, podstatný, hlavní | |
fundátor | zakladatel | |
fundovaný | podložený, zabezpečený; teoreticky dobře připravený | |
fundraiser | člověk, který se zabývá fundraisingem, tj. soustavnou činností, jejímž výsledkem je získání finančních či jiných prostředků na obecně prospěšnou činnost organizací nebo jednotlivců. Fundraiser bývá buď kmenovým zaměstnancem organizace či externistou. Viz http://fundraiser.cz | |
fundraising | fandrejzing | získávání financí pro fondy, nadace, projekty od firem, donátorů a sponzorů |
fundus | movité zařízení, inventář | |
funebrák | pohřební zřízenec | |
funebrální | pohřební, funebrální | |
funerálie | pohřební náležitosti; náklady spojené s pohřbem | |
funerální | pohřební, funebrální | |
fungicid | chemický prostředek proti parazitním houbám a plísním | |
fungicidní | ničící parazitní houby a plísně (chemicky), viz fungicid | |
fungofobie | Chorobny strach z hub. | |
fungovat | 1. být v činnosti, pracovat; 2. mít, vykonávat funkci | |
funikulus | pupečník | |
funk art, funkart | fank árt | výtvarný směr používající bizarní předměty |
funk | fank | hudební a pěvecký styl s vypjatými vokály |
funkce | činnost, úkon, úkol; výkon služby, úřadu; mat. závislost jedné proměnné na jiné nebo jiných | |
funkcionalizmus, funkcionalismus- | umělecký, zejm. architektonický a urbanistický směr 20. a 30. let 20. století zdůrazňující účelovost, funkci | |
funkcionální | funkční; týkající se funkcí | |
funkcionář | úředník společenských a zájmových organizací nebo státních orgánů | |
funkční | vztahující se k účelu, působnosti; vztahující se k fungování, chodu, činnosti něčeho | |
funktor | operátor logické operace, např. logické spojky | |
funus | pohřeb | |
furé, fouré, fourré | furé | plněný kandyl |
furiant | nafoukanec; český kolový tanec | |
fúrie | zuřivá, zběsilá bytost | |
furioso | furiózo | hud. bouřlivě, divoce |
furor | běs, zuřivost | |
furunkl, furunkul | nežit, ohraničený hnisavý zánět, vřed | |
furunkulóza, furunkulosa | mnohočetný výskyt nežitů, vředovitost | |
fusak | nánožník | |
fuschi | fuši | krátká lyže, součást výzbroje skibobisty |
fusekle | ponožky, fusky | |
fusion | fjúžn | syntéza rocku s postupy, harmonizací i nástroji vážné hudby |
fusky | ponožky, fusakle | |
fušer | kdo nekvalitně, neodborně provádí nějakou činnost; břídil, hudlař | |
fuška | dřina, namáhavá práce; melouch | |
futra | zárubně | |
futrál | pouzdro, schránka | |
futro | 1. dveřní, okenní rám; 2. podšívka | |
futures | fjúčrs | cenné papíry, obchodované na opčním trhu; typ termínovaného obchodu |
futuristic rock | fjúčeristyk rok | rock s využitím syntezátoru jako modernistické či alternativní umění |
futuristický | v současnosti nereálný, neuskutečnitelný; snílkovský | |
futurizmus, futurismus | avantgardní umělecký směr počátku 20. Století | |
futurologie | teorie budoucnosti, výzkum možných budoucností | |
futurum | budoucí čas sloves | |
fuzarióza, fusariosa | choroba rostlin vyvolaná srpovničkou | |
fúze, fuse | splynutí, sloučení | |
fuzikladióza, fuzikladiosa | choroba rostlin způsobující strupovitost ovoce | |
fyko- | první část složených slov mající význam chaluha, mořská řasa | |
fykobiont | řasová (rostlinná) část lišejníku, může žít odděleně od mykobiontu (houbová část), s kterým jinak žije v symbióze | |
fylo- | první část složených slov mající význam rostlina, list rostliny | |
fylogeneze, fylogenese | vývoj člověka a ostatních organizmů | |
fylogenie, fylogénie | nauka o vývoji živočichů a rostlin | |
fysis | tělesná podstata, tělesný stav | |
fyto- | první část složených slov mající význam rostlina, rostlinný | |
fytocenóza | rostlinné společenství | |
fytochemikálie | chemické látky obsažené v rostlinných pletivech | |
fytofág | živočich živící se pouze rostlinnou potravou | |
fytoflora | plíseň bramborová | |
fytopatologie | nauka zabývající se studiem chorob rostlin, rostlinná patologie | |
fytoterapie | léčení nemocí rostlinami | |
fyzický, fysický | hmotný, tělesný; f. osoba člověk jako právní subjekt | |
fyzika, fysika | obor studující základní vlastnosti hmoty a nejjednodušší formy jej o pohybu | |
fyzikální, fysikální | související s fyzikou | |
fyzio-, fysio- | první část složených slov mající význam příroda, přírodní | |
fyziognomie, fysiognomie | podoba, výraz (obv. obličeje) | |
fyziognomika, fysiognomika | nauka zkoumající souvislosti mezi fyziognomií a povahovými vlastnostmi jedince | |
fyziokracie, fysiokracie | vláda přírody | |
fyziokrat, fysiokrat | Fyziokrat je stoupenec fyziokratismu, tj. národohospodářské nauky vzniklé ve Francii v 2. pol. 18.stol., pokládající půdu a zemědělství za jediný zdroj blahobytu. Viz fyziokratizmus | |
fyziokratizmus, fyziokratismus, fyziokratismus | ekonomická teorie považující za hlavní zdroj bohatství zemědělskou výrobu | |
fyziologický, fysiologický | normální, přirozený, týkající se zdravého organizmu týkající se fyziologie | |
fyziologie, fysiologie | věda zabývající se životními pochody uvnitř organizmů | |
fyzioterapie, fysioterapie | léčení nemocí fyzikálními metodami (teplo, masáž, voda, vzduch) | |
gabardén | jednobarevná látka, obv. z vlněné česané příze, s jemnými šikmými vroubky | |
gabarit | průjezdný (železniční) profil; největší přípustné rozměry nákladu na otevřeném železničním voze v obryse průjezdného profilu | |
gabion | Gabiony - drátěné kontejnery plněné kamenivem. | |
gadža | romské označení neromského spoluobčana | |
gag | gag i geg | prvek situační komiky |
gajdoš | na východní Moravě hráč na gajdy, dudák | |
gajdy | dudy | |
gala | slavnostní, sváteční | |
gala- | první část složených slov mající význam (okázale) slavnostní, gala | |
galaktický | související s galaxií | |
galakto- | první část složených slov mající význam mléko, mléčný, lakto- | |
galaktorea | tvoťba a vylučování mléka mléčnou žlázou mimo odbodí kojení | |
galaktóza, galaktosa | složka mléčného cukru, sacharid | |
galanterie, galantérie | zdobné módní a dárkové zboží; drobné spotřební, zvl. krejčovské zboží nebo obchod s ním | |
galantina, | jemná paštika z mletého masa; vykostěné maso z drůbeže nebo zvěřiny plněné masitou nádivkou, uvařené a podávané za studena | |
galantnost | pozornost, zdvořilost vůči ženám | |
galaparty | slavnostní společenská schůzka se zábavou a pohoštěním, obv. oficiální povahy | |
galaxie | gravitačně vázaná hvězdná soustava až stovek miliard hvězd | |
galán | nápadník, milenec; dvorný muž | |
galea | součást ústního ústrojí hmyzu | |
galej | stará válečná i obchodní veslová loď, na níž veslovali otroci a trestanci, galéra | |
galeje | těžký trest odsouzených, nucené trestanecké práce. pův. veslování na galejích; nepříjemná, těžká, otrocká práce | |
galenika | galenické přípravky, léčiva připravená jednoduchými postupy z drogy nebo ze směsí drog léčiva nepřipravovaná synteticky | |
galenit | nerost kovového vzhledu; ruda olova | |
galeona | středověká velká třístěžňová válečná plachetnice | |
galeota | malá rychlá galej, obv. pobřežní | |
galéra | stará válečná i obchodní veslová loď, na níž veslovali otroci a trestanci,galej | |
galerie, galérie | 1. prostory k výstavám uměleckých děl, sbírek; 3. sbírka výtv. děl, instituce, která je shromažďuje a vystavuje 4. vyvýšené řady sedadel v divadle; 5. štola ve velké hloubce k jímání podzemní vody; 6. podzemní chodba; 7. skalní římsa | |
galerista | subjekt, který se stará o program, provoz a ekonomické využití galerie, eventuálně i majitel galerie | |
galerka | 1. galerie; 2. ozdobná polička; 3. Podsvětí | |
galicizmus, galicismus | jazykový prvek přejatý do nějakého jazyka z francouzštiny nebo podle francouzštiny v něm vytvořený | |
galimatyáš | zmatenina, zmatená směs, slátanina | |
galion | zobákovité zakončení přídě novodobých plachetnic s dekorativní figurínou | |
galizace, galisace | úprava ovocného vína snížením obsahu kyselin přídavkem roztoku cukru ve vodě; galování | |
galo- | první část složených slov mající význam 1. týkající se starověké Galie, Galů, galský; 2. týkající se Francie, Francouzů, francouzský | |
galon, gallon | americká jednotka pro objem rovná 3,78541 l, britská jednotka pro objem rovná 4,54609 l | |
galop | kalup; cval; rychlý tanec, kvapík; rychlý, těžký průběh | |
galoše | gumové boty | |
galování | úprava ovocného vína snížením obsahu kyselin přídavkem roztoku cukru ve vodě; galizace | |
galuska | speciální plášť pro závodní jízdní kolo tvořící s duší jeden celek | |
galvanický | elektrochemický, týkající se stejnosměrného proudu stálé intenzity získaného elektrochemickou reakcí | |
galvanizace, galvanisace | 1. elektrolytické pokovování; 2. léčba galvanickým proudem, galvanoterapie | |
galvanizovna, galvanisovna | dílna, kde se provádí galvanizace | |
galvano- | první část složených slov mající význam galvanický | |
galvanografie | elektrolytický způsob hlubotisku | |
galvanokaustika | elektrolytické leptání kovů | |
galvanometr | přístroj k měření malého stejnosměrného proudu nebo napětí | |
galvanostegie | galvanické nanášení kovových povlaků | |
galvanotaxe | orientační pohyby nižších rostlin vyvolané elektrickým proudem | |
galvanoterapie | elektroléčba; léčba galvanickým proudem | |
galvanotypie | elektrolytické zhotovování tiskových desek a štočků | |
galvenotechnika | společný název galvanických výrobních postupů | |
galvenoterapie | léčba galvanickým proudem, elektroléčba, galvanizace | |
gama | 1. v řecké abecedě znak pro hlásku g; 2. starší jednotka hmotnosti (10 na -6 g) | |
gamadefektoskopie | metoda využívající záření gama k zjišťování strukturních vad materiálu | |
gamaglobulin | bíkovinná složka krevního séra obsahující protilátky | |
gamagrafie | metoda zobrazující orgány nebo systémy pomocí radionuklidů zavedených do těla | |
gamba | 1. druh violy, viola da gamba; 2. varhanní rejstřík | |
gambit | druh zahájení šachové hry s obětováním pěšce | |
gambler | gambler i gembler | hráč na hracích automatech |
game | gem i gejm | hra; část tenisového zápasu |
gameball | gembol i gejmbol | rozhodující podání v tenisové hře, v gamu |
gamelan | gemilen | orchestr složený hl. z bicích samoznějících nástrojů |
gameta | 1. zralá pohlavní buňka; 2. pohlavně diferencované vývojové stadium parazitických prvoků | |
gametangium | pohlavní orgán rostlin, ve kterém se tvoří gamety | |
gametofyt | pohlavní generace rostlin, ve které se tvoří gametangia | |
gametogeneze, gametogenese | pohlavní rozmnožování rostlin, tvorba a zrání gamet, gamogonie | |
gamie | druhá část složených slov mající význam snoubení, manželství | |
gamofobie | chorobný strach ze sňatku | |
gamogonie | pohlavní rozmnožování rostlin, tvorba a zrání gamet, gametogeneze | |
gamomanie | chorobná touha po sňatku | |
gang | geng i gang | tlupa, parta; zločinecká organizace |
gangliom | nádor nervové uzliny | |
ganglion | 1. nervová uzlina; 2. váček s rosolovitým obsahem v okolí šlachy nebo kloubního disku | |
ganglioplegikum | látka brzdící převod nervových vzruchů ve vegetativních gangliích | |
gangréna | místní odúmrť tkáně, sněť, druhotně modifikovaná nekróza (hnilobnou infekcí, vysýcháním) | |
gangster | gengstr i gangster | bandita, zločinec; člen gangu |
gap | gep | 1. poškozená oblast chromozomu, chromatická léze; 2. mezera, propad; mezera v energetickém spektru supravodičů, energetická mezera |
garam masala | indická směs koreni | |
garamond | antikvové tiskové písmo | |
garance, garancie | záruka, zástava, jistota | |
garant | ručitel, subjekt za něco zodpovědný, poskytující záruku | |
garantovaný | zaručený, jistý | |
garantovat | ručit za něco | |
garáž | uzavíratelný prostor k umístění motorového vozidla | |
gard | základní postoj v boxu, střeh | |
garda | vojenská jednotka, obv. tvořící ochranu a tělesnou stráž vojevůdců a panovníků; ozbrojený oddíl dobrovolníků; elitní vojenský oddíl | |
garde | 1. základní postoj v šermu; 2. výstraha v šachu; 3. gardedáma | |
gardedáma | dámský doprovod dívky do společnosti, garde | |
garden party | gárdn párty | zahradní slavnost |
gardénie | nízký keř s velkými bílými květy | |
garderoba | šatstvo, divadelní kostýmy, šatna | |
garderobiérka | kostymérka, šatnářka | |
gardina | záclona, opona, závěs | |
gardista | člen gardy | |
gargantuovský | požitkářský, nenasytné životní chuti | |
garmond | písmo o velikosti 10 bodů | |
garnát | mořský rak | |
garni | hotel garni hotelové služby omezené na ubytování se snídaní | |
garnitura | soubor, celek; skupina osob spjatých společnou činností | |
garnizona, garnizóna, garnisona | posádka, sídlo posádky; vojenská (posádková) věznice | |
garnýrovat | obkládat, obložit, např. pokrm vhodnými přílohami | |
garnýž | ozdobný kryt tyče s jezdci k zatahování záclon | |
garota | poprava zardoušením; popravčí nástroj k této popravě | |
garrigue | garig | řídké nízké porosty keřů, suchomilných a teplomilných bylin ve Středomoří |
garson | číšník, obsluha, hotelový sluha; neženatý muž, starý mládenec | |
garsoniéra, garsonka | typ bytu s jednou obytnou místností a příslušenstvím | |
gas | plyn | |
gas-lift | kompresor | |
gaser | gejzr | kvantový generátor gama záření |
gaskonáda, gaskoňáda | chlubivá, chvastounská řeč, chvastounství | |
gastarbeiter | gastarbajtr | občan jiného státu pracující dlouhodobě v hospodářsky vyspělejší zemi |
gastrický | žaludeční | |
gastritida | zánět žaludeční sliznice | |
gastro-, gestr- | první část složených slov mající význam žaludek, žaludeční | |
gastroenteritida | akutní zánět žaludeční a střevní sliznice | |
gastroenterologie | obor zabývající se prevencí, diagnostikou a léčením chorob trávicího ústrojí | |
gastrointestinální | týkající se trávicí soustavy | |
gastronom | 1. obchod s potravinami; 2. labužník; odborník v gastronomii | |
gastronomie | nauka o labužnictví a kuchařském umění | |
gastroskopie | neinvazivní vyšetření žaludku pomocí endoskopu | |
gastrula | vývojové stadium zárodku | |
gate | -gejt | druhá část složených slov mající význam politický nebo vládní skandál, aféra |
gauč | 1. kauč široká pohovka; 2. u papírenských strojů soustava dvou válců, popř. spodní z nich | |
gaučo, gaucho | gaučo | pasák dobytka v pampách Jižní Ameriky |
gaudeamus igitur | radujme se tedy; oslava nového akademického roku | |
gaudium | veselí, veselá zábava | |
gaullizmus, gaullismus | gólizmus | francouzský politický směr představovaný generálem Ch. de Gaullem a jeho stoupenci, politický systém ve Francii za jeho prezidentství (1959-69) |
gauner | ničema, darebák | |
Gaussova křivka | zobrazuje normální rozložení znaků v náhodných jevech | |
gaviál | druh krokodýla | |
gavota, gavotte | gavot | starý francouzský lidový tanec mírného tempa, později dvorský, společenský tanec; skladba podobného typu, zvláště jako intermezzo svity |
gay | gaj i gej | homosexuál |
gazda | hospodář | |
gazel | forma orientální lyriky | |
gazela | stepní sudokopytník | |
gazik, gazík | terénní automobil značky GAZ | |
gazolin, gasoline | gezolín | zkapalněný zemní plyn; lehký benzin, v USA benzin vůbec |
gábl | svačina, něco k zakousnutí; gáblík | |
gáblík | gábl; svačinka | |
gándhizmus, gándhismus | filozofické, ekonomické, etické i sociálně politické učení M. Gándhího o zvláštních formách vzestupu indické společnosti, o zásadně nenásilném odporu vůči britskému kolonializmu | |
gáz | 1. řídká, průsvitná tkanina; 2. odtučněný mul užívaný jako obvazový materiál, gáza | |
gáza | odtučněný mul užívaný jako obvazový materiál, gáz | |
gázmaska | ochranná maska proti plynům | |
gáže | služné; stálý pravidelný pevný plat | |
gážista | státní zaměstnanec dostávající gáži | |
GDP, Gross Domestic Product, | hrubý domácí produkt | |
gearing | gíring | relativní význam půjček ve struktuře kapitálu |
geisha | japonská společnice, ovládající hudbu, zpěv, konverzaci | |
gejša | japonská profesionální společnice | |
gejzír | pramen vystřikující periodicky horkou vodu s vodní párou způsobený přetlakem par v dutinách pod zemským povrchem | |
gekon | drobný pralesní a pouštní ještěr | |
gel | rosolovitá hmota koloidního typu | |
geld | peníze; v burzovní terminologii poptávka po cenných papírech | |
gelivace | proces rozpadu hornin v důsledku zamrzání vody v puklinách | |
gema, gemma | drahokam nebo polodrahokam, popř. sklo s rytým nebo řezaným obrazem | |
gemace | pučení | |
gemara | druhá část talmudu, sbírka výkladů a doplňků mišny | |
gemelilogie | genetické studium dvojčat | |
geminace | jazykovědně zdvojování: geminace souhlásek. Viz též gemináta - jazykovědně zdvojená souhláska, řidč. zdvojené písmeno vyslovované buď zdvojeně, ne jako souhláska jediná (např. v italštině: essere -es-sere = být, nebo jako souhláska jedna např. v němčině: Mann - man = muž) | |
gemináta | zdvojená souhláska nebo písmeno | |
gemini | dvojčata | |
gemiparie | nepohlavní rozmnožování; pučení | |
gemoglyptika | rytí kamenů, drahokamů; umění kamenořezu | |
gemologie | věd. obor zabývající se výzkumem drahých minerálů | |
gemule | rozmnožovací tělísko při nepohlavním rozmnožování hub | |
gen | dědičný činitel; vloha; jednotka dědičnosti | |
gencián, genciána | encián, hořec | |
gender mainstreaming | uplatňování hlediska pohlaví | |
genderové hledisko | hledisko pohlaví, např. vyrovnaných příležitostí mezi pohlavími apod. (na FFUK existuje katedra genderových studií, která se tímto zabývá) | |
genealogie | věda zkoumající vztah dvou souvisejících jevů nebo faktů; rodokmen, rodopis, věda o rodové posloupnosti | |
geneelogický | rodopisný | |
generace | pokolení; soubor osob narozených a žijících přibližně ve stejné době; potomstvo jedné dvojice rodičů; soubor současně žijících jedinců téhož druhu; příslušnost k typu technických zařízení určité vývojové etapy | |
generační | související s generací, vlastní určité generaci | |
generalissimus | nejvyšší vojenská hodnost výjimečně udělovaná velitelům velkých armád | |
generalita | sbor generálů | |
generalizace, generelisace | zevšeobecňování; vytváření obecných pojmů nebo zákonitostí; rozšiřování, rozšíření chorobné změny v organizmu na více orgánů nebo tkání | |
generativní | 1. související s generováním; 2. pohlavní, rozmnožovací | |
generál | nositel vysoké vojenské hodnosti; představený některých církevních řádů | |
generál- | první část složených slov mající význam 1. vojenské hodnosti; 2. hlavní, celkový | |
generálie | základní osobní data totožnosti | |
generálka | 1. hlavní zkouška; generální oprava; generální mapa; 2. žena generála; přepjatá, energická nebo panovačná žena | |
generální | hlavní, úplný, celkový, všeobecný, ústřední | |
generální oprava (vozidla) | v tomto případě se jedná o celkovou prohlídku vozidla, jinak význam je hlavní | |
generátor | zařízení, program k vytváření, generování | |
generel | ucelený projekt, souhrn opatření | |
generický | rodový, druhový | |
generovat | vytvářet, vyrábět; vytvořit podle určitých pravidel | |
generozita, generosita | velkorysost, velkodušnost, šlechetnost | |
genetický | vývojový; původový, týkající se vzniku něčeho | |
genetika | věda o dědičnosti | |
geneze, -genese | druhá část složených slov mající význam vznik, zrod, původ | |
geneze, genese | vznik, proces vznikání, zrod, původ | |
genialita | výjimečné nadání, geniálnost, génius | |
geniální | mimořádně nadaný; vytvořený géniem; mimořádně dobrý, vynikající | |
genitál | pohlavní ústrojí | |
genitálie | pohlavní orgány, rodidla | |
genitální | týkající se pohlavních orgánů | |
genitiv | při skloňování druhý pád | |
génius | starořímské ochranné božstvo, strážný duch; mimořádné tvůrčí nadání, geniálnost, genialita; mimořádně nadaný jedinec | |
genius loci | duch vládnoucí na určitém místě | |
genní | druhá část složených přídavných jmen mající význam počátek, původ, způsobující, působící | |
genobanka | banka genů | |
genocida, genocidium | zločin vyvražďování a vyhlazování příslušníků národních, etnických, náboženských a rasových skupin | |
genofond | 1. soubor všech genů v populaci organizmů; 2. soubor všech živých organizmů v určité oblasti, se současně se projevujícími i s potenciálními geny | |
genofor | buněčná struktura nesoucí genetickou informaci | |
genologie | literárně vědná disciplína zabývající se teorií literárních druhů a žánrů | |
genom | genový obsah chromozomů jádra buňky | |
genomenipulace | nepřirozené, umělé zásahy do genomu, jeho změny; genová manipulace | |
genotechnologie | postupy využívající kontrolované umělé genové změny | |
genotyp | celkový genový soubor organizmu; druh rostliny nebo živočicha zvolený za typického představitele | |
genový | vlohový; týkající se genů | |
genre | žánr | |
gensal | dlažba z kamenných odseků, s mezerami vyplněnými betonem | |
gentile | džentýle | hud. roztomile, půvabně; gentilmente |
gentilmente | džentylmente | hud. roztomile, půvabně; gentile |
gentleman | džentlmen | |
gentrifikace | elementární infiltrace do vyšší sociokulturní vrstvy | |
gentry | džentri | anglická nižší venkovská šlechta |
genus | rod; nadřazený, širší pojem | |
geo- | první část složených slov mající význam Země, zemský | |
geocentrický | 1. vztahující se k Zemi jako k centru; 2. vztažený ke středu Země | |
geocentrizmus, geocentrismus | názor na existenci nehybné Země, která je středem vesmíru | |
geochemie | obor studující zákonitosti rozšíření chemických prvků v Zemi i chemické aspekty geologických procesů v Zemi | |
geochronologie | obor zabývající se určováním stáří Země, popř. hornin, na základě rozpadu přirozených radioaktivních izotopů vyskytujících se v horninách | |
geoda | výplň větší dutiny v hornině, obv. kulovitého tvaru | |
geodemografie | demografie rozšířená o studium migračních procesů a rozmístění obyvatelstva | |
geodézie, geodesie | zeměměřictví | |
geodynamika | dynamika Země, obor zabývající se pohyby Země jako planety a jejími dynamickými geologickými procesy | |
geofaktor | přírodní jev formující a ovlivňující krajinu a kvalitu přírodního, resp. životního prostředí | |
geofág | živočich požírající půdu a trávící v trávicím ústrojí organické částice v ní obsažené | |
geofon | malý přenosný seizmograf užívaný zejm. při hledání nerostných ložisek nebo sledování důlních otřesů | |
geofyt | typ rostlin, jejichž obnovovací orgány (oddenky, hlízy, cibule) přetrvávají nepříznivé roční období pod zemí | |
geofyzika, geofysika | obor studující fyzikální procesy na povrchu, uvnitř i v okolí Země a její fyzikální vlastnosti | |
geografický | zeměpisný | |
geografie | zeměpis | |
geohelmint | cizopasný červ, jehož vývoj probíhá bez mezihostitelů | |
geoid | idealizovaný tvar Země (přibližně splývá se střední hladinou moří) | |
geoinformatika | vědecký a technický obor, zabývá se zpracováním, ukládáním, integrací, analýzou, interpretací, distribucí, vizualizací a užíváním geodat a geoinformací pro potřeby rozhodování, plánování a správy zdrojů | |
geokarpie | dozrávání plodů pod povrchem půdy, např. u podzemnice olejné | |
geokoróna | část plynného obalu Země ve výšce nad 1000 km | |
geologie | věda o složení a vývoji pevné kůry Země i o Zemi jako planetě | |
geomagnetizmus, geomagnetismus- | zemský magnetizmus | |
geomantie, geomancie | mystické věštění ze značek nakreslených na zemi | |
geomechanika | nauka řešící problémy mechaniky hornin a zemin | |
geometr | zeměměřič | |
geometrický | 1. týkající se geometrie; 2. připomínající plošné a prostorové útvary; z těchto útvarů složený, tyto útvary využívající | |
geometrie | obor zabývající se studiem rovinných a prostorových útvarů | |
geomorfologie | nauka o zákonitostech vývoje zemského povrchu | |
geopatogenní | údajné negativní působení geologické stavby na organizmus | |
geopolitika | názor o významu zeměpisné polohy státu; aspekty politiky v celosvětových, globálních souvislostech a vztazích | |
geopotenciál | potenciál tíhové síly | |
georeliéf | zemský povrch, refiéf | |
geosféra | geografická sféra, krajinná sféra | |
geostacionární | umístěný nad určitým místem na Zemi, geosynchronní | |
geostrategický | strategický z hlediska zeměpisné polohy | |
geosynchronní | umístěný nad určitým místem na Zemi, geostacionární | |
geosynklinála | rozsáhlá korytovitá prohlubeň v zemské kůře v místě nahromadění velkého objemu usazenin | |
geotaxe | pohyb organizmu ve směru nebo proti směru zemské gravitace | |
geotektonika | stavba zemské kůry; věda o stavbě a vývoji zemské kůry | |
geotermální | související s tepelnou energií uvnitř Země | |
geotermický | týkající se teploty uvnitř Země | |
geotermika | nauka o tepelných procesech uvnitř Země | |
geotextilie | technická textilie ze syntetických vláken používaná např. ve stavebnictví | |
geotropizmus, geotropismus | růstové pohyby rostlin působené gravitací | |
geotyp | populace organizmů vyznačující se určitým genotypem | |
gepard | kočkovitá šelma | |
geriatrie | součást gerontologie zabývající se chorobami ve stáří | |
gerila, guerilla | gerila | partyzánská válka |
germanistika | obor zabývající se jazykem, historií a kulturou germánských národů (zvl. německého) | |
germanizace, germanisace | poněmčování, poněmčení | |
germanizmus, germanismus | jazykový prostředek přejatý z němčiny do jiného jazyka nebo v něm podle němčiny vytvořený | |
germinace | proces počátečního vývoje organizmu, pučení, klíčení | |
germinom | Nezhoubný nádor vznikající hlavně v dětství. | |
gerontagogika | výchova seniórů | |
geronto- | první část složených slov mající význam stařec, stařecký, stárnutí | |
gerontofilie | náklonnost či reaktivita (zpravidla s erotickým rozměrem) vůči starým osobám, která se zpravidla projevuje citovou náklonností, intenzivnějším prožíváním nebo potřebou citově významných vztahů k nim, schopností se do nich zamilovat, obvykle též specificky vyšší genitální reaktivitou nebo touhou po fyzické blízkosti nebo orgasmických aktivitách ve vztahu k nim. Jednou z variant gerontofilie je graeofilie. | |
gerontokracie | vláda starých | |
gerontologie | obor zabývající se problémy stárnutí organizmů a chorob stáří | |
gerontopsychiatrie | součást psychiatrie zabývající se psychickými poruchami souvisejícími s procesem stárnutí a se stářím | |
gerundium | podstatné jméno slovesné blízké infinitivu | |
gerundivum | přídavné jméno slovesné s významem nutnosti | |
gesamtkunstwerk | gezamtkunstverk | umělecké dílo jako syntéza všech druhů umění |
gesce | pověření k výkonu určité činnosti | |
gestace | těhotenství u žen, březost u samic, gravidita | |
gestagen | samčí pohlavní hormon | |
gestaltizmus, gestaldamus | celostní přístup k osobnosti, směr zejm. v psychologii | |
gestapo | tajná státní policie v nacistickém Německu | |
gestický | pohybový | |
gestikulace | pohyby těla (zejm. rukou) doprovázející řeč | |
gesto | 1. posunek 2. prohlášení bez následného skutku, naoko | |
gestor | jednatel; ten, kdo je pověřen výkonem určité činnosti, gescí | |
gestóza, gestosa | potíže provázející někdy těhotenství, např. zvracení, křeče,poruchy činnosti jater a ledvin | |
geudeamus | začátek staré latinské studentské písně, která se stala studentskou hymnou | |
ghetto | geto | 1. oddělená část města, kde se smělo usazovat židovské obyvatelstvo; 2. dobrovolné nebo vnucené odloučení od ostatní společnosti |
gibsonka | gibsonka i džibsonka | větší kytara s kovovými strunami, původně džezová |
gig | hlubší a širší cvičný veslařský člun | |
giga- | předpona ve významu násobku 10 na 9 | |
gigant | obr; člověk nebo předmět velkých rozměrů | |
gigantický | mohutný, obrovský | |
gigantizmus, gigantismus | 1. obrovitost, proporcionální nadměrný tělesný vzrůst, makrosomie, gigantosomie; 2. podnikání v gigantických rozměrech | |
gigantomanie | velikášství | |
gigolo | džigolo | placený tanečník, společník, milovník |
gilda | středověký cech, hlavně kupecký, k ochraně zájmů proti šlechtě | |
gill | džil | jednotka britské objemové míry rovná 0,142 l |
giloš, guilloche | gijoš i gileuš | jemná vlnovitá čára s ozdobným (na látce) nebo ochranným (na bankovce) účelem |
gilotina, guillotine | gijotyn i gilotýn | popravčí zařízení na stínání hlav |
gin | džin | lihovina z jemného lihu, jalovcového destilátu a macerátů z aromatických látek |
gingiva | dáseň | |
ginkgo biloba | jinan dvoulaločný | |
girandola | víceramenný svícen na stůl nebo stěnu | |
girl | gérl | dívka; služka; milenka; sborová tanečnice v operetním, filmovém nebo varietním souboru |
girlanda | 1. obloukovitě zavěšená výzdoba z květin, listů, chvojí; 2. ornamentální motiv tohoto typu | |
girllove | grláv | náklonnost či reaktivita (zpravidla s erotickým rozměrem) vůči nedospělým dívkám či děvčatům, synonymum pedofilie zaměřené na dívky. Nejde však o sexuologický termín, ale o termín značně rozšířený v 90. letech 20. století jako kulturně-sociální označení, užívané též k sebeurčení v rámci emancipačního hnutí i k protikladnému vymezení vůči stereotypům spojeným s pojmem “pedofil”, popřípadě specifikaci poddruhu pedofilie. |
glaciál | období zalednění v pleistocénu | |
glacifikace | vznik ledovcové hmoty ze sněhu přeměněného ve firn | |
glaciologie | obor zabývající se zákonitostmi trvalé sněhové pokrývky a ledovců | |
glacitektonika | tektonika podmíněná tlaky pohybujícího se ledovce | |
gladiátor | starořímský zápasník v cirku | |
glajcha | 1. dovedení stavby do úrovně střechy; opentlený stromek připevněný na krov při této příležitosti; 2. hrubé dokončení pracovního úkolu | |
glajchšaltovat | jednostranně obv. násilně usměrňovat, usměrnit k strohé jednotě, uniformitě | |
glanc | lesk přitažlivost, působivost | |
glandula | žláza | |
glasnost, glasnost | veřejná informovanost (v SSSR v 2. polovině 80. a začátkem 90. let 20. století) | |
glass fibre | glás fibr | skleněné vlákno, fibrglas |
glaukom | onemocnění oka, zelený oční zákal | |
glazé, glacé | rukavičková jemná hlazená useň z jehnětiny nebo kůzlečiny | |
glazovat | opatřovat glazurou | |
glazura | poleva; sklovitý povlak | |
glej | převážně zamokřená půda, mokřina | |
glejt | listina, potvrzení, průvodní list zaručující bezpečnost | |
glider | glajdr | lyžařský vosk pro běh na lyžích |
glie | podpůrná nervová tkáň | |
glissando | hud. klouzavě; způsob hry založený na klouzání prstů po struně nebo klávesách | |
glizér | kluzák, jednoduchý lehký bezmotorový letoun k výcviku plachtařů nebo pro vlečení nákladu za motorovým letounem; loď s vlastním pohonem klouzající při vyšších rychlostech po hladině | |
globalistika | věda zabývající se globálními problémy lidstva | |
globalizace, globalisace | pedagogický postup vycházející při vyučování od celku | |
globál | celek, úhrn, souhrn dílčích položek, úhrnná částka | |
globální | souhrnný, celkový, celosvětový; povšechný,zběžný | |
globetrotter | gloubtrotr | světoběžník |
globin | bílkovinná složka hemoglobinu | |
globule | tmavé, kulovité oblasti mezihvězdné hmoty | |
globulin | jednoduchá bílkovina v krevní plazmě | |
glomus | klubko, uzlíček | |
gloria | sláva; oslavný zpěv v křesťanské katolické liturgii | |
gloriet | otevřená zahradní besídka, obv. v místě krásného výhledu | |
glorifikace | oslava, velebení | |
gloriola | svatozář, glórie, aureola; sláva, proslulost | |
glosa | poznámka, vysvětlivka | |
glosář | středověký slovník; seznam glos; seznam slov doložených ve staré památce; slovník s výkladem nejasných slov nebo jejich překlady | |
glosátor | 1. autor stručných poznámek, glos; 2. příslušník italské právní školy v 11. století podávající formou glos výklad Justiniánovy právní kodifikace se základy právní dogmatiky | |
glositida | zánět jazyka | |
gloso- | první část složených slov mající význam jazyk, jazykový | |
glosovat | opatřovat text glosami; stručně něco vysvětlovat, poznamenávat | |
glottis | hlasivka, střední část hltanu | |
glóbus | kulovitý model Země, planet, Měsíce, zdánlivé nebeské koule | |
glórie | 1. svatozář, gloriola; proslulost; 2. fotometeor, jeden i více barevných kruhů kolem stínu vrženého na vrstvu mlhy nebo oblaků | |
glukagon | hormon tvořený ve slinivce břišní | |
glukometr | přístroj k měření krevního cukru | |
glukóza, glukosa | hroznový cukr, škrobový cukr | |
gluon | hypotetické kvantum silového pole kvarků | |
glutasol | sodná sůl kyseliny glutamové užívaná k ochucení jídel | |
gluten | směs bílkovin v obilovinách, lepek | |
glycerid | ester glycerolu s vyššími mastnými kyselinami | |
glycerin | trojsytný alkohol, glycerol | |
glycerol | trojsytný alkohol, glycerin | |
glycid | cukr, sacharid | |
glycin | jedna ze základních bílkovinných aminokyselin, glykokol | |
glykemie, glykémie | hladina cukru v krvi | |
glykogen | živočišný škrob | |
glykonurie | vylučování glukózy močí | |
glykosid | organická sloučenina skládající se z cukerné a necukerné složky (aglykonu), tvoří důležité obsahové látky rostlin, jež se často využívají ve farmakologii | |
glyptika | technika řezu do drahých kamenů; předměty, díla takto vyhotovená | |
glyptotéka | 1. sbírka děl glyptiky; 2. sbírka sochařských děl, zejm. Antických | |
Gmbh. | Gesellschaft mit beschränkter Haftung, německé označení společnosti s ručením omezeným | |
gnomický | stručný; jaz. časově neomezený, mimočasový, atemporální (gnómický prézens) | |
gnosticizmus, gnosticismus | směr raného křesťanství upřednostňující gnózi | |
gnostický | týkající se gnosticizmu | |
gnotobiologie | nauka o bezmikrobních zvířatech | |
gnozeologie, gnoseologie | teorie poznání., noetika, epistemologie | |
gnóm | nadpřirozená bytost, duch, skřítek | |
gnóma | stručná průpověď, rčení, sentence | |
gnómičnost | 1. stručnost, ráz průpovědi; 2. pravidelné opakování děje | |
gnómon | jednoduché astronomické zařízení určující úhlovou výšku Slunce | |
gnóze, gnose | zření, bezprostřední poznání zejm. duchovních principů; duchovní hnutí pozdního starověku | |
GNP | Gross National Product, hrubý národní produkt | |
go | stolní desková hra s hracími kameny, původem z Japonska | |
go-in | gouin | neoprávněné vniknutí demonstrantů do určitého objektu |
gobelín, goblén | nástěnný koberec | |
golem | podle židovské pověsti magicky oživený umělý člověk z hlíny | |
golet | 1. židovská osada v jinonárodním prostředí; 2. vyhnanství, exil | |
golf | 1. otevřený mořský záliv; 2. sportovní soutěž, odpalování míčků holí postupně do určených jamek | |
golfky | sportovní kalhoty stažené pod kolenem | |
golgotský | vztahující se ke Golgotě; bolestný, plný utrpení | |
goliard | středověký potulný student (zejm. ve francouzském prostředí) | |
goliáš | 1. obr, hromotluk 2. velký brouk 3. velkoplodá odrůda některých druhů ovoce nebo zeleniny; 4. největší závitová patice nebo objímka | |
golubcy | dušené závitky z mletého masa v listu zelí nebo vinné révy, dolma, tolma, sarma | |
gomasio | polotovar makrobiotické stravy připravený ze sezamových nebo lněných semen | |
gombík | dutý kulovitý knoflík | |
gonarthralgie | bolest kolenního kloubu při artróze | |
gonáda | pohlavní žláza | |
gonádotropní | hormon hypofýzy stimulující produkci pohlavních hormonů | |
gondola | 1. úzká loďka se zobákovitou přídí; 2. uzavřená část vzducholodi; kryt motoru v křídlech letadla; koš balonu | |
gondoliér | veslař na gondole | |
gondoliéra | píseň benátských gondoliérů,barkarola | |
gonfalon | prapor upevněný na příčném ráhnu a nošený v církevních procesích, tzv. Korouhev | |
gong | kovový bicí hudební nástroj; zvuk zvukové znamení | |
gongorizmus, gongorismus | vyumělkovaný nabubřelý barokní literární styl | |
goniomet | 1. zařízení k měření úhlů; 2. radionavigační zařízení k zaměřování polohy vysílačky | |
goniometrický | související s funkcemi sinus, kosinus, tangens, kotangens | |
goniometrie | 1. nauka o goniometrických a cyklometrických funkcích, trigonometrie; 2. měření úhlů goniometrem | |
gonochorista | jedinec mající ve svém těle jen jednu pohlavní žlázu; opak hermafrodita | |
gonochorizmus, gonochorismus | oddělené pohlaví | |
gonokok | mikrob vyvolávající kapavku | |
gonopodium | modifikovaná řitní ploutev rybího samce, kterou se zavádí sperma. | |
gonorea | kapavka, tripl | |
gonozom, gonosom | chromozom určující pohlaví jedince | |
goodwill, good-will | gudvil | dobré jméno obchodní značky, firmy, výrobku |
goral | 1. turovitý sudokopytník s hustou srstí žijící ve vysokých horách jižní a jihovýchodní Asie; 2. obyvatel, horal ze severních Beskyd a z polské strany Tater | |
gordický | g. uzel nerozvázatelný, neřešitelný problém | |
gordonsetr | plemeno loveckých psů | |
gorgonský | obludný, hrůzostrašný | |
gorgonzola | plísňový sýr | |
gorila | 1. největší africký lidoop; 2. osobní strážce | |
gorodky | hra, při které se házením dřevěnou tyčí srážejí figury z dřevěných válečků | |
gösch | geš | malá vlajka, zpravidla ve státních barvách, vyvěšovaná na obchodních a válečných lodích kotvících v přístavu |
gospel | gospl | náboženský černošský hudební i pěvecký výraz |
gospodin | pán, hospodář | |
gothic-rock | gotyk rok | hudební styl stavěný na výrazné kytaře a obv. malebné, silné melodii |
gotika | středověký umělecký sloh | |
gotizovat, gotisovat | napodobovat gotický sloh | |
gouda | holandský polotvrdý sýr s drobnými oky | |
gourde | měnová jednotka Haiti | |
gourmand | gurmán | |
gourmet | gurmet | |
gouvernement | guvernmá | vláda, správa |
government | gavrment | vláda, správa |
gój, gojim | hebrejský termín pro příslušníka nežidovského národa nebo náboženství | |
gól | sport branka | |
gólman | brankář | |
gópuram | stupňovitý portál drávidských chrámů | |
gracht | chracht | kanál (vodní cesta) v ulicích nizozemských měst |
graciézní, graciesní, graciózní, graciosní | půvabný, elegantní, ladný | |
gracilní | štíhlý, útlý, slabý | |
grad | 1. stupeň; 2. zkratka pro gradient | |
gradace | stupňování, odstupňování, postupný přechod, zesilování | |
gradient | změna fyzikální veličiny připadající na jednotku délky; diferenciální operátor | |
gradovaný | stupňovaný, zesilovaný | |
gradovat | stupňovat, zesilovat, nabírat na síle, na intenzitě | |
graduace | opatřování měřicích přístrojů stupnicí, graduování | |
graduale | část mše | |
gradualizmus, gradualismus | názor o vhodnosti postupné reformy | |
graduál | zpěvník mešních písní | |
graduovat | udělit akademickou hodnost, absolvovat, zakončit, vrcholit; opatřit stupnicí | |
gradus | stupeň akademické hodnosti, např. bakalář, doktor | |
graeofilie | Náklonnost či reaktivita (zpravidla s erotickým rozměrem) vůči starším ženám (stařenám), která se zpravidla projevuje citovou náklonností, intenzivnějším prožíváním nebo potřebou citově významných vztahů k nim, schopností se do nich zamilovat, obvykle též specificky vyšší genitální reaktivitou nebo touhou po fyzické blízkosti nebo orgasmických aktivitách ve vztahu k nim. Jde o variantu gerontofilie. | |
graf | schematické znázornění vztahů, závislostí, postupů, statistických údajů | |
graf | druhá část složených slov mající význam zapisující, zaznamenávající přístroj, zařízení | |
grafém | grafický nebo písemný znak | |
grafémika, grafemika | nauka o písemné stránce jazyka | |
graffiti | grefíty | barevným sprejem vyvedený nápis, obrazec, kresba na zdi, dopravním prostředku ap., někdy až uměleckého charakteru |
grafický | psaný, písemný; vyjádřený obrázkem, grafem, tiskem; týkající se umělecké kresby nebo reprodukce | |
grafie | druhá část složených slov mající význam zapisující, zaznamenávající přístroj, zařízení vání, kreslení, tisk | |
grafika | umění psaní a kreslení; umělecká reprodukční technika; dílo vzniklé reprodukční technikou;zachycení hlásek písmem | |
grafikon | přehledné znázornění postupů, dějů, pracovního plánu | |
grafióza, grafiosa | choroba jilmů způsobená parazitickou houbou | |
grafit | šesterečná modifikace uhlíku, tuha | |
grafitizace, grafitisace | 1. odplyňování uhlí; 2. přeměna organických látek na uhlík | |
grafo- | první část složených slov mající význam písmo, psaní | |
grafognózie, grafognosie | srovnávací určování pisatele | |
grafologie | psychologie písma, vyvozování psychických vlastností člověka z analýzy jeho rukopisu | |
grafomanie | chorobná psavost | |
grafpad | gráfped | snímací tabule v podobě desky, vybavená kurzorem, perem s hrotem nebo optickým křížem; tablet |
graham | neslaný dietní chléb, hlavně z žitného a pšeničného šrotu | |
gram | jednotka pro hmotnost rovná 10 na -3 kg | |
gram | druhá část složených slov mající význam měřicí a zapisující, zaznamenávající přístroj, zařízení | |
gram- | první část složených slov 1. mající význam gram; 2. vyjadřující chemickou reakci buňky | |
gramatický | mluvnický | |
gramatika | mluvnice | |
gramáž | hmotnost určité látky, obvykle 1 m čtvereční, v gramech | |
gramo- | první část složených slov mající význam 1. záznam, zápis; 2. gramofon | |
gramofon | zařízení pro reprodukci mechanického záznamu zvuku z gramofonových desek | |
gramotnost | znalost čtení a psaní | |
granát | 1. drahokam, nejčastěji tmavě červené barvy; 2. střela nebo ručně vrhaný náboj s tříštivým nebo trhacím účinkem | |
granátovník | trnitý keř s velkými červenými plody (granátovými jablky) | |
grand | příslušník španělské vysoké šlechty; velkorysý člověk | |
grand mal | gran mal | velký epileptický záchvat |
grand prix | gran pri | velká cena |
grand slam | grendslem | 1. nejvyšší možná hra bridže; 2. Grand Slam vítězství ve čtyřech nejvýznamnějších tenisových turnajích světa bezprostředně za sebou |
grandhotel | hotel špičkové úrovně | |
grandiozita, grandiosita | mohutnost, vznešenost, velkolepost, velkorysost, grandióznost | |
grandiózní, grandiosní | mohutný, vznešený, velkolepý | |
grandle | zub, špičák jelena nebo laně, ve zlatnictví jako součást exkluzivních šperků s mysliveckou tematikou | |
grandseigneur | granseňér | příslušník někdejší francouzské šlechty; důstojný a vznešený člověk nebo důstojně a vznešeně si počínající |
granit | žula | |
granitoid | hornina žulové struktury | |
granodiorit | jemnozrnná vyvřelá hlubinná hornina příbuzná žule | |
grant | finanční podpora přidělená grantovou komisí na určitý výzkumný projekt | |
granulace | zrnitost; drcení na zrna, zrnění, granulování | |
granulát, produkt granulace, | zrnitá, granulovaná hmota | |
granule, granule | zrno, zrnko, hrudka; světlejší místa tvaru mnohohoúhelníku pozorovaná ve sluneční fotosféře | |
granulocyt | bílá krvinka s granulemi v cytoplazmě | |
granulom | ohraničený zánět uzlíkového tvaru,charakteristického složení | |
grapefruit | grejpfrut | jižní ovoce, grep |
gratias | gráciás | díky |
gratifikace | 1. odměna, náhrada; dobrovolné odškodné, sleva z ochoty; zvláštní odměna, čestný dar, ocenění, dobropis; 2. proces nebo stav uspokojení doprovázející určitou činnost | |
gratinování | zapékání | |
gratis | grátys | zdarma, bezplatně, volně |
gratulace | blahopřání | |
grave | hud. těžce, vážně, odměřeně, důstojně; skladba nebo úvod skladby v tomto tempu | |
graves | gráv | druh bordeauxského vína |
gravidita | těhotenství | |
gravidní | těhotná (žena) | |
gravimetr | přístroj k měření tíhového zrychlení | |
gravimetrie | část geofyziky zabývající se studiem tvaru a rozměrů Země a jejího vnějšího tíhového pole i teorií přesných tíhových měření | |
gravírování | ozdobné rytí povrchu tvrdých materiálů | |
gravitace | přitažlivost | |
gravitest | těhotenský test | |
graviton | hypotetická elementární částice gravitačního pole | |
gravura | rytina; hluboký výbrus skla | |
gray | grej | jednotka pro absorbovanou dávku ionizujícího záření |
grazioso | graciózo | hud. mile, půvabně, jemně |
grácie | půvab, ladnost, vnadnost; půvabná dívka | |
grál | zázračná mytická miska nebo kalich Krista z poslední večeře; symbol posvátnosti | |
grán | starší jednotka hmotnosti | |
grázl | lump, darebák | |
green | grín | trávník, golfové nebo tenisové hřiště |
greenhorn | grínhorn | nezkušený člověk začátečník, zelenáč |
greenpeece | grínpís | hnutí za ochranu životního prostředí |
greenset | grínset | umělý protiskluzový povrch tenisového dvorce |
grejdr, greder | grejdr | stavební stroj k urovnání terénu, srovnávač |
gremiálka | porada vedení | |
grémium | správní sbor; společenství lidí stejného zaměření, stavovské sdružení | |
grenadin | lehká vzdušná tkanina | |
grenadina | 1. hedvábná příze; 2. sodovka se šťávou | |
grenadýr, granadýr | granátník; statný, rázný člověk | |
grep | jižní ovoce, grapefruit | |
grešle | stará drobná mince | |
grif, gryf | hmat, hmátnutí; obratný způsob, trik, úskok ,držadlo, rukojeť | |
gril | 1. rošt na opékání masa sálavým teplem; 2. jídelna, restaurace | |
griliáš, griláž, griliáž | cukrovinka z páleného cukru s ořechy nebo mandlemi | |
grimasa | obličejová mimika, stažení obličeje při údivu, posměchu | |
gringo | označení cizince bílé pleti v Latinské Americe | |
griotka | višňový likér, cherry brandy | |
grizzly | šedý americký medvěd | |
grobián | hrubec, obhroublý člověk | |
grog | alkoholický nápoj z horké vody, cukru a rumu, popř. vinného destilátu | |
grogy, groggy | úplně vyčerpaný | |
groom | grúm | podkoní; hotelový sluha, poslíček |
gros | většina, hlavní, podstatná část; veletucet | |
grosch | groš | drobná mince rakouského šilinku |
grosista | velkoobchodník; kdo pracuje ve velkém | |
grosz | groš | drobná mince złotého |
groš | drobná mince rakouského šilinku (grosch) a złotého (grosz) | |
grota, grotta | přírodní nebo v renesančních a barokních zahradách umělá jeskyně | |
grotesk | latinkové písmo bez patek a stínování | |
groteska | 1. humoristický umělecký útvar; 2. komická událost; 3. druh ornamentu | |
groteskní | směšný, komický | |
groupie | grúpi | dívka fandící některé skupině pop music a jezdící za ní z místa na místo |
gróf | hrabě, šlechtic; člověk panských způsobů | |
gründerství | grinderství | zakladatelská horečka, boom podnikání; zlatokopectví |
grundle | mřenka | |
grunge | grandž | styl odívání negující všechno nové a módní; vyznačuje se několika vrstvami nesourodých omšelých kusů oblečení |
grunt | 1. základ, podstata, jádro, příčina, důvod; 2. základy stavby; selský statek půda; 3. barevný základ, podklad obrazu | |
gruntovat | 1. důkladně uklízet; 2. vytvářet grunt | |
gruntovně | důkladně, zevrubně | |
gruntunk | úklid | |
grupa | skupina; mat. jedna ze základních algebraických struktur | |
grupoid | Algebraická struktura. Množina prvků s jednou binární operací. | |
gruppensex | grupnsex | skupinový sex |
gryf | 1. okřídlené fantastické zvíře; 2. grif | |
guapa | pěkná; krásna | |
guaraní | měnová jednotka Paraguaye | |
guáno | fosforečné hnojivo z trusu mořských ptáků | |
gubernie | historický správní obvod, vladařství; nejvyšší správní jednotka v carském Rusku | |
guideline | gajdlajn | doporučený postup |
guídon | gidon | protáhlý obdélníkový prapor s vlající částí rozstřiženou na dvě části |
guilder | surinamský gulden, měnová jednotka Surinamu | |
guildy | (cechy), skupiny druhů organismů, které využívají stejné zdroje (zejména potravní) | |
guitar | gitár | kytara |
gula | vpusť do domovní kanalizace pro odpadní a dešťové vody | |
gulag | pracovní trestanecký tábor za stalinizmu v SSSR; symbol stalinské hrůzovlády | |
gulden | nizozemský zlatý, měnová jednotka Nizozemska, florin | |
gumotyp | gumová tisková deska pro tisk z výšky, lisovaná ze stereomatrice a současně vulkanizovaná | |
gumóza, gumosa | klejotok | |
gurmán, gourmand | gurmán | labužník; ctitel jemností v umění |
gurmet, gourmet | gurme | znalec schopný ochutnávat, posuzovat a analyzovat pokrmy a vína; labužník |
guru | indický náboženský učitel; duchovní vůdce | |
gusto | záliba, vkus; chuť, požitek | |
gutace | vylučování přebytečné vody rostlinou v podobě kapek, zvláště ve vlhkém prostředí | |
gutaperča | pružná organická látka podobná kaučuku | |
guttae | guté | kapky |
guvernantka | domácí vychovatelka nebo učitelka | |
guvernér | vysoký správní úředník; předseda centrální banky | |
GVD | gévédé | Grafikon vlakové dopravy. Souhrn opatření a pomůcek, které souvisí s vlakovou dopravou, vypracovávají se a vydávají pro období stanovené v souladu s mezinárodními dohodami a úmluvami. V celé síti Českých Drah se zavádí GVD současně. |
gymghána | jízda zručnosti, např. na koni, v autech, na kolech | |
gymnastika | soubor tělesných cvičení s cílem všestranného rozvoje lidského těla | |
gymnazista, gymnasista | žák, student gymnázia | |
gymnázium, gymnasium | typ střední školy | |
gynacaea | před vznikem cechů existovaly na župních hradech (později i při sídlech feudálů) oděvnické řemeslné dílny - tzv. gynacaea | |
gynandrie | výskyt mužských druhotných pohlavních znaků u žen | |
gynekofilie | náklonnost či reaktivita (zpravidla erotická) vůči (dospělým) ženám, charakteristická pro heterosexuální muže a homosexuální ženy | |
gynekokracie | vláda žen | |
gynekologie | ženské lékařství, obor zabývající se prevencí, diagnostikou a léčbou funkčních nebo organických poruch reprodukčních orgánů ženy | |
gynekomastie | vývin poprsí u mužů v důsledku hormonálních poruch | |
gynofilie | synonomum slova gynekofilie | |
gynofobie | chorobný strach muže před ženami | |
gyps, gips | sádra | |
gypsofilní | rostoucí na půdách bohatých na sádrovec | |
gyrátor | dvojbran měnící zatěžovací imitanci na opačnou | |
gyrifikace | členění povrchu mozku v závity | |
gyro- | první část složených slov mající význam kruh | |
gyromantie, gyromancie | věštění z magických kruhů | |
gyros | původně řecké jídlo, maso různých druhů opékané na svisle umístěném rožni, postupně odkrajované | |
gyroskop | druh setrvačníku | |
H2 SO3 | kyselina dihydrogensiřičitá nebo i kyselina trioxosiřičitá | |
habanera | španělsko-americký dvoudobý tanec volného tempa; hudební skladba téhož charakteru | |
habán | 1. potomek německých novokřtěnců; 2. dlouhán | |
habdala | židovská děkovná modlitba pronášená pánem domu k ukončení sabatu | |
habešani | africký národ - Habeš je dnešní Etiopie; slengové pojmenování vojenských jednotek německé armády během II.světové války,při vstupu na naše území; dřívější cukrovinky podobné dnešnímu nugátu | |
habet | (lat.) ve starém Římě zvolání lidu, v okamžiku kdy gladiátor dostal těžký zásah | |
habilitace | udělení práva vysokoškolskému pedagogovi přednášet jako docent | |
habilitovat | dosáhnout hodnosti docenta | |
habitace | bydlení, obydlí; prostředí bydliště nebo výskytu | |
habitat | místo výskytu určitého organizmu, biotop | |
habituace | navykání, zdomácňování,přijímání | |
habitualita | vznik návyků | |
habituální | obvyklý, ustálený | |
habitué | abityjé | každodenní návštěvník,stálý host |
habitus | celkový vzhled, souhrn zjevných vlastností | |
hac via | touto cestou | |
hacienda | chata; venkovská usedlost | |
hacker | hekr | počítačový fanda nelegálně pronikající do cizích databank |
hadál | nejhlubší část dna oceánů, dno hlubokomořských příkopů | |
hadrom | dřevní část cévního svazku rostlin | |
hadron | těžká elementární částice podléhající silné interakci | |
hadž, hadždž, hadj | hadž], hedjdj [hadždž | pouť do Mekky |
hadži, hádždží, hadji | hadži | muslim,který vykonal pouť do Mekky |
hafo | hodně, mnoho, mrtě | |
hagada, heggádá | vyprávění, líčení; vyprávění obsažená v talmudu | |
hagiografie | písemnictví s náměty životních osudů a činů světců | |
hagiolatrie | uctívání světců | |
hagiotika | nauka o světcích | |
hajduch | 1. sólový mužský lidový tanec; 2. v Uhrách ozbrojený sluha, dráb; uherský žoldnéř | |
hajduk, hejduk | lidový bojovník proti turecké nadvládě na Balkáně | |
hajlovat | zdravit německým pozdravem Heil | |
hajtra | kůň ve špatném stavu; zchátralina | |
hajzl | 1. záchod; 2. špatný, zlý člověk, mizera, darebák | |
haknkrajc | hákový kříž, odznak nacizmu | |
halace | odraz světelných paprsků od ploch podkladového materiálu fotografické citlivé vrstvy | |
halacha, haláchá | způsob života, chození; zákonná ustanovení v talmudu | |
halal | nezávadný, čistý podle muslimských náboženských předpisů (srov. košer); pokrmy a nápoje neobsahující alkohol a prasečí maso, popřípadě maso zdechliny | |
halali | lovecké fanfáry, troubení při ukončení lovu | |
halapartna | bodná a sečná zbraň | |
halászlé | haláslé | maďarská silně kořeněná rybí polévka s cibulí, rajčaty a paprikami |
halftime | háftajm | 1. v džezu tempo o polovinu pomalejší než předchozí; 2. sport poločas |
halfvolej, half-volley | háfvoli | úder nebo kop zahraný bezprostředně po odrazu míče od hrací plochy |
halibut | platýs; uzená nebo mražená úprava platýse | |
halit | kamenná sůl | |
halitóza, halitosis | Nepříjemný zápach z úst. | |
halitóza, halitosis | Nepříjemně páchnoucí dech z úst. | |
halma | 1. desková společenská hra; 2. druh starořeckého atletického skoku | |
halo | světelný kruh kolem zdroje světla, kolo; kruh, prstenec kolem něčeho, odlišující se barvou od okolí | |
halo- | první část složených slov mající význam sůl, solný | |
halobiont | slanomilný organizmus žijící na slanomilných rostlinách nebo živící se slanomilnými živočichy | |
halofilní | slanomilný | |
halofobní | slanobojný, vyhýbající se slaným půdám | |
halofyt | slanomilná rostlina | |
halogen | chemický prvek sedmé hlavní skupiny periodického systému prvků | |
halogenace | chemická reakce, kterou se zavádí halogen do molekuly organické sloučeniny | |
halogenid | binární sloučenina halogenu s chemickými prvky s nižší elekronegativitou | |
halogenidový | související s halogenidem | |
halogenový | související s halogenem | |
halotan | tekutina užívaná k inhalační narkóze | |
haló-efekt | zkreslené hodnocení podle povrchního, ale nápadného dojmu | |
haltýř | dočasná sádka na ryby ponořená do proudící vody | |
halucinace | vidina, přelud, blouznění | |
halucinogen | droga, která na omezenou dobu ovlivňuje psychiku člověka, vyvolává halucinace | |
halucinogenní | způsobující halucinační stavy | |
halušky | místní název pro různá jídla z těsta; noky z těsta připraveného ze syrových brambor | |
halv, half | ve fotbalu a jiných brankových hrách záložník, halvbek | |
halvbek, halfback | háfbek | halv |
hamada | skalní poušť s malými výskyty hrubých zvětralin | |
hamak, hamaka | visuté lůžko, houpací síť | |
hamal | v Orientu nosič břemen | |
hamartia | minutí cíle ( řečtina ~1stol) | |
hamburger | hamburgr | masový karbanátek v žemli |
hamerleska | lovecká palná zbraň | |
hampejz | nevěstinec, vykřičený dům, bordel, krčma | |
hampshire | hempšr | plemeno prasat |
hamr | buchar poháněný vodním kolem | |
hamstring curl | hemstring kerl | zanožení nohy pokrčené v koleni |
handbal, handball | hendból | házená |
handheld | hendheld | přenosný |
handl | obchodování, smlouvání, vyjednávání, výměna | |
handling | hendling | způsob užití, používání, aplikace |
handmade | hendmejd | vyrobený ručně, rukodělný |
handout | hendaut | vydané informační podklady pro jednání |
handrkovat se | dohadovat se, smlouvat, přít se | |
hangár | velká budova, přístřeší | |
hansvurst, hansvuřt | komická postava staršího lidového německého divadla | |
hantýrka | zvláštní mluva zájmových společenských vrstev, s výrazy často druhým nesrozumitelnými; slang | |
hanza, hansa | středověký obchodní svaz německých měst | |
hapatotoxický | jedovatý pro játra | |
haplo- | první část složených slov mající význam jednoduchý | |
haplografie | chyba opisovače textu, např. vynechání části textu, přeskočení řádku | |
haploidie | přítomnost jedné sady chromozomů v jádře buňky | |
haplologie | vynechávání hlásek, slabik nebo hláskových skupin při nepečlivé výslovnosti a rychlé řeči | |
happening | hepenyng | improvizované představení, událost situovaná do běžné reality s cílem vtáhnout diváka do děje, vyvolat pocity šoku, absurdity |
happy end, happy-end, happyend | hepiend i hepijend | šťastný konec |
haprovat | nefungovat, váznout, mít závadu | |
haptalgie | bolestivost při doteku | |
haptický | hmatový, týkající se hmatu | |
harakiri | starojaponský způsob sebevraždy rozpáráním břicha | |
harassment | heresment | sexuální obtěžování, obv. na pracovišti, spočívající ve skutečném obtěžování i v běžném dotyku, harašení |
harašení | sexuální obtěžování, obvykle na pracovišti, spočívající ve skutečném obtěžování i v běžném dotyku, harassment | |
harcovat | útočit; potloukat se, putovat | |
hard disk, harddisk | hárd dysk | pevný disk; pevná disková paměť počítače |
hard-core music | hárd kór mjúzik | velmi ostrý kytarový hudební styl metalového typu |
hard-rock | hárd rok | klasický legendární hudební styl rockové hudby |
hardcopy | hárdkopi | přímý výtisk obrázku zobrazeného na stínítku zobrazovací jednotky |
hardware | hárdvér | technické vybavení počítače |
harém | ženská část muslimského domu; souhrnné označení muslimových žen | |
harfa | drnkací rámový strunný hudební nástroj | |
harlekýn | 1. komická postava italské improvizované komedie; závěs nebo sufita kryjící horní část jeviště; 2. sladký dort s dvoubarevnou šlehačkou | |
harmatan, harmattan | suchý, horký, prašný vítr vanoucí ze Sahary | |
harmonický | souzvučný; krásný, souladný, vyrovnaný; mat. určitými způsoby související s periodickým pohybem (kmity, funkcemi) | |
harmonie | soulad, dokonalý řád;1. souhrn vztahů mezi tóny, souzvuk nauka o významu a použití akordů; 2. vzájemné zvukové přizpůsobení, připodobnění samohlásek | |
harmonika | jazýčkový dechový hudební nástroj | |
harmonium | jazýčkový vzduchový hudební nástroj s klávesnicí | |
harmonizace, harmonisace | sladění, uvedení v soulad; opatření melodie akordickým doprovodem | |
harmonizovat, harmonisovat | uvádět v soulad; být v souladu, ve shodě; opatřit danou melodií akordickým doprovodem | |
harmonogram | diagram znázorňující časový sled a dobu trvání jednotlivých činností | |
harmonovat | být v souladu, ve shodě, harmonizovat; být v souzvuku | |
harpagon | lakomec | |
harpsichord | strunný klávesový hudební nástroj, cembalo, clavecin, clavicembalo | |
harpuna | oštěp zakončený hákem a připojený obv. lanem k lodi | |
haruspex | etruský věštec předpovídající budoucnost podle tvaru jater obětovaného zvířete | |
haruspicium | věštění z vnitřností (jater) obětovaného zvířete | |
haskala | směr osvícenství rozšířený mezi židovskými obyvateli Evropy v 18. Století | |
hastrman | vodník | |
haše, hašé | kašovitý pokrm; mleté nebo sekané maso dušené na cibulce | |
hašiš | droga z indického konopí | |
hatchback | hečbek | karoserie automobilu s otevírací zadní částí |
haterie | tříoká ještěrka z triasu a jury, dosud žijící na Novém Zélandu | |
hathajóga, hatha-jóga | jóga, jejíž metody vycházejí z roviny tělesné, jóga těla; metoda k dosažení duchovní dokonalosti | |
hattrick, hatrick | hetrik | vstřelení tří branek stejným hráčem v jednom utkání; dosažení tří vítězství za sebou |
haur | 1. člověk dávající přemrštěně najevo své sebevědomí a svoje možnosti, náfuka, vejtaha; 2. horník | |
hausarest | domácí vězení | |
hausbót | obytná loď | |
hausnumero | vymyšlené, náhodně zvolené číslo | |
haussa | ósa | růst kurzu cenných papírů, valut, drahých kovů ap. na burzách |
haussista | ósista | obchodník na burze spekulující s růstem kurzů, boomer |
haustafeln | tabulky, na kterých byla zaznamenána mravouka prvními křesťany | |
haute couture | ót kutýr | přední módní salony určující vývoj módy |
haute volée | ót volé | vznešená společnost, smetánka, panstvo |
hautreliéf | ótrefiéf | vysoký reliéf, kdy z plochy vystupuje více než polovina zobrazených objemů |
hauzírovat | provozovat podomní obchod; stále s něčím obcházet | |
havana | 1. havano druh jemných doutníků; 2. druh tenkého hlazeného papíru | |
havarijní | vztahující se k havárii; naléhavý; ohrožující bezpečnost | |
havárie | nehoda; porucha, neštěstí | |
havelok | dlouhý pánský plášť bez rukávů a s pelerínkou | |
hazard | 1. činnost, jejíž výsledek závisí na náhodě; vysoké riziko; 2. tech. nežádoucí výstupní signál logického prvku vzniklý nepřesnou synchronizací mezi vstupními signály | |
hábit | dlouhý řeholní oděv; splývavé šaty | |
hádes | podsvětí; podzemní říše mrtvých v řecké mytologii | |
háfiz | titul muslima, který zná korán zpaměti | |
HBs | hemoglobin S HBsAg - angl. zkr. povrchový antigen viru HBV (srov. hepatitida B), tzv. australský antigen, který se vyskytuje na obalu virové částice. Jeho přítomnost v krvi svědčí o onemocnění (akutním, popř. i chronickém), event. o nosičství. Obsahuje tři proteiny z jednoho genu s různou translací. Je přítomen v krvi při akutní i chronické infekci. Anti-HBs jsou známkou překonané infekce, pozitivní jsou rovněž po očkování. Existují ještě další antigeny viru HBV (HBcAg, HBeAg) a též protilátky proti nim (antiHbs,c,e). Jejich vyšetření patří k podrobnějším vyšetřením u hepatitidy B (hepatitis B surface antigen) | |
HDP | hrubý domácí produkt | |
headhunting | hedhantyng | přijímání, nábor zaměstnanců, poskytování služby zabývající se zprostředkováním práce, recruitment |
headline | hedlajn | titulek, nadpis; stručný přehled |
hearing | híring | veřejné slyšení různých názorů znalců, zpravodajů |
heavy metal | hevi metal | hudební styl s důrazem na hutný a těžký kytarový projev v kombinaci s harmonickými a melodickými postupy |
hebefilie | náklonnost či reaktivita (zpravidla erotická) vůči dospívajícím dívkám, někdy bývá řazena mezi parafilie či sexuální deviace, je však běžná u většiny mužské populace | |
hebraizmus, hebraismus | jazykový prostředek přejatý do jiného jazyka z hebrejštiny nebo podle hebrejštiny v něm vytvořený | |
hebreistika | obor zabývající se jazykem, historií a kulturou židovského národa | |
hedge | hedž | zeď, ochrana, bariéra; h. obchod krycí obchod, ochrana při obchodování proti riziku cenových pohybů |
hedonik | rozkošník, požitkář / viz Akademická slovník cizích slov | |
hédonizmus, hédonismus | pojetí slasti jako nejvyšší hodnoty, dobra | |
hegelovství, heglovství | filozofický systém G. W. F. Hegela | |
hegemon | držitel moci, nadvlády | |
hegemonie | nadvláda, vůdcovství | |
hegemonistický | usilující o vedoucí postavení, hegemonii | |
hegemonní | související s hegemonem, hegemonů; vedoucí | |
hegeš | slangově nepořádek | |
heika | styl ikebany aranžující květiny do vysokých váz | |
hejtman | náčelník, představený, hodnostář s vojenskou nebo civilní mocí | |
hekatomba, hekatombé | hromadná oběť; těžké ztráty | |
hektický | 1. vzrušený, prudký, horečný; 2. souchotinářský; 3. ostře ohraničený (červeň) | |
hekto- | předpona ve významu násobku 10 na 2 | |
hektografie | rozmnožovací technika pro menší počet otisků | |
helénistický | vztahující se k helénizmu | |
helénizmus, helénismus | 1. období pozdního řeckého starověku; 2. umění a kultura této doby; 3. jazykový prostředek přejatý do jiného jazyka ze staré řečtiny nebo podle staré řečtiny v něm vytvořený | |
helénský | řecký | |
helfnout | pomoci někomu | |
helikoid | šroubová plocha, jejíž vytvářející křivkou je přímka | |
helikon, helikón, heligón | nátrubkový dechový hudební nástroj | |
helikoplán | letadlo, které je kombinací vrtulníku a letounu s pevnou nosnou plochou | |
helikoptéra | vrtulník | |
heling | mírně skloněná plocha v loděnici sloužící ke spouštění lodí na vodu a jejich vytahování | |
helio- | první část složených slov mající význam slunce, světlo | |
heliocentrický | vztažený ke středu Slunce | |
heliocentrizmus, heliocerrtrismus | teorie pokládající Slunce za střed vesmíru | |
heliofilní | světlomilný, slunomilný, sciofobní | |
heliofobie | únik živočichů před slunečním zářením a nadměrným teplem do stínu | |
heliofobní | stínomilný, sciofilní | |
heliofyt | světlomilná rostlina | |
heliograf | zařízení k měření slunečního svitu, slunoměr | |
heliografický | udávající polohu na Slunci (h. souřadnice) | |
heliografie | 1. popis Slunce; 2. první pokusy kresby světlem, předchůdce chemigrafie | |
heliogravura | přenos polotónového diapozitivního obrazu na měděnou desku fotomechanicky; technika ručního tisku z hloubky | |
helioletrie | uctívání Slunce | |
helioskop | helioskopický okulár, okulár dalekohledu umožňující přímé pozorování Slunce | |
heliostat | přístroj k pozorování Slunce | |
heliotechnika | technický obor zabývající se možnostmi zachycování a dalšího využití sluneční energie | |
helioterapie | léčení slunečním zářením | |
heliotrop | 1. odrůda tmavozeleného chalcedonu s červenými skvrnami; 2. přístroj k světelné signalizaci vzdálených měřických cílů; 3. nízká rostlina rodu Heliotropum, otočník peruánský | |
heliotropizmus, heliotropismus | pohyb nebo růst rostlin ve směru světla | |
heliport | letiště pro vrtulníky | |
helm | v heraldice stylizovaná přilba umístěná ve znaku nad štítem | |
helma | ochrana hlavy, přilba | |
helmint | cizopasný červ | |
helmintologie | nauka o helmintech a jimi vyvolaných onemocněních | |
helmintosporióza, helmintosporiosa- | onemocnění rostlin vyvolané houbami | |
helmintozoonóza, helmintozoonosa- | helmintóza přenosná ze zvířete na člověka | |
helmintóza, helmintosa | onemocnění živočichů vyvolané cizopasnými červy | |
helofyt | bažinatá rostlina | |
help | vnitřní nápověda pro uživatele počítačových programů | |
hem | nebílkovinná složka hemoglobinu | |
hemangiom | nádor endotelu cév - viz endotel | |
hemato-, haemato- | první část složených slov mající význam krev, krevní | |
hematofág, hematofag | hmyz sající krev | |
hematokrit | poměr červených krvinek k plazmě | |
hematologie | nauka o krvi a krevních chorobách | |
hematom | modřina, krevní podlitina | |
hematomyelie | krevní výron do míchy | |
hematopoéza, hematopoesa | tvorba červeného krevního barviva,červených krvinek, krvetvorba | |
hematorea | prudké krvácení | |
hematurie | příměs krve v moči | |
hemendeks, hemeneks, ham and eggs | hemendegs | šunka s vejci |
hemeralopie | šeroslepost | |
hemerofilní | provázející člověka, vyskytující se u lidských sídlišť a komunikací (o některých druzích rostlin a živočichů), antropofilní | |
hemi- | první část složených slov mající význam polovina, poloviční | |
hemiachromatopsie | ztráta schopnosti rozlišovat některé barvy v polovině zorného pole | |
hemianopsie | omezení zorného pole | |
hemiatrofie | úbytek tkání v jedné polovině těla, nedostatečná výživa jedné poloviny těla | |
hemikranie | bolest jedné poloviny hlavy - lokalizovaná najčastěji za jedním okem, je tepavá a vyskytuje se při migréně | |
hemin | složka krevního barviva s trojmocným železem | |
hemiparazit, hemiparasit | poloparazit | |
hemiparéza | částečné ochrnutí poloviny těla | |
hemiplegie | úplná ztráta hybnosti jedné poloviny těla, ochrnutí poloviny těla | |
hemisféra | polokoule | |
hemo-, haemo-, hema-, haema- | první část složených slov mající význam krev, krevní | |
hemoblastóza, hemoblastosa | nádorové bujení krvetvorné tkáně | |
hemodynamika | studium vlivu fyzikálních vlastností krve a cév na tlak krve a její proudění cévami | |
hemofilie | dědičná chorobná krvácivost | |
hemoglobin | krevní barvivo | |
hemogram | krevní obraz | |
hemokoagulace | srážení krve | |
hemolymfa | krevní tekutina v těle bezobratlých, krvomíza | |
hemolýza, hemolysa | rozpad červených krvinek, při kterém se uvolňuje hemoglobin | |
hemopoeza | vznik, tvorba krevních buněk, krvetvorba | |
hemoptoe | vykašlávání krve z plic jako chorobný příznak, chrlení krve, hemoptýza | |
hemoptýza, hemoptysa | vykašlávání krve z plic jako chorobný příznak, chrlení krve, hemoptoe | |
hemoragie | krvácení, výstup krve z cév mimo krevní řečiště | |
hemoroidy, hemeroidy | zlatá žíla, patologické městkovité rozšíření žil v řitním otvoru nebo v konečníku, městky | |
hemostatikum | prostředek zastavující krvácení | |
hemostáza, hemostasa | zástava krvácení | |
hemp | pevná látka vyrobená z konopí | |
hena, henna | červené až rezavě červené rostlinné barvivo | |
hendiadys | Vyjádření jedné věci dvěma slovy souřadnými (oslavil jaro a přírodu místo oslavil jarní přírodu | |
hendikep, handicap | hendykep | nevýhoda, překážka; tělesné postižení |
hendikepovaný, handicapovaný | hendykepovaný | znevýhodněný, v nevýhodě; invalidní |
henry | jednotka pro magnetickou vodivost, vlastní a vzájemnou indukčnost | |
henryovka | ruční jednohlavňová zbraň | |
hepar | játra | |
hepatikum | prostředek užívaný v léčbě jaterních chorob | |
hepatitida | zánět jater | |
hepato- | první část složených slov mající význam játra, jaterní | |
hepatocyt | jaterní buňka | |
hepatolit | žlučníkový kámen | |
hepatologie | obor zabývající se studiem a léčením jaterních chorob | |
hepatotoxin | jaterní jed, jed poškozující jaterní buňky | |
hepodermis | 1. vrstva buněk bezprostředně pod pokožkou, podkožka; 2. pokožka členovců vylučující vrstvy kutikuly | |
hepta- | první část složených slov mající význam sedm, sedminásobný | |
herakles | neobyčejný silák Herkules | |
heraklit | stavební deska z dřevité vlny a cementu | |
heraldika | nauka o erbech | |
herba, | rostlina, bylina, nať; sušená léčivá rostlina | |
herbář | sbírka sušených a vylisovaných rostlin; soupis léčivých bylin | |
herberk, herberg | nepořádek; ubytovna pro mládež | |
herbicid | chemický prostředek na hubení plevele | |
herce | karetní výraz pro červenou (srdcovou) kartu | |
hercok, hercog, herzog | vévoda, kníže | |
heredita | dědičnost | |
hereditální | dědičný | |
heretik | bludař, kacíř; odpůrce části křesťanské nauky | |
hereze, herese | kacířství; porušení nebo snaha o revizi některých dogmat; zastávání názorů odchylných od oficiálních | |
herkules | silák mohutný člověk | |
herma | hermovka | |
hermafrodit | obojetník, oboupohlavní tvor | |
hermafroditizmus, hermafroditismus- | oboupohlavnost, bisexualita, sexuální náklonnost k oběma pohlavím | |
hermelín | 1. kožešina z hranostaje; 2. měkký sýr s bílou plísní na povrchu | |
hermeneutika | 1. umění výkladu, interpretace, porozumění; vysvětlení jen pro zasvěcené; 2. teorie snažící se spojovat mimohudební obsah s danými hudebními postupy | |
hermetická poesie, hermetická poezie | Snad poezie vycházející z hermetické filosofie, viz http://www.fysis.cz/hnauky/hfil.htm, http://www.fysis.cz/hnauky/hnauky.htm. Jako „hermetické nauky" jsou v tradici renesančního hermetismu označovány nejčastěji „hermetická filosofie", „alchymie", „astrologie" a „magie". “Hermetický” může znamenat cosi jako esoterický nebo mystický. | |
hermetický | 1. vzduchotěsně uzavřený, nepropustný; 2. tajný, mystický; 3. odlučující, izolující | |
hermetizmus, hermetismus | tajné učení přístupné jen uzavřenému okruhu zasvěcenců | |
hermovka | bysta přecházející v hranolový sokl, dekorativní nosný architektonický článek herma | |
hernie | vakovité vychlípení pobřišnice,kýla | |
herodeský, herodesovský | připomínající krutostí Herodesa, krutý | |
heroický | hrdinský | |
heroin | opiový alkaloid, diacetylovaný morfin | |
heroina | 1. žena hrdinských vlastností; 2. představitelka hrdinských rolí | |
heroizmus, heroismus | hrdinství, bohatýrství | |
héros | hrdina, heroj | |
herostratizmus, herostratismus | porucha jednání charakterizovaná chorobnou potřebou stát se známým, proslavit se za každou cenu | |
herpes | virové puchýřnaté onemocnění kůže nebo sliznice, opar | |
herpetologie | nauka o plazech | |
hertz | herc | fyzikální jednotka pro frekvenci |
herynek, herynk | slaneček, nasolený sleď | |
hetéra | antická milostnice; vzdělaná společnice, kultivovaná přítelkyně | |
hetérizmus, hetérismus | raná historická forma vztahu muže a ženy založená na promiskuitě | |
hetero- | první část složených slov mající význam jiný, různý | |
heterocyklický | související s organickými cyklickými sloučeninami, obsahujícími v uzavřeném řetězci kromě uhlíkových atomů i jiné atomy, např. dusík, kyslík | |
heterocysty | Tvarově odlišné buňky,které jsou schopny vázat vzdušný kyslík. | |
heterofág | živočich živící se různorodou potravou, pantofág, omnivor | |
heterofázie | porucha řeči projevující se vyslovením jiného slova, než nemocný chtěl vyslovit | |
heteroforie | porucha rovnováhy očních svalů, skryté šilhání | |
heterofylie | různolistost | |
heterogamie | cizosprašnost | |
heterogeneze, heterogenese | teorie o vzniku živých organizmů z látek neživé přírody | |
heterogenita | různorodost, heterogennost | |
heterogenní | různorodý, různotvárný, nestejnorodý, smíšený | |
heterogonie | různorodost, střídání různých způsobů rozmnožování | |
heterokarpie | výskyt plodů různého tvaru a velikosti na témže jedinci | |
heteroklize, heteroklise | mluvnický jev, kdy totéž slovo má tvary od různých kmenů a skloňuje se podle různých vzorů, různosklonnost | |
heterolalie | slovní projev jiný, než mluvčí zamýšlel | |
heterolýza, heterolysa | heterolytická reakce, štěpení kovalentní chemické vazby, při němž oba valenční elektrony přejdou k jednomu atomu | |
heteromorfie | mnohotvárnost, různorodost, polymorfie, polymorfizmus | |
heteronomie | závislost nebo podřízenost cizím pohnutkám, činitelům, zákonům; lék. nahrazení funkce orgánu jiným orgánem | |
heteronomní | předkládaný autoritou, mocí, nadřízeným; podmíněný vnějším popudem | |
heteronymie | pojmenování rodových dvojic slovy vytvořenými z různých slovních základů | |
heterosexualita, | pohlavní náklonnost k opačnému pohlaví; různopohlavnost | |
heterosféra | část zemské atmosféry nad výškou 90 km, v níž s výškou ubývají rychleji těžší plyny než lehčí | |
heterosporie | různovýtrusnost | |
heterosugesce | ovlivňování citů, názorů a postojů bez rozumové úvahy vnějším světem, situací, jinou osobou | |
heterotrofie | výživa organickými látkami připravenými jinými organizmy | |
heterotrofní | odkázaný svojí výživou na organické látky připravené jinými organizmy | |
heterotropie | zjevné šilhání, strabizmus | |
heteroze, heterose | jev při křížení organizmů, kdy kříženci první generace nějakým způsobem převyšují rodiče | |
heterozygot | organizmus s nestejnými alelami určitého genu v důsledku splynutí geneticky odlišných gamet při vzniku zygoty | |
heuréka | našel jsem, zvolání při nečekaném objevu | |
heuristický | heuristický princip studia = metodicky výzkumný | |
heuristika | teorie řešení problémů; neobvyklé řešení | |
heurizmus, heurismus | pedagogická zásada vlastního objevování nových poznatků | |
hever | přenosné zdvihadlo, zvedák | |
hexa- | první část složených slov mající význam šest šestinásobný | |
hexadecimální | související s číselnou soustavou o základu 16 | |
hexaedr | pravidelný šestistěn, krychle | |
hexagon | šestiúhelník | |
hexagonální | šesterečný, šestiúhlý, šestihranný | |
hexagram | šesticípá hvězda vzniklá přeložením dvou rovnostraných trojúhelníků přes sebe | |
hexameron | dílo šesti dní; kniha o stvoření světa za šest dní | |
hexametr | druh verše o šesti stopách | |
hexapla | bible v šesti jazycích | |
hexenšus, hexnšus | bolest v oblasti bederní páteře | |
hezitace | porušování souvislé řeči ulpíváním na některých hláskách nebo slabikách | |
hi-fi, hifi, Hi-fi, HI-FI | mezinárodní označení pro elektroakustické zařízení s velmi kvalitní reprodukcí | |
hiát | 1. mezera, přerušení, skulina; 2. setkání dvou samohlásek na rozhraní dvou slov nebo dvou slabik | |
hibernace | zimní spánek zvířat, přezimování; období vegetačního odpočinku; umělá h. uvedení organizmu do stavu podobného zimnímu spánku, aby se snížil metabolizmus při některých lékařských zákrocích, operacích | |
hic | horko, parno | |
hidro-, hidr- | první část složených slov mající význam pot, potní | |
hidrodermie | nadměrné vylučování potu | |
hidróza, hidrosa | pocení | |
hidžra, hljra | hidžra | opuštění;1. nucený odchod Muhammada z Mekky; 2. masová emigrace, únik |
hierarchie | posloupnost, stupnice hodnot,hodností | |
hieratický | posvátný | |
hiero- | první část složených slov mající význam svatý, posvátný | |
hierofanie | zjevování posvátného;vyjevování se posvátna | |
hieroglyf | 1. značka obrázkového staroegyptského písma; 2. nečitelné písmo | |
hierogram | hieroglyfický nápis | |
hierokracie | vláda kněží | |
hieromantie, hieromancie | věštění z vnitřností obětních zvířat, hieroskopie | |
hieronym | změna jména, obv. při vstupu do kláštera | |
high key | hajkí | fotografická technika vysoké tóniny vyznačující se převládajícími světlými tóny, barvami |
high life | hajlajf | vysoký, vznešený svět; vznešená společnost, smetánka; život horních deseti tisíc |
high society | hajsosájty | vznešená společnost, horních deset tisíc |
high-tech | hajtek | pokročilá technologie, velmi vyvinuté výrobní postupy |
highball | hajból | míchaný nápoj ve vysoké sklenici s ledem a malým množstvím alkoholu |
highlander | horalů obyvatel vysočiny; Highlander - Skot z hor | |
highway | hajvej | dálnice, silnice vyšší kategorie |
hikory, hickory | hikori | tvrdé světlé dřevo používané k výrobě lyží a sportovního nářadí |
hin | 1. hín vyčerpaný, zničený, mrtev; 2. hín biblická míra pro tekutiny; 3. hyn tam | |
hind | vyznavač hinduizmu nebo bráhmanství | |
hinduizmus, hinduismus | široký indický náboženský proud | |
hinin | ve středověkém Japonsku nejnižší vrstva společnosti (doslovný překlad - nelidé) | |
hip-hop | taneční mutace metalového hudebního stylu | |
hipický | 1. týkající se koní nebo jízdy na koni; 2. týkající se hnutí hippie | |
hipo- | první část složených slov mající význam kůň, koňský | |
hipodrom | antické závodiště pro závody na koních a vozech; budova s jízdárnou a stájemi | |
hipologie | nauka o koních | |
hiporehabilitace | rehabilitace využívající jízdu na koni | |
hipoterapie | pedagogická metoda spojená s rehabilitací na koni | |
hippie | hipí], hippies [hipís | hnutí a jeho příslušníci hlásající a svérázně naplňující ideály svobody a lásky |
hippokratický | mající smrtelný vzhled, svědčící o blížící se smrti | |
hiragana | jedna ze dvou japonských slabičných abeced | |
hirsutizmus, hirsutismus | nadměrné ochlupení u žen způsobené endokrinní poruchou | |
hispanistika | obor zabývající se jazykem, historií a kulturou španělského národa | |
hiss | rušivé syčivé zvuky na velmi dlouhých vlnách | |
histamin | silná organická zásada hrající úlohu při vzniku alergií | |
histo- | první část složených slov mající význam tkáň, tkáňový | |
histogeneze, histogenese | proces vzniku tkání | |
histogram | sloupkový diagam | |
histologie | nauka o tkáních | |
histolýza, histolysa | rozklad tkáně | |
histon | bázická bílkovina vázaná v chromatinu eukaryot na DNA (viz eukaryo) | |
histori magistra vitae | Hostorie, učitelka života | |
historicizmus, historicismus | přeceňování významu dějin, historizmus | |
historie | 1. dějepis; 2. dějiny, minulost; 3. historka, příběh | |
historiografie | dějepisectví | |
historizace, historisace | zdůrazňování, napodobování minulosti | |
historizmus, historismus | 1. zdůrazňování vývoje, minulosti, historicizmus; 2. vědomý návrat ke starším uměleckým slohům; 3. slovo označující zaniklé skutečnosti | |
historka | krátké vypravování; vymyšlený příběh | |
histrión | starověký a středověký herec, kejklíř | |
hit | mimořádně úspěšná novinka; úspěšná hudební skladba | |
hitmejkr, hitmaker | hitmejkr | tvůrce hitů |
hitparáda | žebříček hudebních hitů | |
HIV | Human Immunodeficiency Virus, vir ze skupiny retrovirů způsobující AIDS | |
hlaholice | glagolice, nejstarší slovanské písmo | |
hlezno | kotník | |
hoax | poplašná zpráva | |
hobitt | antropologický název pro poddruh homo erektus. ostatky nalezeny ve východní asii | |
hoboj | dvojjazýčkový dřevěný dechový hudební nástroj | |
hobok | kbelík s víkem | |
hoby, hobby | koníček, záliba | |
hochštapler | podvodník, dobrodruh | |
hodochrona | křivka udávající závislost doby šíření seizmické vlny určitého typu na vzdálenosti od epicentra | |
hodža | v islámském prostředí muslimský kněz nebo vzdělanec | |
hofmistr | představený dvorského služebnictva; vychovatel dětí v panovnických a šlechtických rodinách | |
hokejbal | hokej s míčkem | |
hokus pokus, hokuspokus | kejklířská manipulace; nepodařený pokus | |
holba | 1. stará objemová míra rovná 0,707 l; 2. nádoba na pití, s uchem a víkem | |
hold | 1. okázalý projev pocty nebo úcty; 2. výkupné, vynucený poplatek ve válce | |
holding | právní forma subjektu (holdingová společnost), který svým kapitálem ovládá a kontroluje jiné firmy | |
holendr | 1. holandr stroj na mletí a zpracování surovin při výrobě papíru.; stroj na loupání ječmene při výrobě krup; 2. rozebíratelná závitová spojka trubic s přesuvnou maticí, šroubení | |
holizmus, holismus | pojetí celostnosti nabývající nové vývojové kvality | |
holo- | první část složených slov mající význam úplný, celý, nedotčený | |
holocaust | holokaust | vyvražďování Židů nacisty; zničení, zkáza |
holocén | nejmladší oddělení čtvrtohor, aluvium | |
holofrastický | jaz. mající platnost celé věty | |
holografický | 1. psaný vlastní rukou; 2. týkající se holografie | |
holografie | způsob zobrazování trojrozměrných předmětů pomocí záznamu a následné rekonstrukce informací nesených světlem | |
hologram | záznam holografického zobrazení | |
holokarst | úplný kras s dokonalým vývojem všech povrchových i podzemních krasových jevů | |
holos | celek | |
holotyp | geol., biol. exemplář označený za typického zástupce určitého druhu nebo poddruhu | |
holport | společné držení a užívání něčeho | |
holt, halt | inu, zkrátka a dobře | |
homar | velký mořský korýš s klepety, lovený pro chutné maso, humr | |
home care | houmkér | domácí péče |
homeless | houmles | bezdomovec, tulák, obv. městský |
homeo- | první část složených slov mající význam stejný | |
homeopatie | léčení podáváním nepatrných dávek léků vycházející ze zásady léčení podobného podobným | |
homeostatický | udržující rovnováhu v určitém rozmezí | |
homeostaze, homeostáze, homeostase, homeostáza, homeostasa | stálost vnitřního prostředí; stejný stav | |
homespun | houmspan i houmspun | hrubá vlněná tkanina užívaná na oděvy sportovního stylu |
homiletika | nauka o kazatelském umění | |
homilie | kázání | |
hominidi | čeleď primátů, ke které patří člověk vyspělý | |
hominizace, hominisace | polidštění | |
homo aestheticus | homó estetikus | člověk jako bytost estetická, s citem pro krásno |
homo creetor | homó kreátor | člověk jako bytost schopná tvořit |
homo erectus | člověk vzpřímený, 1mil.-350.000 let poddruh- Pitekantropus erectus | |
homo faber | člověk kovář, jako bytost vyrábějící | |
homo habilis | člověk zručný, | |
homo homini lupus | homó hominý lupus | člověk člověku vlkem |
homo ludens | homó ludéns | člověk jako bytost hravá, schopná činnosti jen pro radost z činnosti samé |
homo oeconomicus | homó ekonomikus | člověk jako bytost hospodařící |
Homo sapiens | homó sapiéns | člověk rozumný; přírodovědecké označení druhu člověk |
homo | homó | člověk |
homo- | první část složených slov mající význam 1. shodný, totožný; 2. člověk | |
homocentrický | soustředěný k člověku, pokládající člověka za střed všeho dění | |
homochronie | časová shoda nějakého jevu,izochronie | |
homofobie | strach či odpor vůči stejnopohlavně eroticky zaměřeným osobám nebo z myšlenky o vlastním homosexualním erotickém zaměření. Podle teorií, které tento pojem zavedly, je nezřídka obrannou reakcí ega v rámci potlačení těchto složek ve vlastním cítění. | |
homofonie | způsob hudební skladby, kdy je melodie přednášena jedním hlasem | |
homofórion | třímetrová stuha - část liturgického oděvu v pravoslavných církvích | |
homogemie | 1. současné dozrávání tyčinek i blizen u oboupohlavního květu; 2. jev při pohlavním rozmnožování, kdy se častěji vyhledávají partneři se shodnými vlastnostmi nebo shodným genotypem | |
homogenita | stejnorodost, homogennost | |
homogenizace, homogenisace | postup, jímž se z nestejnorodé látky (směsi) dosáhne dokonalým promícháním jednotná a stejnorodá látka (směs) | |
homogenni | stejnorodý | |
homogennost | homogenita | |
homoiomerie | složení ze stejných částí | |
homoiotermie | teplokrevnost | |
homokarpie | výskyt plodů stejného tvaru a velikosti na témže jedinci, stejnoplodost | |
homolog | člen skupiny sloučenin stejného typu a podobných vlastností | |
homologace | ověření vlastností určitého výrobku z hlediska přípustnosti jeho použití; úřední souhlas s použitím | |
homologický | stejný, souhlasný, shodný, rovnocenný | |
homologie | souhlasnost, shodnost; vnitřní shoda; zevní podobnost | |
homologizace, homologisece | ověření shodnosti, podobnosti | |
homolýza, homolysa | homolytická reakce, štěpení kovalentní chemické vazby na dva radikály | |
homomorfizmus, homomorfismus- | vztah podobnosti | |
homomorfóza, homomorfosa | náhrada ztracené nebo poškozené části organizmu novými útvary stejného druhu | |
homonymie | stejné znění slov, přípon nebo koncovek různého významu, homonymita | |
homonymum | slovo souzvučné | |
homosexualita | sexuální chování charakterizované pohlavní náklonností ke stejnému pohlaví | |
homosféra | část atmosféry Země, v níž se složení vzduchu málo mění s výškou | |
homoskedasticita | stejnorozptylovost | |
homotalizmus, homotalismus | systém pohlavního rozmnožování u některých nižších organizmů | |
homotetie | stejnolehlost, stejnolehlé zobrazení | |
homotypie | biol. shodnost symetrických orgánů | |
homunkulus | alchymisticky vytvořený, umělý člověk | |
honorabilis | ctihodný majetkem nebo postavením | |
honorace | významná osobnost, panstvo; pocta | |
honorář | odměna za výkon svobodného povolání nebo duševní činnosti | |
honorární | čestný, bezplatný, neplacený, | |
honoris causa | honózis kauzá | vztahující se k poctě, čestný titul; zkratka h. c. |
honorovat | zaplatit, odměnit; přijímat a vyplácet směnku | |
hookspin | akrobatický prvek - křížený kop s otočkou | |
hopak | tradiční ukrajinský tanec | |
hoper | plovoucí bagr vybavený prostorem pro vytěženou zeminu | |
horda | banda, cháska, skupina surovců; tlupa nájezdních kočovníků | |
horentní | obrovský, ohromný; strašný | |
horine | horajn | starší bočný způsob skoku do výšky |
horizont | 1. obzor; 2. geol. vrstva nebo poloha lišící se nějakým znakem; 3. vykrytí boků a pozadí jeviště, atelieru, studia | |
horizontalizmus, horizontalismus | vodorovnost, v architektuře tendence k převaze vodorovných linií | |
horizontála | vodorovná přímka | |
horizontální | vodorovný | |
hormon | vysoce účinná látka vytvářená organizmem v endokrinních žlázách, regulující funkci jednotlivých orgánů a ovlivňující důležité životní procesy | |
hormonální | týkající se hormonů | |
horna | lesní roh | |
horor, horror | hrůza, zděšení; hrůzostrašný příběh | |
horoskop | schematický obrazec se zakreslenými horoskopickými prvky; podklad pro předvídání budoucnosti, k dešifraci povahy osobnosti či jevu | |
horoskopie | část astrologie, zabývající se sestavováním horoskopů | |
horror vacui | horor vákuí | strach z prázdnoty |
hors ďoeuvres | ordévr | předkrm; vedlejší věc, podružná záležitost |
horse power, horsepower | hórs paur | koňská síla, britsko-americká jednotka pro výkon rovná 745,7 wattů, zkratka HP |
hortologie | nauka o zahradnictví | |
hortus | zahrada; hnojivo určené pro hnojení okrasných rostlin, zeleniny a ve sklenících | |
hosana | pomoz, vysvoboď; sláva; náboženský prosebný nebo oslavný výkřik | |
hospic | 1. útulek pro pocestné, hospitál; 2. způsob péče o umírající prováděný v instituci (hospici), stacionáři nebo doma, s cílem kvalitně žít až do konce | |
hospitace | vzájemná návštěva učitelů nebo odborníků; hostování | |
hospital | hospitl | nemocnice |
hospitalita | pohostinství, pohostinnost | |
hospitalizace, hospitalisace | umístění pacienta v nemocnici | |
hospitál | 1. ve středověku ústav pro nemocné, staré a chudé, špitál; 2. útulek pro pocestné, hospic | |
hospodářství | mechanismus mimovolné koordinace lidí, činností a podniků :-)) | |
hostel | hostl i hostel | ubytovna, útulek, studentská kolej; levná turistická noclehárna |
hosteska | průvodkyně, společnice | |
hostie | mešní oplatka podávaná jako symbol Kristova těla | |
hostilita | nepřátelství; sklon k agresivitě, tendence úblížit a škodit jiným | |
hot | označení specificky džezové výrazové a zvukové kvality | |
hot dog, hotdog | párek v rohlíku; bageta s teplou uzeninou a oblohou | |
hot money | hot many | finanční prostředky převáděné ze státu do státu za účelem zisku při změnách kurzu, horké peníze |
hot-line | hot lájn | horká linka, přímé telefonní spojení státníků, červený telefon |
hotel | zařízení poskytující přechodné ubytování, obvykle dobré až špičkové úrovně | |
hotelbus | autobus s možností přespání | |
hotentot | člověk mluvící hloupě nebo nesrozumitelně | |
house music | haus mjúzik | taneční mutace a hudební styl s úderností rytmů zpracovaných převážně syntezátorovou linkou |
howg | houg | v indiánských jazycích domluvil jsem, konec |
hóre | v katolické církvi čas modliteb, církevní hodinky | |
hrdobec | hrdý člověk | |
hrivna | grivna, hřivna,připravovaná měnová jednotka Ukrajiny | |
HTTP | Hyper-Text Transfer Protocol, protokol používaný pro přenos HTML stránek a souvisejících souborů. Vyžaduje klienta na jedné straně (Internet explorer, Mozilla, …) a server na druhé straně (Apache, IIS, …). HTTP je na Internetu nejběžnější protokol. Další často používané protokoly jsou například HTTPS (šifrovaný HTTP protokol), FTP (File Transfer Protocol), SMTP (Simple Mail Transfer Protocol), POP3 (Post Office Protocol Version 3), IMAP (Internet Message Access Protocol). | |
HTTPS | šifrovaný protokol HTTP (HyperText Transport Protocol - Secure) | |
hubertus | teplý plášť, původně myslivecký; huberťák | |
hucul | plemeno malého horského koně původem z Karpat, huculský kůň | |
hugenot | igenot | francouzský stoupenec calvinova učení |
hujer | postava z filmu Marečku podejte mi pero - přeneseně pak podlézavý člověk | |
hula-hup | módní tanec 60. let 20. století s vířivým pohybem boků, popřípadě s obručí kolem nich | |
húlava | 1. prudký nárazovitý vítr trvající často jen několik minut; 2. hulava- mračno, přeháňka, přeháňkové počasí | |
hulán | 1. jízdní voják, ulán; 2. český lidový tanec | |
human reletions | hjúmn rilejšnz | 1. mezilidské vztahy; 2. směr sociální a personální politiky zabývající se mezilidskými vztahy |
humanista | lidumil, humánní člověk; odborník v humanitních vědách | |
humanita | lidskost; lidumilnost, láska k člověku, člověčenství | |
humanitární | lidský, lidumilný, humánní, humanitní | |
humanitní | vztahující se k literatuře, jazykům a jiným společenským vědám; lidumilný, humánní, humanitární | |
humanizace, humanisace | polidštění, zlidštění, zušlechťování lidské povahy | |
humanizmus, humanismus | uznání hodnot člověka a lidskosti; kulturněhistorický směr renezance | |
humanoid | bytost (i umělá - android) mající znaky člověka - dvě nohy, dvě ruce, hlava | |
humánní | lidský, humanitární, humanitní | |
humbuk | klam, podvod; planý rozruch | |
humidita | vlhkost | |
humifikace | rozklad látek v půdě spojený s tvorbou humusu | |
humor | dobrá a veselá nálada, žertování | |
humorální | související se šťávami, tekutinami v organizmu | |
humoreska | 1. krátká vtipná povídka; 2. drobná veselá instrumentální hudební skladba | |
humorista | vtipálek; spisovatel humoristických děl | |
humoristika | literární žánr vlídně zesměšňující komické životní situace | |
humorizmus, humorismus | humoristický literární směr | |
humózní, humosní | obsahující humus, humusový | |
humr | velký mořský korýš s klepety, lovený pro chutné maso, homar | |
humulus lupulus | chmel obecný (otáčivý): Pravotočivá liána s tuhými, dvouramennými příchytnými chlupy. Vstřícné listy jsou dlanitě tří až pětilaločné, hrubě pilovité. Lodyha bývá až 10 m dlouhá. Kvete v červnu a červenci, plody (chmelové hlávky) dozrávají koncem srpna. Chmel je rostlina dvoudomá. Citace z http://www.sweb.cz/ajaxx/CHMEL.htm | |
humus | souhrn organických látek v půdě | |
hungaristika | obor zabývající se jazykem, historií a kulturou maďarského národa | |
hunt | 1. důlní vozík; 2. přivést na h.- přivést na mizinu | |
hunter | hantr | 1. honební kůň chovaný zejm. v Anglii a Irsku; 2. lovecký pes |
huntovat | ničit, kazit | |
hurdiska | dutá cihla určená zejm. pro stropní konstrukce | |
hurikán | místní název pro vyvinutou tropickou cyklonu, mohutnou vichřici v severních částech Atlantského oceánu; uragán | |
huriska | 1. krásná, věčně mladá dívka v ráji; 2. Milostnice | |
hurónský | hlučný, divoký | |
hurtovat | spěchat, naléhat, lomozit | |
husar | 1. voják lehké jízdy; 2. český lidový tanec | |
husarský | divoký, bujný, odvážný | |
hyalinní | průsvitný, čirý, opticky homogenní | |
hyalit | skelný opál | |
hyalo- | první část složených slov mající význam sklo, skleněný, sklovitý | |
hybernace | změna světské osoby v člena františkánského řádu hybernů - srovnej s hibernace | |
hybrid | míšenec; kříženec | |
hybridizace, hybridisace | 1. křížení; 2. jaz. spojování prvků z různých jazyků v jednom slově; 3. změna složení vyvřelých hornin jejich smíšením nebo asimilací cizorodého materiálu | |
hybridní | vzniklý křížením, smíšením; kříženecký, míšenecký | |
hydra | obluda, vodní saň; něco obludného, těžko zdolatelného | |
hydrant | nástavec vodovodního potrubí umožňující odběr vody ve větším množství | |
hydratace | 1. slučování látky s vodou nebo její zabudování do krystalu, hydratizace; 2. lék. Zavodnění | |
hydratura | stupeň nasycení rostliny vodou | |
hydraulický | 1. vodní; 2. související s hydraulikou, založený na zákonech hydrauliky | |
hydraulika | 1. obor zabývající se využitím mechaniky kapalin; 2. hydraulické zařízení | |
hydremie | normální množství vody v krevní plazmě | |
hydrid | sloučenina vodíku s jinými chemickými prvky | |
hydro- | první část složených slov mající význam voda, vodní | |
hydroalternátor | alternátor poháněný vodní turbínou | |
hydrobeton | vodotěsný a málo nasákavý beton pro vodní stavby | |
hydrobiologie | obor studující organizmy žijící ve vodě | |
hydrobiont | organizmus vázaný na vodní prostředí | |
hydrobus | menší říční osobní loď se sedadlovým uspořádáním k rychlé místní přepravě cestujících | |
hydrocefalie | nahromadění mozkomíšního moku v nitrolebním prostoru, vodnatelnost mozku, hydrocefalus | |
hydrocefalus | nahromadění mozkomíšního moku v nitrolebním prostom, vodnatelnost mozku, hydrocefalie | |
hydrochorie | rozšiřování výtrusů, semen, plodů nebo jiných rozmnožovacích orgánů prostřednictvím vody | |
hydrodynamika | nauka o pohybu kapalin | |
hydroelektrárna | vodní elektrárna | |
hydroenergetika | technický obor zabývající se využitím vodní síly | |
hydrofilní | schopný vázat vodu nebo rozpouštět se v ní, vodomilný | |
hydrofobie | 1. chorobný strach z vody; 2. neschopnost látky zadržovat vodu | |
hydrofobní | odpuzující vodu; nesnášející vodu, vyhýbající se vodě | |
hydrofyt | vodní rostlina | |
hydrogamie | vodosnubnost, opylování rostlin zprostředkované vodou | |
hydrogen | vodík, hydrogenium | |
hydrogen- | první část složených slov mající význam vodík | |
hydrogenace | přidávání molekuly vodíku na násobnou vazbu za přítomnosti katalyzátorů | |
hydrogenium | vodík, hydrogen | |
hydrogeologie | vědní obor o podzemních vodách | |
hydrograf | vodočet, přístroj k měření vodního stavu | |
hydrografie | vodopis | |
hydrogram | čára průtoků | |
hydrográd | vodní stav vyjádřený v procentech hydromodulu | |
hydrokortizon, hydrokortison | hormon produkovaný kůrou nadledvin | |
hydrokrém | hydrofilní emulzní kosmetický přípravek | |
hydroláza, hydrolasa | skupina enzymů katalyzujících štěpení látek za účasti vody | |
hydrologie | věda o vodstvu a oběhu vody na Zemi | |
hydrolýza, hydrolysa | rozkladná reakce působením vody | |
hydromechanika | nauka o rovnováze a pohybu kapalin | |
hydrometalurgie | výroba kovů mokrými procesy | |
hydrometeor | jev v atmosféře tvořený vodními kapičkami nebo ledovými krystalky, např. srážky, rosa | |
hydrometeorologie | nauka o atmosférických srážkách | |
hydrometrický | vodoměrný | |
hydrometrie | měření vodních toků a hydrologických jevů | |
hydromodul | rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším vodním stavem | |
hydroplán | vodní letadlo | |
hydroponie | pěstování rostlin v živném roztoku bez půdy | |
hydrosféra | souhrn vody všech skupenství na Zemi, včetně podpovrchové a atmosférické | |
hydrostatika | nauka o rovnováze kapalin | |
hydrotechnika | souhrn vědních oborů zabývající se komplexním využíváním vody a ochranou životního prostředí před nežádoucími účinky vod | |
hydroterapie | vodoléčba | |
hydrotropizmus, hydrotropismus | orientovaný pohyb rostlin ve směru nebo proti směru podráždění v důsledku vlhkosti | |
hydrotypie | způsob fotografického tisku | |
hydroxid | sloučenina s funkční skupinou -OH | |
hyena | 1. psovitá šelma živící se zdechlinami; 2. příživník, bezcitný a bezohledný člověk | |
hyenizmus, hyenismus | neúcta k mrtvým; využívání neštěstí druhých; surovost, bezcitnost, bestialita | |
hyfa | houbové vlákno, ze kterého je tvořeno podhoubí a plodnice hub | |
hygiena | očista; nauka o zdravém způsobu života | |
hygro- | první část složených slov mající význam vlhko, vlhký | |
hygrofilie | vlhkomilnost | |
hygrologie | nauka o vlhkosti, zejm. vlhkosti vzduchu | |
hygrometr | vlhkoměr | |
hygroskopicita | schopnost látek pohlcovat a udržovat vlhkost, hydroskopie, hygroskopičnost | |
hygroskopie | schopnost látek pohlcovat a udržovat vlhkost, hygroskopicita, hygroskopičnost | |
hygrostat | regulátor vlhkosti | |
hylémorfismus | filosofický pojem vysvětlující vztah mezi látkou (z řeč. hýlé) a tvarem (morfé) v daném subjektu - vysvětluje vznik a zánik substancí | |
hylozoizmus, hylozoismus, hylosoismus | starořecký názor o formování látky životním principem | |
hymen | panenská blána | |
hymna | slavnostní píseň jako symbol jednoty a pospolitosti; velebení, chvalozpěv | |
hymnus | 1. oslavná báseň; 2. duchovní píseň k oslavě boha | |
hyper- | první část složených slov mající význam nadbytečný, přehnaný, velký | |
hyperaktivita | nadměrná činnost | |
hyperbola | 1. zveličení, nadsázka; 2. jedna z kuželoseček | |
hyperbolický | mající tvar hyperboly, související s hyperbolou | |
hyperboloid | jedna z kvadrik, která vznikne otáčením hyperboly kolem jedné z jejích os symetrie | |
hyperdaktylie | vrozená vada končetin spočívající ve vyvinutí většího počtu prstů | |
hyperechogenní | místo s velkou odezvou při ultra zvukovém vyšetření - hyperechogenní (silně odrazivé), hypoechogenní (slabě odrazivé) a anechogenní (bez odrazových. struktur) | |
hyperfunkce | nadměrná činnost | |
hyperglykemie | zvýšené množství cukru v krvi | |
hyperinflace | rychlá inflace | |
hypermangan | manganistan draselný | |
hypermetropie, hyperopie | dalekozrakost | |
hypermnézie, hypermnésie | nadměrná schopnost zapamatování si a reprodukování | |
hyperocha | suma vrácená dlužníkovi z výtěžku soudní dražby po úhradě dluhu a ostatních nákladů | |
hyperodoncie | vrozená vada projevující se přespočtem zubů | |
hyperon | elementární částice patřící mezi baryony | |
hyperonymie | významová nadřazenost slova (hmyz je hyperonymem slova moucha) | |
hyperosmie | chorobně zvýšená čichová schopnost | |
hyperpatie | zvýšená vnímavost na různá podráždění | |
hyperpigmentace | místně zvýšené množství kožního barviva v pokožce projevující se ztmavnutí kůže, zvláštním případem hyperpigmentace je pihovatost | |
hyperplazie, hyperplasie | zvětšení orgánu způsobené zmnožením jednotlivých buněk | |
hyperpnoe | prohloubené dýchání | |
hyperprosexie | až příliš zvýšené soustředění pozornosti na úkor jejímu rozdělování (distribuci) a její pohyblivosti (vigility); zvýšená pozornost, přehnané sebepozorování | |
hyperreflexie | Nadměrné vystupňování reflexních pohybů | |
hypersenzitivita | Přecitlivělost zvláště na mezilidské vztahy. Snadná zranitelnost citů. | |
hypersomnie | chorobná spavost | |
hypersonický | nadzvukový | |
hyperstezie, hyperstézie, hyperstesie- | zvýšená citlivost, zvýšené vnímání podnětů | |
hypertenze, hypertense | zvýšený krevní tlak | |
hypertenzní, hypertensni | související s vysokým krevním tlakem | |
hypertermie | stav zvýšené teploty organizmu vyvolaný poruchami termoregulace, vznikající z přehřátí | |
hypertextový | pracující s významy, ne pouze se slovy | |
hypertextový odkaz, hyperlink | text nebo obrázek, který po kliknutí otevírá jinou internetovou stránku nebo soubor (specifikovaný v hyperlinku pomocí URL) nebo skočí na jiné místo otevřené stránky | |
hypertonie | zvýšené napětí; zvýšený krevní tlak | |
hypertrichóza, hypertrichosa | nadměrné ochlupení | |
hypertrofický | zbytnělý, zvětšený | |
hypertrofie | zvětšení, zbytnění, nadměrný růst některého orgánu nebo jeho části | |
hypertrofovaný | zvětšený | |
hypervitaminóza, hypervitaminosa | chorobný stav z nadbytku vitaminů v organizmu | |
hypestezie, hypestézie, hypestesie- | snížená citlivost, snížené vnímání podnětů | |
hypnabilita | psychické vlastnosti podmiňující snadné zhypnotizování, podléhání vlivu hypnotizéra | |
hypnagogický | hypnagogický stav je stavem předcházející spánku, v tomto stavu je člověk schopen vnímat hlasové podněty, ne ovšem jejich význam (stav následující po spánku se nazývá hypnapompický) | |
hypno- | první část složených slov mající význam výška, výškový | |
hypnolepsie | chorobná ospalost | |
hypnologie | nauka o spánku a hypnóze | |
hypnopedie | výuka probíhající ve stavu hypnotického spánku | |
hypnoteraple | léčba pomocí hypnózy | |
hypnotický | mrákotný stav, ne zcela při smyslech; sugestivní, omračující vliv, účinek | |
hypnotikum | uspávací prostředek | |
hypnotizér, hypnotiser | člověk, který dokáže hypnotizovat; magnetizér | |
hypnozie, hypnosie | spavá nemoc, chorobná ospalost | |
hypnóza, hypnosa | uměle vyvolaný spánek, stav vědomí změněný sugestivním působením jiné osoby | |
hypo-, hyp- | první část složených slov mající význam malý, nedostatečný,dolní | |
hypoblast | vnitřní zárodečný list vznikající při vývoji embrya živočichů | |
hypobulie | porucha schopnosti jednat cílevědomě a uvědoměle, nedostatek pevné vůle | |
hypocentrum | ohnisko zemětřesení | |
hypochondr | člověk se sklonem zveličovat nebo vsugerovat si neexistující nemoci | |
hypocykloida | jedna z kotálnic | |
hypodermický | podpovrchový | |
hypodermis | podkoží tvořené tukovou a vazivovou tkání | |
hypoechogenní | místo s slabší odezvou při ultra zvukovém vyšetření - hyperechogenní (silně odrazivé), hypoechogenní (slabě odrazivé) a anechogenní (bez odrazových. struktur) | |
hypofunkce | snížená, nedostatečná činnost | |
hypofýza, hypofysa | žláza s vnitřní sekrecí uložená na spodině mozku, podvěsek mozkový | |
hypogalakcie | snížené vylučování mateřského mléka | |
hypogenní | souvisící s geologickými procesy uvnitř zemské kůry, hlubinný | |
hypoglykemie, hypoglykémie | snížené množství cukru v krvi | |
hypogonation | široký pás přes bedra zdobený křížem a mečem | |
hypokoristika | zdomácnělé obměny jmen vlastních a příbuzných (npř. brácha, taťka, Jaňulka) | |
hypokrit | pokrytec, přetvařující se člověk | |
hypomnezie, hypomnézie, hypomnesie | snížení paměti nebo některých jejích složek | |
hyponatrémie | Ak straty sodíka prevažujú nad stratami vody, koncentrácia Na v ECT sa znižuje, vzniká hyponatrémia Pozn. ECT - extracelulárna tekutina = okolo bunky.ICT=v bunke | |
hyponutrice | celkově snížená výživa; podvýživa | |
hyponymie | významová podřazenost slova (moucha je hyponymem slova hmyz) | |
hypoplazie, hypoplasie | neúplné vyvinutí některého orgánu | |
hypoprosekcie | porucha pozornosti - snížená pozornost | |
hypoprosexie | porucha pozornosti - snížená pozornost | |
hyposomnie | chorobná nespavost | |
hypospadie | Hypopsadie je anomálie, při níž uretra neprobíhá celým penisem, ale ústí na dolní části nebo hned za glandus. | |
hypostatis | umístění pod (řečtina); zaklad; podstata; zaruka | |
hypostáze, hypostase | 1. zpodstatnění, zvěcnění; povýšení abstrakce na samostatnou kategorii; 2. potlačení vnějšího projevu nebo funkce genu činností jiného genu; 3. pasivní překrvení nejníže položených tkání u dlouhodobě ležících pacientů | |
hypostylos | sloupová síň, chodba | |
hypotalamus, hypothalamus | spodní část mezimozku | |
hypotaxe | jaz. podřadnost | |
hypoteční | vztahující se k hypotéce,hypotekární | |
hypotéka | zástavní právo k nemovitosti | |
hypotekární | vztahující se k hypotéce, hypoteční | |
hypotenze, hypotense | snížení krevního tlaku, krevní podtlak, hypotonie | |
hypotermie | nižší tělesná teplota, než je normální | |
hypotetický | neskutečný, nejistý, předpokládaný | |
hypotéza, hypothesa | předpoklad, domněnka, navržená teorie | |
hypotonie | snížené napětí (tonus), např. svalu; snížený krevní tlak, hypotenze | |
hypotrachefion | spodní část sloupové hlavice | |
hypotrofie | nedostatečná výživa; omezení růstu orgánu nebo tkáně | |
hypovitaminóza, hypovitaminosa- | chorobný stav vyvolaný nedostatkem vitaminů | |
hypoxie | snížený obsah kyslíku ve tkáních | |
hypso- | první část složených slov mající význam výška, výškový | |
hypsografický | znázorňující výškové a hloubkové poměry na Zemi | |
hypsogram | úrovňový diagram | |
hypsometr | přístroj k měření výškových rozdílů | |
hypsometrie | 1. výškopis; 2. měření výškových rozdílů | |
hysteralgie | bolestivost dělohy | |
hysterektomie | operativní odstranění dělohy | |
hystereze, hysterese | 1. závislost stavu na stavech předchozích; 2. zhušťování plazmatu ve stárnoucích buňkách; 3. opožděná retrakce krevního koláče | |
hysterický | 1. nemocný, stižený hysterií, vzniklý z hysterie, souvisící s hysterií; 2. připomínající hysterii, předrážděný, popudlivý | |
hysterie | neuróza projevující se prudkými polovědomými citovými reakcemi, kolísavostí nálad, podrážděností | |
hysteron proteron, | obrácení přirozeného pořadí dvou věcí, jevů, dějů, obrácená časová a příčinná následnost | |
hysteroskop | optický přístroj pro vyšetřování děložní dutiny a provádění léčebných úkonů | |
hysteroskopie | vyšetřování dutiny děložní pomocí hysteroskopu | |
I love you | aj lav ju | miluji tě [anglicky] |
i-, in- | předpona mající význam záporu; ne | |
iatrie | druhá část složených slov mající význam lékařství, léčení | |
iatro- | první část složených slov mající význam zdravotní, zdravotnický, lékařský, léčebný, léčení | |
iatrochemie | směr v lékařství v 17. a 18. století vysvětlující životní pochody v organizmu chemickým děním | |
iatrofyzika | směr v lékařství 17. a 18. století vysvětlující pochody v lidském organizmu jako fyzikální a mechanické procesy | |
iatrogenie | poškození zdraví vzniklé negativním působením léčebného zásahu | |
iatrogenní | vyvolané lékařem, jeho neuváženým jednáním, špatným vyšetřením, chybným léčením | |
iatrokracie | rys politického systému spočívající v tom, že o právech jednotlivců i skupin rozhodují ve významné míře představitelé zdravotnického systému, jejich rozhodnutí nejsou přezkoumatelná nezávislým soudem, popřípadě mají významný vliv na soudní, zákonodárnou nebo výkonnou moc, ve zdravotnickém systému je mocenská (sociálně-kontrolní) role nadřazena roli služby uživatelům. | |
ibidem | tamtéž; knižní odkaz, odkazová zkratka ibid., ib. | |
ibis | cizokrajný, čápům podobný brodivý pták | |
ibn | část arabských složených vlastních jmen s významem syn, předcházející jméno otce | |
ichno- | první část složených slov mající význam stopa | |
ichnofosilie | fosilní stopa po činnosti organizmu, bioglyf | |
ichnogram | otisk stopy nohy nebo šlépějí | |
ichnologie | nauka o zkamenělých stopách živočichů | |
ichtyo- | první část složených slov mající význam ryba, rybí | |
ichtyofág | živočich živící se rybami | |
ichtyografie | popis ryb | |
ichtyologie | nauka o rybách | |
ichtyóza, ichtyosa | vrozená vada, rohovění kůže projevující se její suchostí a šupinatostí | |
idea | myšlenka, nápad; smysl, význam, pojem, podstata | |
ideace | podložení ideou, postižení podstaty | |
idealizace, idealisace | vytváření pojmů a abstrakcí; představa, popis něčeho v lepším světle, než ve skutečnosti je | |
idealizmus, idealismus | názor o prvotnosti ducha před hmotou; nezištné prosazování vznešeného cíle | |
ideál | vzor, dokonalý představitel; vysoký cíl | |
ideální | dokonalý, nedosažitelný; neskutečný, vysněný | |
idée fixe | idé fix | 1. fixní idea, utkvělá myšlenka; 2. hud. příznačný motiv, leitmotiv |
idem | totéž; knižní odkaz, odkazová zkratka id. | |
idem per idem | bludný kruh; když totéž je vysvětlováno týmž | |
identický | totožný, shodný | |
identifikace | zjišťování totožnosti; rozeznávání, rozlišování v procesu vnímání | |
identita | totožnost, úplná shodnost; sebeuvědomění člověka | |
ideo- | první část složených slov mající význam myšlenka, představa, mínění, myšlenkový | |
ideograf | ideogram | |
ideografie | způsob psaní s použitím ideogramů | |
ideogram | 1. znak pro pojem, ideu, ideograf; 2. báseň psaná nebo upravená do obrazce, který naznačuje její obsah. kaligram, carmen figuratum | |
ideokracie | vláda idejí | |
ideologie | soustava myšlenek, názorů, teorií i představ obvykle představující náhled na svět nebo společnost | |
idio- | první část složených slov mající význam vlastní, zvláštní | |
idioblast | buňka odlišná tvarem i vlastnostmi od ostatních buněk | |
idiocie, idiotie | nejtěžší stupeň slabomyslnosti, idiotizmus | |
idiofon | samoznějící hudební nástroj | |
idiogamie | oplozování samičích gamet gametami samčími téhož jedince, samooplození, samoopylení | |
idioglosie | vlastní řeč malého dítěte | |
idiograf | vlastnoruční podpis; rukopis | |
idiolatrie | sebeláska, narcizmus | |
idiolekt | styl jazykového projevu příznačný pro jednotlivce, skupinu | |
idiom | úsloví, rčení | |
idiomatika | jazykovědná disciplína zabývající se idiomy; souhrn idiomů určitého jazyka (dialektu) | |
idiopatický | 1. samostatně vzniklý, vzniklý z neznámé příčiny; 2. vztahující se k vlastní osobě | |
idiosynkrazie, idiosynkrasie | jedinečnost, odlišující prvek chování nebo projevu; přecitlivělost, nepřekonatelný odpor vůči něčemu nebo někomu | |
idiot | slabomyslný člověk; blbec | |
idiotes | v antickém Řecku označoval tento pojem soukromou, neužitečnou osobu, druhořadého občana. | |
idiotikon | slovník jednoho nářečí | |
idiotizmus, idiotismus | nejtěžší forma slabomyslnosti, blbost, idiocie, idiotství | |
ido | umělý mezinárodní jazyk | |
idol | kultovní předmět pravěkých náboženství, modla; zbožňovaná, uctívaná osoba; nepravý ideál | |
idoletrie | modlářství, modloslužba | |
ídy | v římském kalendáři 13. nebo 15. den měsíce | |
idyla | selanka; prostý spokojený život; literární žánr opěvující klidný život na venkově; drobnější hudební skladba klidného rázu | |
iecur | játra (lat.) | |
igelit | plast, měkčený polyvinylchlorid | |
iglú | eskymácká kopulovitá chýše ze sněhových a ledových kvádrů | |
igni- | první část složených slov mající význam láva, žhavý | |
ignorace | vědomé přehlížení, pomíjení | |
ignorance | naprostá neznalost, nevědomost, ignoranství | |
ignorant | neznalec, nevzdělanec | |
ignoratio elenchi | ignoráció elenchí | neznalost dokazovaného; když je dokazováno něco jiného, než má být |
ignorovat | úmyslně si nevšímat, opomíjet | |
ignotum per ignotum | ignótum per ignótum | definování neznámého opět neznámým |
iguanodon | vyhynulý druh obrovských býložravců | |
igumen | představený pravoslavného kláštera | |
ihrám | 1. pokrývka hlavy indických žen;2. oděv mohamedánského poutníka na cestě do Mekky | |
ikebana | umělecké aranžování rostlin (zejména květin) v nádobách, symbolizující oblohu, člověka a zemi | |
ikona, icona | ikona | 1. náboženský obraz ve východních církvích; 2. grafický symbol užívaný jako nabídka pro volbu činnosti počítače |
ikonizace, ikonisace | nahrazování nápisů stylizovanými zobrazeními; užívání ikon při komunikaci s počítači | |
ikono- | první část složených slov mající význam obraz, ikona | |
ikonodulie | uctívání obrazů svatých, ikonolatrie | |
ikonografie | obrazopis, nauka o námětech výtvarného umění | |
ikonoklazmus, ikonoklasmus | obrazoborectví | |
ikonolatrie | uctívání obrazů svatých, ikonodulie | |
ikonologie | nauka o výkladu výtvarných děl | |
ikonometrie | fotografické vyměřování | |
ikonostas | stěna se třemi vchody oddělující v řeckokatolických a pravoslavných chrámech oltářní část od prostoru pro věřící | |
ikozaedr, ikosaedr | dvacetistěn | |
iktus,ictus | iktus | 1. úder; náhlý těžký záchvat, úžeh, mrtvice; i. paralytický náhlé ochrnutí; 2. metrický přízvuk, rytmicky důrazná slabika verše |
ilace | vnesení movitých věcí do najatého domu | |
ilegalita | tajná, zákony nepovolená aktivita osob nebo skupin, nezákonnost | |
ilegální | nezákonný | |
ilegitimní | neoprávněný, nezákonný, protiprávní, neplatný | |
ileitida | zánět kyčelníku | |
ileo- | první část složených slov mající | |
ileostomie | umělý vývod tenkého střeva břišní stěnou | |
ileum | dolní část tenkého střeva | |
ileus | neprůchodnost střev | |
Ilias, Iliada | starověké označení bájné Tróji oběvující se v názvu díla řeckého básníka Homéra | |
ilit, illit | bílý nebo nažloutlý šupinatý jílovitý nerost | |
iluminace | velké slavnostní osvětlení; knižní malba, zejm. středověká výzdoba rukopisných kodexů | |
ilustrace | kresba nebo malba jako doprovod k tištěnému textu; názorný příklad | |
ilustrativní | znázorňující, názorný, objasňující | |
iluviace | pohyb látek do určité části půdního profilu, kde se akumulují | |
iluze, iluse | nesprávná představa, mylný vjem; vidina, přelud | |
iluzionista, ilusionista | snílek, podléhající vidinám; varietní kouzelník, eskamotér | |
iluzionizmus, iluzionismus, ilusionismus | podléhání iluzím; názor, že svět je pouhé zdání; opticky přesvědčivé zobrazení věcí nebo dějů na ploše obrazu, fresky, reliéfu | |
iluzivní, iluzívní, ilusivní | existující jen v představě, vymyšlený, neskutečný; zdánlivě vzbuzující dojem skutečnosti; věřící nesprávným představám | |
iluzorní, ilusorní | neskutečný, neuskutečnitelný, marný, nemožný; pochybný, nejistý | |
image | imidž | obraz, podoba, představa, idea; celková prezentace, vnější působení, celkový dojem na veřejnost |
imaginace | fantazie, obrazotvornost, obrazivost | |
imaginativnost | fantazie, obrazotvornost, obrazivost, imaginace | |
imaginární | vymyšlený, pomyslný, neskutečný, zdánlivý | |
imaginizmus, imaginismus, imagizmus,imagismus | anglický a americký básnický směr druhého desetiletí 20. Století | |
imago | vyvinutý a pohlavně dospělý hmyz | |
imanence | vnitřní příslušnost nepřesahující věc, svět, možnou zkušenost | |
imanentní | něčemu příslušné, vnitřní, bytostně vlastní | |
imatrikulace | zápis do matriky nebo do jiného seznamu; slavnost při tomto zápisu | |
imaturita | nezralost, nedonošenost novorozence | |
imažinizmus, imažinismus | ruský básnický směr 20. let 20. Století | |
imám | 1. nejvyšší autorita náboženská nebo světská v islámských zemích; 2. muslimský vládce; 3. předříkávač denní muslimské modlitby v mešitě; 4. titul vynikajících muslimských učenců | |
imámit | přívrženec největší šůtské sekty | |
imbecil | duševně zaostalý člověk; blbec | |
imbecilita | středně těžký stupeň slabomyslnosti | |
imbibovat | nasávat tekutinu | |
imbreviatura | protokol o právním pořízení provedený veřejným notářem podle konceptu listiny | |
imbroglio | zmatek, nepořádek stav rozkladu, rozvrat; současné seskupení několika rytmů v téže skladbě; postupný nástup několika melodií různě akceptovaných | |
imediátní | bezprostřední, přímý | |
imenzita, imensita | nezměrnost, nekonečnost, obrovitost | |
imerze, imerse | ponoření, vnoření | |
imigrace | přistěhovalectví, přistěhování; dovoz kapitálu | |
imigrant | přistěhovalec | |
imise | množství znečišťujících příměsí ve vzduchu; právo účinky jednání nebo činnosti, které ruší cizí subjekt, např. Souseda | |
imitace | napodobování, napodobenina | |
imitance | společný název pro impedanci a admitanci | |
imitovat | napodobovat (viz imitace) | |
imobilární, imoblliární | nemovitý | |
imobilie | nemovitost | |
imobilita | nehybnost, neschopnost pohybu, nepohyblivost | |
imobilní | nehybný; nemovitý (majetek), těžko použitelný, vázaný (vklad) | |
imortalita | nesmrtelnost | |
impakce | narážka, srážka, kolize; nárazová síla | |
impaktit | sklovitá látka vznikající při dopadu meteoritu | |
impaktní | vzniklý dopadem na povrch kosmického tělesa sluneční soustavy | |
impasto | způsob malby spočívající v nanášení silné vrstvy barev | |
impeachment | pohnání před soud státního úředníka pro zneužití své moci, pro jiné prohřešky nebo pro neschopnost | |
impedance | komplexní veličina charakterizující obvod střídavého elektrického proudu, popř. mechanický kmitavý obvod | |
imperativ | příkaz, požadavek jaz. rozkazovací způsob | |
imperativní | rozkazovací; důrazný | |
imperátor | vojevůdce, čestný titul pro vítěze; titul císaře | |
imperfektívum | nedokonavé sloveso | |
imperfektní | nedokončený, neúplný, nedotažený, nedokonalý | |
imperfektum | slovesný čas vyjadřující neukončený děj nebo průvodní děj minulý | |
imperializmus, imperialismus | velmocenská, dobyvačná, rozpínavá, obv. militantní politika státu | |
impérium | velká říše | |
impermeabilita | neprostupnost, nepropustnost | |
impertinence | neslušnost, drzost, nestoudnost | |
impertinentní | drzý | |
impetigo | chrásty, infekční kožní onemocnění projevující se zánětlivými puchýřky a stroupky | |
implantace | 1. chirurgické přenesení, vsazení živočišné tkáně nebo orgánu, zavedení cizího orgánu; 2. zachycení nádorových buněk ve tkáni; 3. uhnízdění oplozeného vajíčka v děložní sliznici | |
implantát | orgán nebo jeho část přenesený do organizmu | |
implantovat | vpravovat implantát do organizmu, provádět implantaci; vkládat myšlenku nebo úmysl | |
implementace | uskutečnění, naplnění, realizace; dostání závazku | |
implicitní | zahrnutý, obsažený, ale nevyjádřený přímo; nikoli zjevný, samosebou se rozumějící; (opak: explicitní) | |
implikace | vyplývání; podmíněný výrok typu jestliže pak, z toho plyne | |
imponovat | působit mocným dojmem, vzbuzovat obdiv | |
import | dovoz | |
importentní | důležitý, významný; vzácný, cenný | |
impotence | neschopnost, bezmocnost; neschopnost soulože u muže, neschopnost rodit děti u ženy; nemohoucnost, neplodnost, např. Umělecká | |
impotentní | nemohoucí | |
impozantní, imposantní | velkolepý, vznešený | |
impregnace | napouštění pevných látek vhodnou kapalinou ke zvýšení trvanlivosti dosažení nepropustnosti ap. | |
impresário | podnikatel v oblasti divadelních a hudebních produkcí a veřejných vystoupení | |
imprese | 1. dojem, vjem; 2. vpáčení kosti; 3. otisk, jáma, prohloubení, zářez | |
impresionizmus, impresionismus- | umělecký směr přelomu 19. a 20. století vyjadřující osobní vjemy a prožitky | |
imprimatur | povolení, schválení k tisku | |
imprimovat | dát povolení k tisku | |
imprinting | vtiskování, vtištění | |
improvizace, improvisace | tvůrčí projev nebo výtvor bez předchozí přípravy | |
impulz, impuls | podnět, vzruch; fyz. časový průběh elektrické veličiny trvající jen krátkou dobu a mající obv. obdélníkový nebo trojúhelníkový tvar | |
impulzivní, impulzívní, impulsivní | náhlý, prudký, poddávající se okamžitým podnětům | |
imputovat | někomu něco neprávem přisuzovat, přičítat; podezřívat | |
imunita | odolnost; vynětí z působnosti právních předpisů, zvláštní ochrana | |
imunitní | související s odolností organizmu, imunitou | |
imunizace, imunisace | postup vytváření imunity v organizmu | |
imunní | odolný; nedotknutelný | |
imuno- | první část složených slov mající význam obrana, imunita, obranný, odolný, imunní | |
imunodeficience | imunologická nedostatečnost, nedostatečná odolnost, malá obranyschopnost | |
imunoglobulin | protein s protilátkovou aktivitou | |
imunoinkompatibilita | nesnášenlivost, k níž dochází např. při krevní transfuzi nebo při transplantaci tkání a orgánů, kdy antigeny příjemce jsou jiné než antigeny dárce | |
imunokompetence | schopnost buňky odpovědět na antigenní podnět | |
imunologie | vědní obor studující imunitní reakce | |
imunosuprese | stav, kdy je omezena schopnost organizmu reagovat na antigenní podnět tvorbou protilátek nebo buněčnou reakcí | |
imunosupresivum | látka tlumící imunitní reakci organizmu | |
IMV | IMV (intermittent mandatory ventilation) - střídavě řízená ventilace, typ ventilace umožňující pacientovi dýchat spontánní frekvencí i dechovým objemem bez aktivace ventilátoru (srov. ACV), který pouze dodá přídavné, předem nastavené množství vdechů. Pokud se to děje v synchronizaci s pacientem, jde o tzv. SIMV (synchronised intermitent mechanical ventilation) - synchronizovanou střídavou mechanickou ventilaci | |
in absentia | in absenciá | v nepřítomnosti, za nepřítomnosti |
in abstracto | in abstraktó | obecně, v obecném smyslu |
in bianco | in bianko | na prázdný list, nevyplněnou listinu |
in brevi | zakrátko | |
in concreto | in konkrétó | v daném, v určitém případě |
in continuo | in kontynuó | v souvislosti, nepřetržitě |
in contumatiam | in kontumáciam | v nepřítomnosti, kontumačně |
in corpore | in korpore | hromadně, společně, jako celek v plném počtu |
in favorem | in favórem | ve prospěch, k dobru |
in genere | všeobecně, povšechně, vůbec | |
in hoc casu | in hók kázú | v tom případě |
in medias res | in medyás rés | k jádru věci, přímo k věci |
in memoriam | na paměť, posmrtně | |
in natura | in nátúrá | v přirozené podobě, osobně, skutečně |
in publico | in publikó | veřejně, na veřejnosti |
in puncto | in punktó | v tom bodě, pokud se týče, ohledně |
in regula | vzhledem k pravidlu | |
in situ | in sitú | na původním místě, ve své poloze |
in spe | in spé | budoucí, příští, v budoucnosti |
in termino | in terminó | v určité době |
in toto | in tótó | vcelku, vůbec, celkem |
in vino verttas | in vínó véritás | ve víně (je) pravda |
in vitro | in vitró | mimo živé tělo, ve zkumavce |
in vivo | in vívó | v živém nebo na živém těle, zaživa |
in- | předpona mající význam 1. v-, na- 2. ne- | |
in-line | inlajn | sport kolečková brusle s botou s kolečky v jedné řadě |
inadekvátní | neodpovídající, nepřiměřený, nevhodný | |
inanice | vysílení, zhubnutí z nedostatku výživy | |
inaparentní | nezjevný, skrytý. I. průběh choroby, např. infekce. Srov. asymptomatický, latentní | |
inaugurace | slavnostní uvedení do funkce, v úřad, v hodnost; zahájení, otevření (budovy) | |
inbríding, inbreeding | inbrídyng | příbuzenské křížení, u lidí příbuzenské sňatky |
inbus, imbus | Šroub s dutou hlavicí s vnitřním šestihranem; klíč s vnějším šestihranem. Někdy se používá i jako nesklonné adjektivum (imbus/inbus šrouby, imbus/inbus klíčem). Údajně původně obchodní název Innensechskant (der Herstellerfirma) Bauer und Schaurig. | |
incentiva | motivace, popud, pohnutka | |
incentivní | pobízející, vzbuzující motivaci | |
incest | nečistota; krvesmilství | |
inch | inč | britsko-americká jednotka pro délku rovná 2,54 cm, palec |
incidence | nemocnost, demografický ukazatel počtu nových onemocnění k počtu obyvatel; mat. vzájemná poloha dvou geometrických útvarů majících společnou část | |
incidenční | související s incidencí; průvodní, doprovodný, incidentní | |
incident | nepříjemná událost, příhoda | |
incidentální | nahodilý; náhodný; nepodstatný | |
incidentní | incidenční | |
incipit | začátek textu, díla | |
incize, incise | naříznutí, protětí, chirurgické otevření | |
incizura | řez, mezera, zářez, rýha | |
income | inkam | příjem, důchod |
incorporated | inkorporejtyd | označení veřejné obchodní společnosti v USA, zkratka Inc. |
incoterms | inkoterms | dodací podmínky v zahraničním obchodě |
indagace | pátrání, vyšetřování | |
indebite | bez závazků | |
indeciso | indečízo | hud. nerozhodně, váhavě, neurčitě |
indemnita | 1. odškodnění; 2. beztrestnost poslance za jeho výroky v parlamentu, za způsob jeho hlasování; 3. parlamentem dodatečné schválení vládních úkonů nebo jednání vlády, které parlament předtím odmítl | |
inden | aromatický kondenzovaný uhlovodík; součást kamenouhelného dehtu | |
independentizmus, independentismus | hnutí nezávislosti, za nezávislost | |
indeterminizmus, indeterminismus- | názor odmítající všeobecnou, vždy platnou příčinnost | |
index | 1. seznam, soupis, rejstřík; 2. symbol užívaný k rozlišování objektů; 3. výkaz o studiu na vysokých školách; 4. hodnotový ukazatel | |
indexace | opatřování indexem | |
indicie | náznak, okolnost budící podezření; nepřímý důkaz | |
indiference | lhostejnost, vzájemné neovlivňování | |
indiferenční | bezrozdílná | |
indiferentní | neurčitý, neutrální, nezúčastněný, netečný, lhostejný | |
indigenní | domácí, původní | |
indigesce | porucha trávení | |
indignace | rozhořčení, nevole, pohoršení | |
indigo | tmavomodré barvivo z kořenů tropického keře indigovníku,vyráběné i synteticky | |
indikace | znak, znamení; určení, stanovení léčebného postupu; signalizace sledovaného stavu | |
indikativ | oznamovací způsob | |
indikativní | oznamovací | |
indikátor | ukazatel | |
indikce | 1. oznámení, ohlášení; 2. při starořímském datování číslo, které označuje pořadí roku v patnáctiletých cyklech | |
indikovaný | oznámený, udávaný; předepsaný | |
indiskrece | nezachování mlčenlivosti, netaktnost, vtíravost | |
indispozice, indisposice | dočasná, náhlá nezpůsobilost, nepříznivý tělesný nebo duševní stav | |
individualita | vyhraněná osobnost; osobitost, svéráznost | |
individualizmus, individualismus- | zdůrazňování jedince, jeho významu, zájmů | |
individuální | jednotlivý, zvláštní, osobitý | |
individuální integrace | probíhá u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami podle individuálního vzdělávacího programu buď v běžné třídě mateřské školy, základní školy či střední školy (i vyšší odborné školy) nebo probíhá ve třídě speciální školy určené pro žáky s jiným druhem nebo stupněm postižení | |
individuum | jedinec, jednotlivec; podezřelá, pochybná osoba | |
indoevropelstika | vědní obor zabývající se srovnáváním indoevropských jazyků | |
indolence | lhostejnost, nevšímavost, netečnost; malátnost | |
indologie | obor zabývající se jazyky, historií a kulturami indických národů | |
indoor | indór | domácí, vnitřní; sport halový, sálový |
indosament | písemný převod vlastnictví cenného papíru, rubopis | |
indosant | převodce rubopisu, původní vlastník cenného papíru | |
indosát | ten, na koho se cenný papír převádí, indosatář | |
indukce | úvod, uvedení; úsudek směřující od jednotlivého k obecnému; vektorová veličina charakterizující elektrické, magnetické nebo elektromagnetické jevy vzniklé vložením látky do těchto polí; součást procesu vedoucího k diferenciaci buněk a tkání | |
indukčnost | skalární veličina charakterizující schopnost indukovat při změně elektrického proudu elektromotorické napětí | |
induktance | reaktance ideální cívky | |
induktivní | přenášející; spojovací; silou působící; | |
induktor | ruční generátor s střídavého elektrického proudu | |
indulgencie | církevní odpustky | |
indurace | zatvrdnutí tkáně zmnožením vaziva | |
industrial | hudební styl využívající industriálně znějících nástrojů a zvuků | |
industrializace | zprůmyslnění tedy proces přeměny agrární země v průmyslovou | |
industrializace, industrialisace | zavádění, rozvoj průmyslu | |
industriální | průmyslový | |
industrie | píle, činnost, pracovitost; průmyslová výroba, průmysl; soubor kamenných a kostěných nástrojů a odpadků při jejich výrobě v jednotlivých pravěkých kulturách | |
ineditní | i. literatura -nelegální vydávání zakázané literatury nebo literatury zakázaných autorů,samizdat | |
ineditum | nevydaný, neuveřejněný spis | |
inefektní | neúčinný, bezvýsledný; léčebně nepůsobivý, neúspěšný | |
inerciální | soustava souřadnic, v níž platí zákon setrvačnosti | |
inercie | netečnost, nečinnost, nepohyblivost; fyz. setrvačnost | |
inertní | lhostejný, neaktivní, nečinný, netečný | |
inervace | zásobování nervovými vlákny | |
inervovat | spojovat nervovými vlákny; znervózňovat | |
infamace | zneuctění, zhanobení | |
infant | španělský nebo portugalský korunní princ | |
infanterie, infantérie | pěchota | |
infanticida | zabíjení dětí z obavy, že je nebude možné uživit | |
infantilizmus, infantilismus | zaostalost ve vývoji; přetrvávání psychických a tělesných dětských znaků v dospělosti | |
infantilní | nevyspělý, dětinský; zaostalý | |
infantofilie, nepiofilie | náklonnost či reaktivita (zpravidla erotická) vůči malým dětem (0 - 5 let), podskupina pedofilie (pojem pedofilie obvykle označuje náklonnost k prepubertálním a raně pubertálním dětem) | |
infarkt | ohraničené odumření tkáně po zamezení přívodu krve z uzavřené tepny (i. myokardu, plic, placenty, ledviny) | |
infaustní | nepříznivý, beznadějný (o průběhu nemoci) | |
infámie | pohana, potupa | |
infekce | nákaza | |
infekční | nakažlivý | |
infektor | Virus napadající soubory v počítači. Rozdělujeme ho na rychlý (fast), který napadá vše a chová se nápadně. Druhým typem je pomalý (slow), který se snaží být nenápadný, skrytý. | |
inference | usuzování, odvozování určitých výroků z jiných | |
inferiorita | podřadnost, podřízenost, méněcennost | |
infernální | ďábelský, pekelný | |
infertilita | neplodnost, jalovost, neúrodnost; opakované samovolné potraty u žen | |
infertilní | neplodný, neúrodný | |
infidelita | nevěra, nevěrnost | |
infikovat | přenášet nákazu, nakazit | |
infiltrace | prosakování, pronikání | |
infinitezimální | nekonečně malý | |
infinitiv | neurčitý slovesný tvar s dějovým významem | |
infinitizmus, infinitismus | názor o nekonečnosti světa, kosmu, času, prostoru | |
infinitní | neurčitý; nekonečný | |
inflace | proces znehodnocování peněz projevující se poklesem jejich kupní síly | |
inflagranti, in flagranti | (přistižený) při činu | |
inflamace | vzplanutí, zápal; zánět | |
inflexe | ohýbání, ohyb, obrat | |
influence | působení, vliv | |
influenza | chřipka | |
influx | inflax | vtok; příliv; ústí; záplava |
informace | zpráva, sdělení; vnesení tvaru, zformování | |
informatika | teorie informace; teorie vzniku, přenosu i zpracování informací | |
informativní | poučující, zběžně osvětlující | |
informatizace, informatisace | zavádění informačních technologií | |
informátor | kdo podává informace, zprávy; donašeč | |
informel | spontánně vznikající abstraktní malba | |
infra- | první část složených slov mající význam nízko, dole, pod | |
infrachromázie | citlivost fotografické citlivé vrstvy na infračervené záření | |
infračervený | týkající se neviditelné části elektromagnetického spektra s vlnovou délkou 760 -1000 nm | |
infrakce | naštípnutí, nalomení kosti | |
infralitorál | dno vodních ploch s dostatkem světla pro růst vyšších rostlin | |
infrastruktura | soubor odvětví zajištujících ekonomické a sociální systémové funkce | |
infrazvuk | zvuk s frekvencí pod 16 hertzů | |
infule | orientální nebo liturgická pokrývka hlavy, mitra | |
infuze, infúze, infuse | 1. nitrožilní vpravování tekutin do organizmu; 2. výroba sladu bez povařování rmutu; 3. vyluhování při teplotě klesající od teploty varu po obyčejnou teplotu | |
infuzum, infusum | vodný výtažek z léčivé byliny, nálev | |
Ing., Ing. | inženýr | |
ingerence | vliv, zasahování, vměšování | |
ingesce | 1. přijímání látek buňkou, příjem potravy; 2. přenos infekce požitím infikovaných potravin nebo vody | |
ingot | kov ztuhnutý v kokile | |
ingredience | přísada, součást, příměs | |
ingredient | služka směsi | |
ingres, ingress | přístup, vstup; právo vstupu | |
ingrese | krátkodobé proniknutí moře na pevninu | |
inguina | tříselná krajina, tříslo | |
inhabilita | nezpůsobilost soudce, když není záruka jeho nestrannosti | |
inhalace | vdechování | |
inhalátor | přístroj na vdechování rozprášených kapalin a plynů | |
inherence | vnitřní příslušnost, sounáležitost, neoddělitelnost | |
inherentní | obsažený, lpící, utkvělý v něčem, vnitřně spjatý | |
inhibice | překážka; útlum, zastavení, zadržování; zákaz | |
inhibitor | látka, přísada zpomalující nebo zcela zastavující reakci | |
iniciace | vyvolání, podnět; zasvěcení do tajemství, uvedení | |
inicializace | nastavení počátečních hodnot | |
iniciativa | popud k činnosti, podnět; podnikavost | |
iniciála | počáteční písmeno textu | |
iniciátor | původce, podněcovatel | |
injekce | vstřikování, vpravování, vhánění; látka k tomu určená | |
injektáž | vstřikování, vhánění zpevňovací směsi pod tlakem do nějaké hmoty, konstrukce ap., injektování | |
injektování | injektáž | |
injikace | vstřikování, vstřik | |
injikovat | vstřikovat, pronikat vstřikováním; vpravit roztok injekcí | |
ink-jet | inkdžet | inkoustová tiskárna |
Inka | absolutní vládce incké říše | |
inkantace | pověrečné zaříkávání, zažehnávání | |
inkapsulace | opouzdření, vytvoření tkáně pouzdra, zapouzdření | |
inkarcerace | uvěznění; uskřinutí | |
inkarnace | vtělení; v náboženství vtělení boha v člověka | |
inkaso | vybrání peněz, likvidace peněžní pohledávky; poplatek poplatky | |
inklinace | naklonění; sklon, náklonnost, záliba | |
inkluze, inkluse | uzávěr; vztah mezi tridami, množinami vyjadřovaný slovy je podmnožinou | |
inkluzive, inklusive, inclusive | inkluzíve | včetně, zahrnujíc v to, počítaje v to |
inkognito, incognito | inkognyto | neznámý, utajený, nazapřenou |
inkoherence | nedostatek souvislosti, roztříštěnost, rozklad, rozpad | |
inkolát | státní příslušnost, občanství | |
inkompatibilita | vzájemná neslučitelnost, nesnášenlivost | |
inkompetence | neoprávněnost, nepříslušnost, nepovolanost | |
inkongruence | neshoda, nesouhlas, vnitřní rozpor vznikající v člověku v okamžiku, kdy prožije pro něj něco významného, ale naprosto nepřijatelného | |
inkonsekvence | nedůslednost | |
inkontinence | neschopnost udržet moč nebo stolici | |
inkorporace | vtělení, včlenění | |
inkorporační | včleňující; i. taxa poplatek za přijetí | |
inkorporovaný | začleněný, zapsaný | |
inkrece | předávání výměšků (hormonů) žlázami s vnitřní sekrecí přímo do krevního oběhu | |
inkrement | přírůstek | |
inkrementace | zvýšení (čísla) | |
inkret | vnitřní sekret | |
inkriminace | obvinění, výtka | |
inkriminovaný | vztahující se k tomu, z čeho je někdo obviňován (výrok, čin) | |
inkrustace | povlak, nátěr, výzdoba předmětu jinobarevným materiálem, obložení; vysrážení látek z roztoků, potažení minerálním kamenem, tvorba kůry | |
inkubace | 1. období mezi prvním stykem s nákazou a prvními příznaky; 2. nevědomé dozrávání nápadu, myšlenky, řešení | |
inkubátor | přístroj k zajištění vhodných podmínek pro nedonošené dítě; líheň | |
inkulturace | zkulturňování; vnášení kultury, vzdělanosti, civilizačních norem | |
inkumbent | telekomunikační operátor, který měl v době regulovaného trhu monopolní postavení a dodnes působí na trhu | |
inkunábule | prvotisky, nejstarší tisky do roku 1500 | |
inkvizice, inkvisice | církevní instituce vyhledávající a soudící kacíře; přísné, fanatické zkoumání, vyšetřování | |
inlej, inlay | inlej | litá kovová výplň zubu |
inokulovat | naočkovávat | |
inokulum | kultura mikrobů (nebo tkáň) přenesená na živnou půdu; očkovací látka | |
inominální | nepojmenovaná, smlouva nevyskytující se jmenovitě v zákoně | |
inoperabilní | neoperovatelný, neschopný operace | |
inovace | obnovení, zdokonalení | |
inovativní | související s inovací, přinášející nové řešení | |
inovátoři, inovátor | usilují o zcela originální přístup k řešení problému, nejen o dílčí zlepšení jako to činí tzv. adaptéři či adaptátoři | |
input | 1. vstup, faktor výroby, množství výroby měřené výrobními (vstupními) náklady; 2. zadání, vstup dat, programu do výpočetního zařízení | |
inscenace | jevištní nebo televizní realizace dramatického textu | |
inscenovat | připravit inscenaci; zosnovat něco | |
insekt | hmyz | |
insekticid | chemický prostředek na ničení hmyzu | |
inseminace | umělé oplodnění hospodářských zvířat | |
insert | vložit, vsunout; náhrada, příloha | |
insider | insajdr | zasvěcenec; ten, kdo využívá důvěrné informace |
insight | insajt | vhled, nahlédnutí, proniknutí dovnitř, intuitivní pochopení |
insignie | odznaky hodnosti, moci | |
insinuace | bezdůvodné nařčení, pomluva, očerňování | |
insitní | neškolený, laický, neodborný; i. umění naivní umění | |
inskripce | zápis (např. do nějakého seznamu) | |
insolace | ozařování sluncem; množství přímého slunečního záření dopadající za jednotku času na jednotku plochy zemského povrchu | |
insolvence | platební neschopnost, insolventnost | |
insomnie | nespavost, agrypnie | |
inspekce | kontrola, dohled, dozor | |
inspektor | dozorce; policejní hodnost | |
inspektorát | dozorčí úřad, policejní úřad | |
inspicient | pomocník divadelního režiséra pověřený dohledem na průběh představení | |
inspirace | 1. podnět k tvoření, nápad, tvůrčí vnuknutí; 2. vdechování, vdechnutí | |
instabilita | nestálost, nevyrovnanost, psychomotorický neklid | |
instalace | zavedení, připojení, umístění technických zařízení, vybavení budovy ap.; rozmisťování předmětů pro výstavní účely; slavnostní uvedení do úřadu | |
instance | příslušný orgán, úřad; stupeň řízení | |
instantní | rychlorozpustný, připravený k okamžitému požívání, předvařený, práškový | |
instinkt | vrozený pud, vnuknutí; tušení | |
instituce | orgán, úřad; soubor právně upravených vztahů mezi lidmi | |
institucionalizmus, institucionalismus | ekonomický a sociologický směr, který základ vývoje společnosti spatřuje v institucích a institutech | |
institucionální | vztahující se k instituci, úřední | |
institut | ústav; soubor právních norem | |
instrukce | návod, poučení, předpis | |
instruktáž | krátkodobé školení; předvedení instrukce | |
instruktor | kdo předvádí instruktáž; cvičitel, učitel | |
instrument | nástroj, přístroj, prostředek | |
instrumentace | práce s přístroji, využití přístrojů; technika využití možností hudebních nástrojů při komponování skladby nebo při přepracovávání pro jiné nástrojové obsazení, orchestrace | |
instrumentál | při skloňování sedmý pád | |
instrumentářka | zdravotní sestra, která připravuje, podává lékařské nástroje a pečuje o ně | |
insuficience | nedostatečnost, selhání činnosti, slabost, neschopnost plnění | |
intaglio | intaljo], intaglie [intalje | ryté nebo řezané vyobrazení do nerostu nebo skla |
intaktní | nedotčený | |
intaktnost | nedotknutelnost, neporušenost, celistvost | |
intarzie,intarsie | dekorativní vykládání dřeva jiným dřevem nebo nějakým kontrastním materiálem | |
integrace | sjednocení, ucelení, splynutí, proces spojování ve vyšší celek; začlenění, zapojení; mat. výpočet integrálu | |
integrál | jeden ze základních pojmů matematické analýzy, zobecnění součtu | |
integrální | souhrnný, sjednocený, úplný, nedílný | |
integrita | neporušenost, nedotknutelnost, celistvost | |
integrovaný | spojený, sjednocený, jednotný, propojený, celkový; kumulující více funkcí | |
integrovat | 1. sjednocovat, spojovat, koordinovat, zapojit, začlenit; 2. počítat integrál funkce | |
intelekt | rozum, schopnost myšlení a racionálního poznání | |
intelektualizmus, intelektualismus | jednostranné zdůrazňování rozumového přístupu | |
intelektuál | vzdělanec | |
intelektuální | týkající se duševní činnosti člověka, rozumový | |
intelektuálština | afektované napodobování výrazů a postojů intelektuálů, bez zakladních aspektů vzdělání; “hraní” si na intelektuála | |
inteligence | 1. rozumová schopnost řešit nové nebo složité situace; 2. společenská vrstva lidí vykonávající kvalifikovanou duševní činnost | |
intence | záměr, zaměřenost na něco, úmysl; jaz. jev, že některé sloveso nevyžaduje vyjádření původce nebo cíle děje | |
intencionalita | zaměřenost vědomí na svět jako podmínka myšlení | |
intencionální | záměrný | |
intendent | dozorčí správní nebo umělecký orgán; zásobovací důstojník | |
intenze, intense | 1. lék. napětí, síla; 2. jaz. nasazení mluvidel při začátku artikulace; 3. obsah významu slova, výrazu | |
intenzita, intensita | mohutnost; síla, napětí; usilovnost | |
intenzivní, intenzívní, intensivní | mohutný, silný, výkonný, účinný | |
inter- | první část složených slov mající význam mezi, uvnitř, během, před | |
interakce | vzájemné působení dvou nebo více činitelů | |
interaktivní | umožňující vzájemnou komunikaci, tj. přímý vstup do činnosti stroje nebo programu | |
intercelulára | mezibuněčný prostor v pletivu rostlin | |
intercepce | zadržování,zachycování | |
interceptor | rušič vztlaku, usměrňovač proudění, spoiler | |
intercese | převzetí dluhu, zajištění závazku, zakročení | |
intercity | Vlaky vysoké vality, které spojují největší města a hospodářská centra a vyznačují se vysokým cestovním komfortem, krátkou cestovní dobou, nejvyšší možnou přesností a zvláštními službami. | |
interdependence | vzájemná závislost | |
interdialekt | nadnářečí | |
interdiciplinární | mezioborový | |
interdikt | trest římskokatolické církve, dočasný zákaz bohoslužebných úkonů | |
interdisciplinární | mezioborový | |
interes | zájem | |
interesantní | vzbuzující zájem, pozoruhodný, přitažlivý | |
interfáze | období mezi dvěma po sobě následujícími mitózami (dělení buněčného jádra) | |
interfázní jádro | buněčné jádro v interfázi (viz interfáze) | |
interfejs, interface | interfejs | rozhraní, propojení, styk; komunikační přechod,mezistyk; převodník (mezi dvěma číslicovými systémy) |
interference, | vzájemné ovlivňování, prolínání, střetání; křížení, skládání | |
interferometr | přístroj k měření fyzikálních veličin, délek ap. na základě interference záření | |
interferon | bílkovina vznikající v buňce po jejím styku s virem a chránící další buňky před virovou infekcí | |
interferovat | Vzájemně se prolínat, pronikat, křížit se (vlnění, geny a viry, schopnosti atd.) viz interference | |
interfluvium | krajina mezi dvěma řekami | |
interglaciál | období mezi dvěma chladnými obdobími (glaciály) v pleistocénu | |
intergranulára | styčná plocha mezi zrny | |
interhotel | ubytovací zařízení špičkové úrovně | |
interiér | vnitřní prostor, vnitřní zařízení architektonického prostoru | |
interimální | prozatímní, dočasný | |
interiorizace, interiorisace | zvnitřnění, přijetí zkušenosti do psychiky | |
interjekce | zvolání, výkřik; citoslovce | |
interkluze,interkluse | závorka | |
interkom, intercom | interkom | zkratka z intercommunication; systém k dorozumívání posádky, týmu, personálu |
interkontinentální | mezinárodní, v rámci více kontinentů | |
interkros | mládežnická kategorie lakrosu | |
interkurentní | dodatkový, přistupující k něčemu; přidružená nová nemoc k chorobě současně probíhající | |
interlingua, interlingva | umělý jazyk, reformovaná varianta jazyka interlingue | |
interlingue | mezinárodní umělý jazyk utvořený na základě internacionalizmů, původně pojmenovaný okcidentál | |
interlingvistika | obor zabývající se studiem a uplatněním internacionalizmů | |
interludium | mezihra; druh středověké divadelní hry; hudební vsuvka | |
intermediální | zprostředkující; tvořící mezičlánek, propojení | |
intermediární | přechodový, zprostředkující, jsoucí mezi dvěma jevy | |
intermediát | meziprodukt | |
intermedium | mezihra; obvykle žertovná krátká scénka hraná mezi dějstvími samostatné vážné hry; středověká divadelní fraška | |
intermezzo | intermeco | vložka, vsuvka, mezidobí; drobná hudební skladba, mezihra; příhoda nakrátko přerušující hlavní děj, vedlejší událost |
intermitentní | střídavý, přerušovaný, občasný, nespojitý, periodický, vracející se, přerývaný | |
intermodální | kombinovaný; lze přepravovat po železnici, silnici, říčními i pobřežním plavidly :-)) | |
intermodální doprava | nákladní doprava, při níž nákladní automobil, přívěs, návěs, snímatelná nástavba nebo kontejner použije silnice pro počáteční a/nebo koncový úsek cesty a jsou přepravovány, s tažným vozidlem nebo bez něho, ve zbývajícím úseku cesty po železnici, po vodní cestě nebo po moři | |
interna | vnitřní lékařství; interní oddělení nemocnice | |
internace | nucený pobyt na určeném, vykázaném místě | |
internacionalizmus, internacionalismus | 1. snaha o mezinárodní řešení globálních a regionálních problémů, pocit mezinárodní sounáležitosti; 2. slovo nebo výraz vyskytující se v několika jazycích a mající v nich stejný nebo podobný význam | |
internacionál | ve sportu dlouholetý reprezentant | |
internacionální | mezinárodní | |
internalizace, internalisace | zvnitřnění, osvojení, přijetí hodnoty, normy, myšlenky | |
internát | společné ubytování studentů, žáků | |
Internet | světová komunikační síť, propojení počítačů prostřednictvím telefonních linek | |
interní | vnitřní; domácí | |
internista | odborný lékař pro vnitřní nemoci | |
interoperabilita | schopnost systémů vzájemně si poskytovat služby a efektivně spoluprocavat; v dopravě: vícesystémová mezinárodní provozuschopnost (železnic, vozidel) | |
interpelace | dotaz poslance členům vlády se žádostí o vysvětlení věci | |
interpersonální | mezilidský | |
interpolace | vsuvka v textu; přibližný výpočet hodnot funkce v bodě ležícím uvnitř intervalu z hodnot funkce v krajních, příp. i některých vnitřních bodech intervalu | |
interponovat | vkládat, vložit, vsouvat; zprostředkovat | |
interpozice, interposice | postavení mezi dvěma částmi; lék. nenormální uložení nějakého orgánu mezi jiné | |
interpret | kdo podává výklad, tlumočí význam; překladatel; výkonný umělec | |
interpretace | výklad, objasnění, tlumočení, podání; způsob podání díla výkonným umělcem | |
interpunkce | členění textu interpunkčními znaménky; způsob spojování filmových záběrů | |
interpunkční | rozdělovací | |
interrupce | umělé ukončení těhotenství | |
intersexualita | nevyhraněné pohlaví, pohlavní obojetnost | |
intersticiální | vsunutý, vmezeřený; mezitkáňový | |
intersticium | vmezeřená tkáň, řídké pojivo tkání a orgánů, v němž probíhají cévy a nervy | |
intersubjektivita | co je společné mnoha nebo všem lidem | |
intertrigo | zánět kůže, opruzení | |
interval | časový úsek mezera, přestávka | |
intervence | 1. vměšování; 2. zprostředkování, zásah; 3. přímluva | |
interview | intervjú | rozhovor |
intervize | Intervize je způsobem sdílení případové práce, zkušeností, vzájemné podpory a reflexe mezi kolegy. | |
intestát | osoba, která zemřela bez závěti | |
intestinum | střevo | |
intifáda | povstání a rezistence palestinských Arabů na Izraelem okupovaných územích; intifáda (arabsky otřes nebo také probuzení, konečně pak i přímo povstání) | |
intimace, intimát | sdělení zúčastněné straně, vyššího orgánu nižšímu | |
intimidace | zastrašování, nátlak | |
intimita | soukromí, důvěrnost, útulnost, intimnost | |
intimní | důvěrný, soukromý; erotický, sexuální | |
intimsprej | kosmetický dezodorační přípravek | |
intimus | důvěrný přítel, blízký společník | |
intolerance | nesnášenlivost, netolerantnost, nerespektování | |
intonace | přesné nasazení a správné vyladění tónu; melodie řeči | |
intoxikace | otrava | |
intra- | první část složených slov mající význam uvnitř, dovnitř, do nitra, mezi, v průběhu | |
intrakomunitární | v rámci zemí EU | |
intramuskulární | mezisvalový | |
intranet | uzavřená (například podniková) počítačová síť na principu internetu. | |
intranzitivum, intransitivum | nepřechodné sloveso | |
intrapsychický | vnitřní, skrytě duševní | |
intrastat | INTRASTAT je systém sběru dat pro statistiku obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie, pokud při jeho přijetí nebo odeslání není povinnost předkládat celním orgánům celní prohlášení. Vykazují se v něm údaje o vnitrounijním obchodu. Systém Intrastat je povinný pro všechny členské státy Evropské unie, není však jednotný v oblasti sběru prvotních údajů (např. formy výkazu, organizační zabezpečení). Povinnost vykazovat data pro Intrastat se týká osob, které překročí asimilační práh při přijetí nebo odeslání zboží, o němž je třeba uvádět údaje do výkazů pro Intrastat a je dána Vyhláškou č. 200/2004 Sb. Údaje z výkazů pro Intrastat umožňují sestavit měsíční statistiky zahraničního obchodu České republiky. | |
intravenózní, intravenosní | nitrožilní | |
intravilán | zastavěná část území obce | |
intráda | 1. krátká fanfárová skladba k zahajování slavností; 2. úvodní část skladby; 3. slavnostní pochlebná řeč | |
intrika | postranní a nečestné jednání, úskok, lest, dějová zápletka | |
intrikán | kdo strojí intriky; v divadelní hře postava pleticháře nebo herec hrající takové role | |
intrinzitní | vnitřní; z jedince samého vyvěrající; vlastní vodivost u polovodičů | |
intro- | první část složených slov mající význam dovnitř, vnitřní, vstup, vstupní | |
introdukce | úvod, vstup | |
introgrese | vnesení genů jednoho druhu do genomu jiného mezidruhovým a následným zpětným křížením; periodicky se opakující spontánní pronikání genetického materiálu z jednoho druhu do druhého přes úplnou izolační bariéru | |
introjekce | vcítění, vkládání do vědomí, prožitek | |
introspekce | sebepozorování, zkoumání vlastních duševních stavů, pochodů | |
introvert | člověk uzavřený do sebe | |
introvertní | uzavřený, zaměřený na vlastní duševní svět | |
introverze, introverse | uzavřenost, zaměřenost do vlastního nitra | |
intruze, intruse | 1. nežádoucí vniknutí, vetření se; pronikání magmatu do zemské kůry; vnikání cizích útvarů do svaru při sváření; 2. podpovrchová tělesa vyvřelých hornin | |
intuice | tušení, vytušení, schopnost postihnout | |
intumescence | zduření, nadměrné rozrůstání | |
inuk | eskymácký lovec v Grónsku | |
inundace | záplava, zátopa | |
invalida | člověk neschopný práce, voják neschopný služby pro nepříznivý zdravotní stav | |
invalidita | nemocnost, slabost, neschopnost práce, vojenské služby; neplatnost | |
invar | slitina železa a niklu vyznačující se nízkou teplotní roztažností | |
invariance | neměnnost, stálost jevů nebo veličin vůči změnám | |
invariant | vztah nebo útvar neměnící se při určité transformaci nebo neměnný v různých variacích | |
invariantní | neproměnný, změně nepodléhající | |
invaze, invase | hromadný násilný vpád, vniknutí | |
invektiva | výpad, slovní nebo písemné napadení | |
invence | vtipný nápad, důvtip, vynalézavost, zejm. v umělecké tvorbě | |
inventarizace, inventarisace | kontrola účtů; vyhotovení inventáře | |
inventář | seznam, soupis | |
inventor | vynálezce | |
inventura | kontrola za účelem zjištění skutečného stavu | |
inverze, inverse | zvrat, obrat, přemístění, převrácení; teplotní i. stav atmosféry, při němž teplota vzduchu v určité vrstvě stoupá | |
investice | ekonomická aktivita spočívající v současném uložení finančních prostředků nebo koupi něčeho a očekávání budoucího zisku | |
investigativní | pátrající, vyšetřující, např. žurnalistika | |
investitura | udělení léna; ustanovení do úřadu (zejm. církevního) | |
investor | subjekt, který vkládá, obv. finanční prostředky, do nějaké aktivity | |
investovat | vložit, vkládat, obv. finanční prostředky, do nějaké aktivity | |
invokace | vzývání, vzletné oslovení; úvodní věta listiny; úvod eposu | |
involuce | omezování, zanikání; lék. atrofie tkání jako příznak stárnutí; mat. zobrazení rovnající se zobrazení inverznímu, které ale není identické | |
involvovat | zahrnout, zahrnovat, včlenit něco; vtáhnout, zatáhnout někoho (do větší akce, podniku ap.); být namočen | |
inzerát | krátké placené oznámení, reklama v tisku | |
inzula, insula | 1. ostrov; 2. mnohopatrový dům bez atria; 3. dům nebo uzavřený blok velkých obytných domů ohraničený ze všech stran ulicemi | |
inzulin, inzulín, insulin | hormon produkovaný slinivkou břišní regulující obsah cukru v krvi; jeho nedostatek způsobuje cukrovku | |
inzultace, insultace | urážka, potupa; ve sportu napadení rozhodčího | |
inženýr | 1. absolvent vysoké školy technického, ekonomického a zemědělského směru; zkratka ing., Ing.; 2. funkce technického vedoucího ve výrobních podnicích | |
inženýrink | inženýring, inženýrství; politika (v dílčích postupech) | |
ion | jon], iont [jont | elektricky nabitá částice nesoucí elementární náboj |
ionex | jonex | měnič iontů, iontoměnič |
ionizace, ionisace | jonyzace | vznik iontu, obvykle odtržením elektronu od neutrální částice |
ionizační, ionisační | jonyzační | související s ionizací |
ionizátor, ionisátor | jonyzátor | činitel, zařízení způsobující ionizaci |
ionizovat, ionisovat | jonyzovat | působit ionizaci |
ionizující, ionisující | jonyzující | způsobující ionizaci |
iono- | jono-], ionto- [jonto- | první část složených slov mající význam iont, iontový |
ionosféra | jonosféra | ionizovaná vrstva zemské atmosféry nad stratosférou |
iontoforéze,iontoforesa | jontoforéza | léčebná metoda, při které jsou např. do kloubů zaváděny ionty léků |
iontový | jontový | složený z iontů, např. i. nápoj |
ipitis | Dvouhlavý biceps | |
ipon | bod v džudu nebo v karate | |
IPPV | IPPV - angl. zkr. intermittent positive pressure ventilation, řízená ventilace přerušovaným tlakem | |
ipsace | pohlavní sebeukájení, masturbace, onanie | |
ipsilaterální, homolaterální | stejnostranný, týkající se stejné strany | |
IQ | inteligenční kvocient, zjednodušené číselné označení úrovně inteligence určité osoby | |
iracionalita | nerozumnost, nepochopitelnost rozumem, logikou | |
iracionalizmus, iracionalismus | názor o nedostatečnosti rozumového poznání | |
iradiace | 1. ozařování zejm. ultrafialovými paprsky; 2. zdánlivé zvětšení rozměrů osvětleného předmětu proti temnému pozadí a naopak; 3. vystřelování bolesti z postiženého místa do vzdálenějších oblastí | |
ireálný, | nereálný, neskutečný, neuskutečnitelný, vymyšlený | |
iredenta | šovinistické hnutí za připojení části jiného státu s vlastní národnostní menšinou | |
iregularita | nepravidelnost, protiprávnost, výjimka z pravidel | |
irelevance | nezávažnost, nedůležitost, zbytečnost | |
irelevantní | bezvýznamný, nepodstatný, vedlejší | |
irénický | hlásající mír, mírový | |
irénizmus, irénismus | úsilí o mír, klid, nenásilnost, smíření (zejm. církevní a konfesionální) | |
ireparabilní | nenapravitelný, trvale nenahraditelný. medic. | |
ireverzibilita, ireversibilita | nevratnost procesu nebo reakce; nezrušitelnost,neodvolatelnost, nenapravitelnost | |
ireverzlbilní, ireversibilní | nevratný, probíhající jen v jednom směru | |
irido- | první část složených slov mající význam iris, oční duhovka | |
irigace | zavlažování půdy, zavodňování;lék. závlaha, výplach | |
irigátor | nástroj k provádění výplachu dutých tělesných orgánů | |
irigo- | první část složených slov mající význam výplach, výplachový | |
iris | 1. oční duhovka; 2. kosatec | |
iritabilita | nedůtklivost; nadměrně zvýšená citlivost; dráždivost | |
iritace | dráždění, podráždění, rozčilení | |
iritovat | popuzovat, znervózňovat, rozčilovat, dráždit | |
irizovat, irisovat | třpytit se, hrát duhovými barvami; dávat něčemu duhové zabarvení | |
iron man, iron man | ajmmen | ““železný muž, sportovec, který během 24 hodin absolvuje 3,8 km plavání,180 km jízdy na kole a maratónský běh |
ironický | jízlivý, posměšný | |
ironie | úmyslné a průhledné vyjádření protikladem, výsměch | |
ironizovat, ironisovat | skrytě se vysmívat, zesměšňovat předstíráním nevědomosti | |
IRQ | interrupt request line, kanál požadavku přerušení, komunikační kanál na kterém posílá zařízení v počítači požadavek na přerušení procesoru | |
ischemický | týkající se místní nedokrevnosti tkáně a orgánu vedoucí k poškození až smrti | |
ischemie | místní nedokrevnost tkání nebo orgánů | |
ischialgie | bolesti v průběhu sedacího nervu,ischias | |
ischias | bolesti v průběhu sedacího nervu, ischialgie | |
ischurie | chorobné zadržování moči | |
ISIN | označení akcií na jménu | |
islamismus | směr islámského ideologického smýšlení v jeho politické rovině, tedy daných cílů se snaží dosáhnout formou politických kroků, které mají islámsky orientovaný podtext, ale nejsou striktní a jen náboženské | |
islám | muslimské monoteistické náboženství uznávající boha Alláha | |
isp | Internet Service Provider - poskytovatel internetového připojení | |
istesso | hud. totéž (tempo) | |
istmus, isthmus | pevninská šíje; lék. úzké spojení, ústí | |
italianistika | obor zabývající se jazykem, historií a kulturou italského národa | |
italika | písmo mírně skloněné doprava,kurzíva | |
italizmus, italismus, italianizmus, italianismus | jazykový prostředek přejatý do jiného jazyka z italštiny nebo podle italštiny v něm vytvořený | |
item | rovněž, dále, kromě toho | |
iterace | 1. opakování; početní metoda, krok přiblížení se k výsledku; vtíravé, pravidelně se opakující představy; lék. bezděčné, rytmicky opakované pohyby ve stejném sledu; 2. sled pozorování se společným rysem | |
itinerář | cestovní deník, náčrt, popis cesty, trati s jejími zvláštnostmi; pomůcka udávající vzdálenosti mezi jednotlivými místy dálkového spoje | |
iza-, ise- | první část složených slov mající význam stejný, shodný | |
izagon | rovnoúhelník | |
izakusta | izolinie intenzity zvuku | |
izalobara | izolinie tlakové tendence | |
izmus,-ismus | některý z uměleckých směrů, filozofických nebo společenských soustav | |
izo-, iso- | první část složených slov mající význam stejný, shodný | |
izoamplituda, isoamplituda | izolinie amplitudy určité veličiny | |
izobar, isobar | člen skupiny nuklidů se stejným nukleonovým a různým protonovým číslem | |
izobara, isobara | křivka závislosti objemu na teplotě při stálém tlaku; izolinie tlaku vzduchu | |
izobarický, isobarický | probíhající při stálém tlaku | |
izobata, isobatha | hloubková vrstevnice | |
izoblaba, isoblaba | izolinie poměrných škod při zemětřesení | |
izochasma, isochasma | izolinie výskytu polárních září za rok | |
izochora, isochora | křivka závislosti dvou stavových veličin při termodynamickém ději probíhajícím při stálém objemu | |
izochorický, isochorický | probíhající při stálém objemu | |
izochronie | časová shoda nějakého jevu, homochronie | |
izochronní, isochronní | stejně trvající, současný | |
izočára, isočára | čára na mapě nebo v grafu spojující místa stejných hodnot dané veličiny, izolinie, izokřivka | |
izodynama, isodynama | izolinie intenzity tíhového nebo magnetického pole Země | |
izoecho, isoecho | elektrický obvod meteorologického radaru | |
izogama, isogama | izolinie tíhového zrychlení | |
izoglosa, isoglosa | izolinie výskytu nějakého nářečního prvku | |
izogóna, isogona | izolinie směru větru | |
izohélie, isohelie | 1. fotografická technika; 2. izolinie délky slunečního svitu | |
izohyeta, isohyeta | izolinie úhrnů atmosférických srážek | |
izohypsa, isohypsa | izolinie nadmořských výšek, vrstevnice | |
izokefalie, isokefalie | umístění hlav do stejné výšky | |
izoklina, isoklina | izolinie matetických inklinací | |
izokosma, isokosma | izolinie intenzity kosmického záření | |
izokosta | přímka stejných celkových nákladů na produkci Vyjadřuje v grafu takové kombinace dvou výrobních faktorů, které lze maximálně využít při dané konstatní úrovni nákladů. | |
izokřivka, isokřivka | čára na mapě nebo v grafu spojující místa stejných hodnot dané veličiny, izočára, izolinie | |
izokvanta | křivka stejného produktu (množství) Vyjadřuje v grafu takové kombinace výrobních faktorů (vstupů), které vedou ke stejnému celkovému objemu produkce. | |
izolace, isolace | oddělení, odloučení, osamocení; zamezení pronikání; opatření proti pronikání | |
izolacionizmus, izolacionismus, isolacionismus | snaha o nevměšování a izolaci; úmyslný nezájem o dění v zahraničí | |
izolant, isolant | izolační hmota; nevodič, izolátor | |
izolát, isolát | osamocený jev, prvek, předmět | |
izolátor, isolátor | izolační hmota; izolant; nevodící část elektrického zařízení oddělující jeden vodič od druhého nebo vodič od země | |
izolepa, isolepa | lepicí páska | |
izolinie, isolinie | čára na mapě nebo v grafu spojující místa stejných hodnot dané veličiny; izočára, izokřivka | |
izolovaný, isolovaný | opatřený izolací; oddělený, osamocený | |
izomerie, isomerie | existence dvou i více izomerů | |
izomery, isomery | sloučeniny se stejným atomárním složením, ale rozdílnou chemickou strukturou a tím i různými fyzikálními a chemickými vlastnostmi | |
izometrie, isometrie | rovnoměrnost; vlastnost věcí o stejných rozměrech; totožnost veršů nebo části veršů na základě stejného počtu časových jednotek; mat. shodné zobrazení, shodnost | |
izomorfie, isomorfie | existence dvou i více sloučenin, které vytvářejí krystaly stejného typu a současně se v nich mohou vzájemně zastupovat, tvořit směsné krystaly | |
izonefa, isonefa | izolinie celkové oblačnosti | |
izopora, isopora | izolinie ročních změn některých složek magnetického pole Země | |
izoprén, isopren | 1. nenasycený uhlovodík, základní jednotka přírodního kaučuku; 2. materiál k výrobě speciálních oděvů | |
izoseista, isoseista | izolinie stejné intenzity zemětřesení | |
izostáze, isostase | hypotéza o rovnovážném rozložení hmot v zemské kůře | |
izosylabizmus, izosylabismus, isosylabismus | stejnoslabičnost | |
izoterma, isoterma | 1. křivka závislosti objemu na tlaku při stálé teplotě; 2. izolinie teploty vzduchu | |
izotermický, isotermický | probíhající při stálé teplotě | |
izotermie, isotermie | jev, kdy v určité vrstvě atmosféry se teplota s přibývající výškou nemění | |
izoton, isoton | člen skupiny nuklidů se stejným počtem neutronů a s různým protonovým číslem | |
izotopy, isotopy | nuklidy téhož chemického prvku se stejným počtem protonů, ale s různým počtem neutronů v atomovém jádru | |
izotropie, isotropie | jev, kdy nezávisí na směru, v němž se fyzikální vlastnosti látky měří | |
izotyple, isotypie | existence látek, které vytvářejí krystaly stejného typu, ale nemohou vytvářet směsné krystaly | |
Izrael, Israel | židovský stát vytvořený po 2. světové válce | |
jab | džeb | tvrdý přímý úder v boxu z bezprostřední blízkosti |
jachta | sportovní nebo rekreační plavidlo s kajutami, poháněné plachtami nebo motorové | |
jachtink, jachting | sportovní disciplína na oplachtěných lodích, plachtění | |
jackpot, jack pot | džekpot | hazardní karetní a sázková hra; zbytkový bank pro další hru; bank v pokeru |
jagdteriér | německý lovecký teriér | |
jaguár | kočkovitá šelma se žlutou, černě skvrnitou srstí | |
Jahve | viz Jehova | |
jak | tibetský horský tur | |
jakobinizmus, jakobinismus | stupňování teroru a jeho obracení i do vlastních řad | |
jaktace, iactacio | jaktáció | zmítání se nemocného na lůžku, prudký neklid |
jam session, jamsession | džem sešn | džezové muzicírování, nepřipravené provozování džezu pro vlastní zábavu |
jam | jam | 1. ovíjivá vytrvalá rostlina, jejíž hlízy lze konzumovat podobně jako brambory; 2. džem |
jamb | dvouslabičná sestupná stopa; jambický verš | |
jamboree | džemborí | slavnostní shromáždění; setkání politiků, sportovců, delegátů skautských organizací |
jamování | džemování | improvizace náhodného seskupení hudebníků |
jang | kladný, světlý, mužský princip v čínské filozofii | |
jantar | fosilní pryskyřice převážně z jehličnatých stromů | |
japan | 1. ruční papír; 2. jemná hedvábná tkanina; 3. druh jednoduchého rozkládacího zahradního skleníku | |
japanologie | obor zabývající se jazykem, historií a kulturou japonského národa | |
japík | mladý muž navenek úspěšný a bohatý, yuppie | |
japonerie, japonérie, žaponerie, žaponérie | výtvarné dílo japonského původu; exotická móda napodobení japonských motivů a uměleckých podnětů | |
japonizmus, japonismus, japanizmus,japanismus | 1. jazykový prostředek přejatý z japonštiny do jiného jazyka nebo v něm podle japonštiny vytvořený; 2. napodobení japonské umělecké techniky nebo uměleckých předmětů | |
jarmark | trh, původně výroční | |
jarovizace,jarovisace | první stadium fyziologického vývoje rostlin; umělý proces urychlující vývoj rostlin | |
jaspé, žespé | textilie z přízí spředených ze dvou různobarevných přástů | |
jaspis | polodrahokam, jemnozrnná odrůda křemene | |
jašmak | závoj, obv. černý, jímž si muslimské ženy zakrývají obličej | |
javachat | textove orientovany interaktivni chat; 1999 az 2004 pak nahrazen Chatboxem | |
javajka | spodem vedená divadelní loutka; vajang | |
javatismus | filosofie chatovani;navazuje na javatista | |
javatista | zatánce javatismu, chatar uznavajici javachat | |
Jawa | Motocykl Československé výroby. | |
jazz rock | džezrok | spojení obou hudebních stylů i forem |
jazz | džez | druh taneční hudby mající původ v lidové hudbě severoamerických černochů, zvýrazňující osobní přínos interpreta; taneční orchestr provozující tento druh hudby |
jáhen | duchovní, který přijal nižší svěcení, diákon | |
Jehova | [kauzativní tvar heb. slovesa ha·wah´ (stát se) v imperfektu - znamená “působí, že se stane”] Boží osobní jméno. (Iz 42:8, 54:5) V Bibli jsou sice používány také popisné tituly, například “Bůh”, “Svrchovaný Pán”, “Stvořitel”, “Otec”, “Všemohoucí” a “Nejvyšší”, ale osobnost a vlastnosti Boha - kým a čím on je - jsou plně shrnuty a vyjádřeny jedině tímto osobním jménem. (Ža 83:18) Správná výslovnost božského jména. “Jehova” je nejznámější česká výslovnost božského jména, i když většina znalců hebrejštiny dává přednost výslovnosti “Jahve”. Nejstarší hebrejské rukopisy uvádějí toto jméno v podobě čtyř souhlásek, tento tvar je obvykle označován jako tetragrammaton (z řeckých slov te·tra-, jež znamená “čtyři”, a gram´ma, “písmeno”). Tato čtyři písmena mohou být do češtiny transliterována jako JHVH (nebo JHWH). | |
jehovista | příslušník náboženské sekty Svědků Jehovových | |
jejunitida, jejunitis | zánět lačníku | |
jejunum | střední úsek tenkého střeva, lačník | |
jen, yen | jen | měnová jednotka Japonska |
jer | název dvou starobylých slovanských hlásek (tvrdý a měkký j.); název podobně psaných hlásek v azbuce (tvrdý a měkký znak) | |
jericho | zahradní popínavý keř s vonnými květy, zimolez kozí list | |
ješitnost | Je to vlastnost, převážně mužská, příliš vysoké mínění o svém vzhledu, schopnostech, atd. | |
jet | džet | letadlo s tryskovým pohonem |
jeté | žeté | v baletu skok z jedné nohy na druhou |
jetstreem | džetstrím | tryskové proudění |
jezuité, jesuité | řád řeholních kleriků, Tovaryšstvo Ježíšovo | |
jezule | jezulátko, Ježíšek | |
jidiš | spisovný jazyk židovských obyvatel Evropy | |
jiei-jutsu | džiej džucu | japonský způsob sebeobrany, jehož zakladatelem je Toshiro Matsumata |
jin | negativní, temný, ženský princip v čínské filozofii | |
jitterbug | džitrbag | americký společenský tanec, který se vyvinul ze swingu |
Jízlivý | používající v rozhovoru s jinou osobou slova a intonaci hlasu na hranici výsměchu,pohrdání a urážky. | |
jo-jo efekt, yo-yo efekt | kolísavost, značný výkyv ukazatelů, hodnot | |
job | džob | práce, zaměstnání, pracovní místo |
jobber | džobr | obchodník na burze, makléř; burzovní spekulant orientující se na nákup a prodej pouze některých cenných papírů; bezohledný kšeftař |
jogging | džoging | rekreační běh, běh pro zdraví, klusání; sportovní oblečení a obuv pro tuto činnost |
jogín | přívrženec jógy; asketický podivín | |
jogurt | kysaný výrobek z pasterizovaného zahuštěného mléka | |
johimbin, yohimbin | johimbin | alkaloid dříve užívaný při poruchách potence |
joint venture | džojnt venčr | forma společného podnikání s účastí tuzemského a zahraničního kapitálu |
joint | džojnt | cigareta z marihuany, kterou obvykle kouří několik lidí společně |
jojo | hračka s dvojitým kotoučem pohybujícím se po tenkém provázku obratným potrháváním pravidelně nahoru a dolů | |
jojoba | olej tropického stromu užívaný v kosmetice | |
jola | otevřený sportovní člun s plachtami | |
jolka | novoroční stromek a dětská slavnost u něj (v ruském prostředí) | |
jota, iota | v řecké abecedě znak pro hlásku i | |
jotace | polosamohláskové i, které tvoří s následující samohláskou dvojhlásku | |
joule | džaul | jednotka pro práci |
jourfixe | žúrfix | den pevně určený pro přijímání návštěv, jour |
jovi centrický | vztažený ke středu planety Jupiter | |
joyrobic | džojrobik | cvičení pro radost, zábavu |
joystick | džojstyk | řídicí páka; výp. tech. pákový ovladač |
jódlování | zpěv s rychlým střídáním hlasových poloh a s přeskakováním prsního rejstříku do fazetu | |
jóga | soubor tělesných a dechových cvičení; staroindická cesta osvobození od tělesnosti odříkáním a hlubokým rozjímáním | |
jubileum | výročí | |
jubiloso | jubilózo | hud. jásavě |
judaizmus, judaismus | židovské náboženství a kultura | |
judicium | soud, soudní výrok schopnost úsudku, úsudek | |
judikatura | rozhodovací činnost soudů; souhrn judikátů | |
judikát | soudní rozhodnutí, rozsudek a usnesení, nález,judikace | |
JUDr. | juris utriusque doctor, doktor práv | |
jüenyuan | juan | měnová jednotka Číny, renmimbi yuan této události |
jugendstill | júgendštyl | německý pojem pro secesi |
jugulum | přední krajina krční, hrdlo | |
juice | džus | |
juke, yucca | juka | cizokrajná dřevina; pokojová rostlina s bílým květenstvím |
jukebox, juke-box | džúkboks | hrací skříň, hudební hrací automat |
julep | džúlep | osvěžující alkoholický nápoj s ledem a přísadou máty peprné; lze ozdobit ovocem a šlehačkou |
jumbo | džambou | sloní, obrovský, velkokapacitní (např. letadlo, účet) |
jun. | junior | |
jungle style | džangl stajl | specifický způsob hry na dechové hudební nástroje charakteristický zejm. pro orchestr D. Ellingtona |
jungle | džangl | využití neobvyklých efektů jednotlivých hudebních nástrojů |
junior | mladší; sportovec, který věkem přísluší do mladší kategorie; zkratka jun. | |
junker | příslušník drobné pruské venkovské šlechty | |
junktim | spojeně, sloučeně, souvisle; druh vázaného obchodu | |
junktimace | vázaný prodej - nedovolená praktika, při níž prodávající podmiňuje koupi jednoho druhu zboží či poskytnutí jedné služby odebráním jiného zboží | |
junktura | spojení (např. kostí) | |
junonský | ztepilý, vznešený, hrdý | |
jura | střední útvar druhohor | |
jurisdikce | soudní pravomoc | |
jurisprudence | právní věda | |
jurta | přenosný stan kočovníků s dřevěnou kostrou a plstěným pláštěm | |
jury | žiri | porota |
just | schválně, navzdor, zrovna | |
justace | uvedení přístroje do správného stavu | |
justice | spravedlnost, právní řád; soudní orgány a úřady; jejich činnost, soudnictví, justicie | |
justiciář, justiciár | 1. 17-18 století úředník velkostatku, vybavený soudní pravomocí; 2. po soudních reformách 1783-86 úředník na svobodném statku | |
justicie | 1. soudnictví, justice; 2. šibenice | |
justifikace | ospravedlnění, uznání něčeho práva | |
justovat | nastavit, připravit | |
juta | lýková vlákna jutovníku zpracovávaná na pytlovinu, lana, provazy | |
juvenilie, juvenilia | umělecká, vědecká díla z mladých let autora, prvotiny | |
juvenilní | mladistvý, vyskytující se v mládí, vztahující se k mladému | |
juvenoid | hormon regulující dospívání | |
juventologie | věda o mládeži jako sociální a psychologické kategorii | |
juxtapozice | je postavení dvou rovin reality vedle sebe za účelem objektivního srovnání, posouzení a vyhodnocení | |
juxtapozitum | nevlastní složenina, spřežka (pantáta) | |
Jyxo | český fulltextový vyhledávač | |
K+M+B | tříkrálova zkratka latinského: Christus Mansionem Benedicat tedy “Kriste, žehnej tomuto domu” - často se to ale vnímá jako jména tří králů (Kašpar, Melichar a Baltazar) | |
K.O. | knokaut | |
ka | v staroegyptském náboženství životní síla | |
kabala | podání, tradice; starožidovský mystický výklad světa; tajná židovská nauka; vědomosti a výpočty známé jen zasvěcencům | |
kabaret | zábavný, obv. humoristický, hudební a taneční program; místnost, podnik, kde se takový program předvádí | |
kabaretiér | umělec vystupující v kabaretu | |
kabeláž | 1. souhrn činností spojených s vytyčením trasy kabelů,jejich uložením do země, ochranou a označením; 2. souhrn kabelů takto uložených | |
kabina | malá uzavřená místnost, prostor | |
kabinet | 1. pracovna; malý pokojík 2. místnost pro učební pomůcky, sbírky; 3. obv. umělecky zpracovaná skříň nebo skříňka s mnoha přihrádkami a zásuvkami pro úschovu dokumentů,šperků ap.; 4. vláda nebo část vlády, | |
kabinetní | vztahující se ke kabinetu; zákulisní, tajný | |
kabotáž | plavba podél pobřeží; námořní plavba mezi přístavy jednoho státu | |
kabriolet | otevřená automobilová karoserie se stahovací plátěnou nebo odnímatelnou střechou | |
kabuki | druh japonského tradičního divadla | |
kachexie | patologické zhubnutí a silná celková sešlost | |
kacíř | heretik; kdo popírá část nauky, např. některé dogma | |
kadáver | mrtvé tělo, mrtvola; uhynulé zvíře, zdechlina | |
kadence | vystupňování; 1. zakončení hudební myšlenky nebo celé skladby; virtuózní vsuvka v árii nebo koncertu; 2. melodický, intonační nebo rytmický spád; 3. závěr figury ve společenských tancích; 4. rychlost střelby | |
kadet | 1. vojenská hodnost v některých armádách; 2. žák vojenské školy pro důstojníky; 3. začátečník, nováček; 4. sport a) krasobruslařský skok b) žákovská věková kategorie | |
kaducita | odúmrť | |
Kafeterie | Bonusový program ve firmách, za splněné úkoly dostává zaměstnanec body, které může směňovat za různě oceněné benefity. Bezhotovostní odměňování. | |
kafilerie, kefilérie | veterinární asanační ústav | |
kafr | organická sloučenina ze skupiny terpenů | |
kaftan | dlouhý volný plášť orientálního původu | |
kajak | eskymácký člun z kůže; úzký dlouhý lehký sportovní člun poháněný dvojpádlem | |
kajman | druh krokodýla | |
kajuta | menší obytná místnost na lodi | |
kakadu | druh papoušků s velkým chocholem na hlavě a silným zobákem | |
kaki | tropický ovocný strom i jeho plod velikosti pomeranče žluté, červené nebo oranžové barvy, tomel, churma | |
kako- | první část složených slov mající význam špatný, chorobný | |
kakofonie | nelibozvučnost | |
kakofrezie, kakofrázie | špatná, nehezká výslovnost | |
kakolalie | sklon k přehnanému užívání vulgárních výrazů, koprolalie | |
kakos | hříšný, zlý (řecky) | |
kalafuna | přírodní pryskyřice z výronů jehličnatých stromů | |
kalamajka | český lidový kolový tanec | |
kalamář | nádoba na inkoust | |
kalambúr, calembour | kalambúr | slovní hříčka založená na zvukové podobnosti významově různých slov |
kalamita | neštěstí, pohroma | |
kalandr | stroj používaný na hlazení, žehlení, leštění | |
kalanetika, callanetics | kelenetyks | sportovní program, metodika, založená na mnohonásobném opakování určitých posilovacích cviků |
kalašnikov | typ samopalu | |
kalcemie | normální hladina vápníku v krvi | |
kalci- | první část složených slov mající význam vápno, vápník, vápenec, vápencový, vápenatý | |
kalciferol | vitamin D | |
kalcifikace | vápenatění | |
kalcióza, kalciosa | choroba rostlin z nedostatku železa způsobeného nadbytkem vápníku v půdě | |
kalcit | vápenec | |
kalcium | vápník | |
kaldera | trychtýřovitý jícen sopky | |
kaleidoskop | 1. optická hračka, v níž se barevné střípky přeskupují do různých geometrických obrazců; 2. pestrá směsice rychle se střídajících událostí, věcí | |
kalendář | soupis dní a měsíců v časovém postupu | |
kalendárium | soupis události v kalendářním postupu | |
kalendy | v římském kalendáři první den měsíce | |
kaletace | degradace kovu způsobena odlétáváním kapek vody či jiné látky z jeho povrchu. | |
kali- | 1. kalo-; 2. první část složených slov mající význam draselný | |
kalián | orientální vodní dýmka, nargilé | |
kalibr | 1. světlost, vnitřní průměr dutiny; vnitřní průměr hlavně nebo průměr střely, ráže; 2. přesné měřidlo | |
kalibrace | cejchování; určování a označování míry na měřidlech | |
kalif | v některých muslimských zemích titul panovníka, který byl současně hlavou všech muslimů, chalífa | |
kaligrafie | krasopis | |
kaligram | báseň psaná nebo upravená do obrazce, který naznačuje její obsah, ideogram, carmen figuratum | |
kaliko | řídká bavlněná tkanina | |
kalilogie | nauka o dokonalém přednesu | |
kalium | draslík | |
kalk | pojmenování vytvořené z domácího jazykového materiálu přesným napodobením cizí předlohy | |
kalkul | formalizovaná soustava, počet; úvaha, rozvaha, plán; počítání, výpočet | |
kalkulace | výpočet, propučet, hrubý odhad, stanovení ceny; úvaha, předpoklad, uvažování | |
kalkulačka | počítačka, počítací stroj, kapesní počítačka, kalkulátor | |
kalkulátor | počítačka, kalkulačka | |
kalkulovat | provádět kalkulaci; předvídat, počítat s něčím; zamýšlet, plánovat | |
kalkulóza, kalkulosa | tvorba kamenů v těle | |
kalm, kalma, | rovníková nebo subtropická tišina, pás území s malým prouděním vzduchu; bezvětří | |
kalmetizace, kalmetisace | očkování proti tuberkulóze | |
kalo-, kali- | první část složených slov mající význam krása, krásný | |
kalobiotika | umění krásně žít | |
kalofonie | libozvuk, souzvuk | |
kalokagathia | tělesná a duševní harmonie a dokonalost | |
kalokegathie, kalokegathiá | starořecký pojem harmonie tělesných a duševních hodnot | |
kalor- | první část složených slov mající význam teplo, horko, teplý, horký | |
kalorescence | pohlcení světla a jeho vyzáření ve formě tepelného záření | |
kalorický | energetický, dodávající energii | |
kalorie | starší jednotka pro energii | |
kalorimetr | tepelně izolovaná nádoba k měření tepla | |
kalorimetrie | obor zabývající se měřením tepla | |
kalota | kupola tvaru guloveho odseku alebo rotačného elipsoidu (arch); součást rektifikační kolony (chem); přístropní část tunelu; typ vysokotónového reproduktoru, resp. jeho membrána | |
kalotypie | první způsob zhotovení fotografických kopií z papírových negativů, talbotypie | |
kalpa | v hinduistické kosmologii vesmírný věk trvající 8 640 milionů let | |
kalumet | rovná indiánská dýmka | |
kalumetizace | očkování TBC- tuberkuloza | |
kalva | klenba lební | |
kalvárie | umělecké zobrazení ukřižování Ježíše Nazaretského;místo velkého utrpení; velké utrpení | |
kamae | bojový postoj v karate | |
kamarila | vlivná skupina osob ovlivňujících rozhodující osobnosti | |
kamaše | pružné přiléhavé kalhoty, obv. velmi teplé | |
kambela | mořská ryba se zploštělým tělem a s očima na jedné straně těla | |
kambium | dělivé pletivo stonků a kořenů, mízní pletivo, vytváří cévní svazky | |
kambrium | nejstarší útvar prvohor | |
kamej, kameje | drahý kámen s reliéfní řezbou, druh gemy | |
kamelot | pouliční prodavač novin | |
kameralistika | nejstarší způsob účetnictví | |
kamikadze, kamikaze | japonský sebevražedný letec za 2. světové války | |
kamion, kamión | velký nákladní automobil | |
kamkorder, camcorder, kamkodér, camcoder | zkratka z camera recorder, přenosná kamera se záznamovým zařízením na magnetický pásek | |
kampaň | bojové úsilí, tažení, propagační akce | |
kampanila | volně stojící zvonice tvaru věže | |
kampbelka, campbelka | kampbelka | druh nosného plemena kachen |
kampelička | český venkovský peněžní družstevní ústav | |
kampus, campus | kampus | vysokoškolské území (prostranství včetně budov), areál vysoké školy |
kamufláž | utajování, maskování | |
kanabis, canabis | kanabis | konopí |
kanalony | těstoviny tvaru čtverce o stranách asi 12 cm | |
kanasta | druh karetní hry | |
kanava | řídká bavlněná tkanina vhodná na výšivky | |
kanát | podzemní kanál pro rozvod vody z horských studní | |
kancer- | první část slov mající význam rakovina, rakovinový | |
kancerogeneze,kancerogenese- | vznik zhoubného bujení, karcinogeneze | |
kancerogenita | schopnost vyvolat rakovinu, karcinogenita | |
kancionál | zpěvník duchovních písní | |
kancléř | titul vysokého úředníka; představený významného úřadu, kanceláře; v některých státech předseda vlády | |
kancléřství | významný, nejvyšší úřad | |
kancóna | forma milostné písně nebo básně | |
kandahár | lyžařské lankové vázání | |
kandela | jednotka pro svítivost | |
kandelábr | stojan pouliční svítilny; ozdobný svícen | |
kandidatura | 1. ucházení se o funkci; 2. vědecká hodnost kandidáta věd, zkratka CSc. | |
kandidát | uchazeč o funkci, pracovní místo; k. věd vědecká hodnost, zkratka CSc. | |
kandidátka | seznam osob navržených na funkci | |
kandidóza, kandidosa | infekce vyvolaná kvasinkou žijící běžně v trávicím ústrojí a pochvě, moniliáza | |
kandovat | proslazovat, kandysovat | |
kandys | rafinovaný řepný cukr ve velkých krystalech | |
kandyt | tvrdý bonbon ze sacharózy a škrobového sirupu | |
kanelura | svislý žlábek na dříku sloupu nebo pilíře | |
kanibal | lidojed | |
kanibalizmus, kanibalismus | lidojedství, antropofagie | |
kanic | ryba | |
kanisterapie | rehabilitace pomocí psů | |
kankán | francouzský výstřední tanec s vysokým přednožováním | |
kaňon | hluboké údolí s příkrými až svislými svahy | |
kanon, kanón | druh děla s dlouhou hlavní | |
kanonáda | dělostřelecká palba | |
kanonický | odvozený, vztahující se ke kánonu, chovající se podle kánonu | |
kanonika | soubor pravidel platných v určité oblasti | |
kanonizace, kanonisace | svatořečení | |
kanonizovat, kanonisovat | svatořečit | |
kanonýr | dělostřelec; střelec | |
kanovník | kněz vykonávající slavnostní liturgické funkce v určitém kostele | |
kantabilita | zpěvnost, kantabilnost | |
kantáta | rozsáhlejší obv. oslavná hudební skladba; oslavná báseň | |
kantilace | zpívané čtení liturgického textu | |
kanton | 1. vyšší územně správní jednotka ve Švýcarsku; 2. čtyřúhelníkové pole v horním levém rohu vlajky nebo praporu | |
kantor | učitel | |
kantýna | jídelna | |
kanyla | jemná trubička zaváděná do těla | |
kanystr | plechová nebo plastová nádoba na skladování a přepravu kapalin | |
kaoliang | významná obilnina teplých oblastí, čirok, sorgo | |
kaolin, kaolín | hornina obsahující kaolinit, surovina pro keramický průmysl | |
kaolinit | jílový minerál v kaolinu, surovina pro keramický průmysl | |
kaon | elementární částice patřící mezi mezony | |
kap, cap | kap | 1. pláštěnka, přehoz; 2. mys |
kapacita | 1. schopnost něco pojmout, obsáhnout; výkonnost, schopnost něco vykonat; 2. nosnost, únosnost; 3. znamenitý odborník | |
kapacitance | reaktance ideálního kondenzátoru | |
kapacitor | kondenzátor | |
kaparovník | středozemní trnitý keř | |
kapary | nerozvitá poupata kaparovníku užívaná jako pochutina | |
kapciózní | úskočná, lstivá (otázka) - otázky záměrně formulované tak, aby vyslýchaný nepoznal jejich pravý smysl | |
kapela | hudební těleso (obv. zábavní, taneční, lidové, pochodové) | |
kaper | námořní lupič, pirát; loď provádějící za války zajímání nepřátelských nebo neutrálních lodí | |
kapilarita | vzlínavost | |
kapilára | 1. trubička s nepatrným vnitřním průměrem; 2. vlásečnice; 3. jemný průduch v půdě | |
kapitace | daň z hlavy, poplatek za jednu osobu | |
kapitalizmus, kapitalismus | společenský a ekonomický systém založený na maximálním využití zdrojů, soukromém vlastnictví a volném trhu | |
kapitál | 1. finanční nebo jiná aktiva, např. pracovní síla, hmotná aktiva; 2. vytlouci k. využít něčeho | |
kapitála | 1. písmeno velké abecedy ve výšce písmen malé abecedy, kapitálka; 2. hlavice sloupu nebo pilíře obv. plasticky zdobená, kapital | |
kapitální | hodně veliký, pořádný; znamenitý, výborný | |
kapitálový | vztahující se 1. ke kapitálu; 2. ke kapitále | |
kapitán | vojenská hodnost; velitel letadla, lodi; vůdce, velitel; ve sportu hráč pověřený zastupováním družstva | |
kapitola | oddíl knihy nebo spisu; část něčeho; příběh | |
kapitula | sbor kanovníků | |
kapitulace | přiznání porážky, podlehnutí; vzdání se | |
kapitulní | vztahující se ke kapitule; k. vikář duchovní, který zastupuje ordináře v období uprázdnění biskupského stolce | |
kapodastr | posuvný pražec připevňovaný na krk drnkacího strunného nástroje, např. Kytary | |
kapota | kryt motoru dopravních prostředků | |
kapotovaný | opatřený ochranným krytem | |
kappa | v řecké abecedě znak pro hlásku k | |
kapric | umíněnost, vrtoch | |
kapriciózní, kapriciosní | náladový, rozmarný, nevypočitatelný, vrtkavý | |
kapsle | 1. rozbuška; 2. pouzdro, schránka, tobolka | |
kapucín | 1. člen žebravého mnišského řádu; 2. káva s malým množstvím mléka, kapučíno | |
kapučíno, cappuccino | kapučíno | káva s malým množstvím mléka, kapucín |
kaput | rozbitý, zničený, zdeptaný | |
kar | ledovcový kotel | |
karabina | krátká vojenská puška | |
karafa | široká láhev se zúženým hrdlem a obv. se zabroušenou zátkou | |
karaka | středověká plachetní loď se třemi až čtyřmi stěžni, s vysokými ustupujícími nástavbami na zádi i přídi | |
karakul | perzián; kožešina mláděte karakulské ovce | |
karakurt | černý jedovatý pavouk z čeledi Latrodectes žijící v jižní Evropě a ve Středí Asii, snovačka jedovatá | |
karambol | srážka | |
karamel | pálený cukr | |
karamela | bonbon, cukrovinka z cukru, sirupu, mléka, popř. mletých ořechů | |
karanténa | dočasná izolace | |
karate | japonský způsob kontaktního boje | |
karavan | obytný automobil, obytný přívěs automobilu | |
karavana | skupina cestující společně pouští nebo řídce osídlenou oblastí; dlouhá řada lidí, zvířat, dopravních prostředků | |
karavanink, karavaning, caravanning | karavanyng | forma motorizmu; cestování karavanem |
karavela, caravela | karavela | dvou- nebo třístěžňová plachetnice; 2. francouzské proudové letadlo |
karát | stará jednotka pro hmotnost zlata, drahokamů a perel; měřítko ryzosti drahých kovů | |
karbamid | močovina | |
karbaník | náruživý hráč karet | |
karbid | sloučenina uhlíku s kovem nebo polokovem | |
karbon | 1. útvar mladších prvohor; 2. usazenina tuhých zbytků paliva a olejů na vnitřních stěnách součástí spalovacích motorů | |
karbonace | způsob zušlechťování textilií; umělé sycení např. piva oxidem uhličitým; konzervace dřeva opalováním | |
karbonádo | černá odrůda diamantu, která má průmyslové využití; karbonát | |
karbonát | uhličitan; černá odrůda diamantu; karbonádo | |
karbonizace, karbonisace | 1. druh fosilizace, uhelnatění, zuhelnatění; 2. zahřívání organických látek za nepřístupu vzduchu, zuhelňování, zuhelnění 3. způsob odstraňování celulózových vláken z vlny | |
karborundum | brusný materiál na bázi karbidu křemíku | |
karbovanec, karbovaněc | měnová jednotka Ukrajiny | |
karboxyl | jednovazná funkční skupina obsahující atom uhlíku, kyslíku a vodíku v organických kyselinách, karboxylová skupina | |
karbunkl | hnisavý zánět kůže a podkožní tkáně | |
karburátor | zařízení, ve kterém se vytváří zápalná směs pro benzinové motory | |
karcinofobie | chorobný strach z onemocnění rakovinou | |
karcinogen | látka, která vyvolává zhoubné rakovinné bujení, kancerogen | |
karcinogeneze, karcinogenese | vznik zhoubného bujení, kancerogeneze | |
karcinogenita | schopnost vyvolat rakovinu, kancerogenita | |
karcinom | zhoubný nádor, rakovina | |
karcinostatikum | látka zastavující růst a rozmnožování buněk, hlavně nádorových tkání cytostatikum | |
karcinóza, karcinosa | celkové zachvácení organizmu rakovinou | |
kardamom | zázvorovitá rostlina, koření | |
kardan | cardanův kloub, kloubový hřídel | |
kardiak | člověk trpící chronickou srdeční chorobou | |
kardialgie | bolest žaludku; bolest v krajině srdeční | |
kardiální | srdeční | |
kardie | česlo, vyústění jícnu do žaludku | |
kardie | druhá část složených slov mající význam srdce, srdeční | |
kardinál | hodnostář římskokatolické církve oprávněný volit papeže | |
kardinální | hlavní, podstatný, rozhodující | |
kardio-, kardi- | první část složených slov mající význam srdce, srdeční | |
kardiocentrum | zdravotnické zařízení pro výzkum a léčbu nemocí srdce | |
kardiologie | lékařský obor zabývající se chorobami srdce | |
kardiomyopatie | onemocnění srdeční svaloviny vedoucí k srdeční slabosti a poruše srdečních rytmů | |
kardioplegie | zastavení činnosti srdce, zástava srdce, srdeční mrtvice | |
kardiostimulátor | přístroj k srdeční stimulaci elektrickými impulzy | |
kardiovaskulární | týkající se srdce a cév | |
kardioverze | kardioverze - metoda, jíž se pomocí elektrického výboje upraví rytmus srdce, zejm. jeho nadměrně rychlá činnost (fibrilace či flutter síní apod.). Provádí se po přípravě pacienta, v krátké narkóze. Srov. defibrilace | |
karditida | zánět srdce | |
karé | 1. obdélníkový kanton na vlajce; 2. čtvercový útvar společenských figurálních tanců; 3. vepřová pečínka, vepřové maso ze hřbetu | |
karegenan | používá se do ovocnýcch pomazánek - zajišťuje stabilitu rosolotvorného preaprátu a pro možnost nejkratšího záhřevu | |
karence | 1. dočasné čekatelství, dočasné vyloučení z platnosti pojistky; 2. lhůta, po kterou sportovec nesmí startovat po ohlášení přestupu; 3. nedostatek některé živiny nebo látky vyvolávající chorobný stav | |
karfiol | karfiól květák | |
kargo, cargo | kargo | lodní náklad, zboží přepravované lodí; pojištění lodního nákladu; hromadná zásilka |
kari, karí, curry | kari | jemně mletá orientální směs různých druhů koření |
karibu | druh soba | |
kariéra | rychlý postup v zaměstnání; vzestupná úspěšná životní dráha; dosažený úspěch | |
kariérista | ctižádostivý člověk podřizující všechno vlastní kariéře | |
karies | zubní kaz; dlouhodobý zánět kosti, kostižer | |
karikatura | zkratkovitá kresba přehánějící nápadné znaky za účelem zesměšnění; obdobně zacílený literární výtvor; nepodařený výtvor | |
karikovat | přeháněním zesměšňovat | |
karimatka | tepelně izolační plastová podložka | |
karma | 1. plynový průtokový ohřívač vody; 2. Karma | |
karman, karmán | v indickém náboženství zákon řídící lidský osud, zejm. převtělování, karma | |
karmelitán | člen žebravého mnišského řádu | |
karmín | červenofialové barvivo | |
karnát | výtv. umění barva lidského těla | |
karner | kaple s kostnicí | |
karnet | celní doklad pro motorová vozidla; blok poukazů | |
karneval | lidová zábava, průvod, maškarní ples | |
karnifikace | nahrazení tkáně plic nově utvořeným vazivem masitého vzhledu | |
karnivor | masožravec | |
karnivorie | masožravost | |
karoserie, karosérie | svrchní, vnější část automobilu | |
karotáž | geofyzikální metoda určování geologického profilu vrtu | |
karoten, karotin | organické rostlinné barvivo, které organizmus živočicha dokáže přeměnit na vitamin A, prekurzor vitaminu A, provitamin A | |
karotenoid | přirozené organické barvivo podmiňující žluté, oranžové a červené zbarvení květů a plodů, lipochrom | |
karotida | krční tepna | |
karpální | zápěstní | |
karpo- | první část složených slov mající význam 1. plod, plodový; 2. Pohlavní | |
karpobiologie | nauka o semenech a plodech rostlin, karpologie | |
karpofagie | plodožravost | |
karpologie | nauka o semenech a plodech rostlin, karpologie | |
kartel | dohoda o sdružení nebo o spolupráci mezi samostatnými podniky | |
karter | spodní část skříně spalovacího motoru | |
karting | závod motokár | |
karto- | první část složených slov mající význam 1. plod, plodový; 2. pohlavní | |
kartodiagram | tematická mapa s diagramy statistických údajů | |
kartografie | věda zabývající se mapami | |
kartogram | tematická mapa zachycující barvou nebo rastrem kvantitu jevu | |
kartomantie, kartomancie | věštění, hádání z karet | |
karton | 1. lepenka, tvrdý papír, krabice z lepenky; 2. návrh nástěnné malby, mozaiky ap. na papíře ve skutečné velikosti provedený uhlem, tužkou nebo barvou | |
kartotéka | seznam, evidence | |
kartouza | klášter mnišského řádu kartuziánů; klášter | |
kartuš, kartuše | ozdobné orámování znaku, hesla, nápisu; takto orámovaná deska (obv. oválná) | |
kartuzián | příslušník přísného mnišského řádu kartuziánů | |
karunkula | hrbolek, měkký výrůstek | |
karusel | 1. jezdecká přehlídka; 2. šermířský turnaj; 3. stroj. svislý soustruh; 4. křižovatka ve tvaru kruhového objezdu | |
karyatida | plastika stojící postavy, obv. ženské, nesoucí kladí | |
karyo- | první část složených slov mající význam 1. plod, plodový; 2. pohlavní | |
karyolema | obal jádra buňky | |
karyologie | nauka o struktuře a funkci buněčného jádra | |
kasa | pokladna | |
kasace | 1. přezkoumání, případně zrušení soudního rozhodnutí; 2. zrušení listiny, zbavení úřadu nebo hodnosti; 3. druh příležitostné hudební skladby | |
kasava | maniok, tapioka; manioková mouka, chléb z maniokové mouky | |
kasino, casino | kasíno | místnost nebo budova pro provozování hazardních sázkových her |
kaskadér | 1. náhradník herce v nebezpečných scénách filmu; 2. artista předvádějící kaskády | |
kaskáda | 1. přirozený nebo umělý stupňovitý vodopád; 2. soustava vodohospodářských staveb na témže vodním toku; 3. spojení dvou i více strojů (přístrojů) nebo řada strojů (přístrojů) v sérii; 4. artistická produkce skoků, přemetů a pádů | |
kasko | 1. trup lodi, letadla; 2. zvláštní pojištění vlastního dopravního prostředku na rozdíl od pojištění nákladu | |
kasovní | vztahující se ke kase, peněžní, pokladní | |
kasta | indická přísně uzavřená společenská vrstva; relativně uzavřená skupina osob | |
kastel | 1. menší římská pevnost; 2. typ středověkého hradu; 3. nástavba na přídi a zádi plachetních lodí | |
kastelán | správce hradu nebo zámku, průvodce, klíčník | |
kastrace | vykleštění, chirurgické odstranění pohlavních žláz | |
kastrát | kleštěnec, eunuch | |
kastrum, castrum | kastrum | ohrazené místo, pevnost, tvrz, hrad |
kaširování | výroba dekorací a kulis polepováním papírem; falešné napodobování, předstírání neexistujícího | |
kaškaval | pařený balkánský sýr z ovčího i kravského mléka | |
kašmír | jemná vlna z kašmírské kozy; měkká jemná vlněná tkanina s bohatými pestrými vzory | |
kat | tropický vždyzelený keř nebo malý strom, jehož listy se žvýkají jako droga nebo používají jako čaj | |
kata- | první část složených slov mající význam skrze, směrem dolů, úplně dopředu nebo zpět | |
katabolizmus, katabolismus | fáze látkové přeměny charakterizovaná převahou rozkladu živin | |
katabolizmus, katabolismus | fáze látkové přeměny charakterizovaná převahou rozkladu živin | |
katafalk | vyvýšené pietní místo pro vystavení rakve | |
katageneze, katagenese | sestupný vývoj, procesy regresivního vývoje | |
katakana | japonské písmo | |
kataklyzma, kataklysma | katastrofa, pohroma, hrůzný zánik | |
katakomby | podzemní chodby; tajemné ponuré místnosti | |
katalektický | úplný | |
katalepsie | chorobná strnulost svalstva při hysterii nebo hypnóze | |
kataleptický | ztrnulý, ztuhlý | |
katalog | utříděný seznam; soupis | |
katalýza, katalysa | urychlení chemické reakce katalyzátory | |
katalyzátor | látka, která urychluje nebo umožňuje chemickou reakci, ale sama se reakcí nemění | |
katamaran | plavidlo se dvěma trupy nebo s postranními plováky | |
katamnéza | zjištění nebo zjišťování stavu a vývoje pacienta po léčbě v určitém časovém odstupu | |
katapult | 1. starověká metací zbraň; 2. zařízení na vymrštění pilota při havárii letadla | |
katar | 1. zánět sliznice; 2. příslušník náboženské sekty hlásající dobrovolnou chudobu, odmítající svátosti, ctění kříže a relikvií | |
katarakt | 1. peřej, slap, nízký stupňovitý vodopád; 2. zařízení k tlumení nežádoucích mechanických kmitů nebo rázů | |
katarakta | šedý zákal | |
katarální | přídavné jméno ke slovu katar - zánět sliznic | |
katarze, katarse, katharse | vnitřní duševní očista dosažená vnímáním uměleckého díla, abreakce | |
katastr | území obce; zakreslení a soupis pozemkového majetku; úplný úřední soupis | |
katastrofa | pohroma, neštěstí, zánik | |
katatonie | souhrn příznaků některých duševních poruch, např. schizofrenie; ztuhlost s neschopností se hýbat a hovořit | |
katatymie | zkreslení obsahu vědomí, názorů, úsudků vlivem emoce | |
katecheta | učitel náboženství | |
katecheze, ketechese | vyučování církevní nauky | |
katechizmus, katechismus | učebnice, stručný výklad církevní nauky, obv. formou otázek a odpovědí | |
katechumen | vyučovaný žadatel o křest | |
katedra | 1. biskupský trůn, stolec; 2. učitelský úřad papeže; 3. organizační útvar vysoké školy; 4. učitelský stůl; 5. symbol autority, úřednosti | |
katedrála | velký gotický chrám s věncem kaplí; hlavní chrám diecéze | |
kategorický | výslovný, rozhodný, bezvýhradný, nepřipouštějící jinou možnost | |
kategorie | skupina nebo třída jevů určitého třídicího hlediska; úroveň v hierarchické klasifikační stupnici; základní a nejobecnější pojem vědy | |
kategorizace, kategorisace | zařazování, roztřiďování do kategorií, kategorizování | |
katétr | cívka, hadička, tenká trubice zaváděná do dutého orgánu, cévkovač | |
katetrizace, katetrisace | cévkování | |
katexochén | především,vzorným způsobem, ve vlastním smyslu slova | |
katgut, ketgat, ketget, catgut | ketgat | vstřebatelný chirurgický šicí materiál zpodslizniční vrstvy ovčích nebo kozích střev |
kation, kationt | kladně nabitý ion | |
katleja, Cattleya | rod orchidejí - kvítky, které jsou zdrojem jemné vůně, s půvabným zvlněným okrajem vytváří iluzi mořské pěny | |
katoda | 1. záporná elektroda; 2. plochý předvýrobek ve tvaru desky získaný elektrolýzou a určený k přetavení | |
katolicizmus, katolicismus | učení a řád katolické církve | |
katolický | 1. obecný; 2. mající vztah ke katolicizmu | |
katr, gatr | 1. mřížové dveře, zábradlí; 2. velká rámová pila; 3. dřevařský stroj k výrobě řeziva | |
katuše, katuše | raketomet z 2. světové války | |
kauce | jistota, záruka, obv. v peněžní podobě | |
kaučuk | makromolekulová látka získaná z latexu kaučukovníku nebo polymerací vhodných monomerů | |
kaudální | ocasní; koncový | |
kaukliar,kaukliarka | Implantovaný elektronický systém, který přináší sluch tisícům těch, kteří jsou naprosto neslyšící a kterým by jiné pomůcky určené ke zlepšení sluchu nepomohly. | |
kauliflorie | schopnost rostliny vytvářet květy přímo na kmeni | |
kauloid | malá lodyha vyskytující se u nižších rostlin | |
kauri | měkké žlutohnědé dřevo | |
kaustický | žíravý, leptavý | |
kaustifikace | příprava alkalických hydroxidů působením hydroxidu vápenatého na roztoky uhličitanů alkalických kovů | |
kaustika | obalová plocha svazku světelných paprsků lomených čočkou nebo odrážených zrcadlem, kaustická plocha | |
kaustikum | leptací prostředek | |
kaustobiolit | hořlavé organogenní sedmenty | |
kautela | bezpečnostní opatření; preventivní opatření při právních jednáních, aby se v budoucnu nevyskytly spory, nebo vyskytnou-li se, aby byla pevná základna pro jejich řešení | |
kauter | přístroj k leptání, vypalování | |
kauterizace, kauterisace | vypalování, odstranění porušené tkáně kauterem | |
kauza, kausa, cause | kauza | případ, důvod, soudní proces, spor, pře |
kauzalita, kausalita | příčinnost, příčinná souvislost, podmíněnost | |
kauzativum, kausativum | přechodné sloveso účinné, kauzativní sloveso | |
kauzální, kausální | příčinný | |
kava | polynéský nealkoholický nápoj z kořenů a oddenků tropického druhu pepřovníku s povzbudivými účinky | |
kavalerie, kavalérie | jezdectvo, jízda, pozemní vojsko bojující na koni | |
kavalír | čestný, charakterní člověk; společník dámy | |
kavalkáda | slavnostní jezdecký průvod; řada jezdců, vozidel, lodí | |
kavatina, cavatina | kavatýna | v opeře a oratoriu lyrický sólový zpěv jednodušší než árie |
kavelec | pryčna, prosté lůžko | |
kaverna | dutina | |
kavernikolní | jeskynní | |
kaviár | 1. jikry zejm. jeseterovitých a lososovitých ryb konzervované solí; 2. vzor vlněné tkaniny se světlými body na tmavém podkladě | |
kavita | dutina, vyhloubenina | |
kavitace | tvoření dutin uvnitř proudící kapaliny uvolňováním pohlceného kyslíku nebo jiného plynu | |
kazak | 1. dlouhá blůza; 2. druh kavkazského koberce | |
kazein, kasein | mléčná bílkovina, sýrovina | |
kazematy, kasematy | podzemní chodby pevnosti, obv. skladiště nebo vězení | |
kazeta, kaseta | 1. ozdobná skřínka; 2. část stropu nebo stěny; 3. schránka s magnetickou páskou do magnetofonu nebo videopřehrávače | |
kazualita, kasualita | nahodilost | |
kazuistika, kasuistika | konkrétnost, detailnost, uvádění jednotlivých případů | |
kába, Keaba | svatyně islámu s posvátným kamenem v Mekce | |
kádí | islámský soudce | |
kádr | skupina osob tvořící základ celku; odborně i politicky zdatný pracovník | |
kánoe | indiánský člun; sportovní člun poháněný pádlem | |
kánon | 1. měřítko, pravidlo, soubor zásad; 2. ustanovení církevního práva, rozhodnutí církevního sněmu; 3. druh bohoslužebného zpěvu; 4. sled dvou i více hlasů opakujících tutéž melodii; 5. představa o ideálních proporcích | |
kápo | 1. vůdce, hlava; 2. dozorce z řad vězňů | |
káro | kostkový vzorek; látka s kostkovým vzorkem; karetní výraz pro červenou kosočtverečnou kartu | |
kávo- | první část složených slov mající význam káva, kávový | |
kázule, kasule, casula | kasula | součást liturgického oděvu, mešní roucho kněží, ornát |
kebab | skopové maso pečené na rožni | |
keč | malá dvojstěžňová plachetní jachta | |
kečup | ochucený rajčatový protlak | |
keep smiling | kíp smajling | vždy s úsměvem |
kefalometr, cefalometr | přístroj k měření lebky a menších rozměrů těla, kraniometr | |
kefír | alkoholicky zkvašené kysané kravské mléko | |
keirin | disciplína dráhové cyklistiky japonského původu, kdy závodník jede za vodičem několik okruhů, ale spurtuje bez vodiče | |
kejkle | kouzelnické, eskamotérské, komediantské triky, kousky, pohyby, eskamotáž; podvodné jednání, pletichy, intriky | |
keks | sušenka | |
kelim, kilim | hrubě tkaný perský koberec (gobelínovou technikou) | |
kelner | číšník | |
keloid | zvýšené bujení vaziva v jizvě | |
kelotomie | operace kýly | |
keltologie | obor zabývající se jazykem, historií a kulturou Keltů | |
kelvin | jednotka pro termodynamickou teplotu | |
kemalizmus | hist. hnutí založené v Turecku r.1919 za účelem politického a kulturního sblížení s Evropu | |
kemp, camp | kemp | tábor; táboření, tábořiště, kempink |
kempink, camping | kemping | táboření, tábořiště, kemp |
kempr | táborník; obytný automobil | |
ken-džitsu | japonské bojové umění, předchůdce kenda | |
kendo | tradiční japonský šerm; šerm bambusovými tyčemi | |
kenkarta | průkaz totožnosti za nacistické okupace | |
kenotaf | symbolický náhrobek zbudovaný pro zemřelého, jehož tělo je nezvěstné, nebo bylo pohřbeno jinde. | |
kenotat | symbolický hrob | |
kenozoikum | geologická éra zahrnující třetihory a čtvrtohory, neozoikum | |
kentaur, centaur | kentaur | bytost řecké mytologie (napůl člověk a napůl kůň) |
kentumový | patřící do základní skupiny indoevropských jazyků s charakteristickým vývojem tří linií velár odlišným od vývoje v jazycích satemových | |
kepr | druh vazby vytvářející na líci tkaniny šikmé řádky; tkanina s uvedenou vazbou, serž | |
keramika | výrobky z pálené jílovité hlíny; hliněné nádoby | |
keramzit | umělé pórovité keramické plnivo do lehkého betonu ve tvaru kuliček, hrudek | |
keratin | jednoduchá bílkovina nacházející se ve vlasech, pokožce, nehtech, kopytech, peří | |
keratitida | zánět oční rohovky | |
kerato- | první část složených slov mající význam 1. rohovka, rohovkový; 2. zrohovatělý, rohový, rohovinový | |
keratofág | živočich živící se rohovinou, vlasy a peřím | |
keratóza, keratosa | nadměrné rohovatění kůže | |
kerberos, cerber, cerberus | přísný strážce vchodu, hlídač | |
kerka | tetovani (slang.) | |
kerosin | letecký petrolej | |
kertak | kůň Převalského | |
keser | rybářská síť upevněná na tyči | |
keson | 1. ocelová nebo betonová konstrukce ve tvaru krabice s otevřeným dnem, udržující vzduch k práci pod vodní hladinou; potápěčský zvon; 2. kazeta se silným pohltivým účinkem k úpravě stropů akusticky náročných místností | |
kešu, kešú | ledvinovité oříšky, semena ledvinovníku | |
keťas | lichvář s potravinami | |
keto- | první část složených slov mající význam keton | |
keton | organická sloučenina s karbonylovou skupinou vázanou na dva uhlíky | |
ketonurie | vylučování ketonů močí, acetonurie | |
keyboard | kýbórd | klávesnice, klaviatura; klávesové nástroje |
keynesiánství | ekonomický směr založený britským ekonomem Johnem Maynardem Keynesem (výklad nestabilního, cyklického vývoje ekonomiky) | |
khaki | hnědožlutý nebo špinavě zelený; tupě vojenský | |
kibic | divák přihlížející hře a zasahující do ní | |
kibicování | dělání kibice | |
kibuc | typ kolektivního hospodaření a způsob života uzavřeného společenství lidí v Izraeli | |
kickbox | kikbox | box, při kterém se smí i kopat nohama do soupeře |
kifóza | hrb | |
kiking, kicking | kiking | pákové nebo kladkové zařízení u plachetnice |
kiks | triviální chyba při poměrně kvalitním výkonu, selhání | |
kilián | předepsaná sestava kroků při povinném tanci na ledě | |
kilo- | předpona ve významu tisícinásobku,10 na 3 | |
kilometráž | vyznačení délek dopravních cest v kilometrech | |
kilometrovník | ukazatel nebo seznam vzdáleností v kilometrech | |
kilt | skotská mužská zavinovací skládaná sukně s barevným kárem, ozdobnými třásněmi a velkým zavíracím špendlíkem, národní kroj; dámská sukně | |
kimčchi | (korejsky) kvašený salát, obvykle z čínského zelí n. ředkve, ochucený chilly paprikou, česnekem, pórkem, zázvorem, pastou z mořských produktů apod. | |
kimenokata | forma džuda, nácvik sebeobranných prvků | |
kimono | volný dlouhý japonský šat se širokými rukávy; střih oděvu vcelku pro tělo i rukávy | |
kina | měnová jednotka Papuy-Nové Guiney | |
kinematika | obor zabývající se popisem pohybu bez zkoumání jeho příčiny | |
kinematografie | zobrazování pohybu rychle za sebou jdoucími obrazy; filmové umění, filmová produkce | |
kineskop | televizní obrazovka | |
kinetický | pohybový | |
kinetika | 1. část dynamiky zabývající se určováním dráhy pohybujících se hmotných bodů a těles ze známých působících sil; 2. obor zabývající se rychlosti a mechanizmem chemických reakcí za rozličných podmínek | |
kinetizmus, kinetismus | umělecký směr vnášející do tradičních výrazových prostředků dominantní prvek pohybu | |
kineto- | první část složených slov mající význam pohyb, pohybující se | |
kinetofon | Edisonův přístroj vzniklý spojením kinetoskopu a fonografu | |
kinetografie | grafický záznam pohybu | |
kinetoskop | původní Edisonův kinematografický přístroj | |
kinetóza, kinetosa | nemoc z pohybu | |
kineze, kinese | neřízený pohyb organizmu vyvolaný specifickými podněty | |
kineziologie, kineslologie | nauka o mechanických zákonitostech pohybového ústrojí člověka | |
king síze | king sajz | královský formát, velikost, zvlášť velký rozměr, např. Cigaret |
kinin | biologicky vysoce účinná látka bílkovinné povahy v krevní plazmě ovlivňující rozšiřování cév, zvyšující propustnost kapilár | |
kino | 1. filmové představení, biograf; podívaná; 2. černá nebo červená klovatina z některých tropických dřevin užívaná v lékařství, parfumerii, koželužství | |
kinoautomat | filmové představení (s účastí moderátora), jehož průběh ovlivňují diváci volbou z nabízených variant příběhu; technické zařízení k realizaci takového představení | |
kinocílie | řasinka umožňující pohyb buňky nebo víření vody kolem ní | |
kinofilm | perforovaný filmový pás šířky 35 mm | |
kinogram | série snímků zachycující tentýž objekt v jednotlivých fázích, rozfázování pohybu | |
kinotéka | sbírka a půjčovna zejm. školních filmů | |
kinžál, kindžál | sečná a bodná zbraň s krátkou dvoubřitou čepelí | |
kiosk | zahradní besídka; prodejní stánek, kiosek | |
kip | měnová jednotka Laosu | |
kipu, qufpu | kipu | uzlové písmo z andské oblasti Jižní Ameriky |
kiretáž | viz kyretáž | |
kirne | nádoba na výrobu margarínové emulze | |
kirsch | kirš | třešňovice |
kismet | osud; vůle Alláhova | |
kit | souprava dílů letadel, lodí ap. z plastu určená pro modelářství | |
Kitáb-i-Aqdas | (arabsky “Nejsvětější kniha”) - ústřední kniha Bahá’í víry a Bahá’í Písma; mimo jiné obsahuje Bahá’í zákony a zásady; zjevena Bahá’u’lláhem v Akká | |
Kitáb-i-Íqán | (arabsky „Kniha jistoty“) – významem druhá nejdůležitější kniha Bahá’í zjevení; věnována vztahu Bahá’í a Bábí víry k předcházejícím světovým náboženstvím; zjevena Bahá’u’lláhem během 24 hodin v Bagdádu. | |
kiu | kjú | žákovský stupeň technické vyspělosti sportovce v džudu |
kivi | nelétající pták se silně zakrnělými křídly z Nového Zélandu | |
kiwi | ovocné bobule se zelenou dužninou bohaté na vitamin c | |
kladomanie | biol. nadměrně bohaté vývojové větvení | |
klak | skládací cylindr | |
klaka | organizovaný potlesk; lidé k tomu najatí; skupina lidí pomáhající prosadit jistý záměr | |
klakson | houkačka motorových vozidel | |
klamr | skoba | |
klan, clan | klan | rod, kmen; pevně semknuté společenství |
klandr | zábradlí; klacek, hůl | |
klaret, claret | klaret | bílé až narůžovělé víno z tmavých druhů hrozna |
klarifikace | objasnění; očištění; čiření; připomenutí a upozornění pacienta na jeho myšlenky, pocity, postoje a objasnění některých aspektů jeho chování | |
klarinet | jazýčkový dřevěný dechový hudební nástroj | |
klariska | příslušnice ženské větve řeholního řádu minoritů | |
klasa | 1. školní třída; 2. vynikající úrovně, skvělý, třída | |
klasicizmus, klasicismus | umělecký sloh 17. až 19. století rozvíjející ideály antiky | |
klasický | vytvořený klasikem; vynikající, formálně dokonalý | |
klasifikace | třídění, hodnocení, posuzování; známkování znalostí žáků ve škole | |
klasik | tvůrce děl trvalé hodnoty; všeobecně uznávaný umělec nebo vědec; antický spisovatel | |
klasika | 1. klasické dílo; klasická hudba; klasický ráz; 2. vrcholné období v umění a literatuře určitého národa | |
klast | úlomek, zrno | |
klastický | úlomkovitý | |
klastr, cluster | klastr | 1. shluk, hrozen, trs; 2. skupina více než dvou objektů vydělujících se ze statistického pozadí; 3. skupina několika současně znějících tónů s minimální intervalovou vzdáleností |
klatba | Klatba (v latině interdikt) je trestem pro zvlášť těžké hříšníky a souvisí s velkým exkomunikováním. Ve městě, kde odsouzenec žije jsou zakázány všechny církevní obřady a udělování jakýchkoli svátostí. Odsouzence v klatbě může ve dne kdokoli beztrestně zabít. Klatba platí od svítání do soumraku. Uvržení musí povolit Svatý otec. | |
klaudikace | kulhání; křečové bolesti v lýtkách | |
klaun, clown | klaun | komická figura cirkusového, varietního nebo kabaretního představení, šašek, kašpar |
klauniáda | komické, klaunské vystoupení; šaškárna | |
klaustrofilie | chorobná touha po malých prostorech | |
klaustrofobie | chorobný strach z pobytu v uzavřených prostorách | |
klauza | vodní nádrž na splavování dřeva, klauzura | |
klauzule, klausule | omezující podmínka výhrada, doložka; rytmické zakončení verše | |
klauzura, klausura | uzavření, odloučení; 1. místo volné nepřístupné (např. v klášteře); odloučení od světa, obv. povinné uzavření v klášteře; 2. vodní nádrž na splavování dřeva, klauza | |
klaviatura | klávesnice | |
klavichord | strunný klávesový hudební nástroj | |
klavifon | elektronický klávesový nástroj | |
klavikula | klíční kost | |
klavikulární | klíčkový; týkající se klíční kosti | |
kleisto- | první část složených slov mající význam klíček, plod, plodový | |
kleistogamie | krytosnubnost | |
klepsydra | vodní hodiny | |
kleptokrat | příslušník kleptokracie, tzn. vlády zlodějů a podvodníků | |
kleptomanie | chorobný sklon k drobným krádežím | |
klér | 1. roztok rafinovaného cukru ve vodě nebo v sirobech k sváření bílých cukrovin; 2.klérus | |
klerik | studující katolické bohoslovecké fakulty, bohoslovec; římskokatolický duchovní | |
klerika | sutana | |
klerikalizmus, klerikalismus | úsilí o vliv církve na politický život a veřejnou moc; takto orientovaný politický směr | |
klerofašizmus, klerofašismus | politické hnutí spojující klerikalizmus s metodami a prvky fašizmu | |
klerokracie | vláda kněží nebo církve | |
kleronomní | vrozený, zděděný | |
klérus, klér | duchovenstvo | |
klevela | konzerva z čerstvého dobře vyzrálého rozvařeného ovoce zahuštěného cukrem, klabera, klevera | |
klient | zákazník chráněnec | |
klientela | okruh zákazníků | |
klientelismus | neoficiální systém v politice založený na protekci a konexích | |
klif | pobřežní sráz, útes | |
klika | skupina lidí navzájem se podporujících v dosažení svých cílů; štěstí | |
klima | podnebí; poměry, situace, prostředí | |
klimakterium, klimaktérium | období vyhasínání pohlavního cyklu ženy, klimax, přechod | |
klimatický | týkající se podnebí; podnebný | |
klimatografie | část klimatologie zabývající se popisem podnebí určitého místa nebo oblasti | |
klimatologie | nauka o podnebí | |
klimax | 1. vyvrcholení, završení, nejvyšší stupeň, vrchol; 2. liter. řada výrazů zesilujících základní význam; 3. konečné stadium vývoje biocenózy; 4. klimakterium, období vyhasínání pohlavního cyklu ženy, přechod | |
klimetizace, klimetisace | úprava vzduchu v uzavřených prostorách | |
klimpr | piano | |
klinč, clinch | klinč | držení nebo sevření soupeře; zaklesnutí pažemi |
klinika | nemocnice při lékařské fakultě sloužící i výzkumným a vzdělávacím účelům | |
klino- | první část složených slov mající význam sklon, nakloněný | |
klinogonální | kosý, kosoúhlý | |
klinometr | sklonoměr | |
klínopis | Sumerské písmo, které se rylo do hliněných tabulek (ty se později vypálili, a tak získaly vysokou trvanlivost) rydlem s výrazným klínem. Z počátečních obrázků se později stali klínopisné znaky. | |
klip, clip | klip | 1. střih; krátký filmový záběr nebo zvuková nahrávka; 2. příkrý útes; malé ploché skalnaté pobřeží |
klipr, clipper | klipr | 1. kombinovaný zemědělský čisticí stroj k vytřídění příměsí a osiv obilovin, luštěnin, olejnin a travin; 2. štíhlá rychlá obv. třístěžňová plachetní loď k obchodním účelům; 3. druh letadla na dopravu přes moře |
klips | ozdobná stiskací náušnice nebo spona; připínadlo pera nebo tužky; klipsna | |
klipsna, klipsa | úchytka k upevnění nohy v pedálu jízdního kola; klips | |
klíring, clearing | klíring | bezhotovostní vyrovnání pohledávek a závazků, obv. mezi peněžními ústavy |
klistr, klister | lyžařský vosk | |
klišé | zautomatizovaný nebo otřelý slovní obrat; polygr. štoček | |
klišograf | polygr. zařízení na výrobu rytých štočků | |
klitoris, clitoris | klitoris | poštěváček |
klizura | soutěska | |
klk | výrůstek na sliznici | |
kloaka | kanál, stoka; společný vývod trávicí, vylučovací a pohlavní soustavy některých obratlovců; časopis nízké mravní i kulturní úrovně | |
klocování | napouštění textilií vodnými roztoky barviva s přísadami | |
klon | potomstvo vzniklé nepohlavní cestou z jednoho jedince | |
klondajk, klondike | klondajk | zlatokopecké působiště, možnost rychlého zbohatnutí |
klonický | škubavý, trhavý | |
klonování | 1. rozmnožování nepohlavní cestou z jednoho jedince; 2. genetické zásahy (nikoli pohlavní) k získání jedince s alespoň jednou požadovanou vlastností, která je původnímu organizmu cizí | |
klošár | tulák | |
klozet, kloset | splachovací záchod | |
klub, club | klab | spolek sdružení lidí se společným zájmem; společenská místnost; noční podnik, bar |
klystron | elektronka pracující ve frekvenčním pásmu 0,5-50 GHz | |
klystýr | střevní nálev, výplach střev, | |
klyzma, klysma | klystýr | |
kment | jemné lněné plátno | |
knajpa | hospoda, krčma | |
knejpování | přírodní vodoléčebná metoda podmíněná správnou životosprávou | |
kneset, knesset | izraelský parlament | |
knif | obratný hmat, úskok, lstivé jednání, manévr, trik | |
knock-down | knokdaun | |
knokaut, knockout | knokaut | boxerský úder, po kterém zápasník není schopen pokračovat v boji; drtivý úder, ničivá činnost, porážka, zkratka k.o. |
knokautovat | udeřit knokautem, srazit k zemi; bleskově porazit | |
knokdaun, knock-down | nokdaun | sražení soupeře k zemi v boxu |
kňour | divoké prase | |
know-how | nouhau | znalost, informovanost; souhrn poznatků, receptů, výrobních a obchodních znalostí a postupů získaných dlouholetou zkušeností, hospodářský nehmotný statek |
knuta | karabáč, krátký bič; krutovláda | |
ko- | předpona mající význam s, spolu | |
koacervace | tvorba koacervátů | |
koacervát | kapičkovitý útvar samovolně vznikající ve vodném roztoku makromolekulárních látek | |
koacerváty | (teorie vzniku života na zemi) - org. sloučeniny, které měli základní projevy života,ale nebyly to ani buňky, ani bakterie(spíš nějaký mezistupeň) a z nich se postupně vyvíjel další život | |
koagulace | shlukování, srážení pevné látky z koloidního roztoku | |
koagulancium | látka zvyšující krevní srážlivost | |
koagulant | srážedlo | |
koagulát | útvar vzniklý koagulací, sraženina | |
koagulum | koloidní sraženina; krevní sraženina | |
koakvizice, koakvisice | společně nabytý majetek | |
koala | stromový vačnatec | |
koalescence | splývání disperzních částic ve větší celky, zánik aerosolu | |
koalice | seskupení; sdružení dvou nebo více subjektů, např. politických stran, států; skupina osob sdružená pro dosažení určitého cíle | |
koarktace | zúžení | |
koaxiální | souosý | |
kobler, cobbler | kobler | míchaný chlazený nápoj ze sirupu a moštu s menší přísadou alkoholu a zdobený ovocem; sklenka pro míchané nápoje |
kobza | Drnkací hudební nástroj (dnes už normálně nepoužívaný) podobný citeře s velkým oválným tělem. Jeho domovinou byly slovanské oblasti - Rusko, Srbsko i u nás se používala a to zejména v lidovém prostředí. | |
kočičí zlato | pyrit, složení: disulfid železa, FeS2 někdy nazývané i kočičí zlato | |
kodein | alkaloid obsažený v opiu, lék nebo součást léku | |
kodér | zařízení ke kódování dat | |
kodex, codex | kodex | sbírka rukopisů a dokumentů, zákoník |
kodicil | dodatek k závěti, dovětek | |
kodifikace | uzákonění | |
kodikologie | obor zabývající se studiem rukopisů neúřední povahy | |
koedukace | společná školní výuka chlapců a děvčat | |
koeficient | součinitel; neproměnná veličina, obv. konstanta úměrnosti; index, bezrozměrný statistický výraz | |
koenzym | organická látka nebílkovinné povahy nezbytná k účinku některých enzymů | |
koercitivní | donucovací, nátlakový; stlačující, zabraňující | |
koexistence | společný výskyt, trvání; existence vedle sebe, soužití | |
kofein | alkaloid nacházející se v rostlinách, zejm. v semenech kávovníku, koly a v listech čajovníku | |
kofóza, kofosa | úplná hluchota | |
kofunkce | funkce doplňkového úhlu (kosinus, kotangens) | |
koga | obchodní a válečná, obv. dvou nebo třístěžňová těžká plachetní loď s nástavbami na přední i zadní části | |
kogenerace | kogenerační jednotka: zařízení, které slouží k vytápění a zároveň vyrábí elektřinu. | |
kogentní | nařizující, donucující, přikazující; přesvědčivý, pádný | |
kognace | z právního hlediska pokrevní příbuznost | |
kognece | právo pokrevní příbuzenství; příbuznost | |
kognice | poznávání, poznávací schopnost | |
kognitivní | poznávací, sdělný | |
kohabitace | (med.) soulož, koitus | |
koherence | souvislost, spojitost | |
koherentní | souvislý, spojitý, soudržný; související | |
koheze, kohese | soudržnost | |
kohorta, | vojenský oddíl; družina, houf | |
koincidence | souhlasnost, shoda, splývání; současný výskyt, časový souběh | |
koiné | nadnářeční útvar staré řečtiny ; obecná podoba jazyka | |
koitální | týkající se koitu, pohlavního styku, soulože | |
koitus, coitus | koitus | soulož, pohlavní styk, kopulace |
kojot, koyot | kojot | stepní šelma |
koka | tropický keř, jehož listy obsahují kokain; droga vyrobená z listů tohoto keře | |
kokain | alkaloid obsažený v listech koky, koks | |
kokainizmus, kokainismus | drogová závislost na kokainu | |
kokakola, koka-kola, coca-cola | koka kola | osvěžující nealkoholický nápoj, kola, coke |
kokarda | štítek, stužka nebo růžice ze stužek v národních nebo státních barvách nošená jako ozdoba nebo odznak; zahradní květina | |
kokcidióza, kokcidiosa | parazitární onemocnění lidí nebo zvířat vyvolané prvoky | |
kokcygodynie | bolesti v okolí kostrče | |
koketa | žena nápadně se snažící získat pozornost a zájem mužů | |
koketerie, koketérie | ženská vyzývavost, snaha upoutat pozornost; nezodpovědné zahrávání si s něčím | |
koketní | vyzývavý, vábný, svůdný | |
kokila | litinová odlévací forma | |
kokon | obal vajíček některých bezobratlých; zámotek larev hmyzu | |
kokos | kokosový ořech, plod kokosové palmy | |
kokpit, cockpit | kokpit | pilotní kabina; místo pro posádku v zadní části člunu |
kokr | kokršpaněl | |
kokršpaněl, cocker-spaniel | kokršpaněl | lovecký pes ze skupiny slídičů, kokr |
koks | 1. palivo, tuhý zbytek vysokoteplotní karbonizace uhlí i dalších látek 2. kokain | |
koktejl, koktajl, cocktail | koktejl | chlazený alkoholický i nealkoholický míchaný nápoj; míchaný předkrm; společenská schůzka s lehkým občerstvením, obv. v pozdní odpoledne |
kokus, kok | bakterie kulovitého tvaru | |
kola | 1. kolovník, tropický strom pěstovaný pro semena (kolové oříšky); 2. osvěžující nealkoholický nápoj, kokakola | |
kolaborace | spolupráce; nečestná spolupráce, např. s nepřítelem | |
kolaborant | spolupracovník; za druhé světové války se tak označovali lidé, kteří spolupracovali s Němci | |
kolace, kolecionace | porovnávání dvou stejných textů; započítání darů od zůstavitele do dědického podílu obdarovaného | |
kolagen | jednoduchá bílkovina obsažená v kůži, šlachách, ve vazivu | |
kolamin | druh olejovité organické látky, derivát etylalkoholu | |
kolaps | zhroucení, selhání orgánu, organizmu, systému | |
kolapsar | zhroucená hvězda s velkou hustotou a silnou gravitací, z níž nemůže uniknout ani světlo, černá díra | |
kolaterála | vedlejší větvení např. cévy, nervu; vedlejší větev příbuzenství koletura, farnost | |
kolaudace | schválení; ověření výchozích podmínek při dokončení | |
koláž | technika vlepování různých materiálů do plochy obrazu; výtvarné dílo touto technikou vytvořené | |
kolchicin | alkaloid obsažený v ocúnu | |
kolchoz | kolektivní hospodářství, hospodaření | |
kolega | spolupracovník | |
kolegialita | vzájemná soudržnost mezi spolupracovníky, kolegiálnost | |
kolegium | 1. v antickém Římě sdružení osob společných zájmů; 2. stálý poradní orgán, např. ministra, děkana | |
kolej | 1. zařízení sloužící k ubytování, popř. i stravování studentů vysokých škol; vyšší škola s internátem (ve Velké Británii, USA); 2. jízdní cesta kolejových vozidel | |
kolekce | sbírka, soubor, souprava | |
kolektiv | 1. společenství; organizovaná, obvykle malá skupina osob; 2. druh optické čočky | |
kolektivizece, kolektivisace | přeměna soukromého hospodaření v kolektivní | |
kolektivizmus, kolektivismus | podřizování osobních zájmů kolektivu, přeceňování významu kolektivu | |
kolektivní smlouva | smlouva mezi odbory zaměstnanců a zaměstnavateli v oblasti pracovního práva, kterou se upravují mzdové podmínky a ostatní pracovněprávní nároky v rámci daném pracovněprávními předpisy | |
kolektivum | kolektiv; jaz. podstatné jméno hromadné | |
kolektomie | chirurgické odstranění části tlustého střeva | |
kolektor | 1. výběrčí; 2. sběrací zařízení, sběrač, lapač; zařízení k zachycení a přeměně jedné formy energie na jiné formy energie; podzemní stavba tunelového charakteru; 3. přísada zvyšující vytavitelnost rmutu | |
kolenchym | rostlinné zpevňovací pletivo | |
koleoptéra | rychlý letoun s možností kolmého startu a přistání; místo křídel má kolem trupu prstencovou nosnou plochu | |
koleopterologie | nauka o broucích | |
koleoptóza, koleoptosa | vyhřeznutí pochvy | |
koleus, coleus | koleus | africká kopřiva, pokojová rostlina s pestrými listy |
koliba | sezonní dřevěné obydlí pro pastevce v horách | |
kolidovat | křížit se, střetat se; překážet si; časově spadat vjedno | |
kolie, collie | kóli | skotský ovčácký pes |
kolier, golié | goljé | náhrdeník |
koliformní bakterie | bakterie z čeledi Enterobacteriaceae - zkvašují laktózu na plyny, kyseliny a aldehydy - vyskytují se ve výkalech | |
koligace | zpětná reakce u homolytických (radikálových) reakcí | |
koligativní | vyznačující se vlastnostmi, charakteristickými pro větší počet jednotek - jedinců | |
kolika | prudké křečovité bolesti, záchvat; silná, vlnovitá, většinou svíravá bolest, která má svá maxima a poklesy v průběhu minut; křečovitá bolest postihující hladké svalstvo, např. střev, žlučníku nebo močového traktu | |
kolikvace | zkapalnění, rozbřednutí, rozplynutí, odumření | |
kolimátor | optická spojná soustava vytvářející rovnoběžné světelné svazky | |
kolineace | druh geometrického zobrazování | |
kolins, collins | kolins | míchaný nápoj z džinu, citronové šťávy a cukru |
kolitida | zánět tlustého střeva | |
kolize, kolise | srážka, rozpor, nesrovnalost, střetnutí | |
kolizní, kolisní | vztahující se ke kolizi; právo určující | |
kolmatace | naplavování; zmenšování propustnosti zemin | |
kolofón | u m. /g/ lit. - záver stredovekej knihy s údajmi o autorovi, tematike diela, miesta a dátume vydanie, vydavateľovi a pod.; tiráž | |
koloid | látka rozptýlená ve formě částic ve druhé látce, která je v nadbytku | |
kolokace | dvojice nebo více slov, obv. spojovaných samostatných lexikálních jednotek | |
kolokázie, kolokasie | tropická bylina pěstovaná pro jedlé hlízy s velkým obsahem škrobu | |
kolokvializmus, kolokvialismus | hovorový výraz | |
kolokviální rozhovor | vědecká rozprava, komplexní pohovor | |
kolokvium | rozmluva, rozhovor; shromáždění odborníků, vědecká rozprava | |
kolon, colon | kolon | úsek tlustého střeva, tračník |
kolona | 1. dlouhá řada; útvar; sloupec; 2. organizovaná skupina lidí s určitým úkolem; 3. destilační zařízení | |
kolonáda | sloupořadí; otevřená chodba se sloupořadím | |
kolonel | 1. plukovník; 2. písmo o velikosti 7 bodů | |
kolonializmus, kolonialismus | systém a politika vykořisťování, zisky a výnosy na úkor druhých | |
koloniál | obchod se smíšeným zbožím | |
kolonie | 1. skupina jedinců nebo soubor jednotlivostí tvořící určitý celek odlišný od svého okolí; 2. hospodářsky a politicky závislé území | |
kolonista | osadník; obyvatel kolonie | |
kolonizace, kolonisace | proces osídlování a kultivace neobydlených území, kolonizování | |
kolonoskopie | vyšetření tlustého střeva endoskopem, koloskopie | |
koloptóza, koloptosa | pokles příčného tračníku | |
kolorace | zdobení barvami, barvení, zbarvení | |
koloratura | druh pěvecké techniky užívající melodické ozdoby | |
kolorimetr | 1. přístroj na určování trichromatických souřadnic barevného světla; 2. přístroj k určování koncentrace roztoků | |
kolorimetrie | fyzikální teorie barev; měření barev; metoda stanovení koncentrace zkoumané látky | |
kolorit | barevnost, barvitost, zabarvení; ráz, charakter | |
kolorovat | vybarvovat; hud. zdobit koloraturami | |
kolos | antická socha nadživotní velikosti; tvor neobyčejné velikosti, obr; věc mimořádně velkých rozměrů, gigant | |
kolosální | obrovský; velkolepý, nádherný, skvělý | |
koloseum | amfiteátr, velké divadlo | |
koloskopie | vyšetření tlustého střeva endoskopem, kolonoskopie | |
kolostomie | umělý vývod tlustého střeva | |
kolostrum | mlezivo | |
kolón, colón | kolón], colon [kolon | 1. měnová jednotka Kostariky a Salvadoru; 2. nájemce zemědělské půdy, osadník, zejm. v Jižní Americe |
kolpitida | zánět pochvy ženského pohlavního ústrojí | |
kolpo- | první část složených slov mající význam pochva, poševní | |
kolpoplastika | plastická operace děložního čípku | |
kolportáž | roznáška, rozšiřování, pouliční prodej tiskovin | |
kolportér | roznašeč, pouliční prodejce tiskovin | |
kolposkopie | vyšetření poševních stěn a děložního čípku pomocí endoskopu | |
kolt | bubínkový revolver | |
kolumbárium | hřbitovní stavba pro ukládání pohřebních uren | |
kolumnární | sloupkovitý (sloupkovité krystaly) | |
kolur | deklinační kružnice procházející body rovnodennosti nebo body slunovratu | |
koluze, koluse | 1. maření vyšetřování; 2. nekalá soutěž | |
koma | 1. plynný obal kolem jádra komety; 2. vada optických zobrazovacích soustav; 3. čárka, interpunkční znaménko | |
komandant | velitel; kdo rád poroučí, velitelský typ | |
komandatura, komandantura | vojenské velitelství | |
komandita | obchodní společnost, kde alespoň jeden společník ručí celým jměním, ostatní jen vklady | |
komanditista | společník komanditní společnosti, který za její závazky ručí do výše svého nesplaceného vkladu | |
komando | 1. útočný oddíl, speciální jednotka; bojůvka; 2. velitelství, komandatura; velení, vláda, moc; 3. v nacistických koncentračních táborech pracovní skupina vězňů | |
komandovat | velet, přikazovat, poroučet | |
komasace | scelování, sjednocování, slučování | |
komatózní, komatosní | vztahující se ke kómatu | |
kombajn | strojový komplex vykonávající několik po sobě následujících pracovních úkolů | |
kombatant, | příslušník ozbrojených sil s bojovým posláním; bojovník, frontový voják | |
kombi, combi | kombi | automobilová karoserie s pátými dveřmi na zadní straně, kombík |
kombinace, | seskupování, vytváření různých vztahů; domněnka, úsudek | |
kombinatorika, | obor zabývající se zejm. konečnými množinami a jejich strukturami | |
kombinát, | spojení různých vzájemně se doplňujících výrobních závodů v jeden podnik | |
kombiné, | dámské spodní prádlo | |
kombinéza, | jednodílný oblek vzniklý pevným spojením kalhot a blůzy; pracovní oblek, overal | |
kombinovat | 1. spojovat, skládat; 2. usuzovat, dohadovat se | |
kombuča, kombucha | čajová houba; nápoj | |
kombusce | spálenina, opaření | |
komediant, | kočovný artista; divadelní umělec; přetvařující se člověk | |
komedie | veselá divadelní hra; směšné nebo falešné jednání; žert, přetvářka | |
komedon, komedo | uher, zánět mazových žláz | |
komenda | klášter rytířského řádu | |
komeniologie | obor zabývající se studiem života a díla J. A. Komenského | |
komensalismus | Druh symbiózy, při které jeden partner (populace) využívá druhého, ale neškodí mu. Využívaný partner (populace), ale ani nic nezískává. Např. dravci - mrchožrouti. | |
komentář | poznámky, vysvětlivky, vysvětlení, výklad, kritika | |
komentovat | vysvětlovat, rozebírat, reflektovat, kritizovat | |
komenzalizmus, komenzalismus | soužití dvou nebo více druhů organizmů | |
komenzál | neškodný příživník živící se zbytky potravy hostitele | |
komenzurabilita, komensurabilita | souměřitelnost, stejnorodost, srovnatelnost | |
komerce | obchod, obchodování, obchodní styk | |
komercializace, komercialisace | obchodní využití, zpeněžení | |
komercializmus, komercialismus | obchodní duch, metody, zvyklosti; obchodní výraz | |
komerční | obchodní | |
kometa | vlasatice, kosmické těleso tvořené jádrem s komou a chvostem | |
komfort | pohodlí, přepych | |
komický | budící veselost nebo smích, žertovný, směšný | |
komično | oblast jevů budících veselost nebo smích | |
komik | herec komických rolí; šprýmař | |
komiks, comics | komiks | obrázkový seriál |
kominterna | Komunistická internacionála | |
komisař | 1. osoba určená k provedení zvláštního úkolu, zastupující stát nebo státní správu; 2. stupeň úřední hodnosti ve státní správě | |
komise | 1. skupina osob, úřední orgán pověřený určitou činností; 2. příkaz nebo zmocnění, např. k prodeji zboží | |
komisionář | samostatný obchodník obstarávající pro příkazce určitou záležitost | |
komisné | poplatek za uskutečněný obchod, kurtáž | |
komisní | služební, úřední; úředně odměřený, přísný; k. prodej převzetí zboží k prodeji s platbou po jeho uskutečnění | |
komitent | příkazce v komisionálním obchodě; zákazník | |
komitét, komité | skupina osob pověřená nějakým úkolem; organizační výbor | |
komnata | pěkně zařízený prostorný pokoj, obv. zámecký, hradní | |
komoce, commotio | komoció | otřes, pohnutí |
komoda | nižší skříňový nábytek se zásuvkami | |
komodita | druh zboží | |
komodor, komodore | vyšší námořní nebo letecká hodnost | |
komolý | komolý jehlan nebo kužel jsou tělesa bez vrcholu (mají useknutou špičku, vodorovně se základnou) | |
komonalita | stejnost, shoda | |
komora | 1. místnost, uzavřený prostor,dutina; 2. profesní sdružení; 3. část zákonodárného orgánu; 4. úřad, který spravoval osobní majetek panovníka nebo církevního hodnostáře | |
komorbidita | Současný výskyt více nemocí. Viz též morbidita. | |
komorní | 1. vztahující se ke komoře; 2. intimní, jemný, vytříbený; 3. o malém počtu hudebních nástrojů | |
kompakce | stlačení | |
kompakt | kompaktní deska, cédéčko, CD | |
kompaktát | důležitý úkol; pověření | |
kompaktní | pevný, hutný, celistvý, souvislý soudržný | |
kompaktnost | pevnost, masivnost, semknutost, hutnost | |
kompandor | zařízení, které umožňuje zlepšit odstup signálu od šumu na lince | |
komparace | přirovnání, srovnání, porovnání; stupňování přídavných jmen a příslovcí | |
komparatistika | srovnávací vědecká metoda; nauka užívající této metody | |
komparativ | druhý stupeň při skloňování přídavných jmen a příslovcí | |
komparativní | 1. srovnávací; 2. vztahující se ke komparativu | |
komparátor | přístroj umožňující přesné srovnávání | |
komparz, kompars | v divadle a filmu sbor statistů | |
kompas | pomůcka k určování světových stran | |
kompatibilita | vzájemná slučitelnost, snášenlivost, schopnost volného křížení | |
kompatibilní | snášenlivé, slučitelné | |
kompaundní | složený sdružený | |
kompendium | příručka, stručný přehled | |
kompenzace, kompensece | náhrada, vzájemné vyrovnání, odškodnění | |
kompenzátor, kompenzátor | vyrovnávací zařízení, vyrovnávač, korektor, vyvažovač | |
kompenzovat | vyrovnávat; nahrazovat (např. škody) | |
kompetence | pravomoc; rozsah působnosti | |
kompetentní | pravomocný; zodpovědný; způsobilý | |
kompetice | soutěž, soupeření, rivalita, soutěživost | |
kompetitivní komunikace | je komunikace soutěživá | |
kompilace | sbírání, sestavování, shromažďování; nepůvodní dílo, kompilát; překlad, převedení počítačového programu zdrojového na výsledný | |
kompilát | výsledek kompilace; překlad zdrojového počítačového programu na výsledný; kompilace | |
komplement | doplněk, doplnění | |
komplementář | společník komanditní společnosti, který za její závazky ručí celým svým majetkem | |
komplementární | doplňující se, zapadající do sebe | |
komplet | souprava, sada; souhrn částí určitého celku | |
kompletní | úplný, v plném počtu | |
komplex | souhrn, soubor; skupina předmětů tvořících celek souhrn pocitů, sebehodnocení | |
komplexita | složitost, mnohotvárnost; úplnost; komplexnost | |
komplexní | celkový, souborný, všestranný, složitý | |
komplexnost | komplexita | |
komplic | spoluviník, spolupachatel | |
komplikace | složitost; zápletka; nesnáz; přidružení další nesnáze, obtíže, nemoci | |
komplikovaný | složitý, zamotaný, těžký | |
kompliment | lichotka; poklona, projev úcty | |
komplot | spiknutí, pikle | |
komponent, komponenta | díl, součást, složka | |
komponista | skladatel | |
komponovat | sestavovat, tvořit (obv. hudební dílo) | |
kompost | organické nebo průmyslově vyráběné hnojivo | |
kompot | zavařené ovoce | |
kompozice, komposice | skládání, komponování; skladba; nauka o skladbě hudebních děl; delší školní písemná práce | |
kompoziční, komposiční | skladbový, výstavbový; týkající se kompozice | |
kompozit, komposit | složený materiál vzniklý umělým propojením jednodušších materiálů | |
kompozitní, kompositní | složený z různých prvků | |
kompozitum, kompositum | složenina, složené slovo | |
komprehensivní | ucelený | |
komprese | stlačování, zmenšování objemu; zvětšování tlaku | |
kompresibilita | stlačitelnost | |
kompresivní | stlačující, zhušťující | |
kompresor | stroj ke stlačování plynů | |
komprimace | zhuštění, zkoncentrování | |
komprimát | slisovaná látka | |
komprimovaný | stlačovaný, stlačený; slisovaný | |
kompromis | dohoda na základě vzájemných ústupků | |
kompromitovat | poškodit, znevažovat, zostudit (někoho) | |
kompulze, kompulse | bezesmyslové, nutkavé opakování určitých pohybů nebo jednání, kterým se postižený nemůže ubránit | |
komputer, computer | kompjútr | elektronický počítač |
komtesa | dívka ze šlechtického rodu, šlechtična | |
komtur | vysoký hodnostář rytířského řeholního řádu | |
komuna | nižší správní jednotka s částečnou samosprávou; skupina lidí žijících v komunitě; forma kolektivního zemědělského hospodářství | |
komunard | Příslušník, člen Pařížské komuny (1871 založena v Paříži po válce prusko-francouzské). Když Komuna byla poražena, komunardé byli popraveni u zdi hřbitova Pera La Chaise v Paříži. | |
komunální | patřící do pravomoci měst a obcí | |
komunika | společenství | |
komunikabilita | schopnost udržet kontakt s okolím | |
komunikace | spojení; přenos, sdělování, výměna informací; veřejná doprava, dopravní cesta | |
komunikační | dopravní, přepravní; dorozumívací; sloužící ke spojení | |
komunikativnost | snadnost, ochota komunikovat; schopnost se domluvit, vstřícnost | |
komunikát | text, jazykový projev | |
komuníké | úřední oznámení, oficiální sdělení | |
komunikovat | oznamovat; být ve spojení | |
komunita | skupina, či spolek žijící v určité své samosprávě | |
komunizmus, komunismus | názor, ideologie nebo přesvědčení o historické nadřazenosti zespolečenštěného vlastnictví a rovnostářského rozdělování i jeho totalitní prosazování | |
komutace | výměna, záměna | |
komutativní | zaměnitelný, záměnný | |
komutatívnost | zaměnitelnost; jedna z vlastností algebraických operací | |
komutátor | část elektrického stroje sloužící jako mechanický usměrňovač nebo měnič kmitočtu elektrického proudu | |
komže | svrchní kněžská bílá košile | |
kon-, con- | kon- | první část složených slov mající význam s, se, spolu |
koňak, cognac | koňak | vinný destilát |
koncedovat | připustit, souhlasit, ustoupit | |
koncelebrace | sloužení mše několika kněžími | |
koncentrace | hustota, zhušťování; hromadění; soustředění | |
koncentrační | soustřeďující, zhušťující; izolující, internační | |
koncentrák | koncentrační tábor, tábor na izolaci i fyzickou likvidaci odpůrců režimu, příslušníků národnostních menšin i celých národů | |
koncentrát | 1. zhuštěný roztok; 2. kovem obohacená surovina po koncentraci rudy; 3. zbytek po odpaření rozpouštědel | |
koncentrický | soustředný | |
koncentrovaný | 1. zahuštěný; 2. soustředěný | |
koncepce | 1. početí, oplodnění; 2. pojetí, rozvržení, představa | |
koncept | 1. první návrh textu, přibližné vypracování textu, náčrt; 2. koncepce, pojetí, pojem | |
koncern | sdružení podniků různých odvětví | |
koncert | veřejná hudební produkce; vícevětá hudební skladba pro sólový nástroj a orchestr | |
koncertantní | mající vlastnosti koncertu (skladby) | |
koncertní | souvisící s koncertem (veřejnou produkcí) | |
koncese | oprávnění, výsada, úřední povolení k provozování živnosti | |
koncesionář | držitel koncese | |
koncesovaný | úředně povolený | |
koncha | 1. půlkruhová klenba; 2. skořápka měkkýšů, ulita, lastura, mušle; 3. zkostnatělá ploténka v nosní dutině obratlovců,skořepa | |
koncil | církevní sněm | |
konciliarizmus, konciliarismus | hnutí v katolické církvi vycházející z myšlenky, že koncil je nejvyšší autoritou v církvi | |
koncilientní | smířlivý, snášenlivý, vlídný | |
koncinní | urovnaný, uhlazený, vybroušený, harmonicky sladěný | |
koncipient | nižší správní úředník; pomocník notáře nebo advokáta | |
koncipovat | navrhovat pojetí, prvně zpracovávat, ideově plánovat | |
koncizní, koncisní | stručný, zhuštěný, úsečný | |
kondemnace | 1. odsouzení; odsuzující rozsudek; 2. prohlášení lodi za neschopnou další plavby | |
kondenzace, kondensace | zhušťování; srážení, zkapalňování par | |
kondenzát, kondensát | produkt vzniklý kondenzací | |
kondenzátor, kondensátor | 1. výměník tepla chladicího zařízení; 2. zařízení na shromažďování elektrických nábojů, složené ze dvou vodičů oddělených od sebe izolujícím prostředím | |
kondenzovat, kondensovat | 1. zhušťovat; 2. zkapalňovat | |
kondice | podmínka; rozpoložení, tělesný nebo duševní stav; doučování | |
kondiciogram | zpracování výhledového kalendáře duševního i tělesného stavu na základě biorytmů | |
kondicionalizmus, kondicionalismus- | názor o krajní relativnosti poznání | |
kondicionál | podmiňovací způsob | |
kondicioner, kondicionér, conditionneur | kondysionér], conditioner [kondyšnr | upravovač, prostředek nebo přísada ke zlepšení stavu; stabilizátor kvality vlasů |
kondiční | týkající se kondice | |
kondikce | žaloba pro bezdůvodné obohacení | |
kondolence | soucítění, projev soustrasti | |
kondolovat | projevit soustrast | |
kondom | prezervativ, mužský gumový ochranný a antikoncepční prostředek | |
kondominium | spoluvlastnictví; území pod společnou svrchovanosti více států | |
kondor | velký dravý jihoamerický pták | |
kondotiér | středověký velitel žoldnéřů | |
kondukce | vedení, např. tepla nebo nervového vzruchu | |
kondukt | 1. průvod při smutečních příležitostech; 2. středověká vícehlasá skladba, conductus | |
konduktance | reálná část admitance | |
konduktér | průvodčí | |
konduktivita | veličina charakterizující v jednotlivých bodech elektrický odpor látky | |
kondyl | kloubní hrbol, výběžek | |
kondylom | chorobný bradavčitý výrůstek na kůži nebo sliznici | |
konektivita | rychlost připojení; připojení, spojení, propojení | |
konektor | spojovací součástka; společný název pro elektrickou zásuvku a vidlici | |
konexe | vlivná spojení, styky; výhodné známosti | |
konfabulace | smyšlenka; chorobná obrazotvornost | |
konfederace | volné sdružení států, v němž si členské státy zachovávají suverenitu a volnost jednání; sdružení, spolek | |
konfekce | hromadná výroba oděvů v normovaných velikostech; hromadně vyrobené oděvy | |
konference | porada, shromáždění, sjezd | |
konferenciér | osoba provádějící zábavným programem | |
konferovat | provádět zábavným programem; radit se, mít poradu | |
konfese | náboženské vyznání;vyznání,přesvědčení vůbec;životní paměti,zpověď | |
konfese, confessio | konfesió | přesvědčení; vyznání víry, náboženské vyznání |
konfesní | týkající se konfese;církevní,církevnický | |
konfeta, konfet | 1. pestrobarevné papírky rozhazované při oslavách; 2. drobný cukrářský výrobek | |
konfidence | 1. důvěra, důvěrnost; důvěrné sdělení; 2. Udání | |
konfident | tajný spolupracovník policie, donašeč, fízl, udavač | |
konfigurace | seskupení, uspořádání | |
konfirmace | ověření, potvrzení listiny; obnovení křestního slibu, biřmování; papežské potvrzení biskupa | |
konfiskace | zabavení (zejm. majetku) | |
konfiskát | zabavený majetek | |
konflagrace | vzplanutí, vypuknutí | |
konflikt | neshoda, rozpor, střet, střetnutí, válka | |
konfliktní | rozporný, střetávající se, nesouhlasící | |
konfluence | splývání, splynutí | |
konformace | prostorové uspořádání atomů v molekule sloučenin | |
konformita | 1. shoda, souhlas, přizpůsobení; 2. mat. stejnoúhlost | |
konformizmus, konformismus | přizpůsobivost; bezzásadová schopnost se přizpůsobit | |
konformní | souhlasný, shodný, odpovídající | |
konfrontace | porovnání, srovnání; střetnutí, konfliktní stav | |
konfucianizmus, konfucianismus- | názory a souhrn učení Konfucia, posléze čínské oficiální náboženství, konfuciánství | |
konfutace | vyvrácení např. názorů, odmítnutí např. učení, víry | |
konfúze | zmatek, chaos; splynutí oprávněné osoby a povinné osoby | |
konfuze, konfúze, konfuse | zmatek, zmatení, chaos; splynutí oprávněné a povinné osoby v jeden subjekt | |
konfúzní | zmatený, neuspořádaný | |
kongeniální | sourodý, rovnocenný, přiměřený; stejně nadaný | |
kongenitální | vrozený | |
kongesce | dopravní zácpy;ucpání | |
konglomerát | směs; směsice, nesourodý celek; slepenec | |
kongregace | náboženská obec; shromáždění duchovních; řádová řehole; spojení několika klášterů společným představeným | |
kongres | sjezd, shromáždění; parlament některých států; politická strana v některých státech | |
kongresman | člen kongresu, poslanec | |
kongrua | příjem duchovních poskytovaný státem | |
kongruence | shoda, shodnost | |
kongruentní | souběžné | |
konidie | výtrus hub | |
konifera | jehličnan | |
konimetr | prachoměr | |
konjektura | dohad, předpoklad; pravděpodobná oprava, doplnění porušeného textu | |
konjugace | spojení, splynutí; časování sloves | |
konjuktiva | oční spojivka | |
konjunkce | spojení, spojitost, souvislost, časová shoda; astr. okamžik, kdy dvě kosmická tělesa mají stejnou rektascenzi nebo ekliptikální délku; jaz. Spojka | |
konjunktiv | způsob slovesný vyjadřující vztah závislosti | |
konjunktiva | oční spojivka | |
konjunktura | příznivý stav, příznivé okolnosti, příznivý vývoj; ekonomický rozvoj, rozmach | |
konjunkturalista | prospěchář, vypočítavec těžící z okolností | |
konkáva | vyhloubenina | |
konkávní | vyhloubený, dutý | |
konkláve | uzavřená místnost, kde kardinálové volí papeže; toto shromáždění kardinálů | |
konkludentní | vysvětlující určitý projev vůle, úsudek | |
konkluze, konkluse | závěr, konečný výsledek, rozhodnutí | |
konkordance | shoda, souhlas; abecední seznam věcně nebo slovně shodných míst jedné nebo více knih (např. biblická konkordance) | |
konkordantní | shodný, souhlasný; harmonický | |
konkordát | smlouva o vzájemných vztazích mezi státem a římskokatolickou církví | |
konkrece | zhuštění; horninová nebo minerálová nakupenina; zarůstání tkáně | |
konkrektace | pokračující fáze sbližování s osobou erotického zájmu v intimním prostředí | |
konkrement | patologicky vytvářený pevný útvar v dutých orgánech, kámen | |
konkretizace, konkretisace | upřesnění, uskutečnění, realizace | |
konkrétní | určitý, přesný; skutečný, věcný, hmatatelný | |
konkrétum | něco smysly vnímatelného; podstatné jméno konkrétní | |
konkubinát | vztah muže a ženy, kteří nejsou manželé, ale trvale spolu žijí, např. druh a družka | |
konkurence | soupeření, soutěžení; projev hospodářské soutěže | |
konkurenceschopnost | schopnost prosadit se v určitém oboru v porovnání s ostatními, viz konkurence | |
konkurent | soupeř | |
konkurz, konkurs | 1. forma výběru, soutěž; 2. soudní řízení na vyrovnání a zajištění majetku upadajícího dlužníka, konkurzní řízení | |
konkurzant, konkursant | dlužník v konkurzním řízení, úpadkář, kridatář | |
konosament, konosement | cenný papír potvrzující převzetí nebo naložení zásilky na loď | |
konotace | významový nebo stylistický odstín doplňující základní význam slova | |
konsangvinita | pokrevní příbuznost | |
konsekrace | vysvěcení, posvěcení na biskupa | |
konsekuce | účinek; souslednost, posloupnost, nepřetržitost | |
konsekutivní | účinkový; nepřetržitý, po sobě jdoucí, postupný | |
konsekvence | důslednost; důsledek, následek; konsekventnost | |
konsekvent | následující člen; následek; logický závěr, výsledek | |
konsekventní | důsledný, výsledný, logicky vyplývající; hydrologie svahový, přizpůsobený svahovým poměrům | |
konsenzus, konsensus, konsens, consensus | konsenzus | shoda názorů, souhlas, společný postoj, součinnost |
konsignace | seznam, soupis; odeslání, složení, deponování, poukázání peněz, zboží | |
konsignant | odesílatel, deponent | |
konsolidace | upevnění; ustálení; úprava, sjednocení různých závazků v jeden závazek; lék. zkostnatění zlomeniny kosti | |
konsonance | souznění, libozvuk, souzvuk | |
konsonant | souhláska | |
konsonantizmus, konsonantismus- | soustava souhlásek; nauka o souhláskách | |
konsorcie | družka,společnice | |
konsorcium | společenství; příležitostné sdružení právnických subjektů k provedení určitého obchodu | |
konspekt | plán díla v tezích; zhuštěný obsah díla | |
konspirace | spiknutí, komplot, tajná dohoda | |
konspirační | utajený, spiklenecký, v zájmu utajení, konspirativní | |
konspirativní | konspirační | |
konstance | ustálenost, stálost | |
konstans | První část básnického přívlastku (epitetonu) - označuje stálou vlastnost. Př.: Bílý sníh. | |
konstanta | stálá, neproměnná veličina | |
konstanten | slitina niklu a mědi vyznačující se velkým, teplotně stálým elektrickým odporem | |
konstantní | neměnný, stálý | |
konstatace | zjištění, konstatování | |
konstatovat | zjišťovat, shledávat, potvrdit existenci něčeho | |
konstábl, constable | kanstebl | 1. vrchní velitel vojska zastupující krále; 2. policista nejnižší hodnosti, policejní strážník ve Velké Británii |
konstelace | postavení, souběh okolností,stav věcí; postavení hvězd a planet | |
konsternace | zmatek, zděšení; nepříjemné překvapení; úžas, ohromení | |
konsternovat | nepříjemně překvapit | |
konstituce | 1. ústava, uzákonění; 2. stavba těla. tělesný stav; 3. složení, uspořádání; 4. církevní dekret, dokument | |
konstitucionalismus | vláda lidu prostřednictvím ústavy | |
konstitucionalistika | věda o ústavním právu | |
konstituční | ústavní - viz konstituce | |
konstituovat | ustanovit, ustanovovat, zřídit, zřizovat | |
konstrikce | zúžení, sevření, utažení, podvázání | |
konstriktiva | úžinová souhláska | |
konstriktor | svěrač | |
konstrukce | montáž, sestavování; stavba; kostra; stavba těla, konstituce | |
konstruktivizmus, konstruktivismus- | umělecký (zejm. architektonický) směr 20. let 20. století zdůrazňující konstrukci, kvalitu materiálu a účelnost | |
konstruktivní | tvořivý, činorodý | |
konšel | radní, člen městské nebo obecní rady | |
kontakt | dotyk, spojení, styk | |
kontaktáž | uskutečnění, provedení kontaktu, navázání spojení | |
kontaktér | prostředník, zprostředkovatel, spojka, stykař | |
kontaktní | dotykový, přímo se dotýkající, v přímém styku; lék. podezřelý z nákazy ze styku s nemocným | |
kontaktovat | navázat kontakt | |
kontaminace | znečištění prostředí škodlivými látkami, zamoření; infekce, nakažení organizmu | |
kontaminant | znečišťující látka | |
kontejner | přepravník, pojízdná nádoba na tuhý komunální odpad | |
kontejnment | 1. kontrola, omezení; sebeovládání; 2. ochranný kryt jaderného reaktoru a primárního okruhu | |
kontemplace | rozjímání, přemýšlení, uvažování | |
kontemplativní | rozjímavý, hloubavý, přemítavý | |
kontemplativní | vnitřní | |
kontext | souvislost; významová souvislost jazykového projevu; souvislý text; souvislost jevů nebo událostí | |
kontiguita | styčnost, dotyk věcí v čase a prostoru, sousedství | |
kontinent | pevnina, světadíl | |
kontinentalita | pevninský, vnitrozemský charakter, např. Počasí | |
kontinentální | pevninský, vnitrozemský | |
kontingence | náhodnost; nahodilost; možnost | |
kontingent | pevný počet, pevně stanovené množství | |
kontinuální | spojitý, souvislý, nepřetržitý | |
kontinuita | spojitost, souvislost, nepřetržité trvání, plynutí | |
kontinuum | něco souvislého, nepřetržitého; prostředí spojité, bez vnitřní struktury | |
konto | účet | |
kontokorent | běžný účet | |
kontra | 1. proti; 2. v karetních hrách flek 3. od základního tónu o tři oktávy nižší tón | |
kontra- | první část složených slov mající význam 1. opačný, protivný, jdoucí proti; 2. o oktávu nižší | |
kontraband | podloudně dodávané zboží | |
kontrabas | 1. strunný smyčcový hudební nástroj, basa; 2. hluboký mužský hlas | |
kontraceptivum | prostředek bránící početí | |
kontradikce | protiřečení, rozpor, protiklad | |
kontrahent | smluvní strana, kontraktor | |
kontrahovaný | nasmlouvaný, daný smlouvou | |
kontrahovat | stahovat; uzavírat smlouvu | |
kontraindikace | okolnost nebo stav pacienta vylučující některé léčebné postupy, výkony, užívání některých léků | |
kontrakce | smršťování, zmenšování, stah | |
kontrakt | smlouva, dohoda | |
kontraktace | sjednávání a uzavírání smluv | |
kontraktilita | stažitelnost, smrštitelnost | |
kontraktor | smluvní strana, kontrahent | |
kontraktura | zkrácení, fixované držení části těla způsobené zkrácením svalu a jeho vazivovou přeměnou | |
kontralaterální | ležící na opačné straně | |
kontramaska | maska používaná v trikové technice při snímání nebo kopírování | |
kontrapost | výtv. umění pohybově vyvážený postoj, při němž váha těla spočívá na jedné noze | |
kontrapozice, kontraposice | protiklad | |
kontraproduktivní, | působící nevhodně, proti výsledku, řešení | |
kontrapunkt | druh skladebné práce, v němž mají všechny hlasy melodickou a rytmickou samostatnost | |
kontrarevoluce | regresivní proces, snaha o nastolení předrevolučního stavu věcí | |
kontrasignace | spolupodpis jako předpoklad závaznosti nebo platnosti úřední listiny | |
kontrast | naprostá odlišnost; protiklad, opak rozdílnost | |
kontrastní | naprosto odlišný, opačný, rozdílný | |
kontrárnost, contrarietas | kontrarietás | protilehlost, opačnost, protichůdnost |
kontribuce | nucený příspěvek, daň; podíl pojišťovny na škodě | |
kontrola | přezkoumávání, dozor, dohled, ověřování | |
kontrolér | zařízení pro řízení chodu elektrických motorových vozidel | |
kontrovat | provádět protipohyb, zpětný záběr; slovně replikovat | |
kontroverze, kontroverse | spor, hádka, prudká výměna názorů | |
kontroverzní, kontroversní | sporný | |
kontumace | 1. zdravotnická opatření zabraňující šíření nakažlivých onemocnění; 2. zmeškání soudního jednání, nedostavení se k soudnímu jednání; 3. sankce za porušení soutěžních pravidel | |
kontura | obrys; nákres v hlavních liniích | |
kontuze, kontuse | zhmoždění, pohmoždění | |
konurbace | souměstí, aglomerace měst | |
konvalidace | zhojení, dodatečné zplatnění právního vztahu | |
konvekce | přenos látky a energie prouděním, proudění | |
konvektivní | založený na konvekci, související s prouděním, konvekční | |
konvektomat | přístroj na přípravu jídla, zpravidla ve velkých kuchních | |
konvektor | topné těleso teplovzdušného vytápění | |
konvence | dohoda, úmluva; ustálený způsob jednání, společenské pravidlo | |
konvencionalizmus,konvencionalismus | 1. názor na pojmy jako jen dohodnuté, bez obsahu; 2. lpění na společenské konvenci | |
konvenční | dohodnutý, sjednaný, smluvní; obvyklý, běžný | |
konvenovat | vyhovovat, odpovídat, hodit se, být vhod | |
konvent | shromáždění, schůzka; osazenstvo, budova kláštera | |
konvergence | sbíhavost, sbíhání, sbližování | |
konvergentní | sbíhavý, sbíhající se; související s konvergencí | |
konvertibilita | směnitelnost, převoditelnost, přepočitatelnost | |
konvertiplán | experimentální letadlo se svislým startem a svislým přistáváním | |
konvertita | kdo přestoupil na jinou víru, zejm. Katolickou | |
konvertor | měnič, směšovač, převodník; hutnická pec | |
konvertovat | změnit, obrátit, přestoupit | |
konverzace, konversace | rozhovor; rozmluva společenského rázu; vyučovací hodina zaměřená na hovor v cizím jazyce | |
konverze, konverse | přeměna, změna, obrat | |
konverzovat | komunikovat, bavit se s někým | |
konvexita | vydutost, vypouklost, vypuklost, konvexnost | |
konvexkonkávní | dutovypuklý | |
konvexní | vydutý, vypouklý, vypuklý, klenutý | |
konvexnost | konvexita | |
konvoj | ochranný ozbrojený doprovod; dlouhá řada, skupina dopravních prostředků | |
konvokace | svolání, sjezd, sněm; veřejná soudní výzva k přihlášení pohledávek | |
konvolut | svitek listin nebo několik písemností svázaných do knihy | |
konvoluta | architektonická spirálovitá ozdoba | |
konvulze, konvulse | křeč, křečovitý záchvat | |
konzervace, konservace | úprava látek a předmětů napomáhající jejich ochraně před zkažením, zničením | |
konzervativec, konservativec | stoupenec konzervatismu; člověk zaujatý proti všemu novému, zpátečník | |
konzervatizmus, konservatismus, konzervativizmus, konservativismus- | lpění na tradičních hodnotách, na tom, co je zažité; politická zásada tradicionalistického zaměření | |
konzervatoř, konservatoř | střední odborná škola uměleckého směru | |
konziliární, konsiliární | poradní | |
konzilium, konsilium | poradní sbor; odborná porada lékařů | |
konzistence, konsistence | soudržnost, pevnost, hutnost | |
konzistentní | soudržný; neporušený; pevný | |
konzistoř, konsistoř | poradní sbor papeže nebo biskupa; nejvyšší orgán některých evangelických církví | |
konzola, konsola | konstrukce vystupující ze zdi a podepírající část stavby; nosník; podpěra záclonových tyčí | |
konzul, konsul, consul | konzul | 1. ve starověkém Římě úředník s nejvyšší pravomocí; 2. orgán jmenovaný vládou k zastupování v jiném státě |
konzulární, konsulární | souvisící s úřadem konzula | |
konzulát, konsulát | budova konzulárního úřadu; úřad konzula | |
konzultace, konsultace | porada, konference; rada odborníka, odborný posudek; porada u vyučujícího | |
konzultant, konsultant | odborný poradce; vyučující poskytující konzultace | |
konzultativní, konsultativní | poradní | |
konzum, konsum | 1. spotřeba věcí potřebných k živobytí, konzumace; 2. obchod se smíšeným zbožím; spotřební družstvo i jeho prodejna | |
konzumace, konsumace | 1. spotřeba, konzum; 2. právo dokonání něčeho | |
konzument, konsument | spotřebitel, odběratel | |
konzumní, konsumní | spotřební; průměrné kvality | |
konzumovat, konsumovat | spotřebovat, spotřebovávat, strávit | |
konzumpce, konsumpce | spotřeba, pohlcení, užívání spotřebních předmětů k uspokojení potřeb; obsažení jednoho trestného činu v jiném | |
kooperace | spolupráce | |
kooperativní | svépomocný; družstevní | |
kooptace | přibrání nového člena do voleného sboru nikoli volbou, ale rozhodnutím již zvolených členů | |
koordinace | uvedení do vzájemného souladu, přiřazení sobě na roveň, optimální spolupráce | |
koordináta | souřadnice | |
koordinátograf | přístroj k přesnému vynášení bodů daných souřadnicemi do plánů, grafů | |
kopie | nepůvodní dílo přesně napodobující originál; mechanicky vyrobený další exemplář (otisk, průpis) | |
kopilot | druhý pilot velkých dopravních letadel | |
kopiózní, kopiosní | hojný, častý | |
kopolymerace, kopolymerizace | řetězová polymerace dvou nebo více různých monomerů | |
kopra | sušená vnitřní bílá hmota kokosových ořechů | |
kopro- | první část složených slov mající význam 1. výkal; 2. Vulgární | |
koprocesor | pomocný procesor | |
koprodukce | společná, sdružená výroba | |
koprofág | živočich živící se výkaly, skatofág | |
koprofilie | patologická záliba ve výkalech | |
koprolalie | sklon k přehnanému užívání hrubých až obscénních výrazů, kakolalie | |
koprolit | zkamenělé výkaly vymřelých živočichů; lék. kámen ve střevě | |
kopula | jaz. spona, slovesná část jmenného přísudku se sponou | |
kopulace | 1. splývání dvou pohlavních buněk, soulož, koitus; 2. jednoduchý způsob roubování ovocných stromů | |
kopule, kupole | polokulová klenba | |
koraze, korase | obrušování a rozrušování hornin pevnými částicemi, abraze | |
korál | 1. mořský živočich žijící přisedle ve velkých trsech; jeho vápenatá schránka; 2. drobná kulička k navlékání, korálek | |
korán | posvátná kniha islámu | |
kord | 1. dlouhá bodná zbraň, šermířská zbraň; 2. vroubkovaná tkanina, manšestr; 3. tkanina na vyztužování koster pneumatik | |
kordon, kordón | 1. zátaras, zábrana, ochranné pásmo; souvislá řada příslušníků nějakého sboru chránící přístup na určité místo; 2. tvarovaný ovocný stromek; 3. mírně vystupující římsa dělící průčelí ve vodorovném směru | |
kordonet | silná skaná příze | |
korekce | oprava, náprava, zlepšení; cela pro nápravu vězňů | |
korektiv | opravný, nápravný prostředek | |
korektní | správný, slušný, společensky bezvadný | |
korektor | zařízení samočinně upravující činnost stroje, údaje měřícího přístroje; pracovník provádějící korekturu textu | |
korektura | oprava, úprava, náprava; oprava chyb v textu; otisk sazby k provedení korektury | |
korelace | vzájemný vztah, souvztažnost mezi znaky, veličinami, ději | |
korelát | souvztažný pojem | |
korelovat | vzájemně souviset; být ve vztahu s něčím | |
korepetitor | hudebník studující se zpěváky nebo tanečníky jejich role; domácí učitel | |
korespondence | 1. dopisování; dopisy; 2. vztah mezi jevy, teoriemi, které si vzájemně odpovídají; 3. log. relace mezi dvěma třídami | |
korespondent | dopisovatel, zpravodaj; úředník obstarávající korespondenci | |
korespondovat | dopisovat si; shodovat se, být v souladu, ve shodě | |
korfbal, korfball | sportovní míčová hra smíšených družstev mužů a žen podobná basketbalu | |
koriandr | jednoletá bylina, jejíž plody se užívají jako koření | |
korida, corrida | korida | býčí zápasy |
koridor | 1. chodba velkých rozměrů; 2. pruh území vedoucí cizím státem | |
korifej | vedoucí osobnost; hlavní představitel | |
korigovat | opravovat, zlepšovat, provádět korekci | |
korium, corium | korium | prokrvená a inervovaná vazivová vrstva kůže pod pokožkou, škára; buněčná vrstva pod pokožkou kořenů |
korma | zadní část plavidla nad záďovým kormidlem | |
kormorán | velký vodní pták | |
kormus | tělo rostliny skládající se z kořene, stonku a listů; trs, shluk rostlin nebo živočichů, obvykle trvale k sobě přirostlých | |
kornea | oční rohovka | |
korner | 1. ekon. corner; 2. roh v ringu | |
kornet | 1. vojenský trubač; 2. trubka; rejstřík varhan; 3. korneta čtvercový nevyztužený jezdecký prapor s vlajícími stuhami a šňůrami | |
korodovat | podléhat korozi; způsobovat korozi | |
korofilie | náklonnost či reaktivita (zpravidla s erotickým rozměrem) vůči nedospělým nebo dospívajícím dívkám, která se zpravidla projevuje citovou náklonností, intenzivnějším prožíváním nebo potřebou citově významných vztahů k dětem, schopností se do nich zamilovat, obvykle též specificky vyšší genitální reaktivitou nebo touhou po fyzické blízkosti nebo orgasmických aktivitách ve vztahu k nim. Je zhruba synonymem slova hebefilie, částečně se významově překrývá s pojmy pedofilie a girllove. | |
korona | 1. věnec, koruna; 2. vnější vrstva sluneční atmosféry; 3. druh elektrického výboje vznikající v okolí silně zakřivených vodičů | |
koronální | související s korónou | |
koronární | věnčitý, korunový | |
koroner, coroner | koroner | úřední ohledávač mrtvol |
koroze, korose | 1. rozrušení materiálu, zejm. kovů, vlivem vnějších činitelů; 2. nahlodávání povrchu hornin a minerálů chemickými procesy | |
korporace, corporation | korporejšn | obchodní společnost, obv. akciová společnost; sdružení, spolek, společnost |
korporativizmus, korporativismus- | italská varianta fašistické ideologie | |
korporativní | hromadný, společný; stavovský | |
korporátní komunikace | komunikace mezi členy jedné korporace | |
korpulentní | tlustý, mohutný, tělnatý | |
korpus, corpus | korpus | 1. tělo, těleso; 2. ozvučná skříň nástroje; 3. soupis památek zahrnující pouze určitý materiál; 4. pečený pekárenský polotovar |
korpuskulární | částicový | |
korpuskule | částice | |
korsak | středoasijská psovitá šelma | |
kortikoid, kortikosteroid | steroidní hormon kůry nadledvinek | |
kortizol | stresový hormon | |
kortizon, kortison | steroidní hormon kůry nadledvinek | |
korumpování | úplatkářství, podplácení; korupce | |
koruna | měnová jednotka České republiky, Slovenska, Dánska (krone), Norska(krone), Estonska (kroon), Švédska (krona), Islandu (króna) | |
korund | nerost mající po diamantu nejvyšší tvrdost, oxid hlinitý | |
korupce | úplatkářství, podplácení; korumpování | |
korveta | 1. válečná hojstěžňová plachetnice s jednou řadou děl; bojová loď používaná jako loď doprovodná; 2. akrobatický skok do stoje na rukou | |
koryfej | náčelník; přední osobnost | |
koryza, coryza | koriza | rýma |
korzár, korsár, korsar | 1. pirát, námořní loupežník; 2. majitel nebo nájemce lodi zmocněný válčícím státem k provádění námořních operací a k tomu, aby měl právo kořisti | |
korzet, korset | šněrovačka; lék. obvaz, aparát sloužící k podpoře trupu | |
korzo, korso | hromadné procházení; místo takového procházení, promenáda | |
kosmetika | obor zabývající se péčí o tělesnou krásu a odstraňováním kosmetických vad | |
kosmetologie | vědecká kosmetika | |
kosmický | vesmírný | |
kosmo- | první část složených. slov mající význam vesmír, svět | |
kosmodrom | místo, odkud startují kosmické rakety; komplex zařízení ke startu raket | |
kosmogonie | nauka o vzniku a vývoji kosmických těles, hvězdných soustav, celého vesmíru | |
kosmografie | popis světa nebo vesmíru | |
kosmologie | věda o vesmíru jako celku | |
kosmonaut | člen posádky kosmické lodi, astronaut | |
kosmonautika | vědecký a technický obor zabezpečující lety do vesmíru, astronautika | |
kosmopolit | organizmus rozšířený po celé zeměkouli | |
kosmopolita | světoobčan, stoupenec kosmopolitizmu | |
kosmopolitizmus, kosmopolitismus- | světoobčanství; názor zdůrazňující příslušnost jedince i celého národa k lidstvu | |
kosmopolitní | související s kosmopolitem, kosmnpolitou a kosmopolitizmem | |
kosmoráma | diaskopické znázornění krajin, měst, vesmíru | |
kosmos | vesmír, svět | |
kostální | žeberní | |
kostým | dámský oblek; divadelní a maškarní oděv | |
košárování | umísťování zvířat, hl. ovcí, do vymezeného prostoru (košáru) za účelem vyhnojování horských pastvin | |
košer | nezávadný, čistý; k. maso připravené k požívání podle židovských náboženských předpisů | |
košt | ochutnávka | |
koštýř, koštéř | 1. násoska k odebrání vzorku vína ze sudu; 2. koštér- ochutnávač, který posuzuje a hodnotí kvalitu vína zrakem, čichem a ochutnáváním | |
kotace | stanovení kurzu cenného papíru na burze tak, aby bylo uskutečněno co nejvíce obchodů; kótování | |
kothurny | (vysoké) dřevěné střevíce | |
kotillon, kotilión, cotillon | kotyjón | francouzský společenský tanec; drobný dárek, který dávala tanečnice tanečníkovi na plese |
kotonizace, kotonisace | zbavlňování, přeměna lněného vlákna na vlákno podobné bavlně | |
koturn | obuv antických herců tragédií na vysokých podrážkách; mluvit s patosem | |
kouč, coach | kauč | vedoucí sportovní ho družstva, zejm. taktiky při utkání |
koučování | vedení sportovního družstva při utkání, coaching | |
kovalence | chemická vazba vzniklá sdílením elektronových párů | |
kovalentní | kovalentní a homeopolární vazba molekul, nepolární vazba - atomová vazba molekul vzniklá sdílením elektronového páru (jednoduchá), dvou párů (dvojná) a tří párů (trojná vazba). V.t. chemická vazba. | |
kovariance | míra vzájemné vazby mezi dvěma náhodnými veličinami | |
kovboj, cowboy | kauboj | honák skotu |
kovbojka | literární nebo filmové dílo ze života kovbojů; dobrodružný, napínavý, neskutečný zážitek | |
kox- | první část složených slov mající význam kyčel, kyčelní kloub | |
koxa | kyčel, kyčelní kloub | |
koxagra | dna kyčelního kloubu | |
koxalgie | bolest v kyčli | |
koxartróza, koxarthrosa | degenerativní onemocnění kyčelního kloubu | |
koxitida, coxitis | koxitys | zánět kyčelního kloubu |
kozoroh | obratník na jižní polokouli; souhvězdí a znamení zvěrokruhu; sudokopytník (kozorožec horský) | |
kód | šifra; systém znaků a pravidel pro přepis jiných znaků | |
kódovat | šifrovat; přeměnit informaci v určitém kódu na postupnost znaků nebo na signály | |
kóje | pevně zabudované lodní lůžko; malý oddělený prostor | |
kólon | větný úsek takt; dvojtečka | |
kóma | těžká forma ztráty vědomí | |
kónický | kuželovitý | |
kónus | kužel; kuželovitá součástka různých strojů | |
kópia | kopie - slovensky | |
kóta | vzdálenost bodu nd základny, průmětny; rozměr součásti na technickém výkresu; údaj absolutní nebo relativní výšky | |
kótování | 1. přiřazování kót; 2. záznam kurzů, např. cenných papírů na burze, kotace | |
krab | 1. jedlý korýš; 2. architektonická plastická ozdoba, žabka, žába | |
krach | úpadek, bankrot; úplný nezdar | |
krakeláž | soustava trhlinek v barevné vrstvě obrazu | |
krakorec | 1. podpěrný nosník vyčnívající před líc zdiva; 2. konstrukce k zachycení vesel uložených ve vidlici, k uložení lodí v loděnici | |
krakování | tepelné štěpení vyšších uhlovodíků na nižší | |
kramle | železná svora ke spojování trámů, tesařská skoba | |
kraniální | směřující k lebce, lebeční, horní | |
kranio- | první část složených slov mající význam lebka, lebeční | |
kraniometr | přístroj k měření lebky i menších rozměrů těla, kefalometr | |
kraniometrie | vyšetřování a hodnocení velikosti lebky měřením | |
kranioskopie | zkoumání lebky popisnými způsoby | |
kraniostenóza, kraniostenosa | deformace lebky z předčasného srůstu lebečních švů | |
kraniotomie | operativní otevření lebky | |
kraul | plavecký styl | |
krauróza, kraurosa | svrašťování kůže | |
kráter | jícen sopky, vyústění dráhy magmatu na zemském povrchu | |
krchov | hřbitov | |
krčma | hospoda | |
kreace | tvoření, tvorba; výtvor; jmenování nového kardinála | |
kreacionizmus, kreacionismus | teorie o vzniku nebo vývoji člověka a živé přírody tvořivou silou | |
kreační | viz kreace | |
kreatika | Kreatika je vedná disciplína,ktorá sa zaoberá tvorením produtov. Produktom môže byť materiálna a nemateriálna vec, dokonca aj chorá myšlienka. | |
kreatin | svalový enzym | |
kreativita, kreativnost | tvořivost, tvoření | |
kreatura | bytost, stvoření; stvůra, obluda | |
krecht | chráněný kryt na uskladnění zemědělských plodin přes zimu | |
kredeizace | desinfekce očních spojivek novorozenců jako prevence očních zánětů | |
kredit | 1. úvěr; plusový zůstatek na účtě; pravá strana účtu; 2. důvěra, vážnost, vliv, postavení; 3. hodnota, význam vysokoškolské zkoušky, zápočtu | |
kreditní | úvěrový | |
krédo | vyznání víry, přesvědčení, souhrn názorů; část katolické mše | |
krekr, kreker, cracker | krekr | suchar, sušenka |
krém, créme | krém | polotuhá hmota, krémovitá hmota 1. k čištění, leštění; 2.kosmetický přípravek ke vtírání; 3. cukrářský přípravek; 4. jemná polévka; 5. hustý likér |
kremace | zpopelnění, spálení mrtvého, pohřeb žehem | |
krematorium | budova, v níž se provádí kremace | |
křemík | Poměrně tvrdý polokov. Křemík se v přírodě vyskytuje jako oxid křemičitý (křemen) nebo jako kyselina křemičitá, vytvořená hydratací oxidu křemičitého, Křemík je polokovový prvek, hojně se vyskytující v zemské kůře, slouží jako základní materiál pro výrobu polovodičových součástek, ale i jako základní surovina pro výrobu skla a významná součást keramických a stavebních materilálů. | |
krémový | mající barvu žloutkového krému; natíratelný | |
krempa | okraj, střecha klobouku | |
krenelování | zdobení budov pevnostními motivy | |
krenologie | zřídelnictví, nauka o zřídlech | |
kreol | původně potomek evropských přistěhovalců v Jižní a Střední Americe, v karibské oblasti a Brazílii i potomek černošských otroků; označení získalo hanlivý význam | |
krep | tkanina zrnitého, jemně zvrásněného povrchu | |
krépidoma | 1. podstavec pro sochu; 2. mírně vypuklá podezdívka antického chrámu, krépis | |
krépis | mírně vypuklá podezdívka antického chrámu, krépidoma | |
kretén | duševní zaostalec, člověk trpící kretenizmem | |
kretenizmus, kretenismus | vrozená snížená činnost štítné žlázy projevující se poruchou duševního í tělesného vývoje | |
kreton | bavlněná, obv. pestře potištěná látka | |
kreveta | malý mořský korýš | |
kridatář | dlužník v konkurzním řízení, úpadce, konkurzant | |
kriket, cricket | kriket | sportovní pálkovací hra |
krimi- | první část složených slov mající význam kriminální | |
kriminalistická odorologie | identifikace osob a věcí podle pachu | |
kriminalistika | věda zkoumající a zjišťující pachatele trestných činů, soudní důkazy, jejich uchování a využití k objasnění trestných činů | |
kriminalita | zločinnost, trestná činnost | |
kriminalizace, kriminalisace | dodávání trestního rázu, charakteru | |
krimino- | první část složených slov mající význam kriminální, trestní | |
kriminologie | věda o trestných činech, pachatelích, trestním řízení a trestech | |
krinolína | široká sukně s vyztuženými kostěnými nebo ocelovými kruhy a pásky | |
kripl | nadávka - z něm. der Krüppel - mrzák | |
Krishna | známý indický avathar | |
kristianizace, kristianisace | šíření křesťanství, christianizace | |
kritérium | 1. měřítko pro srovnávání, hledisko při posuzování, znak; 2. sportovní závod vybraných závodníků | |
kriticizmus, kriticismus | skeptický přístup k obecným, dogmatickým pravdám; sklon kritizovat | |
kritický | rozhodující; hodnotící, posuzovací; příznačný pro krizi | |
kritika | odborné posuzování, odborný posudek;zpochybnění | |
krize, krise | 1. vyvrcholení, rozhodná chvíle, obrat ve vývoji, nebezpečný stav vývoje; 2. těžká, svízelná situace, potíž, zmatek | |
křížení | Křížení je i způsob, jak ze dvou druhů může vzniknout druh nový. Křížením může vzniknout buď nový druh, který je schopen pohlavního rozmnožování, ale i druh, který je schopen pouze vegetativního množení. Ne všechny druhy se mohou křížit. | |
krocin | šafránová žluť, ve vodě nerozpustné žluté barvivo šafránu setého | |
kroket | sportovní hra, při níž se hráči snaží dřevěnými palicemi prohnat barevné koule mezi brankami k cílovému kolíku | |
kroketa | 1. smažené plněné těsto; 2. pokrm z brambor nebo rýže ve formě např. kuliček, válečků | |
krokoit | žlutý lesklý jednoklonný nerost, chroman olovnatý | |
krone | měnová jednotka Dánska a Norska, koruna | |
krone | švédská koruna, měnová jednotka Švédska | |
kroon | měnová jednotka Estonska, koruna | |
kros, cross | kros | terénní nebo přespolní běh |
krosček, krosčekink | v některých sportovních hrách nedovolené bránění soupeři ve hře, zadržení holí | |
króne | islandská koruna, měnová jednotka Islandu | |
kruchta | kostelní kůr | |
kruciální | křížový, průsečíkový, ústřední; rozhodný, rozhodující | |
krucifix | plastika ukřižovaného Krista | |
krupáda | skok koně provedený šikmo vzhůru | |
krupiér, krupier, croupier | krupjé | zástupce bankéře, který vede sázkovou hru u hracího stolu |
krupon | nejhodnotnější střední část zvířecí kůže | |
krupózní, kruposní | pablánovitý, vláknitý | |
krusta | kůra, strup; shluk krystalů | |
krutony | drobné kousky bílého chleba opečené v oleji | |
kryo- | první část složených slov mající význam mráz, nízká teplota | |
kryobiologie | nauka o účinku nízkých teplot na živé organizmy | |
kryochirurgie | chirurgický obor využívající velmi nízkých teplot k destrukci nemocné tkáně | |
kryofilní | chladnomilný, přizpůsobený životu v nízkých teplotách | |
kryofyt | rostlina žijící na tajícím sněhu nebo ledu, chladnomilná rostlina | |
kryogeneze, kryogenese | souhrn procesů probíhajících v nejsvrchnější části zemské kůry pří záporných teplotách | |
kryogenika | část fyziky zabývající se jevy, které probíhají při velmi nízkých teplotách (obv. kapalného helia) | |
kryogenní | mrazový, vzniklý působením mrazu | |
kryokauter | přístroj pro koagulaci tkání pomocí velmi nízkých teplot kapalného dusíku | |
kryokonit | meteorický prach na ledovcích v polárních a vysokohorských oblastech | |
kryolit | minerál používaný při elektrolytické výrobě hliníku | |
kryologie | nauka o kryosféře | |
kryoplanace | zarovnávání povrchu mrazovými procesy | |
kryosféra | část hydrosféry a litosféry, která je dlouhodobým působením záporných teplot ve zmrzlém stavu | |
kryoterapie | léčebná metoda užívající pro zničení chorobných útvarů velmi nízké teploty | |
kryoturbace | porušení, zvlnění nebo zvíření půdy mrazem | |
krypta | podzemní nebo polozapuštěný klenutý prostor; podzemní hrobka; hrobka, hrob | |
krypto-, krypt- | první část složených slov mající význam skrytý, tajný | |
kryptodeprese | skrytá proláklina, deprese zatopená vodou s hladinou nad úrovní a dnem pod úrovní mořské hladiny | |
kryptogama | tajnosnubná, výtrusná rostlina | |
kryptogenní | nejasného původu | |
kryptografie | psaní tajným nebo šifrovaným písmem | |
kryptogram | text se skrytým údajem složeným z některých písmen textu | |
kryptoklima | mikroklima uzavřených prostorů | |
kryptokoryna | akvarijní rostlina | |
kryptomerie | 1. latence znaku; 2. japonský cedr | |
krypton | chemický prvek ze skupiny netečných vzácných plynů | |
kryptonym | pseudonym; fiktonym | |
krystal | pevná látka, v níž jsou rovnovážné polohy částic prostorově periodicky uspořádány | |
krystalerie | drobné užitkové skleněné předměty zhotovené lisováním nebo foukáním | |
krystalizace, krystalisace | vytváření krystalů; tříbení, vyhraňování názorů | |
krystalografie | obor zabývající se krystaly | |
krystalomantie, krystalomancie | věštění, předpovídání budoucnosti ze skleněné koule | |
ksar | opevněné sýpky, které sloužily berberům když někde kočovali | |
ksí | v řecké abecedě písmeno x | |
ksicht | obličej; nepříjemný člověk | |
ksindl | sebranka, lůza, chátra | |
kšanda | popruh; šle | |
kšeft | obchod; čachry | |
kšeftsman | kšeftař, podloudný obchodník; ziskuchtivec, hamižník | |
kšilt | štítek čepice | |
kubatura | objem | |
kubický | krychlový; prostorový, hlavně objemový; třetího stupně | |
kubizmus, kubismus | umělecký směr počátku 20. století převádějící zobrazovaný předmět do geometrických tvarů | |
kubus | krychle, kostka, skládací kostka na hraní | |
kuča | chatrč, primitivní obydlí, rozbité stavení | |
kuesta | asymetrický horský vrchol nebo hřeben, jehož povlovný svah tvoří vrstevní plocha a příkrý svah čelo vrstvy | |
kuff | holandská široká pobřežní plachetní loď | |
kulak | velký sedlák, bohatý statkář | |
kulantní | příjemný, zdvořilý, přijatelný | |
kulér, couleur | kulér | tmavohnědá kapalina nahořklé chuti používaná k barvení nápojů; zabarvení, barva |
kulinárie | kuchařské umění | |
kulinární | kuchařský | |
kulinářství | znalost potravin a pochutin a jejich správné použití při přípravě pokrmů | |
kulisa | pozadí; součást divadelní dekorace; zvuky vytvářené v pozadí | |
kulma | ruční nástroj na kadeření vlasů | |
kulminace | dosažení nejvyššího bodu, hodnoty, vyvrcholení | |
kulminační | vrcholný, vrcholící | |
kulminovat | vrcholit | |
kuloár, couloir | kuluár | 1. chodba (obv. postranní nebo vedlejší místnost význačné budovy; zákulisí; 2. strmá, úzká, hluboká rokle, širší než komín |
kuloární | neoficiální, zákulisní, postranní, kuloárový | |
kulpózní, kulposní | nedbalostní, např. trestný čin zaviněný z nedbalosti | |
kult | náboženský obřad; uctívání, velebení, často nekritické | |
kultivace | 1. zušlechtění, vzdělávání, zdokonalování; 2. pěstování a rozmnožování buněk, tkání v laboratorních podmínkách; 3. mechanická úprava půdy před setím nebo během vegetace | |
kultivar | vyšlechtěná odrůda užitkové rostliny | |
kultivátor | nářadí na drobení a kypření půdy, ničení plevele | |
kultivovanost | vyšlechtěnost; vytříbenost, uhlazenost, vybrané způsoby | |
kultovní | vztahující se ke kultu | |
kultura | souhrn hmotných a duchovních hodnot vytvořených lidstvem; soubor buněk, tkání, mikroorganizmů jedné mikrobiální populace vypěstované v umělém živném prostředí; způsob využívání pozemku, způsob zakládání a ošetřování porostu | |
kulturistika | individuální silový sport rozvíjející pomocí posilovacích cviků jednotlivé svalové skupiny lidského těla | |
kulturní evolucionismus | všechny kultury se vyvíjejí stejně, ale každá jinou rychlostí | |
kumíuči | starý japonský způsob boje holýma rukama | |
kumpán | společník | |
kumšt | umění | |
kumulace | hromadění, nahromadění, nakupení | |
kumulativní | hromadný, úhrnný, rostoucí, načítaný, stoupající | |
kumulonimbus, cumulonimbus | kumulonymbus | bouřkový oblak velkého vertikálního rozsahu, dešťová kupa |
kumulovat | hromadit, narůstat | |
kumulus, cumulus | kumulus | osamocený, zářivě bílý oblak (podoby květáku) s vodorovnou tmavou základnou, kupa |
kumys | středoasijský nápoj z kvašeného kobylího mléka | |
kuna | měnová jednotka Chorvatska | |
kunčaft, kunšoft, kunšaft | zákazník, klient | |
kundalini, kundaliní | magická hadí síla v indickém náboženském myšlení | |
kung | ve staré Číně předek panovníků, později nejvyšší úředník; ve středověké Číně nejvyšší šlechtický titul | |
kung-fu | čínská léčebná gymnastika; čínský způsob kontaktního boje | |
kunkvat | najmenší citrusový plod | |
kunsthistorie | dějiny umění | |
kuo-chue | čínská technika štětcové kresby tuší na hedvábí nebo na ručním papíru | |
kupé | 1. oddělení v osobním železničním voze; 2. sportovní varianta osobního automobilu s dvoudveřovou karoserií a splývavou zádí | |
kupírování | 1. zkracování ušních boltců nebo ocasů zvířat; 2. ředění tiskové barvy pro dosažení různých sytostí barevného odstínu | |
kuplet | píseň jednoduché formy a obv. žertovného nebo satirického obsahu | |
kupon, kupón | druh cenného papíru; ústřižek; vzorek látky | |
kuprit | ruda mědi | |
kupro- | první část složených slov mající význam měď, měděný | |
kurabilita | možnost léčení, vyléčitelnost | |
kurantní | běžný, platný, v oběhu | |
kurare | prudký šípový jed | |
kuratela | opatrovnictví, instituce opatrovníka | |
kurativně | léčebně, hojivě | |
kurativní | kurativní [-tý-] příd.jm., odb. léčebný | |
kurát | vojenský kněz | |
kurátor | pečovatel, opatrovník; v protestantské církvi laický představitel církve | |
kuráž | odvaha | |
kurent | německé novogotické kurzivní písmo | |
kurfiřt | kníže oprávněný volit krále, císaře | |
kurie | papežská k. nejvyšší úřady římskokatolické církve | |
kuríozita, kuriosita | neobvyklá věc, zvláštnost | |
kurkuma | tropická rostlina s hlízovitými oddenky, z nichž se získává žluté barvivo kurkumin; koření z této rostliny | |
kurt, court | kórt | 1. sportovní hřiště, dvorec; 2. popruh |
kurtáž | poplatek za uskutečněný obchod, komisné | |
kurtina | hradební zeď nebo opevňovací val mezi baštami či bastiony | |
kurtizána | prodejná žena, milostnice, nevěstka pohybující se ve vyšších kruzích; prostitutka | |
kurtoezie, kurtoasie | zdvořilost, dvornost, galantnost | |
kurvatura | zaoblení, zakřivení, křivka | |
kurvimetr | křivkoměr | |
kurýr | osoba pověřená doručením důležité zprávy, posel | |
kurýrovat | léčit | |
kurz, kurs | 1. cena cenného papíru nebo devizy na peněžním, kapitálovém nebo devizovém trhu; 2. dopravní směr, úhel letu; 3. směr, režim, ráz, např. politiky; 4. soubor přednášek | |
kurziva, kurzíva, kursiva | 1. písmo mírně skloněné doprava, italika; 2. novinářská próza kratší než fejeton (obv. tištěný kurzivou), sloupek | |
kurzor, kursor | pohyblivá viditelná značka na obrazovce počítače ukazující aktuální polohu znaku | |
kurzorický, kursorický | zběžný, rychle probíhající | |
kuskus | 1. vačnatec; 2. kuskus arabské jídlo ze skopového masa a zeleniny; těstovina v podobě drobných zrnek z mléka, vajec, soli, vody, popř. mléka | |
kustod | dozorce, průvodce, opatrovník; správce | |
kuše | samostříl, kuš | |
kutativní | domnělý, zdánlivý | |
kutálka | amatérský dechový orchestr slabší úrovně | |
kutikula | vrstva na povrchu organizmu | |
kutizin, kutizín, cutisin | kutyzin | střeva z hovězí štěpenkové klihovky |
kutr | malé plavidlo s jednou nebo několika plachtami | |
kutrovací | kutrovací látky jsou přísady masových produktů (při mletí masa) - vážou vodu, emulgují tuk | |
kuváda | zvyk některých domorodých kmenů, že muž imituje těhotenství, porod a šestinedělí | |
kuvert, kuvér, couvert | kuvér | 1. poplatek za stolování zahrnutý do ceny jídla; 2. menu sestavené předem a za pevnou cenu |
kux, kuks | podílový nebo spekulační cenný papír, obv. s důlním právem | |
kvadrant | jedna ze čtyř částí roviny rozdělené dvěma kolmicemi; čtvrtina kruhu, kružnice, zemského poledníku | |
kvadratický | druhého stupně | |
kvadratura | vzájemná poloha dvou kosmických těles, kdy jejich spojnice se Zemí svírají úhel 90 stupňů; mat. určení plošného obsahu; arch. křížová chodba | |
kvadrát | druhá mocnina; čtverec | |
kvadriatlon | kombinace sportovních disciplín plavání, jízda na kajaku, jízda na kole a běh | |
kvadrienále | přehlídka konaná jednou za čtyři roky | |
kvadriennium | čtyřletí, období čtyř let | |
kvadrika | mat. kvadratická plocha, plocha druhého stupně | |
kvadriliarda | číslo 10 na 27 | |
kvadrilion, kvadrilión | číslo 10 na 24, v některých státech (např. v USA) číslo 10 na 15 | |
kvadrilovaný | čtverečkovaný | |
kvadrilování | čtvereční mřížkování na poštovních známkách | |
kvadrivium | čtveřice předmětů vyučovaných na středověkých školách | |
kvadrofonie | záznam a reprodukce zvuku ze čtyř míst | |
kvadruhypertonie | napětí svalů všech končetin | |
kvadruparéza | částečné ochrnutí všech čtyř končetin | |
kvadrupedie | pohyb po všech čtyřech končetinách | |
kvadruplegie | úplné ochrnutí všech čtyř končetin | |
kvadruplicita | čtyřnásobnost | |
kvadrupól | rovinná soustava dvou dipólů se stejně velkými opačnými momenty | |
kvaker | příslušník náboženské společnosti odmítající obřady a tradiční dogmatickou teologii | |
kvalifikace | odborná způsobilost; sportovní soutěž o postup do vyššího kola | |
kvalifikovaný | způsobilý, školený | |
kvalimetrie | věda o kvalitě a měření kvality výrobků | |
kvalita | hodnota, jakost, stav věci | |
kvalita života | je dána úrovní tělesné a duševní činnosti a pracovní výkonnosti a úrovní tělesné, duševní a sociální pohody | |
kvalitativní | vztahující se k jakosti, kvalitě, zjišťující kvalitu | |
kvalitní | hodnotný, jakostní | |
kvalt | spěch; rychlost | |
kvantifikace | určování množství | |
kvantifikátor | log. pojem označující rozsah platnosti nějakého tvrzení; operátor | |
kvantifikovatelný | měřitelný | |
kvantil | hodnota znaku, která rozděluje statistický soubor uspořádaný v neklesajícím pořadí na určitý počet skupin se stejně velkým počtem prvků | |
kvantita | množství, počet, kvantum; četnost, mnohost | |
kvantitativní, | týkající se kvantity | |
kvantování, | přístupnost pouze některých hodnot fyzikálních veličin, nespojitost některých fyzikálních veličin | |
kvantový | související s kvantem; fyz. související s kvantovou teorií, s kvantováním | |
kvantum | množství, počet, kvantita; fyz. nejmenší možná hodnota nějaké fyzikální veličiny | |
kvarcit | metamorfovaný křemenec | |
kvardián | představený některých klášterů, např. Františkánů | |
kvark | typ částic, z nichž jsou složeny hadrony | |
kvart | 1. čtvrtarchový formát papíru; 2. úder kordem; 3. čtyři karty stejné barvy s postupnými hodnotami | |
kvarta | čtvrtá třída osmiletých středních škol; hud. čtvrtý stupeň diatonické stupnice; interval, v němž tento stupeň tvoří vyšší tón | |
kvartál | čtvrtletí | |
kvartální | čtvrtletní | |
kvartána | druh malarické horečky vracející se každý čtvrtý den | |
kvartér | čtvrtohory | |
kvartet | komorní skladba pro čtyři nástroje nebo hlasy | |
kvarteto | soubor čtyř hráčů nebo zpěváků komorní hudby; druh karetní hry | |
kvartil | tři hodnoty znaku, které rozdělují uspořádanou řadu hodnot znaku do čtyř stejných částí | |
kvarto | čtyřválcová válcovací stolice | |
kvaš | malba na papíře vodovými barvami smíšenými s krycí bělobou | |
kvaternion | zobecnění komplexních čísel | |
kvaternita | čtveřice | |
kvazar, kvasar | kosmický objekt podobný hvězdám s velkým rudým posuvem, intenzivní rádiový zdroj | |
kvazi-, quasi- | kvazi- | první část složených slov mající význam jakoby, připomínající, zdánlivý |
kvazičástice | elementární částice systému mnoha částic | |
kvazipeníze | termínové vklady a depozita v bankách | |
kvazistelární | hvězdám podobný | |
kvazivěda | rádobyvěda, pavěda | |
kvádr | rovnoběžnostěn s obdélníkovými stěnami a kolmými hranami; stavebnina různých rozměrů a tvarů, náhražka zděného materiálu | |
kvádro | šaty, oblek | |
kvelb | klenutá místnost; obchod, krám | |
kvér | puška, zbraň | |
kverulant | stálý nespokojenec; člověk, který si neustále stěžuje, domáhá se svého domnělého práva | |
kverulantství | chování charakterizované opakovaným stěžováním, žalováním | |
kvestor | ve starém Římě správce státní pokladny; správní úředník vysoké školy; hodnost v italské policii | |
kvestura | úřad kvestora | |
kviescence | klid, dočasný odpočinek; ve vývoji organizmu klidové období se sníženým metabolizmem | |
kvietizmus, kvietismus | názor hlásající trpný vztah ke světu a přijetí osudu | |
kvinde | odmítnutí, rozchod | |
kvinta | pátá třída osmiletých středních škol; pátý stupeň diatonické stupnice; interval, v němž tento stupeň tvoří vyšší tón | |
kvintet | komorní skladba pro pět nástrojů nebo hlasů | |
kvinteto | soubor pěti hráčů nebo zpěváků komorní hudby | |
kvintillon, kvintilión | číslo 10 na 30, v některých státech (např. v USA) číslo 10 na 18 | |
kvit | být si kvit, mít vyrovnané závazky, nic si nedlužit, být vyrovnáni | |
kvitance | stvrzenka, účtenka, potvrzení o zaplacení dluhu | |
kvitovat | potvrdit příjem; vzít na vědomí | |
kvizkvíz | společenská hra s otázkami a odpověďmi, hádanková soutěž; krátký ústní nebo písemný test | |
kvocient | podíl dvou veličin jako ukazatel nějakého jevu; mat. konstantní podíl dvou sousedních členů geometrické posloupnosti | |
kvodlibet, quodlibet | kvodfibet | co je libo; směs, všehochuť |
kvorum | nejnižší počet členů nějakého orgánu, aby byl usnášeníschopný | |
kvota | stanovený počet, poměrný díl | |
kwacha | měnová jednotka Malawi a Zambie | |
kwanza | měnová jednotka Angoly | |
kyanotypie | způsob fotochemického rozmnožování | |
kyanování | 1. impregnace dřeva chloridem rtuťnatým; 2. sycení povrchu oceli dusíkem a uhlíkem, nitrocementování | |
kybernetika | teorie informace, sdělování a řízení | |
kýč | naoko líbivé, ale umělecky bezcenné dílo | |
kyfoskolióza, kyfoskoliosa | chorobné vybočení páteře dozadu a na stranu | |
kyfóza, kyfosa | chorobné prohnutí páteře dozadu a na stranu | |
kyklop | obr, silák, velikán | |
kyklopie | zrůdnost, při které obě oči (i zdánlivě) splývají v jedno | |
kyma | výzdobný, původně podpůrný architektonický článek | |
kyneta | prohloubená část ve dně koryta řeky, kanálu | |
kyniatrie | nauka o léčení psů | |
kynik | stoupenec kynizmu | |
kynizmus, kynismus | starořecký filozofický názor o etické nezávislosti jedince | |
kynologie | nauka o psech | |
kyreta | lékařský nástroj na provádění kyretáže, ostrá lžička | |
kyretáž | výškrab děložní dutiny, abraze | |
Kyros | Pán, autorita, “základ na němž vše spočívá” (řečtina 1.stol. NZ) | |
kyrys | jednoduchý nebo dvojitý ochranný kryt vojáka | |
kyslík O2 | kyslík - oxygenium, O (Z = 8, Ar = 15,999). Bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, první člen skup. chalkogenů (VI.A sk.) period. soust. Tvoří 21 obj. % vzduchu a 88,8 hmotn. % vody. Po uhlíku a vodíku vytváří největší počet slouč., slučuje se téměř se všemi prvky s výj. někt. vzácných plynů, větš. za vývoje tepla a světla (hoření, oxidace). Patří k biogenním prvkům, je součástí molek. proteinů, lipidů a sacharidů. Pro lidský organismus je nezbytný k zisku energie (spalování živin). Dodávka k. jednotlivým buňkám těla je zabezpečována souhrou dýchání, krve (krevního barviva hemoglobinu) a krevního oběhu. Zásoby k. v lidském těle jsou naprosto zanedbatelné. Zejm. mozek je na k. zcela závislý. Bez k. nastává do několika sekund porucha jeho funkce (bezvědomí) a k smrti může dojít do několika málo minut. Naproti tomu kosterní sval může určitou dobu pracovat i s omezeným přívodem kyslíku (na „kyslíkový dluh“). Zisk energie bez k. je však velmi malý (viz glykolýza). Zabezpečení dodávky k. v akutních stavech je nezbytné pro přežití pacienta (viz též resuscitace). Reakcí molek. O2 s kyslíkem vzniká ozon. Objev. r. 1774 švéd. lékárníkem C. W. Scheelem a Angl. J. Priestleym. Srov. oxi-, oxy-, hypoxemie, hypoxie, aerobní, anaerobní ; Etymologie - vysvětlení původu slova: um. podle lat. oxygenium: řec. oxys ostrý, kyselý, gennao rodit, tvořit, látka vytvářející kyseliny | |
kyslíkové radikály | kyslíkové radikály – nespecifické označení pro velmi reaktivní látky, které za určitých okolností vznikají v organismu z kyslíku a některých jeho sloučenin (v místech intenzivního aerobního metabolismu, při zánětu, vlivem záření apod.). Mají velmi krátký poločas. Patří k nim např. superoxidový a hydroxylový radikál, singletový kyslík, peroxid vodíku (z něhož mohou k. r. vznikat). K. r. plní v organismu některé funkce (účastní se např. likvidace bakterií ve fagocytech či průniku spermie do vajíčka), jejich nadměrný vznik a současný nedostatek ochranných mechanismů je však jedním z faktorů, které organismus poškozují (oxidativní stres). Existuje vztah k některým chorobným stavům (ateroskleróza, parkinsonismus, reperfuzní poškození aj.), za něž jsou k. r. zodpovědné. Radikálové reakce kyslíku mají vztah k stárnutí biologických tkání. Proto je v lidském těle řada antioxidačních mechanismů, které jsou schopny je zneškodnit (srov. kataláza, peroxidáza, superoxiddismutáza). Ochranný vliv se přisuzuje rovněž některým vitaminům (C, E a beta-karotenu) a stopovému prvku selenu | |
kytare | drnkací strunný hudební nástroj | |
kyveta | 1. nádobka z optického skla pro proměřování optické propustnosti vzorků; 2. nehluboká plochá miska k vyvolávání fotografií | |
la | solmizační slabika pro tón a | |
label | label i lejbl | nálepka na zboží |
labializace, labialisace | tvoření hlásek za podpory rtů; přeměna nezaokrouhlené souhlásky v zaokrouhlenou | |
labiále | retná souhláska | |
labiální | retný, týkající se rtů | |
labil | blb, debil | |
labilita | nestálost, kolísavost | |
labilní | nestálý, vratký, nejistý, nepevný | |
labiodentála | retozubná souhláska | |
labiovelára | zadopatrová souhláska vyslovovaná za podpory rtů | |
labium | 1. ret, pysk; 2. spodní část ústního ústrojí hmyzu | |
lablab | druh luskoviny z tropické Asie, dolichos | |
laborant | pracovník v laboratoři | |
laboratizmus, laboratismus | ekonomická teorie inspirovaná taylorizmem a technokratizmem | |
laboratoř | výzkumná, vývojová, vědecká a jiná pracovna | |
laborovat | pracovat; mít s něčím nesnáze, těžce něco zmáhat | |
labourista | lejbrista | člen, stoupenec, přívrženec labouristické strany |
labouristický | lejbristycký | vztahující se k labourizmu, k jeho politice |
labourizmus, labourismus | lejbrizmus | politický směr blízký sociální demokracii a odborovému hnutí |
labredor | krátkosrstý lovecký pes patřící k anglickým ohařům | |
labrum | horní část ústního ústrojí hmyzu | |
labyrint | bludiště; stavba s množstvím spletitých chodeb; anat. kanálková část vnitřního ucha | |
labyrintektomie | chirurgické odstranění labyrintu z vnitřního ucha | |
labyrintitida | zánět vnitřního ucha | |
lacerace | potrhání, rvaní, roztržení měkkých tkání | |
lacerna | Čtverhranný cípatý plášť spínaný na rameni sponou (známý již v Antice) | |
laceta, | lesklý ozdobný prýmek na oděv | |
lacl, | horní, náprsní část zástěry, kalhot,sukně | |
lacláče | kalhoty s laclem | |
lacobel | lakované sklo odolné proti poškrábání | |
lacrimoso | lakrimózo | hud. plačtivě |
lactobacilus, laktobacilus | bakterie, která je součástí pozitivní střevní mikroflóry | |
ladin | stratigrafický stupeň alpského triasu | |
lady | lejdy | dáma z vyšších společenských kruhů, paní |
lafeta | podvozek hlavně děla | |
lagoftalmus | neschopnost zavřít oko, zaječí oko | |
lagostoma | tvar úst při rozštěpu rtu, zaječí pysk | |
laguna | vodní plocha uprostřed atolu; pobřežní jezero oddělené od moře písečným valem | |
lahar | bahenní proud sopečných tufů s převahou vody | |
laicizace, laicisace | zesvětštění, odstranění vlivu církve, např. ze školství, sekularizace | |
laický | neodborný; světský, necírkevní | |
laik | neodborník; světský člověk; nekněz | |
laissez-faire, laissez-passer | lesé fér, lesé pasé | liberální ekonomická zásada: nechte nás konat, nechte nám volnou cestu |
lajm | plod tropického citrusu, limetka | |
lajna | čára | |
lajntuch | prostěradlo, velký kus látky | |
lajtka | cigareta s menším obsahem nikotinu a dehtu, lehká cigareta | |
lajtnant, leltnant | lajtnant | poručík |
lake | druh pryskyřičné látky (z indické smokvoně nebo badyánu smíšená s výměšky samiček červce lakového) | |
lakmus | barvivo z lišejníků, acidobazický indikátor | |
lakolit | pod zemským povrchem utuhlé magmatické těleso tvaru hříbku nebo bochníku | |
lakonický | stručný a výstižný, úsečný | |
lakrimální | slzní | |
lakrimátor | slzotvorná látka | |
lakros, lacrosse | lakros | branková sportovní hra kanadského původu |
laktace | tvorba a vylučování mléka z mléčné žlázy | |
laktagogum | látka zvyšující u žen v období laktace vylučování mléka | |
laktalbumin | albumin obsažený v mléce | |
laktam | cyklický amid vznikající odštěpením vody z příslušné aminokyseliny | |
laktát | ester mléčné kyseliny | |
laktáza, laktasa | enzym štěpící laktózu | |
lakto- | první část složených slov mající význam mléko, mléčný | |
laktodenzimetr, laktodensimetr | přístroj k měření hustoty mléka | |
laktologie | nauka o mlékařství | |
laktóza, laktosa | mléčný cukr | |
lakuna | mezera, štěrbina, prohlubeň, přerušení, prázdný prostor | |
lalace | broukání a žvatlání jako první projev dětské řeči | |
lalofobie | chorobný strach před mluveným projevem | |
lalopatie | žvatlavost, všechny druhy poruchy řeči | |
lama | 1. přežvýkavý sudokopytník žijící v Jižní Americe; 2. láma tibetský buddhistický mnich; 3. nezkušený člověk (zejména uživatel PC) | |
lamaizmus, lámaizmus, lámaismus | tibetsko-mongolská forma buddhizmu | |
lamarckizmus, lamarckismus | lamarkizmus | první ucelená teorie vývoje, vytvořená J. B. Lamarckem |
lambada | druh moderního tance | |
lambda | v řecké abecedě písmeno l | |
lambdacizmus, lambdacismus | porucha výslovnosti hlásky l (řecky lambda) | |
lamela | plátek, destička, plíšek | |
lamentace | nářek, bědování | |
lamentoso | lamentózo | hud. naříkavě |
lameta | ozdobný proužek nebo nitka kovového vzhledu | |
lamie | lámie | myt. upírka; přeneseně noční obluda, strašidlo |
lamina | blána; destička, ploténka, list | |
laminární | vláknitý, vrstevnatý, probíhající v paralelních vrstvách | |
laminát | vrstvená hmota ve formě desek vyztužená vlákny | |
laminovaný | vrstvený, lepený, spojený živicí; potažený průhlednou fólií | |
lampas | 1. atlasová tkanina se vzorem; 2. lampasy pruhy odlišné barvy na vnějších švech oblečení | |
lampasák | důstojník | |
lampion | pestře barevná papírová lucerna | |
lanceta | lanceta - sterilná ihla určená na urobenie vpichu do končeka prstu. - Používa sa v alergológii pri určovaní alergickej reakcie na alergén (na lancete=ihle je nanesená látka, u ktorej je podozrenie, že je alergén - takáto ihla sa vpichne do končeka prstu a sleduje sa prípadná alergická reakcia na prste). - Používa sa aj pri určovaní hladiny cukru u diabetikov, kde sa tiež napichne konček prstu a urobí sa rozbor kvapnutím kvapky krvi na analyzátor. | |
Lancre | Království na Zeměploše, nachází se v pohoří Beraní Hlavy, králem je Verence II. | |
lanč, lunch | lanč | polední lehký oběd,přesnídávka |
lančmít, luhcheon meat, lunch meat | lanč mít | mleté kořeněné maso v konzervě |
land use | lendjúz | 1. nauka o socioekonomickém využívání přírodních zdrojů krajiny; 2. Mapa |
land-rover | lendrouvr | terénní automobil |
landfríd | zemský mír | |
landrace | masné plemeno prasat | |
landsmanšaft | krajanské sdružení v Německu a Rakousku | |
langoš | v oleji opečená placka z kynutého, obv. bramborového těsta | |
language | langáž | řeč jako schopnost užívat jazyka |
langue | láng | jazyk jako systém |
langusta | velký mořský rak | |
lankasterka | lovecká puška | |
lanolín, lanolin | tuk ovčí vlny | |
lanthan | chemický prvek, bílý těžký kov | |
lanthanoid | jeden ze skupiny čtrnácti chemických prvků následujících v periodickém systému prvků za lanthanem a majících podobné fyzikální i chemické vlastnosti | |
lanugo | ochmýření plodu a novorozence | |
lanýž | chutná jedlá houba s podzemními plodnicemi | |
laparoskopie | optická vyšetřovací metoda dutiny břišní a jejích orgánů | |
laparotomie | chirurgické otevření břišní dutiny | |
lapálie | nevýznamná maličkost, malichernost, drobná nepříjemnost | |
lapidárium | sbírka kamenných plastik a zbytků stavebních památek | |
lapidární | neobyčejně veliký, výrazný; ve stručnosti výstižný | |
lapili | sopečné vyvrženiny struskovitého vzhledu | |
lapsus | chyba, omyl, pád; vypadávání (např. vlasů, nehtů); nedopatření (1. linguae přeřeknutí) | |
laptop | laptop i leptop | přenosný osobní počítač kufříkového rozměru s bateriovým napájením |
largo | hud. široce, pomalu; skladba nebo její věta v tomto tempu | |
lartpourlartizmus | lárpúrlártyzmus], lartpourlartismus, l’art pour l’ert [lár púrlár | umělecký směr pokládající samo umění za cíl tvorby, umění pro umění |
larva | 1. vývojové stadium hmyzu mezi vajíčkem a kuklou; 2. maska, škraboška; 3. obličej, tvář | |
laryngála | hrtanová souhláska | |
laryngektomie | chirurgické odstranění hrtanu, protětí hrtanu | |
laryngitida | zánět hrtanu | |
laryngofon | hrdelní mikrofon, u něhož se hlas nepřenáší ústy, ale přitisknutím k hrdlu | |
laryngologie | lékařská věda o hrtanu a jeho chorobách | |
laryngoskopie | vyšetřování hrtanu zrakem pomocí speciálního přístroje | |
larynx | hrtan | |
lasagne | lasaně | italské široké nudle |
lasanoforos | nočník (v Perštině) | |
lascivní, lascivní | necudný, chlípný, smilný | |
laser | laser i lejzr | kvantový generátor světla |
laso | dlouhý pevný provaz se smyčkou, nejčastěji na chytání zvěře | |
lassalizmus, lassalismus | směr v rakouském a německém dělnickém hnutí | |
last not least | lást not líst | poslední, ne však nejnepatrnější |
lastex | tkanina s pryžovými nitěmi opředenými přízí | |
lastura | párovitá schránka bezobratlých | |
lat | měnová jednotka Lotyšska | |
latén | mladší doba železná | |
latence | skrytost, utajenost, neprojevenost | |
latentní | utajený, skrytý, bezpříznakový | |
lateralita | přednostní užívání jednoho z párových orgánů pohybového nebo smyslového ústrojí | |
laterál | boční plocha ponořené části plavidla | |
laterála | boková souhláska | |
laterální | postranní, boční | |
laterna magika, laterna magica | laterna magika | 1. jednoduché zařízení na promítání obrázků; 2. scénické umění kombinující živý herecký a taneční projev s filmovou projekcí a s hudbou |
latero- | první část složených slov mající význam boční | |
latex | emulzní nátěrová barva; bílá na vzduchu tuhnoucí šťáva kaučukovníků, zdroj přírodního kaučuku | |
latifundie | rozsáhlá plocha, obv. zemědělské půdy | |
latin rock | latyn rok | spojení latinskoamerické hudby s rockem (70. léta 20. století) |
latinizmus, latinismus | jazykový prostředek přejatý do jiného jazyka z latiny nebo v něm podle latiny vytvořený | |
latinka | běžně užívaná moderní psací kurzíva v oblasti latinského písma | |
latituda | délka, odchylka | |
latrán | osada nebo město u hradu nebo zámku, podhradí | |
latrie | druhá část složených slov mající význam uctívání, zbožňování | |
latrina | provizorní vykopaný záchod v polních podmínkách | |
laudánum, laudanon | opium | |
lauf | 1. hlaveň; 2. hud. rychlý sled tónů následujících ve stupnici za sebou | |
laur | vavřín; sláva | |
laureát | jedinec poctěný za své mimořádné dílo cenou | |
lavabo | nádoba na umývání rukou; liturgické umyvadlo | |
lavatorium | umývárna | |
lavábí | jemná látka z chemických vláken, prací hedvábí | |
lavírovat | 1. udržovat loď přibližně na stejném místě; 2. jednat podle okolností, manévrovat; 3. rozmývat nanesenou barvu | |
law end order | ló end órdr | zákon a pořádek |
lawn-tennis | lón tenys | tenis na trávě |
laxans | projímadlo, laxativum | |
laxativní | projímavý | |
laxativum | projímadlo, laxans | |
laxní | lhostejný, povrchní, neodpovědný, beroucí všechno na lehkou váhu | |
layout | lejaut | kreslený návrh pro zalomení tiskoviny |
lazar | nemocný člověk; mrzák, ubožák, chudák | |
lazaret | nemocnice | |
lazarita, lazarista | příslušník kongregace zaměřené na misijní a kazatelskou činnost | |
lazur | jasně modrá barva, blankyt | |
lazura | tenká průhledná vrstva dávající spodní barevné vrstvě jiné zbarvení a svítivost; průhledná slabě kryjící nátěrová barva | |
lazurit | modrý minerál, polodrahokam | |
lágr | zajatecký, koncentrační tábor | |
lápis | kámen;1. infernalis pekelný kamínek, dusičnan stříbrný;1. causticus leptavý kamínek, hydroxid draselný;l. pumicis,l. vulcanicus pemza | |
lár | starořímský domácí bůžek | |
lávra | větší pravoslavný klášter | |
LDL-C | low density lipoprotein cholesterol | |
leader | lídr | |
leasing | lísing i lízing | pronájem |
lecitin, lecithin | fosfatid, nezbytná součást buněk, zejm. buněčných membrán, obsažený v mozku, nervové tkáni, míše, sojových bobech | |
lečo | pokrm z cibule, rajčat, paprikových lusků, příp. vajec a uzeniny | |
ledek | 1. dusíkaté hnojivo,1. (dusičnan) sodný a vápenatý; 2. součást černého střelného prachu,1. (dusičnan) draselný | |
lefoška | lovecká palná zbraň se sklopnými hlavněmi | |
léga | ozdobný pruh látky | |
legace | vyslanectví; poselství s určitým posláním; území nebo provincie církevního státu | |
legalita | zákonnost | |
legalita x legitimita | Legalita je zákonnost, tzn.nejnutnější normy, které by člověk měl dodržovat a zároveň práva, která mu přináleží. Legitimita je oprávněnost, což může znamenat větší okruh. | |
legalizace, legalisace | ověření, potvrzení správnosti listiny; dodatečné uznání, uzákonění | |
legastenie | označení všech drobných specifických poruch učení, porucha schopnosti čtení, dyslexie | |
legato | hud. vázaně; jaz. vázané spojování slov | |
legální | zákonný, ve shodě s právním řádem | |
legát | úředník se zvláštním posláním | |
lege artis | podle zákona vědy, odborně správně, podle pravidel lékařského umění | |
legenda | literární útvar vyprávějící o životě a skutcích světců; vysvětlující text na obrazech, mincích, pečetích; rozšiřovaná nepravdivá zpráva, výmysl | |
legendární | opředený legendami, neskutečný; slavný, proslulý | |
leggins | legíny | |
legie | 1. vojenská jednotka; 2. zástup, dav; 3. řád (čestná legie) | |
legíny, leggins | legins | kamaše, pružné přiléhavé kalhoty |
legislativa | zákonodárná moc, zákonodárná činnost, zákonodárství | |
legislativní | zákonodárný | |
legisvakance | doba mezi okamžikem platnosti a účinnosti právní normy, vacatio legis | |
legitimace | průkaz; oprávnění, zmocnění; právní uznání | |
legitimita | zákonnost, oprávněnost | |
legitimní | právně uznávaný, zákonný, založený na zákonném oprávnění | |
legizmus, legismus | lpění na doslovném znění textu zákona | |
lego | druh dětské stavebnice | |
legovat | přidávat do základního kovu jiný kov pro zlepšení jeho mechanických vlastností | |
legrace |